Veřejná knihovna: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 101: Řádek 101:
 
==Rozdělení knihoven podle kritéria dostupnosti služeb pro veřejnost==
 
==Rozdělení knihoven podle kritéria dostupnosti služeb pro veřejnost==
  
„Knihovny lze rozdělit podle dalších různých kritérií. Následující rozdělení knihoven je podle
+
*'''Veřejné knihovny''' – jsou dostupné veřejnosti a služby jimi nabízené jsou poskytovány všem, pro služby výpůjční je však většinou nutné zřízení čtenářského průkazu. Veřejné knihovny organizují veřejnosti dostupné vzdělávací a kulturní akce.  
kritéria dostupnosti služeb pro veřejnost:
+
*'''Knihovny obecní, městské, krajské a národní''' – vlastní univerzální fond a mnohdy obsahují speciální sbírku, která se vztahuje k určitému místu či regionu.  
*'''Veřejné knihovny''' – veřejně dostupné knihovny, které své služby poskytují všem, čtenářský průkaz je nutný většinou jen pro služby výpůjční, organizují různé kulturní a vzdělávací akce dostupné veřejnosti.
+
*'''Specializované knihovny''' – jsou zaměřeny na jednotlivé obory lidského vědění – patří sem knihovny pedagogické, muzejní, lékařské, technické, právnické, zemědělské atd.
*'''Knihovny obecní, městské, krajské a národní''' – knihovny s univerzálním fondem, někdy i se speciální sbírkou vztahující se k určitému místu, regionu.
+
*'''Vysokoškolské knihovny''' – obsahují specializovaný fond elektronických a tištěných zdrojů zaměřený na zabezpečení vyučovaných oborů  
*'''Specializované knihovny''' – zaměření na jednotlivé obory lidského vědění – knihovny technické, lékařské, právnické, pedagogické, zemědělské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR.
+
*'''Specializované knihovny umístěné v neveřejných objektech''' – jsou to knihovny, které obsahují specializovaný fond elektronických a tištěných zdrojů a nachází se  v nemocnicích, výzkumných ústavech, obchodních a výrobních organizacích atd.
*'''Vysokoškolské knihovny''' – se specializovaným fondem tištěných i elektronických zdrojů zaměřeným na zabezpečení vyučovaných oborů, nejen z hlediska získání informací, ale i rozvoje daného oboru v rámci výzkumných prací,
+
*'''Zámecké knihovny''' – knihovny, které se trvale nachází na šlechtickém sídle a jejichž správnou se zabývá Národní muzeum v Praze.
*'''Specializované knihovny umístěné v neveřejných objektech''' – knihovny výrobních a obchodních organizací, výzkumných ústavů, nemocnic, atd. Knihovny se specializovaným fondem tištěných i elektronických zdrojů,
+
*'''Školní knihovny''' – jsou zřizovány a udržovány z rozpočtu školy, jsou určeny učitelům a žákům a nachází se v prostorách základních, středních či vyšších odborných škol. <ref><ŠKARABELOVÁ, Simona, NESHYBOVÁ, Jarmila. ''Ekonomika kultury a masmédií'' [online]. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 210 s. [cit. 2012-12-13]. ISBN 978-802-1042-674. Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1456/podzim2010/MKV_EKKU/um/EKMS_elektronicka_skripta.pdf></ref>   
*'''Zámecké knihovny''' – umístěné v konkrétním objektu nebo knihovny, jež jsou ve správě Národního muzea v Praze,
 
*'''Školní knihovny''' – knihovny pro žáky a učitele na základní, střední nebo vyšší odborné škole, zřizovaná a udržovaná z rozpočtu školy.<ref><ŠKARABELOVÁ, Simona, NESHYBOVÁ, Jarmila. ''Ekonomika kultury a masmédií'' [online]. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 210 s. [cit. 2012-12-13]. ISBN 978-802-1042-674. Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1456/podzim2010/MKV_EKKU/um/EKMS_elektronicka_skripta.pdf></ref>   
 
  
  
 
==Poznámky:==  
 
==Poznámky:==  
 
<references/>
 
<references/>

Verze z 29. 12. 2012, 14:11

Autor: Sylva Šimůnková

Klíčová slova: veřejná knihovna, knihovní zákon, veřejné knihovnické a informační služby

Synonyma: bibliotéka, knižnice, knihovna s veřejným přístupem, veřejně přístupná knihovna, lidová knihovna

Související pojmy:

nadřazené – informační instituce, kulturní instituce, vzdělávací instituce
podřazené – národní knihovna, krajská knihovna, základní knihovna, specializovaná knihovna, komunitní knihovna, městská knihovna, obecní knihovna, regionální knihovna


Charakteristika

„Veřejná knihovna je místní branou do světa vědomostí a základním předpokladem celoživotního vzdělávání, nezávislého rozhodování a kulturního rozvoje jednotlivců i společenských skupin.“[1]

Veřejné knihovny jsou významné kulturní a vzdělávací instituce, které poskytují knihovnické, vzdělávací a informační služby. „Směrnice IFLA/ UNESCO pro rozvoj“ podává definici veřejné knihovny následovně: „Veřejná knihovna je organizace, zřízená, podporovaná a dotovaná společností, a to buď prostřednictvím místní, regionální či národní správy nebo jinou formou společenské organizace. Zajišťuje přístup k vědění, informacím a uměleckým dílům prostřednictvím různých zdrojů a služeb. Je přístupná všem členům společnosti stejně, bez ohledu na rasu, národnost, věk, pohlaví, náboženství, jazyk, invaliditu, ekonomické postavení, zaměstnání a dosažený stupeň vzdělání.“[2]

„Uživatelům, kteří nemohou, ať již z jakýchkoli důvodů, používat běžně nabízené služby a fondy, musí knihovna nabídnout služby a fondy speciální. Týká se to např. jazykových menšin, tělesně či duševně postižených lidí, nemocničních pacientů či uvězněných.“[1]

Veřejné knihovny poskytují veřejné knihovnické a informační služby, které upravuje zákon č.257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) , který je platný od 1. ledna 2002. Veřejné knihovny jsou vedeny v evidenci veřejných knihoven, kterou spravuje Ministerstvo kultury. „Evidence veřejných knihoven je základní nástroj přehledu o veřejných knihovnách i o jejich zařazení v systému.“[3]

Veřejné knihovnické a informační služby

Činnost veřejných knihoven je v zákoně č. 257/2001 definována následovně:

„(1) Veřejné knihovnické a informační služby spočívají

a. ve zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny,
b. v poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší,
c. ve zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy,
d. v umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup

(2) Veřejné knihovnické a informační služby, uvedené v odstavci 1, je provozovatel knihovny povinen poskytovat bezplatně, s výjimkou

a. zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu,[4]
b. zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb,
c. zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb.

(3) Provozovatel knihovny může poskytovat další služby spočívající zejména

a. v umožnění přístupu k placeným informacím na internetu
b. v kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti,
c. ve vydávání tematických publikací,
d. v poskytování reprografických služeb,
e. v poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší.

(4) Provozovatel knihovny je oprávněn požadovat za poskytování knihovnických a informačních služeb, uvedených v odstavci 2 písm. a) až c), a dalších služeb úhradu skutečně vynaložených nákladů.

(5) Provozovatel knihovny je oprávněn požadovat úhradu nákladů vynaložených na administrativní úkony spojené s evidencí uživatelů knihovny.

(6) Provozovatel knihovny je povinen zajistit rovný přístup všem k veřejným knihovnickým a informačním službám a dalším službám poskytovaným knihovnou.

(7) Provozovatel knihovny vydá knihovní řád, v němž stanoví podrobnosti poskytování knihovnických a informačních služeb.“[5]

Systém veřejných knihoven

Dle zákona č. 257/2001 Sb. „(1) Systém knihoven tvoří

a) Národní knihovna České republiky (dále jen "Národní knihovna"), Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury (dále jen "ministerstvo"),
b) krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje,
c) základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce,
d) specializované knihovny.“[5]

Druhy knihoven

Národní knihovna

„Národní knihovna je knihovnou s univerzálním knihovním fondem doplněným specializovanými fondy (…), trvale uchovává konzervační fond a historický fond (…), je centrem systému knihoven. V systému knihoven vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti (…).“[5]

Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana a Moravská zemská knihovna v Brně

„Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana je knihovnou s univerzálním knihovním fondem; trvale uchovává konzervační fond a historický fond.“[5]

„Moravská zemská knihovna v Brně je knihovnou s univerzálním knihovním fondem, případně doplněným specializovanými fondy; trvale uchovává konzervační fond a historický fond. Plní funkci krajské knihovny v Jihomoravském kraji.“[5]

Krajská knihovna

„Krajská knihovna je knihovnou s univerzálním knihovním fondem, případně doplněným specializovanými fondy (…), trvale uchovává konzervační fond a historický fond (…), je součástí systému knihoven vykonávající koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti (…), plní a koordinuje plnění regionálních funkcí vybraných základních knihoven v kraji (…).“[5]

Základní knihovna

„Základní knihovna je knihovnou s univerzálním knihovním fondem nebo se specializovaným knihovním fondem (…), je součástí systému knihoven vykonávajících informační, kulturní a vzdělávací činnosti.“[5]

Specializovaná knihovna

„Specializovaná knihovna je knihovnou se specializovaným knihovním fondem (…), je součástí systému knihoven vykonávající koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti (…).“[5]

Rozdělení knihoven podle kritéria dostupnosti služeb pro veřejnost

  • Veřejné knihovny – jsou dostupné veřejnosti a služby jimi nabízené jsou poskytovány všem, pro služby výpůjční je však většinou nutné zřízení čtenářského průkazu. Veřejné knihovny organizují veřejnosti dostupné vzdělávací a kulturní akce.
  • Knihovny obecní, městské, krajské a národní – vlastní univerzální fond a mnohdy obsahují speciální sbírku, která se vztahuje k určitému místu či regionu.
  • Specializované knihovny – jsou zaměřeny na jednotlivé obory lidského vědění – patří sem knihovny pedagogické, muzejní, lékařské, technické, právnické, zemědělské atd.
  • Vysokoškolské knihovny – obsahují specializovaný fond elektronických a tištěných zdrojů zaměřený na zabezpečení vyučovaných oborů
  • Specializované knihovny umístěné v neveřejných objektech – jsou to knihovny, které obsahují specializovaný fond elektronických a tištěných zdrojů a nachází se v nemocnicích, výzkumných ústavech, obchodních a výrobních organizacích atd.
  • Zámecké knihovny – knihovny, které se trvale nachází na šlechtickém sídle a jejichž správnou se zabývá Národní muzeum v Praze.
  • Školní knihovny – jsou zřizovány a udržovány z rozpočtu školy, jsou určeny učitelům a žákům a nachází se v prostorách základních, středních či vyšších odborných škol. [6]


Poznámky:

  1. 1,0 1,1 Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. In: Informace pro knihovny - Knihovnický institut NK ČR [online]. 2000 [cit. 2012-12-11]. Překlad Jindřich Pilař. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm
  2. <Služby veřejných knihoven. 1. vyd. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovník, 2002, 127 s. ISBN 80-858-5114-8.>
  3. < Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o veřejných knihovnách. In: Informace pro knihovny - Knihovnický institut NK ČR [online]. 2001 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZakonDuvZpr.htm >
  4. < § 38 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).>
  5. 5,0 5,1 5,2 5,3 5,4 5,5 5,6 5,7 < Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), [online]. [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Zakon-c--257-2001-Sb.doc>
  6. <ŠKARABELOVÁ, Simona, NESHYBOVÁ, Jarmila. Ekonomika kultury a masmédií [online]. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 210 s. [cit. 2012-12-13]. ISBN 978-802-1042-674. Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1456/podzim2010/MKV_EKKU/um/EKMS_elektronicka_skripta.pdf>