Informační ekologie

Informační ekologie

Úvod

Pojem informační ekologie se objevuje na konci devadesátých let 20. století, kdy s tímto slovním spojením začali pracovat výzkumníci z různých odvětví, aby sjednotili narůstající potřebu definování práce s informacemi v kontextu s technologiemi, etikou, daty, znalostmi a v neposlední řadě i s politikou. Pojem „informační ekologie“ použil poprvé právě v souvislosti s politikou německý filozof Rafael Capurro, jeho následovníci i oponenti (Davenport, T.H, Nardi, B.A, Prusak, L. a další) se pak snažili specifikovat tuto teorii. „Informační ekologie“ velmi úzce souvisí s obecně chápaným pojmem „ekologie“ jako soubor znalostí a postupů, který má vést především k ochraně a zachování prostředí pro další udržitelný rozvoj a udržovat kvalitní zdroje (lidské, technologické i přírodní), které k tomuto procesu vedou.

"Vzorovým příkladem, kde funguje myšlenka a je uplatňován přístup informační ekologie může být knihovna. Obsahuje organizovanou sbírku dokumentů, knihovníky, čtenáře, ICT, katalogizační a vyhledávací systém. Je to místo, kde se všechny prvky propojují a uvádí tak v chod užitečný systém pro práci s informacemi a zdravý vztah mezi lidmi a technologií, využívající participativní metody a dodržující kodexy informační etiky."

Do pojmu “Informační ekologie” je nutné zahrnout celý životní cyklus informace, kdy snahou teorie Informační ekologie je co nejmenší zatížení informačním smogem, který je produkován ve stále větším množství. Především v prostředí internetu, kde množství dat narůstá denně v řádech terabitů, je nutné vytvořit ekologicky čisté informační prostředí, kdy informační stres z nutného prohledávání spamových, neutříděných, nevalidních, duplicitních či jinak nevhodných zdrojů, bude v co největší míře eliminován.

V současné době se výzkumem informační ekologie velmi úzce zabývá profesorka Jela Steinerová, která definuje předmět svého výzkumu jako :tvorbu, komunikování, rozšiřování a využívání informací na úrovni jednotlivce, skupiny nebo organizace s cílem smysluplně regulovat toky informací při vzájemném přizpůsobování člověka a informačního prostředí. Složkami informační ekologie jsou lidé, inteligentní technologie a nástroje organizace poznání. Za součást informační ekologie považujeme i etické, právní a bezpečnostní opatření při společném využívání informací. Podstatou informační ekologie je určení čistících mechanismů informačního přetížení a rizik využívání informací v elektronickém prostředí.

Informační ekologie je dynamicky se rozvíjející se teorií a jejímu studiu a souvislostem je nutné věnovat pozornost.

Pojmové a tematické mapy jako nástroje informační ekologie

Organizace informací a vědomostí je bezesporu jednou z nejdůležitějších poslání informačních profesionálů. V tomto směru se jedná především o uspořádání jednotek poznání a informací a navazuje na nejrůznější způsoby třídění poznání v různých disciplínách. A právě v tomto směru je možné uplatnit informační ekologii.

Pojmové mapy:

Cílem tohoto výzkumu realizovaného formou experimentu bylo ověřit možnosti a prověřit funkce nástrojů tvorby pojmových map, které je možné použít pro organizaci znalostí v elektronickém prostředí. A dále pak na základě toho následně vytvořit předběžné modely aktuálních témat v knihovní a informační vědě. Důraz pak byl kladen zejména na prověřování možností mapování témat a pojmů a dále pak na možnosti vizualizace pojmů a vztahů mezi nimi.

Mezi metody užité při realizaci tohoto experimentu byly užity vedle ověřování funkcí a plnění experimentálního repozitáře, také metody jako jsou obsahová analýza závěrečných prací, které byly po výběru použity jako experimentální obsah určený k tvorbě pojmových map. Následně pak měla pojmová mapa určitou předem dohodnutou strukturu. Uprostřed bylo umístěno hlavní téma. Vpravo se nacházely určující charakteristiky a definiční vztahy. Nahoře byly umístěny nadřazené pojmy, a dole pak logicky i pojmy podřazené. A vlevo pak byly připojeny pojmy, s asociativními vazbami k danému tématu.

Výsledkem pak bylo to, že takto postavené pojmové mapy, které byly uchovány, bylo možné dále doplňovat. A v neposlední řadě pak bylo možné takové mapy i propojovat mezi sebou. Dále pak také bylo možno doplňovat i definice pojmů. Tyto pojmové mapy pak odkrývají i další kontexty a naznačují i progresivní orientaci výzkumu v závěrečných práce, které byly pro tento experiment použity.

Závěry z tohoto experimentu jsou takové, že právě tímto experimentem byla následně prokázána skutečnost, že preventivní pojmové modelování v podobě tvorby pojmových map v závěrečných vysokoškolských pracích je vhodným nástrojem pro perspektivu vytváření digitálních repozitářů. Avšak jest nutné poukázat na určité omezení, které spočívá v tom, že není zcela reálně možné, aby bylo kontextuální mapování realizováno retrospektivním způsobem. A v neposlední řadě je také nutné dbát na potřebu vzdělávání v kontextuálním modelování.

Tematické mapy:

Cílem výzkumu bylo vytvoření tematických map na základě klíčových slov v diplomových pracích v oblasti informačních studií a knihovnictví, které byly obhájeny na Katedre knižničnej a informačnej vedy na Univerzite Komenského v Bratislave mezi léty 2001 - 2010. Jednalo se o celkem 179 prací. Jedním z cílů výzkumu bylo mj. definovat vývoj jednotlivých témat informační vědy v tomto období. Tematické mapy mohou být dobrým nástrojem pro organizaci informací v jednotlivých vědních oborech, repozitářích nebo digitálních knihovnách. V případě využití tematických map se může zpřehlednit a zlepšit vyhledávání a znovuvyužití informací.

Samotný výzkum se skládal z celkem pěti fází:

• Příprava údajů: Z prací byla vyňata klíčová slova tak, jak byla vybrána autorem a následně upravena pro potřeby výzkumu (např. musela být sjednocena do jednotného tvaru či bylo nutno odstranit ta klíčová slova, jež se jevila jako chybná)
• Frekvenční analýza: Cílem bylo zjištění frekvence výskytu jednotlivých klíčových slov, z výsledného seznamu bylo vybráno prvních 60-80 klíčových slov pro snadnou orientaci v mapě. Frekvenční analýza bývá mj. vhodným nástrojem pro tvorbu terminologických slovníků, jelikož naznačuje také nové pojmy v daném oboru. Využitím frekvenční analýzy se poukázalo na nová témata a termíny vyskytující se v oblasti informační vědy.
• Co-word analýza klíčových slov: Tato analýza bývá využívána pro zhodnocení určité množiny textů konkrétní tematické oblasti. Co-word analýza sleduje dvojice slov či frází, keré se vyskytují ve zkoumaných pracích. Oblast výzkumu je tedy reprezentována pomocí určitých hesel, které se v textech vyskytují nejčastěji, a vztahy mezi těmito hesly. Tato analýza ukázala, že témata diplomových prací korespondují se zaměřením studia a s realizováním konkrétních učebních osnov.
• Vizualizace: Vizualizace byla provedena ve volně dostupném software Pajek. Pomocí tohoto nástroje se vytvořily tematické mapy.
• Interpretace: Samotná interpretace výsledků byla realizována porovnáním tematických map různých časových období. Následně se zkoumala dynamika vývoje dané oblasti.

Výsledkem výzkumu byla skutečnost, že témata, která se nejčastěji objevují v diplomových pracích jsou ta, kterým se věnují jednotliví vyučující a ta, která jsou součástí učebních osnov. Po porovnání jednotlivých map se ukázalo, že do popředí se dostala i nová témata, jako je např. hodnocení webových stránek a vliv digitálního prostředí, či naopak - některá témata byla odsunuta do pozadí.

The Personal Health Record Paradox: Health Care Professionals' Perspectives and the Information Ecology of Personal Health Record Systems in Organizational and Clinical Settings

Názov výskumu: Paradox osobných zdravotných záznamov: Perspektíva zdravotníkov a informačná ekológia osobných zdravotných záznamov v prostredí organizácií a kliník.

Výskum sa zaoberá využívaním portálu MyHealtheVet PHR, ktorý vznikol v roku 2003. Samotný výskum sa konal v roku 2011 a vykonávala ho Kim M. Nazi, BS, MA, PhD pod záštitou Veterans and Consumers Health Informatics Office, Veterans Health Administration, Department of Veterans Affairs, Albany, NY, United States.

Cieľ:

Cieľom výskumu bolo zistiť skúsenosti lekárov, sestričiek a lekárnikov z Oddelenia pre veteránov (Department of Veteran Affairs) pri využívaní osobných zdravotných záznamov, tzv. PHR (Personal Health Record) za účelom získania náhľadu na interakciu systému a samotného lekárskeho vyšetrenia. Štúdia sa pridržiava teórie informačnej ekológie, ktorá sa zameriava na dynamické vzťahy medzi technológiami, ľuďmi, lekárskou činnosťou a hodnotami. Skúmané sú skúsenosti a pohľad zdravotníkov na portál My HealtheVet PHR a systém bezpečných správ, ktoré slúžia samotným pacientom.

Metodológia:

Vo výskume bola využitá primárne kvalitatívna metóda za podpory kvantitatívne. Boli použité hĺbkové rozhovory s 30 zdravotníkmi (10 doktorov, 10 sestier a 10 lekárnikov), ktorí poskytujú priamu lekársku starostlivosť a ktorí sami poznamenali, že sa stretli minimálne s 1-4 funkciami PHR. Ako pomocná metóda slúžili štandardizované dotazníky vyplnené všetkými účastníkmi výskumu. Rozhovory sa konali cez telefón, pretože účastníci pochádzali z rôznych častí USA, boli nahrávané, neskôr transkribované, zakódované a analyzované za účelom získania hlavných tém. Počas výskumu boli analyzované aj mnohé informačné dokumenty organizácií za účelom získania informácií o samotnej implementácii systému ako súčasť tzv. VA Patient Aligned Care Team (PACT) modelu.

Výsledky:

Výsledky ukázali množstvo faktorov, ktoré bránia v implementácii PHR do už fungujúceho systému pre použitie pacientami aj zdravotníkmi. Výskum odhalil mnohorozmernú dynamiku medzi implementáciou bezpečného spracovania správ (secure messaging) v PHR a jeho vplyvom na chod organizácie, použite technológií, činnosť a tok informácií. V podstate práve bezpečné spracovanie správ bol chýbajúci element v informačnej ekológii systému a jeho implementácia odštartovala proces zmeny. Výskum ukázal, že bezpečné spracovanie správ má veľký vplyv na prístup, komunikáciu, pacientove samostatné zaznamenávanie a vzťah samotného pacienta zo sprostredkovateľom služby.

Záver:

Výsledky štúdie sú priamo aplikovateľné na vývoj a implementáciu PHR systémov a s tým súvisiace dostatočné školenie a podpora zdravotníkov. Výsledky ďalej naznačujú potrebu hĺbkového skúmania tejto oblasti za účelom zefektívnenia práce zdravotníkov a komunikácie s pacientmi. Tento výskum slúži len ako prvý krok k lepšiemu pochopeniu sociálneho a organizačného kontextu použitia PHR a bezpečného spracovania správ v prostredí kliník.

The School as an Information Ecology: A Framework for Studying Changes in Information Use

Názov výskumu: Škola ako informačná ekológia: Štruktúra pre štúdium zmien v používaní informácií.

Článok napísala Anne Marie Perrault, akademická pracovníčka z odboru ISK na University of South Carolina v USA, a bol uverejnený v School Libraries Worldwide v júli 2007.

Článok sa zaoberá výskumom vykonávaným na 2 stredných školách. Zaoberá sa školou ako informačnou ekológiou a skúma informačné správanie vzdelávacích pracovníkov na internete. Vytvára štruktúru aplikovateľnú na ďalšie podobné výskumy v oblasti informačnej ekológie a školského prostredia.

Samotný výskum vychádza z predchádzajúcich štúdií s podobnou tematikou, z ktorých vznikli štyri hlavné témy: aktuálnosť informácií, vznik nápadov a osobného poznania, management zdrojov a úloha času, a zdieľanie. Napriek tomu, že učitelia využívajú internet často, zostávajú špeciálne internetové nástroje vytvorené pre edukačné účely nevyužité. Výskum hľadá dôvodu a dôsledky tohoto stavu.

Cieľ:

Cieľom výskumu je pozorovanie a analyzovanie informačného správania vzdelávacích pracovníkov v stredoškolskom prostredí ako v oblasti informačnej ekológie. Informačná ekológia školy sa skladá z učiteľov, špeciálnych knihovníkov, študentov, kancelárskych pracovníkov, vychovávateľov a rodičov. Všetci sú jednak používatelia ale aj tvorcovia informácií v systéme.

Výskumné otázky:

• Pomáha chápanie školy ako informačnej ekológie zlepšiť informačné správanie edukačných pracovníkov?
• Aké spôsoby vyhľadávania informácií využívajú vzdelávací pracovníci?
• Aké sú dôsledky informačného správania? Aký majú vplyv v školskom prostredí na ostatných jedincov, výučbu, štúdium a samotnú komunitu školy?

Metodológia:

Z metodologického hľadiska boli vytvorené dve prípadové štúdie na dvoch stredných školách a k ním databáza prípadových štúdií. Bol použitý špeciálny software na spracovanie a analýzu užívateľského správania počas spracovávania niekoľkých vopred daných úloh. Výskum je zameraný na špeciálnych knihovníkov a učiteľov biológie, ktorí boli sledovaní v prirodzenom fungovaní školskej informačnej ekológie. Títo vzdelávací pracovníci absolvovali čiastočne štruktúrované rozhovory, ktoré boli nahrávané, transkribované, zakódované a analyzované. Bol použitý taktiež online dotazník zameraný na vlastné vnímanie vyhľadávacích zručností participantov.

Výsledky:

Výsledkom štúdie je rozsiahla diskusia na témy informačného vzdelávania v informačnej ekológii školy. Výskum slúži ako podklad pre ďalšie skúmanie danej témy, ktoré na ňom môžu zakladať.