Soudce: Porovnání verzí
Z WikiKnihovna
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
*zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku, že bude svou funkci řádně zastávat | *zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku, že bude svou funkci řádně zastávat | ||
*u soudců Nejvyššího či Ústavního soudu je nutná i praxe na soudní pozici po dobu 8/10 let | *u soudců Nejvyššího či Ústavního soudu je nutná i praxe na soudní pozici po dobu 8/10 let | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | [[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]] | ||
Verze z 26. 3. 2014, 06:48
Soudcem se rozumí profese, prostřednictvím které je pověřeným osobám svěřená soudní moc ve státě. Hlavní náplní práce soudce je rozhodovat v případě právních sporů v různých typech řízení. Takové rozhodování musí být nezávislé, nestranné a nepodjaté. Soudce se při svém rozhodování musí řídit výlučně českým právním řádem a mezinárodními smlouvami s přihlédnutím k okolnostem jednotlivých případů. V našem právním řádu upravuje prostředí soudu a soudců především Ústava České republiky a zákon o soudech a soudcích. Soudce, kteří musí splňovat následující podmínky, jmenuje do úřadu Prezident České republiky na neomezenou dobu (u ústavních soudců, kterých je 15, na dobu deseti let):
- svéprávnost a bezúhonnost
- státní občanství České republiky
- věk nejméně 30 let (u soudců Ústavního soudu nejméně 40)
- úplné vysokoškolské vzdělání v oblasti práva
- složení justiční zkoušky (nebo jiné právní zkoušky) a slibu
- zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku, že bude svou funkci řádně zastávat
- u soudců Nejvyššího či Ústavního soudu je nutná i praxe na soudní pozici po dobu 8/10 let
