Hope A. Olson

Hope A. Olson is Associate Dean and Professor at the School of Information Studies at the University of Wisconsin–Milwaukee. She was previously a professor at the University of Alberta.Hope A. Olson je proděkankou a profesorkou informačních studií na Universitě Wisconsin–Milwaukee. Působila také jako profesorka a Albertské univerzitě. V letech 2000-2004 byla hlavní editorkou časopisu Knowledge Organization v současnosti je členkou redakční rady. Tuto roli zastává také v časopisu Journal of Library Metadata. Profesorka Olson je autorkou nebo spoluautorkou více než třiceti recenzovaných článků a knižních kapitol. Publikovala tři knihy Subject Analysis in Online Catalogs vyšlo v druhém vydání. Spoluautorem je John J. Boll (Libraries Unlimited, 2001) Information Sources in Women's Studies and Feminism (KG Saur, 2002 ) The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries (Kluwer Academic, 2002 .

Kritická analýza předmětové klasifikace

Olson vychází z dekonstruktivní teorie zpochybňující funkčnost a oprávněnost tradiční organizace znalostí . [ 1 ] Uplatnila teorii Drucilla Cornella o adaptaci dekonstrukce ("filozofii limitů"). Profesorka Olson zkoumá opomíjení uložených informací a strukturálních limitů knihovních katalogů. [ 2 ] [ 3 ] Ve svém výzkumu se zabývá etickými důsledky nedostatečného zastoupení uložených informací a zdůrazňuje, že je žádoucí použití organizace znalostí jako prostředek pro obohacení uživatelů. [ 4 ]

(((((((Olson draws on deconstructive theory to question the functionality and legitimacy of traditional knowledge organization. Employing Drucilla Cornell’s adaptation of deconstruction (“the philosophy of the limit”), Olson examines the marginalization imposed by the structural limitations of library catalogs. In her research, Olson explores the ethical consequences of inadequate representation and emphasizes the desirability of using knowledge organization as a change agent for the enrichment of users.)))))

Feministické přístupy k organizaci znalostí

Základním principem jejího psaní je nepřiměřený vliv patriarchálního pohledu na svět organizačních systémů v západním světě. V článku z roku 2001 “Sameness and Difference: A Cultural Foundation of Classification,” (Shoda a rozdíl: kulturní základ klasifikace). Olson popisuje, jak dichotomické principy západní filozofické dědictví vytvořit klasifikační systémy, které jsou výsadou hlavního proudu, kdy převládá většinový názor [ 5 ] [ 6 ] Argumentuje ve prospěch méně hierarchické. Raději vycházející ze souvislostí, propojené struktury znalostí. Zabývala se Belenky, Clinchy, Goldberger a Tarule pojetím propojení znalostí.

Síla jména

Olsona nejznámější knihou je The Power to Name: Locating the Limits of Subject Representation in Libraries Síla Jména : hledání mezích předmětového zobrazení v knihovnách. Přibližuje historický kontext moderní knihovní klasifikaci. Posuzuje styl zápisů knihoven od průkopníků knihovní klasifikace jako je Melvil Dewey a Charles Cutter. Zdůrazňuje přísné univerzální vyhledávání pro dosažení shody a možné kontroly. Olson uvádí, že Deweyho a Cutterovo naléhání na univerzálnost jazyk je "škodlivého charakteristiku v tom smyslu, že přehlíží a vylučuje jiné koncepty mimo bílé, mužské, eurocentrické, Christocentrické, heterosexuální, zdatné, buržoazní proudu " [ 8 ] Olson dále ilustruje nedostatky používaných předmětových hesel na základě analýzy vybraných ukazatelů Deweyho desetinného třídění a Library of Congress Subject Headings (LCSH), které zahrnují pojmy pohlaví, rasa a etnický původu atd.. Uzavírá s výzvou k více "výstřednímu" přístupu snaze zpřístupnit předmět, včetně technik "poruší limitů" knihovních klasifikačních systémů tím, že se stanou více otevřenými a dynamickými . [ 9 ]

Nedávný výzkum

Nedávný výzkumu Olson zabývala zkreslování na základě pohlaví v Aristotelově logice, která představuje tradiční klasifikaci a umělou struktury . [ 10 ] Spolupracovala také na výzkumném řešení souladu pro zadávání indexovaných výrazů. [11 ]