George Kingsley Zipf

George Kingsley Zipf
	Freeport, Illinois (USA)
Datum a místo úmrtí	25. září 1950
	rakovina
	Joyce Waters Brown (manželka), 4 děti
	Freeport (Illinois), Cambridge (Massachusetts), Duxbury, Newton
	americké
Vzdělání	Harvard College, University of Berlin, University of Bonnn
Pracoviště	University of Harvard, University of Chicago
Známý pro

George Kingsley Zipf (1902 – 1950) byl americký jazykovědec a psycholog německého původu, jenž je považován za zakladatele kvantitativní jazykovědy, označovanou také jako „Zipfova jazykověda“. Zabýval se vztahem mezi frekvencí výskytu slov a jejich pořadím v textu, který je vyjádřen v Zipfově zákoně. Jeho vliv se neomezuje pouze na jazykovědu, ale prostupuje dalšími vědními obory. Také se snažil zařadit jazykovědu na úroveň přírodních věd.

Život a zaměstnání

George Kingsley Zipf se narodil 7. ledna 1902 ve městě Freeport, ve státě Illinois. V roce 1924 s výbornými výsledky absolvoval Harvardovu univerzitu a následující rok strávil v Německu studiem v Bonnu a v Berlíně. Zde začal přemýšlet o tom, že by se mohl zabývat jazykem jako přírodním jevem. Po návratu do Spojených států získal v roce 1930 doktorát v oboru srovnávací jazykověda. Poté začal na Harvardově univerzitě vyučovat německý jazyk. Zároveň také pokračoval ve svých lingvistických výzkumech a v roce 1935 publikoval svou první důležitou knihu The Psycho-Biology of Language.

V následujících letech se začal více zajímat o různé společenské jevy a v roce 1941 vydal knihu National Unity and Disunity, ve které využil své statistické metody ke studiu velikosti měst a pohybů populace. Během druhé světové války mu bylo nabídnuto, aby se přestěhoval do Washingtonu a začal pracovat na válečném programu. Nabídku však odmítl a zůstal na Harvardu. Během vyučování německého jazyka na Harvardu se začal více zaměřovat na učení slov. Takže studenti po roce svého studia byli schopni Německy číst s pomocí slovníku. Jeho úspěchy jako učitele, jsou také velmi oceňovány.

20. června 1931 se oženil s Joyce Waters Brown, která pocházela z Websteru v Massachusetts. Zipf se s ní setkal na Harvardu, kde taktéž pracovala. Narodily se jim čtyři děti, které nesly jména Robert, Katharine Slater, Joyce Bogardus a Henry. Po svatbě bydlel do roku 1936 ve městě Cambridge a poté se přestěhoval do Duxbury. V září roku 1943 začal společně s manželkou a dětmi bydlet ve městě Newton a poté se už nestěhoval.

V roce 1939 začal G. K. Zipf přednášet na univerzitě, a v této funkci, jež vyžadovala interdisciplinární práci, vytrval až do své smrti v roce 1950. Jeho práce nespočívala pouze ve studiu jazyka, ale stále více v sociálních vědách. Často přednášel na Univerzitě v Chicagu a zároveň na jiných univerzitách, díky čemuž se mu dostalo zvýšeného uznání v celé akademické obci.

Lékaři u G. K. Zipfa objevili rakovinu. V roce 1950 podstoupil operaci, avšak rakovina byla v příliš pokročilém stádiu, aby bylo možné s ní cokoli udělat. Zemřel o několik měsíců později ve věku 48 let. Krátce před svou předčasnou smrtí publikoval jednu ze svých nejdůležitějších knih Human Behavior and the Principle of Least Effort, která představovala další studii o sémantice, psychologii, sociologii a geografii. V roce 1961 se jeho žena znova provdala a odstěhovala se zpět do Cambridge.

Zajímavosti

Přestože G. K. Zipf měl německé předky, na jeho zaujetí v tomto jazyce to pravděpodobně nemělo žádný vliv. Upřednostňoval využívání knihoven, před vlastněním knih. G. K. Zipf byl horlivý zahradník, a proto se u jeho domu nacházela velká zahrada. Všichni členové rodiny na této zahradě pracovali, ačkoli ne všichni sdíleli toto otcovo nadšení.

Význam pro informační vědu a knihovnictví

G. K. Zipf odhalil dynamický rys jazyka, což dalo vzniknout novým systémovým pohledům na jazykovědu. Přestože jeho objevy přišly v době, kdy celému 20. století dominoval statický pohled na jazyk, dynamika si v jazykovědě dobývala své místo. Důležitým znakem jeho práce je snaha přiblížit jazykovědu přírodním vědám a upozornit na její kvantitativní stránky.

Zipfova vědecká činnost se vyznačuje interdisciplinaritou. Své myšlenky a ideje přenesl do různých oblastí, jakými jsou například geografie osídlení, ekonomie, psychologie nebo sociologie. V první řadě byl jazykovědecem, jež většinou publikoval v psychologických časopisech a je citován přibližně ve 20 vědeckých disciplínách.

Publikace

Jeho práce byla kontroverzní, ale on sám věřil, že má význam a naplno se jí věnoval. Z tvorby G. K. Zipfa pochází 6 monografií a 36 odborných článků.

Monografie

Relative Frequency as a Determinant of Phonetic Change (1929) – disertační práce

Selected Studies of the Principle of Relative Frequency in Language (1931)

Thy Psycho-Biology of Language (1936)

New Facts in the Early Life of George Meredith (1938)

National Unity and Disunity (1941)

Human Behavior and the Principle of Least Effort (1949)

Odborné články

Zipf, George Kingsley: Observations on the possible effect of mental age upon the frequency-distributions of words from the viewpoint of dynamic philology. In: Journal of psychology 4 (1937), 239-244.

Zipf, George Kingsley: Statistical methods in dynamic philology (Reply to M. Joos). In: Language 132 (1937), 60-70.

Zipf, George Kingsley: Homogeneity and heterogeneity in language. In answer to Edward L. Thorndike. In: Psychological record 2 (1938), 347-367.

Zipf, George Kingsley: Phonometry, phonology and dynamic philology. An attemptd synthesis. In: American speech 13 (1938), 275-285.

Externí zdroje

http://linkage.rockefeller.edu/wli/zipf/index_ru.html

http://www.glottopedia.de/index.php/History_of_quantitative_linguistics

http://www.infoamerica.org/teoria/zipf1.htm