|
|
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| − | '''Autor:''' Šárka Brázdová
| + | [[Knihovní zákon]] |
| − | | |
| − | Zákon 106/1999 Sb. „o svobodném přístupu k informacím“ na jehož znění se usnesla Poslanecká sněmovna 11. května 1999. Zákon byl během své platnosti několikrát novelizován, naposledy v roce 2009 (227/2009 Sb.).
| |
| − | | |
| − | | |
| − | „Tento zákon (…) upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím.“ §1
| |
| − | | |
| − | | |
| − | == Zákon obecně ==
| |
| − | '''Zákon č. 53/1959 Sb. o jednotné soustavě knihoven z roku 1959''' nahradil zákon č. 430/1919 Sb. o veřejných knihovnách obecních z roku 1919. Je taktéž známý jako druhý knihovnický zákon. Zákon ustanovilo Národní shromáždění Republiky Československé a nabyl účinnosti '''1. srpna 1959'''.
| |
| − | <br> Zákon vychází z principu centrálního řízení všech společenských oblastí státu. Základní funkcí knihoven podle této úpravy je jejich ideologické působení. Knihovny jsou chápány jako důležitý a masový činitel socialistické výchovy. O zákon se zasloužil Jaroslav Drtina.
| |
| − | <br> Podle tohoto zákona je ústřední knihovnou jednotné soustavy knihoven Státní knihovna Československé republiky.
| |
| − | <br> Druhý knihovnický zákon vytvořil jednotný systém knihoven. Knihovny tvoří organizované sítě knihoven určitého druhu. <br>
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ==Povinné subjekty==
| |
| − | | |
| − | | |
| − | Podle tohoto zákona mají všechny státní orgány, orgány obcí a veřejné instituce povinnost poskytovat informace. §2 odst. 1.
| |
| − | Dále tuto povinnost mají subjekty, kterým „zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.“
| |
| − | | |
| − | Poskytnutí informací může proběhnout buď zveřejněním (např na internetových stránkách nebo na úřední desce), nebo na základě žádosti. Žádost může být podána ústně nebo písemně (včetně elektronické komunikace). §13 odst. 1
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ==Žadatel==
| |
| − | | |
| − | | |
| − | Zažádat o informace může jakákoliv fyzická nebo právnická osoba. §3 odst. 1.
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ==Náležitosti písemné žádosti==
| |
| − | | |
| − | | |
| − | Na písemné žádosti musí být uvedeno kterému subjektu je určena, a že se jedná o žádost ve smyslu zákona 106/1999 Sb. Pokud je žadatelem fyzická osoba, je nutno v žádosti uvést jméno, příjmení, datum narození, adresu trvalého pobytu nebo doručovací adresu. (Může se jednat i o elektronickou adresu.) Pokud se jedná o právnickou osobu – uvede název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování.
| |
| − | | |
| − | | |
| − | ==Omezení==
| |
| − | | |
| − | | |
| − | „Informací podle tohoto zákona není počítačový program.“ §3 odst. 4.
| |
| − | | |
| − | „Zákon se nevztahuje na poskytování informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování.“ §2 odst. 3.
| |
| − | | |
| − | „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.“ §2 odst. 4.
| |
| − | | |
| − | Povinný subjekt informaci nemusí poskytnout zejména v případech, kdy se jedná o:
| |
| − | *informaci utajovanou
| |
| − | *informaci týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje (viz zákon na ochranu osobních údajů)
| |
| − | *informaci, která předmětem obchodního tajemství
| |
| − | *informaci poskytnutou OSN nebo EU, která je v zájmu bezpečnosti státu apod. (označeno jako NATO UNCLASSIFIED nebo LIMITE)
| |
| − | *informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků
| |
| − | *informaci zveřejňovanou na základě zvláštního zákona
| |
| − | *předmět práva autorského
| |
| − | | |
| − | | |
| − | „Všechna omezení práva na informace provede povinný subjekt tak, že poskytne požadované informace včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, u nichž to stanoví zákon. Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření. V odůvodněných případech povinný subjekt ověří, zda důvod odepření trvá.“ §12
| |
| − | | |
| − | ==Literatura==
| |
| − | Zákon o svobodném přístupu k informacím ''106/1999 Sb.''
| |
