Soudce
Z WikiKnihovna
Soudcem se rozumí profese, prostřednictvím které je pověřeným osobám svěřená soudní moc ve státě. Hlavní náplní práce soudce je rozhodovat v případě právních sporů v různých typech řízení. Takové rozhodování musí být nezávislé, nestranné a nepodjaté. Soudce se při svém rozhodování musí řídit výlučně českým právním řádem a mezinárodními smlouvami s přihlédnutím k okolnostem jednotlivých případů. V našem právním řádu upravuje prostředí soudu a soudců především Ústava České republiky a zákon o soudech a soudcích. Soudce, kteří musí splňovat následující podmínky, jmenuje do úřadu Prezident České republiky na neomezenou dobu (u ústavních soudců, kterých je 15, na dobu deseti let):
- svéprávnost a bezúhonnost
- státní občanství České republiky
- věk nejméně 30 let (u soudců Ústavního soudu nejméně 40)
- úplné vysokoškolské vzdělání v oblasti práva
- složení justiční zkoušky (nebo jiné právní zkoušky) a slibu
- zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku, že bude svou funkci řádně zastávat
- u soudců Nejvyššího či Ústavního soudu je nutná i praxe na soudní pozici po dobu 8/10 let
Použité a doplňující zdroje
- Etické zásady chování soudce. Soudcovská unie České republiky [online]. © 2011 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.soudci.cz/o-nas/eticke-zasady-chovani-soudce.html
- Ústava České republiky. In: Sbírka zákonů. 1992. Dostupné také z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html
- Zákon o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích). In: Sbírka zákonů. 2002. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-6