Autority: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
Řádek 70: Řádek 70:
 
Pojmenování pro formální deskriptory označující žánry a formy dokumentů. Soubor formálních autorit slouží jak zdroj ověřených a unifikovaných záhlaví označující žánry a formy dokumentů. Používá se jako nástroj sjednocení katalogizační praxe v oblasti forem a žánrů dokumentů. Z hlediska uživatele přispívá ke snadnému a rychlému vyhledávání dokumentů pomocí formálních deskriptorů.<ref name="NKPvecne" />
 
Pojmenování pro formální deskriptory označující žánry a formy dokumentů. Soubor formálních autorit slouží jak zdroj ověřených a unifikovaných záhlaví označující žánry a formy dokumentů. Používá se jako nástroj sjednocení katalogizační praxe v oblasti forem a žánrů dokumentů. Z hlediska uživatele přispívá ke snadnému a rychlému vyhledávání dokumentů pomocí formálních deskriptorů.<ref name="NKPvecne" />
  
−
====Chronologická autorita==== <ref name="NKPvecne"/>
+
====Chronologická autorita====
  
 
==Důvody pro používání autorit==
 
==Důvody pro používání autorit==

Aktuální verze z 5. 12. 2014, 16:52

Autor: Jana Kurfürstová

Klíčová slova: autority, katalogizace, selekční jazyk, normalizovaná podoba, katalog, katalogizace, jmenná katalogizace, věcná katalogizace

Související pojmy: MARC, MARC 21, VIAF, OCLC, Národní knihovna ČR

Nadřazené pojmy: selekční jazyk, standard, heslo, záznam

Podřazené pojmy:

Terminologie

Autorita

(v angličtině authority, jako samotný pojem se takřka vůbec nepoužívá)[1]

Výraz nejčastěji chápáný jako obecně přijatý a uznávaný neformální vliv osoby nebo instituce, založený na určitých kvalitách a vztazích.[2]

V knihovnictví pojem pro ověřenou a směrodatnou, standardizovanou podobu jména personálního nebo korporativního autora, geografického jména, názvu dokumentu (včetně dokumentu seriálového a edice, v níž dokument vychází, popř. jména nakladatele) nebo výrazu věcného selekčního jazyka.[3]

Autoritní záznam

(v angličtině authority record, authority entry)

Lexikální jednotka v souboru autorit obsahující za kódovanými údaji autoritní heslo, dále pak všechny variantní podoby tohoto hesla, souběžná hesla, příbuzná (asociovaná) hesla, informační poznámky, konzultované zdroje, odpovědnou katalogizační agenturu a mezinárodní standardní číslo autorit po jeho zavedení.[4]

Záznam v katalogizačním systému, který popisuje, analyzuje a kontroluje normalizovanou podobu názvu, předmětu, řady nebo jiného záhlaví[4] a obsahuje tedy mnohem komplexnější množinu informací než tradiční bibliografický záznam.[5]

Obsahuje také seznam křížových odkazů a citace zdrojů použitých k vytvoření hesla.[6]

Autoritní heslo

(v angličtině heading)

Úvodní údaj autoritního záznamu jakožto lexikální jednotky v souboru autorit, obsahující jmennou nebo věcnou autoritu.[7] Obsahuje autorizovanou formu jména (titulu atd.), různé varianty tohoto jména a kvalifikátor, který jej činí jedinečným.[1]

Autoritní (preferované) záhlaví

(v angličtině authorized heading)

Druh autoritního hesla, obsahující ověřené a směrodatné, tudíž preferované podoby jmen a názvů, spojených se jmennou katalogizací zpracovávaného dokumentu.[8] V ČR snaha o jeho shodnou podobu v katalogu Národní knihovny, stejně jako v katalogu kterékoliv městské knihovny v Čechách, na Moravě či ve Slezsku. Vytvoření vazby mezi autoritním (preferovaným) a nepreferovaným záhlavím vylučuje možnost „zabloudění" uživatele katalogu při neznalosti preferovaného tvaru jména autora publikace. Je třeba velmi důsledně rozlišovat autoritní záhlaví jako součást bibliografického záznamu a autoritní záznam, který je s bibliografickým záznamem spojen přes autoritní záhlaví, ale jinak má svou vlastní datovou strukturu.[9]

Soubor autorit

(v angličtině authority file)

Soubor ověřených a unifikovaných jmenných a/nebo věcných selekčních údajů (zvaných také přístupové body), určených pro zpracování a vyhledávání dokumentů s nezbytným odkazovým a poznámkovým aparátem. Normalizovaný soupis selekčních údajů (přístupových bodů),[10] včetně jmen uspořádaných formou slovníku, skrze které je schopen uživatel najít hledanou informaci.[11][12] Přístupové body udávající strukturu katalogu jsou hesla v podobě reálných bibliografických záznamů nebo křížových odkazů. V knihovních katalozích jsou tato hesla tvořena převážně jmény osob či skupin osob, názvy publikací, edicí a předměty jejich obsahu.[12][6]

Druhy autorit

Jmenná autorita

Souhrnné pojmenování pro autority personální, korporativní (včetně autorit rodinných-rodových a konferenčních), geografické a názvové, autority typu autor/název, popř. autority pro jména nakladatelů používané ve jmenném a věcném zpracování dokumentů.[13][14]

Personální autorita

V souboru autorit druh jmenné autority obsahující jméno osoby jakožto autora nebo osoby, která je předmětem pojednání, nebo jíž se dokument týká.[15]

Korporativní autorita

V souboru autorit druh jmenné autority obsahující jméno korporativního autora.[16]

Názvová autorita

Druh jmenné autority, zahrnující unifikované názvy anonymních klasických dokumentů, posvátných knih a dále klíčové názvy seriálových dokumentů, tj. pravých a nepravých periodik a edic.[17]

Geografická autorita

V souboru autorit druh jmenné autority, obsahující geografické jméno. Vyskytuje se jako vstupní prvek v korporativním záhlaví začínajícím jurisdikcí, jako kvalifikátor v korporativním záhlaví, jako doplněk předmětového hesla, jako samostatný výraz předmětového selekčního jazyka nebo jeho podheslo. Soubor geografických autorit slouží jako zdroj ověřených a unifikovaných geografických záhlaví a nástroj sjednocení katalogizační praxe v oblasti geografických názvů. Z hlediska uživatele přispívá ke snadnému a rychlému vyhledání dokumentů a informací v nich obsažených pomocí geografických jmen. Někdy zahrnováno do věcných autorit.[18][19]

Věcná autorita

Souhrnné pojmenování pro autoritní termíny označující téma, formu, druh či fyzické vlastnosti dokumentu, pro chronologické (resp. geografické) autoritní termíny nebo pro autoritní klasifikační znaky.[19][20]

Tematická autorita

Pojmenování pro tematické termíny označující abstraktní entity, vědní a umělecké obory, objekty i specifické entity označující události a akce, které nejsou součástí korporativního záhlaví apod. Soubor tematických autorit obsahuje autoritní záznamy tematických termínů. Soubor tematických autorit slouží jako zdroj ověřených a unifikovaných záhlaví tematických termínů. Používá se jako nástroj sjednocení katalogizační praxe v oblasti tematických autorit. Z hlediska uživatele přispívá ke snadnému a rychlému vyhledávání dokumentů a informací v nich obsažených pomocí tematických termínů.[19]

Formální autorita

Pojmenování pro formální deskriptory označující žánry a formy dokumentů. Soubor formálních autorit slouží jak zdroj ověřených a unifikovaných záhlaví označující žánry a formy dokumentů. Používá se jako nástroj sjednocení katalogizační praxe v oblasti forem a žánrů dokumentů. Z hlediska uživatele přispívá ke snadnému a rychlému vyhledávání dokumentů pomocí formálních deskriptorů.[19]

Chronologická autorita

Důvody pro používání autorit

Používání autorit slouží k dosažení:[21]

  • uniformity, která je obzvláště důležitá, pokud knihovna získává nové záznamy do katalogů z mnoha rozdílných zdrojů.
  • uspořádání záznamů se stejným selekčním údajem (přístupovým bodem)[10], které pomáhá formulaci efektivních vyhledávacích strategií a dosažení zisku správných informací. Bez použití autorit by zůstalo zcela na uživateli, aby vzal v potaz všechny myslitelné možnosti, které mohl katalogizátor použít pro hledaného autora nebo subjekt.[22]
  • struktury křížových odkazů poukazující na vztahy mezi kontrolovanými hesly.
  • lokální zajištění autoritní kontroly, které přispívá k celkové použitelnosti katalogu a jeho snadnější správě.[23]
  • důvěryhodnosti uložených informací a celého systému.[23]

Práce s autoritami

Práce s autoritami je procesem strukturování knihovních katalogů[12] a spočívá ve vytváření autoritních záznamů, formaci těchto záznamů do autoritního souboru, propojení tohoto souboru s bibliografickým souborem za účelem vytvoření systému a v údržbě souboru autorit.[24] K práci s autoritami patří i samotný výzkum a intelektuální úsilí vyvíjené při tvoření a aktualizaci autoritnich záznamů, zjišťování existence vztahů mezi jmény nebo záhlavími subjektů a zkoumání, zda se nejedná o již zaznamenaný subjekt (a zabránění vzniku duplicit).[6]

Jednotné podoby autoritních záznamů je dosaženo použitím celosvětově uznávaného standardu MARC (Machine-Readable Cataloging), resp. MARC 21. Kromě snadnější správy informací v mezinárodním měřítku umožňuje MARC i automatizovanou kontrolu autoritních údajů (překlepy, velká/malá písmena), které v případě chyby postupuje k opravě příslušnému katalogizátorovi.[25]

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 SMIRAGLIA, Richard P. The Concept of “Authorities” in Library Cataloging. New York: Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Sciences, Long Island University. Poslední změna 6.9.2007. [Cit. 1.12.2014]. Dostupné online
  2. ↑ KRAUS, Jiří a PETRÁČKOVÁ, Věra. Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. Praha: Academia, 2001. s. 84. ISBN 80-200-0982-5
  3. ↑ VODIČKOVÁ, Hana. Autorita. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
  4. ↑ 4,0 4,1 VODIČKOVÁ, Hana. Autoritní záznam. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
  5. ↑ VITALI, Stefano. Authority control of creators and the second edition of ISAAR(CPF), International Standard Archival Authority Record for Corporate Bodies, Persons, and Families. Haworth: The Haworth Press Inc, 2004. [Cit. 2.12.2014]. s. 191. Dostupné online
  6. ↑ 6,0 6,1 6,2 BLOCK, Rick J. Authority Control: What It Is and Why It Matters. New York: Palmer Columbia University. Poslední změna 29.10.1999. [Cit. 1.12.2014]. Dostupné online
  7. ↑ VODIČKOVÁ, Hana. Autoritní heslo. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
  8. ↑ VODIČKOVÁ, Hana. Autoritní záhlaví. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
  9. ↑ BARTL, Zdeněk. Jmenné autority Národní knihovny ČR. Ikaros. 1998, roč. 2, č. 10 [cit. 02.12.2014]. Dostupné online. ISSN 1212-5075.
  10. ↑ 10,0 10,1 BALÍKOVÁ, Marie. Selekční údaj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
  11. ↑ VODIČKOVÁ, Hana. Soubor autorit. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
  12. ↑ 12,0 12,1 12,2 CLACK, Doris Hargett. Authority Control: Principles, Applications, and Instructions. American Library Assotioation: Chicago, 1990. [cit. 02.12.2014]. s. 1. Dostupné online Dostupné online. ISSN 1212-5075.
  13. ↑ VODIČKOVÁ, Hana. Jmenná autorita. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
  14. ↑ Úvod. Národní autority ČR. Praha: Národní knihovna ČR. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
  15. ↑ VODIČKOVÁ, Hana. Personální autorita. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
  16. ↑ VODIČKOVÁ, Hana. Korporativní autorita. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
  17. ↑ VODIČKOVÁ, Hana. Názvová autorita. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
  18. ↑ VODIČKOVÁ, Hana. Geografická autorita. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
  19. ↑ 19,0 19,1 19,2 19,3 Věcné autority. Národní autority ČR. Praha: Národní knihovna ČR. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
  20. ↑ BALÍKOVÁ, Marie. Věcná autorita. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
  21. ↑ Why Does a Library Need Authority Control and What Is It?. In: Implementing Authority Control. Montpelier: Vermont Department of Libraries. [Cit. 1.12.2014]. Dostupné online
  22. ↑ MAXWELL, Robret L. Maxwell's Guide to authority work. Chicago: American Library Assotiation, 2002. s. 7.Dostupné online. ISBN: 0-8389-0822-5.
  23. ↑ 23,0 23,1 CALHOUN, Karen. A Bird's Eye View of Authority Control in Cataloging. Ithaca: Cornell University Library, 1998. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
  24. ↑ BURGER, Robert H. Authority Work: The Creation, Use, Maintenance and Evaluation of Authority Records and Files. Littleton: Libraries Unlimited Inc. Littleton, 1985. s. 10. ISBN 978-0872874916.
  25. ↑ WELLS, Kathleen L. Got Authorities? Why Authority Control Is Good for Your Library. Memphis: Tennessee Libraries, 2006. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online

Externí odkazy

Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Autority&oldid=46956“