Moc výkonná: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Výkonnou mocí (exekutivou) se označuje pověření ke každodennímu řízení státu - státní správa. Spolu s mocí [[Moc zákonodárná|zákonodárnou]] a [[Moc soudní|soudní]] tvoří systém tří složek moci ve státě, které jsou vzájemně odděleny za účelem snížení rizika jejího zneužití. Obvykle vykonná moc náleží [[Vláda|vládě]] a čelnímu představiteli země. V České republice výkonnou moc obstarává především [[Vláda|Vláda České republiky]] a [[Prezident|Prezident České republiky]]. Činnosti výkonné moci jsou podřízeny [[Moc zákonodárná|moci zakonodárné]], vláda tedy nemůže vydávat [[Zákony|zákony]], pouze podzákonné | + | Výkonnou mocí (exekutivou) se označuje pověření ke každodennímu řízení státu - státní správa. Spolu s mocí [[Moc zákonodárná|zákonodárnou]] a [[Moc soudní|soudní]] tvoří systém tří složek moci ve státě, které jsou vzájemně odděleny za účelem snížení rizika jejího zneužití. Obvykle vykonná moc náleží [[Vláda|vládě]] a čelnímu představiteli země. V České republice výkonnou moc obstarává především [[Vláda|Vláda České republiky]] a [[Prezident|Prezident České republiky]]. Činnosti výkonné moci jsou podřízeny [[Moc zákonodárná|moci zakonodárné]], vláda tedy nemůže vydávat [[Zákony|zákony]], pouze podzákonné předpisy - například [[Nařízení vlády|vládní nařízení]]. Základní vymezení práv a povinností vykonné moci na našem území je zakotveno v hlavě třetí [[Ústavní zákony|Ústavy České republiky]]. V širším pojetí jsou jako složky výkonné moci svou [[Působnost|působností]] chápany i úřady, které mají na starosti chod země, jako například Česká národní banka či Nejvyšší kontrolní úřad. Ty jsou ovšem v [[Ústavní zákony|Ústavě České republiky]] zakotveny samostatně mimo oblast moci výkonné, protože vykonávají krom jiného i dohled nad tradičními složkami exekutivy. |
Verze z 12. 3. 2014, 01:33
Výkonnou mocí (exekutivou) se označuje pověření ke každodennímu řízení státu - státní správa. Spolu s mocí zákonodárnou a soudní tvoří systém tří složek moci ve státě, které jsou vzájemně odděleny za účelem snížení rizika jejího zneužití. Obvykle vykonná moc náleží vládě a čelnímu představiteli země. V České republice výkonnou moc obstarává především Vláda České republiky a Prezident České republiky. Činnosti výkonné moci jsou podřízeny moci zakonodárné, vláda tedy nemůže vydávat zákony, pouze podzákonné předpisy - například vládní nařízení. Základní vymezení práv a povinností vykonné moci na našem území je zakotveno v hlavě třetí Ústavy České republiky. V širším pojetí jsou jako složky výkonné moci svou působností chápany i úřady, které mají na starosti chod země, jako například Česká národní banka či Nejvyšší kontrolní úřad. Ty jsou ovšem v Ústavě České republiky zakotveny samostatně mimo oblast moci výkonné, protože vykonávají krom jiného i dohled nad tradičními složkami exekutivy.