Veřejná knihovna: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
m
Řádek 35: Řádek 35:
 
(2) Veřejné knihovnické a informační služby, uvedené v odstavci 1, je provozovatel knihovny povinen poskytovat bezplatně, s výjimkou
 
(2) Veřejné knihovnické a informační služby, uvedené v odstavci 1, je provozovatel knihovny povinen poskytovat bezplatně, s výjimkou
  
:a. zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu,
+
:a. zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu,<ref>< § 38 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).></ref>
  
 
:b. zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb,
 
:b. zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb,

Verze z 11. 12. 2012, 17:05

Autor: Sylva Šimůnková

Klíčová slova:

Synonyma:

Související pojmy:

nadřazené
podřazené

příbuzný termín:


„Veřejná knihovna je místní branou do světa vědomostí a základním předpokladem celoživotního vzdělávání, nezávislého rozhodování a kulturního rozvoje jednotlivců i společenských skupin.“[1]

Hlavním posláním veřejné knihovny je poskytovat služby, a to na základě rovného přístupu bez ohledu na pohlaví, věk, rasový původ, jazyk, víru, sociální postavení či národnost.[1] „Uživatelům, kteří nemohou, ať již z jakýchkoli důvodů, používat běžně nabízené služby a fondy, musí knihovna nabídnout služby a fondy speciální. Týká se to např. jazykových menšin, tělesně či duševně postižených lidí, nemocničních pacientů či uvězněných.“[1]

Veřejné knihovny poskytují veřejné knihovnické a informační služby, které upravuje zákon č.257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) , který je platný od 1. ledna 2002 (nahradil zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven {knihovní zákon}). Veřejné knihovny jsou vedeny v evidenci veřejných knihoven, kterou spravuje Ministerstvo kultury. „Evidence veřejných knihoven je základní nástroj přehledu o veřejných knihovnách i o jejich zařazení v systému.“[2]

„Veřejné knihovnické a informační služby

(1) Veřejné knihovnické a informační služby spočívají

a. ve zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny,
b. v poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší,
c. ve zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy,
d. v umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup

(2) Veřejné knihovnické a informační služby, uvedené v odstavci 1, je provozovatel knihovny povinen poskytovat bezplatně, s výjimkou

a. zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu,[3]
b. zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb,
c. zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb.

(3) Provozovatel knihovny může poskytovat další služby spočívající zejména

a. v umožnění přístupu k placeným informacím na internetu
b. v kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti,
c. ve vydávání tematických publikací,
d. v poskytování reprografických služeb,
e. v poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší.

(4) Provozovatel knihovny je oprávněn požadovat za poskytování knihovnických a informačních služeb, uvedených v odstavci 2 písm. a) až c), a dalších služeb úhradu skutečně vynaložených nákladů.

(5) Provozovatel knihovny je oprávněn požadovat úhradu nákladů vynaložených na administrativní úkony spojené s evidencí uživatelů knihovny.

(6) Provozovatel knihovny je povinen zajistit rovný přístup všem k veřejným knihovnickým a informačním službám a dalším službám poskytovaným knihovnou.

(7) Provozovatel knihovny vydá knihovní řád, v němž stanoví podrobnosti poskytování knihovnických a informačních služeb.“[4]


Poznámky:

  1. 1,0 1,1 1,2 Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. In: Informace pro knihovny - Knihovnický institut NK ČR [online]. 2000 [cit. 2012-12-11]. Překlad Jindřich Pilař. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm
  2. < Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o veřejných knihovnách. In: Informace pro knihovny - Knihovnický institut NK ČR [online]. 2001 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZakonDuvZpr.htm >
  3. < § 38 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).>
  4. < ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Informace pro knihovny - Knihovnický institut NK ČR [online]. 2004 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm>