George Kingsley Zipf: Porovnání verzí
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
}} | }} | ||
| − | '''George Kingsley Zipf''' (1902 – 1950) byl americký jazykovědec a psycholog německého původu, jenž je považován za zakladatele kvantitativní jazykovědy, označovanou také jako „Zipfova jazykověda“. Zabýval se vztahem mezi frekvencí výskytu slov a jejich pořadím v textu, který je vyjádřen v Zipfově zákoně. Jeho vliv se neomezuje pouze na jazykovědu, ale prostupuje dalšími vědními obory. | + | '''George Kingsley Zipf''' (1902 – 1950) byl americký jazykovědec a psycholog německého původu, jenž je považován za zakladatele kvantitativní jazykovědy, označovanou také jako „Zipfova jazykověda“. Zabýval se vztahem mezi frekvencí výskytu slov a jejich pořadím v textu, který je vyjádřen v Zipfově zákoně. Jeho vliv se neomezuje pouze na jazykovědu, ale prostupuje dalšími vědními obory. Také se snažil zařadit jazykovědu na úroveň přírodních věd. |
Verze z 6. 5. 2012, 20:52
| George Kingsley Zipf | |
|---|---|
Freeport, Illinois (USA) | |
| Datum a místo úmrtí |
25. září 1950 |
| rakovina | |
| Joyce Waters Brown (manželka), 4 děti | |
| Freeport (Illinois), Cambridge (Massachusetts), Duxbury, Newton | |
| americké | |
| Vzdělání | Harvard College, University of Berlin, University of Bonnn |
| Pracoviště | University of Harvard, University of Chicago |
| Známý pro | |
George Kingsley Zipf (1902 – 1950) byl americký jazykovědec a psycholog německého původu, jenž je považován za zakladatele kvantitativní jazykovědy, označovanou také jako „Zipfova jazykověda“. Zabýval se vztahem mezi frekvencí výskytu slov a jejich pořadím v textu, který je vyjádřen v Zipfově zákoně. Jeho vliv se neomezuje pouze na jazykovědu, ale prostupuje dalšími vědními obory. Také se snažil zařadit jazykovědu na úroveň přírodních věd.
Život a zaměstnání
George Kingsley Zipf se narodil 7. ledna 1902 ve městě Freeport, ve státě Illinois.[1] V roce 1924 s výbornými výsledky absolvoval Harvardovu univerzitu a následující rok strávil v Německu studiem v Bonnu a v Berlíně. Zde začal přemýšlet o tom, že by se mohl zabývat jazykem jako přírodním jevem. Po návratu do Spojených států získal v roce 1930 doktorát v oboru srovnávací jazykověda. Poté začal na Harvardově univerzitě vyučovat německý jazyk. Zároveň také pokračoval ve svých lingvistických výzkumech a v roce 1935 publikoval svou první důležitou knihu The Psycho-Biology of Language.[2]
V následujících letech se začal více zajímat o různé společenské jevy a v roce 1941 vydal knihu National Unity and Disunity, ve které využil své statistické metody ke studiu velikosti měst a pohybů populace. Během druhé světové války mu bylo nabídnuto, aby se přestěhoval do Washingtonu a začal pracovat na válečném programu. Nabídku však odmítl a zůstal na Harvardu. Během vyučování německého jazyka na Harvardu se začal více zaměřovat na učení slov. Takže studenti po roce svého studia byli schopni Německy číst s pomocí slovníku. Jeho úspěchy jako učitele, jsou také velmi oceňovány.
20. června 1931 se oženil s Joyce Waters Brown, která pocházela z Websteru v Massachusetts. Zipf se s ní setkal na Harvardu, kde taktéž pracovala. Narodily se jim čtyři děti, jež nesly jména Robert, Katharine Slater, Joyce Bogardus a Henry.
V roce 1939 začal G. K. Zipf přednášet na univerzitě, a v této funkci, jež vyžadovala interdisciplinární práci, vytrval až do své smrti v roce 1950. Jeho práce nespočívala pouze ve studiu jazyka, ale stále více v sociálních vědách. Často přednášel na Univerzitě v Chicagu a zároveň na jiných univerzitách, díky čemuž se mu dostalo zvýšeného uznání v celé akademické obci.
Lékaři u G. K. Zipfa objevili rakovinu. V roce 1950 podstoupil operaci, avšak rakovina byla v příliš pokročilém stádiu, aby bylo možné s ní cokoli udělat. Zemřel o několik měsíců později ve věku 48 let. Krátce před svou předčasnou smrtí publikoval jednu ze svých nejdůležitějších knih Human Behavior and the Principle of Least Effort, která představovala další studii o sémantice, psychologii, sociologii a geografii.[2]
Zajímavosti
Přestože G. K. Zipf měl německé předky, na jeho zaujetí v tomto jazyce to pravděpodobně nemělo žádný vliv. Upřednostňoval využívání knihoven, před vlastněním knih. G. K. Zipf byl horlivý zahradník, a proto se u jeho domu nacházela velká zahrada. Všichni členové rodiny na této zahradě pracovali, ačkoli ne všichni sdíleli toto otcovo nadšení.
Dílo
Aktivity
Význam pro informační vědu a knihovnictví
G. K. Zipf odhalil dynamický rys jazyka, což dalo vzniknout novým systémovým pohledům na jazykovědu. Přestože jeho objevy přišly v době, kdy celému 20. století dominoval statický pohled na jazyk, dynamika si v jazykovědě dobývala své místo. Důležitým znakem jeho práce je snaha přiblížit jazykovědu přírodním vědám a upozornit na její kvantitativní stránky.
Zipfova vědecká činnost se vyznačuje interdisciplinaritou. Své myšlenky a ideje přenesl do různých oblastí, jakými jsou například geografie osídlení, ekonomie, psychologie nebo sociologie. V první řadě byl jazykovědecem, jež většinou publikoval v psychologických časopisech a je citován přibližně ve 20 vědeckých disciplínách.
Úspěchy
Publikace
Jeho práce byla kontroverzní, ale on sám věřil, že má význam a naplno se jí věnoval. Z tvorby G. K. Zipfa pochází 6 monografií a 36 odborných článků.
Monografie
Relative Frequency as a Determinant of Phonetic Change (1929) – disertační práce
Selected Studies of the Principle of Relative Frequency in Language (1931)
Thy Psycho-Biology of Language (1936)
New Facts in the Early Life of George Meredith (1938)
National Unity and Disunity (1941)
Human Behavior and the Principle of Least Effort (1949)
Odborné články [2]
Zipf, George Kingsley: Observations on the possible effect of mental age upon the frequency-distributions of words from the viewpoint of dynamic philology. In: Journal of psychology 4 (1937), 239-244.
Zipf, George Kingsley: Statistical methods in dynamic philology (Reply to M. Joos). In: Language 132 (1937), 60-70.
Zipf, George Kingsley: Homogeneity and heterogeneity in language. In answer to Edward L. Thorndike. In: Psychological record 2 (1938), 347-367.
Zipf, George Kingsley: Phonometry, phonology and dynamic philology. An attemptd synthesis. In: American speech 13 (1938), 275-285.
Citace a odkazy na použitou literaturu
- ↑ LUNDBERG, George A. a Stuart C. DODD. George Kingsley Zipf, 1902-1950. American Sociological Review [online]. 1950, Vol. 15, issue 2, s. 804. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z databáze Ebsco.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 PRÜN, Claudia a Robert ZIPF. Biographical notes on G. K. Zipf. Glottometrics [online]. 2002, Vol. 3, s. 1-10. [cit. 2012-04-12] ISSN 1617-8351. Dostupné z WWW: <http://www.arteuna.com/talleres/lab/ediciones/liberia/Glottometrics-zipf.pdf>.
Externí zdroje
http://linkage.rockefeller.edu/wli/zipf/index_ru.html
http://www.glottopedia.de/index.php/History_of_quantitative_linguistics
