Informační chování: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
'''Související pojmy''': | '''Související pojmy''': | ||
| − | ''Nadřazené'': | + | ''Nadřazené'': informační věda, informační společnost |
| − | ''Podřazené'': | + | ''Podřazené'': elektronické prostředí, modely informačního chování |
== Charakteristika == | == Charakteristika == | ||
| − | V širším smyslu slova je informační chování charakterizováno jako chování člověka, systému či organismu ve vztahu k informacím. V užším slova smyslu hovoříme o informačním chování člověka při vyhledávání informací. | + | V širším smyslu slova je informační chování charakterizováno jako chování člověka, [[systém|systému]] či organismu ve vztahu k informacím. V užším slova smyslu hovoříme o informačním chování člověka při vyhledávání informací. |
Jde tedy vlastně o vzájemnou interakci člověka s informačními zdroji a systémy v určité situaci. Na informační chování má vliv několik faktorů – fyzické konání, vnitřní psychické procesy , sociální prostředí a situace, ve které vznikla informační potřeba.<ref>STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: pohl'ady informačnej vedy. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005, s. 10-11. ISBN 8085165902.</ref> | Jde tedy vlastně o vzájemnou interakci člověka s informačními zdroji a systémy v určité situaci. Na informační chování má vliv několik faktorů – fyzické konání, vnitřní psychické procesy , sociální prostředí a situace, ve které vznikla informační potřeba.<ref>STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: pohl'ady informačnej vedy. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005, s. 10-11. ISBN 8085165902.</ref> | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| − | Zkoumání informačního chování spadá již do dob okolo roku 1948. Informační chování, tak jak ho známe dnes je výsledkem dlouhodobé a systematické práce. Nejznámější modely informačního chování pocházejí od T. D. Wilsona, který je považován za průkopníka zkoumání informačního chování. Spolupracoval například s Walshem a při svém bádání vycházeli z toho, že člověk při vyhledávání, zpracovávání a využívání informací se musím vyrovnat se stresem.<ref> | + | Zkoumání informačního chování spadá již do dob okolo roku 1948. Informační chování, tak jak ho známe dnes je výsledkem dlouhodobé a systematické práce. Nejznámější modely informačního chování pocházejí od T. D. Wilsona, který je považován za průkopníka zkoumání informačního chování. Spolupracoval například s Walshem a při svém bádání vycházeli z toho, že člověk při vyhledávání, zpracovávání a využívání informací se musím vyrovnat se stresem.<ref>PRÁGEROVÁ, Linda. Informačné správanie: základné pojmy a prehľad prístupov k skúmaniu tohto společenského fenoménu. In: Inflow.cz [online]. 7.5.2010 [cit. 2014-12-20] Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu</ref> |
Momentálním trendem ve výzkumu informační vědy je výzkum informačního chování v elektronickém prostředí, kterému se věnují významné jména, jako například M. Batesová, Jansen nebo Jela Steinerová. | Momentálním trendem ve výzkumu informační vědy je výzkum informačního chování v elektronickém prostředí, kterému se věnují významné jména, jako například M. Batesová, Jansen nebo Jela Steinerová. | ||
| − | Současné výzkumy informačního chování jsou samozřejmě ovlivněny postupem ve vývoji technologií i informační adaptací lidí. Změny probíhají především ve způsobu vyhledávání, zpracovávání a vyžívání informací. | + | Současné výzkumy informačního chování jsou samozřejmě ovlivněny postupem ve vývoji technologií i informační adaptací lidí. Změny probíhají především ve způsobu vyhledávání, zpracovávání a vyžívání informací. |
| + | == Modely informačního chování == | ||
| + | '''[[Thomas Daniel Wilson|T.D.Wilson]]''' | ||
| − | |||
| − | |||
Profesor na Sheffieldské univerzitě a hlavní představitel problematiky informačního chování. | Profesor na Sheffieldské univerzitě a hlavní představitel problematiky informačního chování. | ||
| Řádek 44: | Řádek 44: | ||
''Information Use Behavior'' | ''Information Use Behavior'' | ||
| − | Skládá se z fyzické a duševní činnosti zapříčiněné začleňováním nalezených informací do osobního vědomostního fondu. Může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi.<ref>WILSON, T.D. | + | Skládá se z fyzické a duševní činnosti zapříčiněné začleňováním nalezených informací do osobního vědomostního fondu. Může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi.<ref>WILSON, T.D., Models in information behaviour research. Journal of Documentation [online]. 1999, roč. 55, č. 3, s. 249-270 [cit. 2014-12-20]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/publ/papers/1999JDoc.html</ref> |
| − | '''David Ellis''' | + | '''[[Ellisův model informačního chování|David Ellis]]''' |
| + | |||
Rozpracoval různé typy chování zapojených do vyhledávání informací, nejsou stanoveny jako schematický model. Spíše než fáze, používá pojem rysy. Tyto rysy jsou definovány takto: | Rozpracoval různé typy chování zapojených do vyhledávání informací, nejsou stanoveny jako schematický model. Spíše než fáze, používá pojem rysy. Tyto rysy jsou definovány takto: | ||
| Řádek 63: | Řádek 64: | ||
''Ověření'': kontrola správnosti informací | ''Ověření'': kontrola správnosti informací | ||
| − | ''Ukončení'': což může být vykládáno jako "zavazování volných konců" prostřednictvím konečného vyhledávání<ref>WILSON, T.D., Human Information Behavior Vol. 3, No 2, | + | ''Ukončení'': což může být vykládáno jako "zavazování volných konců" prostřednictvím konečného vyhledávání<ref>WILSON,T.D., Human Information Behavior. Informing Science [online]. 2000, Vol. 3, No 2, 55s. [cit. 2014-12-20]. Dostupné z:http://inform.nu/Articles/Vol3/v3n2p49-56.pdf</ref> |
| − | |||
== Další osobnosti věnující se výzkumu informačního chování == | == Další osobnosti věnující se výzkumu informačního chování == | ||
| − | '''Nicholas Belkin''' | + | '''[[Nicholas J. Belkin]]''' |
'''Robert S. Taylor''' | '''Robert S. Taylor''' | ||
| − | '''Brenda Dervin''' | + | '''[[Brenda Louise Dervin]]''' |
'''Carol Kuhlthau''' | '''Carol Kuhlthau''' | ||
| Řádek 78: | Řádek 78: | ||
== Závěr == | == Závěr == | ||
| − | Informační chování se stalo výzkumným zájmem vědců a profesionálů. Postupem času výzkum umožnil lépe pochopit nejen uživatele informací, ale podstatu samotného člověka | + | Informační chování se stalo výzkumným zájmem vědců a profesionálů. |
| + | |||
| + | Postupem času výzkum umožnil lépe pochopit nejen uživatele informací, ale podstatu samotného člověka | ||
| Řádek 91: | Řádek 93: | ||
STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: pohl'ady informačnej vedy. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005, 189s. ISBN 8085165902. | STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: pohl'ady informačnej vedy. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005, 189s. ISBN 8085165902. | ||
| − | WILSON,T.D., Human Information Behavior Vol. 3, No 2 | + | WILSON,T.D., Human Information Behavior. ''Informing Science'' [online]. 2000, Vol. 3, No 2, 55s. [cit. 2014-12-20]. Dostupné z:http://inform.nu/Articles/Vol3/v3n2p49-56.pdf |
| − | WILSON, T.D. | + | WILSON, T.D., Models in information behaviour research. ''Journal of Documentation'' [online]. 1999, roč. 55, č. 3, s. 249-270 [cit. 2014-12-20]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/publ/papers/1999JDoc.html |
| − | + | PRÁGEROVÁ, Linda. Informačné správanie: základné pojmy a prehľad prístupov k skúmaniu tohto společenského fenoménu. In: ''Inflow.cz'' [online]. 7.5.2010 [cit. 2014-12-20] Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu | |
Aktuální verze z 5. 1. 2015, 13:48
Autor: Barbora Červenková
Klíčová slova: informace, chování, uživatel, vyhledávání
Synonyma: informační projev, informační vyjadřování, informační vyhledávání
Související pojmy:
Nadřazené: informační věda, informační společnost
Podřazené: elektronické prostředí, modely informačního chování
Charakteristika
V širším smyslu slova je informační chování charakterizováno jako chování člověka, systému či organismu ve vztahu k informacím. V užším slova smyslu hovoříme o informačním chování člověka při vyhledávání informací.
Jde tedy vlastně o vzájemnou interakci člověka s informačními zdroji a systémy v určité situaci. Na informační chování má vliv několik faktorů – fyzické konání, vnitřní psychické procesy , sociální prostředí a situace, ve které vznikla informační potřeba.[1]
Historie
Zkoumání informačního chování spadá již do dob okolo roku 1948. Informační chování, tak jak ho známe dnes je výsledkem dlouhodobé a systematické práce. Nejznámější modely informačního chování pocházejí od T. D. Wilsona, který je považován za průkopníka zkoumání informačního chování. Spolupracoval například s Walshem a při svém bádání vycházeli z toho, že člověk při vyhledávání, zpracovávání a využívání informací se musím vyrovnat se stresem.[2]
Momentálním trendem ve výzkumu informační vědy je výzkum informačního chování v elektronickém prostředí, kterému se věnují významné jména, jako například M. Batesová, Jansen nebo Jela Steinerová.
Současné výzkumy informačního chování jsou samozřejmě ovlivněny postupem ve vývoji technologií i informační adaptací lidí. Změny probíhají především ve způsobu vyhledávání, zpracovávání a vyžívání informací.
Modely informačního chování
Profesor na Sheffieldské univerzitě a hlavní představitel problematiky informačního chování.
Vymezil čtyři základní pojmy informačního chování:
Information Behavior
Informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům, zahrnuje aktivní i pasivní informační hledání a informační využívání. Zahrnuje komunikaci tváří v tvář, s jinými lidmi, zahrnuje i pasivní příjem informací, jako například sledování TV bez dalších záměrů získávat informace
Information Seeking Behavior
Je záměrné vyhledávání informací v důsledku uspokojení nějakého cíle. V průběhu vyhledávání může dojít k interakci s manuálními informačními systémy (např. s noKurzívavinami nebo knihovnou) nebo s počítačově-orientovanými systémy (web).
Information Searching Behavior
Je mikroúroveň informačního chování využívaná uživatelem v interakci s informačními systémy všeho druhu. Skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni interakce mezi člověkem a počítačem (například použití myši a kliknutí na odkaz) nebo intelektuální úrovni (přijetí Booleovské strategie vyhledávání), které budou zahrnovat i duševní akty, jako je posuzování významu dat a informací při získávání informací.
Information Use Behavior
Skládá se z fyzické a duševní činnosti zapříčiněné začleňováním nalezených informací do osobního vědomostního fondu. Může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi.[3]
Rozpracoval různé typy chování zapojených do vyhledávání informací, nejsou stanoveny jako schematický model. Spíše než fáze, používá pojem rysy. Tyto rysy jsou definovány takto:
Spuštění: uživatelem použité prostředky k zahájení hledání informací , například dotaz na nějakého zkušeného kolegu
Řetězení: poznámky pod čarou a citace ve známém materiálu nebo "dopředu" zřetězení se známými položkami prostřednictvím citačních indexů
Rozlišení: pomocí známých rozdílů v informačních zdrojích, jako způsob filtrování množství získaných informací
Monitoring: udržet up-to-date nebo aktuální informovaností vyhledávání
Extrakce: selektivní identifikace relevantního materiálu v informačním zdroji
Ověření: kontrola správnosti informací
Ukončení: což může být vykládáno jako "zavazování volných konců" prostřednictvím konečného vyhledávání[4]
Další osobnosti věnující se výzkumu informačního chování
Robert S. Taylor
Carol Kuhlthau
Závěr
Informační chování se stalo výzkumným zájmem vědců a profesionálů.
Postupem času výzkum umožnil lépe pochopit nejen uživatele informací, ale podstatu samotného člověka
Poznámky
- ↑ STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: pohl'ady informačnej vedy. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005, s. 10-11. ISBN 8085165902.
- ↑ PRÁGEROVÁ, Linda. Informačné správanie: základné pojmy a prehľad prístupov k skúmaniu tohto společenského fenoménu. In: Inflow.cz [online]. 7.5.2010 [cit. 2014-12-20] Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu
- ↑ WILSON, T.D., Models in information behaviour research. Journal of Documentation [online]. 1999, roč. 55, č. 3, s. 249-270 [cit. 2014-12-20]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/publ/papers/1999JDoc.html
- ↑ WILSON,T.D., Human Information Behavior. Informing Science [online]. 2000, Vol. 3, No 2, 55s. [cit. 2014-12-20]. Dostupné z:http://inform.nu/Articles/Vol3/v3n2p49-56.pdf
Zdroje
STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: pohl'ady informačnej vedy. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005, 189s. ISBN 8085165902.
WILSON,T.D., Human Information Behavior. Informing Science [online]. 2000, Vol. 3, No 2, 55s. [cit. 2014-12-20]. Dostupné z:http://inform.nu/Articles/Vol3/v3n2p49-56.pdf
WILSON, T.D., Models in information behaviour research. Journal of Documentation [online]. 1999, roč. 55, č. 3, s. 249-270 [cit. 2014-12-20]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/publ/papers/1999JDoc.html
PRÁGEROVÁ, Linda. Informačné správanie: základné pojmy a prehľad prístupov k skúmaniu tohto společenského fenoménu. In: Inflow.cz [online]. 7.5.2010 [cit. 2014-12-20] Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu
