Poslanecká sněmovna: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Poslanecká sněmovna představuje v České republice dolní komoru Parlamentu. Jedná se především o zákonodárný sbor, představuje tedy vedle [[Senát|Senátu]] jednu z hlavních složek [[Moc zákonodárná|moci zákonodárné]] na našem území. Sněmovna je tvořena 200 přímo volenými poslanci, kteří vzešli z poměrného volebního systému a získali tak mandát na 4 roky. Poslancem může být kterýkoliv občan s volebním právem starší 21 let. Základní rámec fungování Parlamentu, a tedy i Poslanecké sněmovny, stanovuje [[Ústavní zákony|Ústava České republiky]]. Přijímání zákonů ve sněmovně se řídí pravidly [[Legislativní proces|legislativního procesu]]. Ve sněmovně zpravidla fungují poslanci sdružení v politických stranách a to jak ti, kteří podporují [[Vláda|vládu]], tak i poslanci opoziční. Poslanci mají [[Zákonodárná iniciativa|zákonodárnou iniciativu]].Členové sněmovny jsou chráněni právní imunitou v jasně stanoveném rozsahu. Krom přijímaní [[Zákony|zákonů]] sněmovna mimo jiné vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě, probíhají zde interpelace a rozpravy návrhů zákona, zřizuje vyšetřovací komise nebo například volí členy veřejných orgánů. | Poslanecká sněmovna představuje v České republice dolní komoru Parlamentu. Jedná se především o zákonodárný sbor, představuje tedy vedle [[Senát|Senátu]] jednu z hlavních složek [[Moc zákonodárná|moci zákonodárné]] na našem území. Sněmovna je tvořena 200 přímo volenými poslanci, kteří vzešli z poměrného volebního systému a získali tak mandát na 4 roky. Poslancem může být kterýkoliv občan s volebním právem starší 21 let. Základní rámec fungování Parlamentu, a tedy i Poslanecké sněmovny, stanovuje [[Ústavní zákony|Ústava České republiky]]. Přijímání zákonů ve sněmovně se řídí pravidly [[Legislativní proces|legislativního procesu]]. Ve sněmovně zpravidla fungují poslanci sdružení v politických stranách a to jak ti, kteří podporují [[Vláda|vládu]], tak i poslanci opoziční. Poslanci mají [[Zákonodárná iniciativa|zákonodárnou iniciativu]].Členové sněmovny jsou chráněni právní imunitou v jasně stanoveném rozsahu. Krom přijímaní [[Zákony|zákonů]] sněmovna mimo jiné vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě, probíhají zde interpelace a rozpravy návrhů zákona, zřizuje vyšetřovací komise nebo například volí členy veřejných orgánů. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | [[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]] | ||
Verze z 26. 3. 2014, 06:53
Poslanecká sněmovna představuje v České republice dolní komoru Parlamentu. Jedná se především o zákonodárný sbor, představuje tedy vedle Senátu jednu z hlavních složek moci zákonodárné na našem území. Sněmovna je tvořena 200 přímo volenými poslanci, kteří vzešli z poměrného volebního systému a získali tak mandát na 4 roky. Poslancem může být kterýkoliv občan s volebním právem starší 21 let. Základní rámec fungování Parlamentu, a tedy i Poslanecké sněmovny, stanovuje Ústava České republiky. Přijímání zákonů ve sněmovně se řídí pravidly legislativního procesu. Ve sněmovně zpravidla fungují poslanci sdružení v politických stranách a to jak ti, kteří podporují vládu, tak i poslanci opoziční. Poslanci mají zákonodárnou iniciativu.Členové sněmovny jsou chráněni právní imunitou v jasně stanoveném rozsahu. Krom přijímaní zákonů sněmovna mimo jiné vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě, probíhají zde interpelace a rozpravy návrhů zákona, zřizuje vyšetřovací komise nebo například volí členy veřejných orgánů.
