Působnost

Působnost právní normy upravuje v jakém rozsahu se právní norma používá a rámcově tak vymezuje možnosti její aplikace. Rozlišujeme čtyři hlavní měřítka působnosti:

• prostorová nebo místní působnost - upravuje působnost normy v rámci fyzického prostoru. Může se jednat například o celostátní působnost nebo lokální působnost pro konkrétní obci. S místní působností souvisí i suverenita státu, kdy ostatní země nejsou oprávněny upravovat právo na území daného státu s výjimkou schválených mezinárodních smluv.
• časová působnost - souvisí především s platností a účinností právní normy a vymezuje tak její používání v čase. Také souvisí s otázkou retroaktivity práva, která je nežádoucí - normy by měli být závazné pouze s výhledem do budoucna a ne zpětně.
• personální nebo osobní působnost - určuje na koho se norma vztahuje a kdo se jí musí řídit. Řeší mimo jiné otázky rovnosti před zákonem nebo například právní imunity
• věcná působnost - řeší vlastní téma, kterého se norma týká a které upravuje, věnuje se například skutkové podstatě trestného činu

S pojmem působnost souvisí i termíny přenesená působnost, kdy samospráva obcí a krajů může řešit záležitosti státní správy, a samostatná působnost, kdy samospráva obcí a krajů řeší záležitosti vlastního území sama, nikoliv na základě zadání státní správy.

Použité a doplňující zdroje

• Působnost. In: Iuridictum: Encyklopedie o právu [online]. 27. 9. 2005, poslední editace 3. 9. 2011 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/P%C5%AFsobnost
• Působnost právních norem. In: IUS WIKI [online]. 9. 3. 2011, poslední editace 3. 1. 2012 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.ius-wiki.eu/teorie-prava/pfuk/teorka/zkouska/otazka-9