Informační ekologie
Informační ekologie
Úvod
Pojem informační ekologie se objevuje na konci devadesátých let 20. století, kdy s tímto slovním spojením začali pracovat výzkumníci z různých odvětví, aby sjednotili narůstající potřebu definování práce s informacemi v kontextu s technologiemi, etikou, daty, znalostmi a v neposlední řadě i s politikou. Pojem „informační ekologie“ použil poprvé právě v souvislosti s politikou německý filozof Rafael Capurro, jeho následovníci i oponenti (Davenport, T.H, Nardi, B.A, Prusak, L. a další) se pak snažili specifikovat tuto teorii. „Informační ekologie“ velmi úzce souvisí s obecně chápaným pojmem „ekologie“ jako soubor znalostí a postupů, který má vést především k ochraně a zachování prostředí pro další udržitelný rozvoj a udržovat kvalitní zdroje (lidské, technologické i přírodní), které k tomuto procesu vedou.
"Vzorovým příkladem, kde funguje myšlenka a je uplatňován přístup informační ekologie může být knihovna. Obsahuje organizovanou sbírku dokumentů, knihovníky, čtenáře, ICT, katalogizační a vyhledávací systém. Je to místo, kde se všechny prvky propojují a uvádí tak v chod užitečný systém pro práci s informacemi a zdravý vztah mezi lidmi a technologií, využívající participativní metody a dodržující kodexy informační etiky." [1]
Do pojmu “Informační ekologie” je nutné zahrnout celý životní cyklus informace, kdy snahou teorie Informační ekologie je co nejmenší zatížení informačním smogem, který je produkován ve stále větším množství. Především v prostředí internetu, kde množství dat narůstá denně v řádech terabitů, je nutné vytvořit ekologicky čisté informační prostředí, kdy informační stres z nutného prohledávání spamových, neutříděných, nevalidních, duplicitních či jinak nevhodných zdrojů, bude v co největší míře eliminován.
V současné době se výzkumem informační ekologie velmi úzce zabývá profesorka Jela Steinerová, která definuje předmět svého výzkumu jako :tvorbu, komunikování, rozšiřování a využívání informací na úrovni jednotlivce, skupiny nebo organizace s cílem smysluplně regulovat toky informací při vzájemném přizpůsobování člověka a informačního prostředí. Složkami informační ekologie jsou lidé, inteligentní technologie a nástroje organizace poznání. Za součást informační ekologie považujeme i etické, právní a bezpečnostní opatření při společném využívání informací. Podstatou informační ekologie je určení čistících mechanismů informačního přetížení a rizik využívání informací v elektronickém prostředí. [2]
Informační ekologie je dynamicky se rozvíjející se teorií a jejímu studiu a souvislostem je nutné věnovat pozornost.
Pojmové a tematické mapy jako nástroje informační ekologie
Organizace informací a vědomostí je bezesporu jednou z nejdůležitějších poslání informačních profesionálů. V tomto směru se jedná především o uspořádání jednotek poznání a informací a navazuje na nejrůznější způsoby třídění poznání v různých disciplínách. A právě v tomto směru je možné uplatnit informační ekologii.
Pojmové mapy:
Cílem tohoto výzkumu realizovaného formou experimentu bylo ověřit možnosti a prověřit funkce nástrojů tvorby pojmových map, které je možné použít pro organizaci znalostí v elektronickém prostředí. A dále pak na základě toho následně vytvořit předběžné modely aktuálních témat v knihovní a informační vědě. Důraz pak byl kladen zejména na prověřování možností mapování témat a pojmů a dále pak na možnosti vizualizace pojmů a vztahů mezi nimi.
Mezi metody užité při realizaci tohoto experimentu byly užity vedle ověřování funkcí a plnění experimentálního repozitáře, také metody jako jsou obsahová analýza závěrečných prací, které byly po výběru použity jako experimentální obsah určený k tvorbě pojmových map. Následně pak měla pojmová mapa určitou předem dohodnutou strukturu. Uprostřed bylo umístěno hlavní téma. Vpravo se nacházely určující charakteristiky a definiční vztahy. Nahoře byly umístěny nadřazené pojmy, a dole pak logicky i pojmy podřazené. A vlevo pak byly připojeny pojmy, s asociativními vazbami k danému tématu.
Výsledkem pak bylo to, že takto postavené pojmové mapy, které byly uchovány, bylo možné dále doplňovat. A v neposlední řadě pak bylo možné takové mapy i propojovat mezi sebou. Dále pak také bylo možno doplňovat i definice pojmů. Tyto pojmové mapy pak odkrývají i další kontexty a naznačují i progresivní orientaci výzkumu v závěrečných práce, které byly pro tento experiment použity.
Závěry z tohoto experimentu jsou takové, že právě tímto experimentem byla následně prokázána skutečnost, že preventivní pojmové modelování v podobě tvorby pojmových map v závěrečných vysokoškolských pracích je vhodným nástrojem pro perspektivu vytváření digitálních repozitářů. Avšak jest nutné poukázat na určité omezení, které spočívá v tom, že není zcela reálně možné, aby bylo kontextuální mapování realizováno retrospektivním způsobem. A v neposlední řadě je také nutné dbát na potřebu vzdělávání v kontextuálním modelování.
Tematické mapy:
Cílem výzkumu bylo vytvoření tematických map na základě klíčových slov v diplomových pracích v oblasti informačních studií a knihovnictví, které byly obhájeny na Katedre knižničnej a informačnej vedy na Univerzite Komenského v Bratislave mezi léty 2001 - 2010. Jednalo se o celkem 179 prací. Jedním z cílů výzkumu bylo mj. definovat vývoj jednotlivých témat informační vědy v tomto období. Tematické mapy mohou být dobrým nástrojem pro organizaci informací v jednotlivých vědních oborech, repozitářích nebo digitálních knihovnách. V případě využití tematických map se může zpřehlednit a zlepšit vyhledávání a znovuvyužití informací.
Samotný výzkum se skládal z celkem pěti fází:
- Příprava údajů: Z prací byla vyňata klíčová slova tak, jak byla vybrána autorem a následně upravena pro potřeby výzkumu (např. musela být sjednocena do jednotného tvaru či bylo nutno odstranit ta klíčová slova, jež se jevila jako chybná)
- Frekvenční analýza: Cílem bylo zjištění frekvence výskytu jednotlivých klíčových slov, z výsledného seznamu bylo vybráno prvních 60-80 klíčových slov pro snadnou orientaci v mapě. Frekvenční analýza bývá mj. vhodným nástrojem pro tvorbu terminologických slovníků, jelikož naznačuje také nové pojmy v daném oboru. Využitím frekvenční analýzy se poukázalo na nová témata a termíny vyskytující se v oblasti informační vědy.
- Co-word analýza klíčových slov: Tato analýza bývá využívána pro zhodnocení určité množiny textů konkrétní tematické oblasti. Co-word analýza sleduje dvojice slov či frází, keré se vyskytují ve zkoumaných pracích. Oblast výzkumu je tedy reprezentována pomocí určitých hesel, které se v textech vyskytují nejčastěji, a vztahy mezi těmito hesly. Tato analýza ukázala, že témata diplomových prací korespondují se zaměřením studia a s realizováním konkrétních učebních osnov.
- Vizualizace: Vizualizace byla provedena ve volně dostupném software Pajek. Pomocí tohoto nástroje se vytvořily tematické mapy.
- Interpretace: Samotná interpretace výsledků byla realizována porovnáním tematických map různých časových období. Následně se zkoumala dynamika vývoje dané oblasti.
Výsledkem výzkumu byla skutečnost, že témata, která se nejčastěji objevují v diplomových pracích jsou ta, kterým se věnují jednotliví vyučující a ta, která jsou součástí učebních osnov. Po porovnání jednotlivých map se ukázalo, že do popředí se dostala i nová témata, jako je např. hodnocení webových stránek a vliv digitálního prostředí, či naopak - některá témata byla odsunuta do pozadí. [3]
The Personal Health Record Paradox: Health Care Professionals' Perspectives and the Information Ecology of Personal Health Record Systems in Organizational and Clinical Settings
Názov výskumu: Paradox osobných zdravotných záznamov: Perspektíva zdravotníkov a informačná ekológia osobných zdravotných záznamov v prostredí organizácií a kliník.
Výskum sa zaoberá využívaním portálu MyHealtheVet PHR, ktorý vznikol v roku 2003. Samotný výskum sa konal v roku 2011 a vykonávala ho Kim M. Nazi, BS, MA, PhD pod záštitou Veterans and Consumers Health Informatics Office, Veterans Health Administration, Department of Veterans Affairs, Albany, NY, United States.
Cieľ:
Cieľom výskumu bolo zistiť skúsenosti lekárov, sestričiek a lekárnikov z Oddelenia pre veteránov (Department of Veteran Affairs) pri využívaní osobných zdravotných záznamov, tzv. PHR (Personal Health Record) za účelom získania náhľadu na interakciu systému a samotného lekárskeho vyšetrenia. Štúdia sa pridržiava teórie informačnej ekológie, ktorá sa zameriava na dynamické vzťahy medzi technológiami, ľuďmi, lekárskou činnosťou a hodnotami. Skúmané sú skúsenosti a pohľad zdravotníkov na portál My HealtheVet PHR a systém bezpečných správ, ktoré slúžia samotným pacientom.
Metodológia:
Vo výskume bola využitá primárne kvalitatívna metóda za podpory kvantitatívne. Boli použité hĺbkové rozhovory s 30 zdravotníkmi (10 doktorov, 10 sestier a 10 lekárnikov), ktorí poskytujú priamu lekársku starostlivosť a ktorí sami poznamenali, že sa stretli minimálne s 1-4 funkciami PHR. Ako pomocná metóda slúžili štandardizované dotazníky vyplnené všetkými účastníkmi výskumu. Rozhovory sa konali cez telefón, pretože účastníci pochádzali z rôznych častí USA, boli nahrávané, neskôr transkribované, zakódované a analyzované za účelom získania hlavných tém. Počas výskumu boli analyzované aj mnohé informačné dokumenty organizácií za účelom získania informácií o samotnej implementácii systému ako súčasť tzv. VA Patient Aligned Care Team (PACT) modelu.
Výsledky:
Výsledky ukázali množstvo faktorov, ktoré bránia v implementácii PHR do už fungujúceho systému pre použitie pacientami aj zdravotníkmi. Výskum odhalil mnohorozmernú dynamiku medzi implementáciou bezpečného spracovania správ (secure messaging) v PHR a jeho vplyvom na chod organizácie, použite technológií, činnosť a tok informácií. V podstate práve bezpečné spracovanie správ bol chýbajúci element v informačnej ekológii systému a jeho implementácia odštartovala proces zmeny. Výskum ukázal, že bezpečné spracovanie správ má veľký vplyv na prístup, komunikáciu, pacientove samostatné zaznamenávanie a vzťah samotného pacienta zo sprostredkovateľom služby.
Záver:
Výsledky štúdie sú priamo aplikovateľné na vývoj a implementáciu PHR systémov a s tým súvisiace dostatočné školenie a podpora zdravotníkov. Výsledky ďalej naznačujú potrebu hĺbkového skúmania tejto oblasti za účelom zefektívnenia práce zdravotníkov a komunikácie s pacientmi. Tento výskum slúži len ako prvý krok k lepšiemu pochopeniu sociálneho a organizačného kontextu použitia PHR a bezpečného spracovania správ v prostredí kliník. [4]
The School as an Information Ecology: A Framework for Studying Changes in Information Use
Názov výskumu: Škola ako informačná ekológia: Štruktúra pre štúdium zmien v používaní informácií.
Článok napísala Anne Marie Perrault, akademická pracovníčka z odboru ISK na University of South Carolina v USA, a bol uverejnený v School Libraries Worldwide v júli 2007.
Článok sa zaoberá výskumom vykonávaným na 2 stredných školách. Zaoberá sa školou ako informačnou ekológiou a skúma informačné správanie vzdelávacích pracovníkov na internete. Vytvára štruktúru aplikovateľnú na ďalšie podobné výskumy v oblasti informačnej ekológie a školského prostredia.
Samotný výskum vychádza z predchádzajúcich štúdií s podobnou tematikou, z ktorých vznikli štyri hlavné témy: aktuálnosť informácií, vznik nápadov a osobného poznania, management zdrojov a úloha času, a zdieľanie. Napriek tomu, že učitelia využívajú internet často, zostávajú špeciálne internetové nástroje vytvorené pre edukačné účely nevyužité. Výskum hľadá dôvodu a dôsledky tohoto stavu.
Cieľ:
Cieľom výskumu je pozorovanie a analyzovanie informačného správania vzdelávacích pracovníkov v stredoškolskom prostredí ako v oblasti informačnej ekológie. Informačná ekológia školy sa skladá z učiteľov, špeciálnych knihovníkov, študentov, kancelárskych pracovníkov, vychovávateľov a rodičov. Všetci sú jednak používatelia ale aj tvorcovia informácií v systéme.
Výskumné otázky:
- Pomáha chápanie školy ako informačnej ekológie zlepšiť informačné správanie edukačných pracovníkov?
- Aké spôsoby vyhľadávania informácií využívajú vzdelávací pracovníci?
- Aké sú dôsledky informačného správania? Aký majú vplyv v školskom prostredí na ostatných jedincov, výučbu, štúdium a samotnú komunitu školy?
Metodológia:
Z metodologického hľadiska boli vytvorené dve prípadové štúdie na dvoch stredných školách a k ním databáza prípadových štúdií. Bol použitý špeciálny software na spracovanie a analýzu užívateľského správania počas spracovávania niekoľkých vopred daných úloh. Výskum je zameraný na špeciálnych knihovníkov a učiteľov biológie, ktorí boli sledovaní v prirodzenom fungovaní školskej informačnej ekológie. Títo vzdelávací pracovníci absolvovali čiastočne štruktúrované rozhovory, ktoré boli nahrávané, transkribované, zakódované a analyzované. Bol použitý taktiež online dotazník zameraný na vlastné vnímanie vyhľadávacích zručností participantov.
Výsledky:
Výsledkom štúdie je rozsiahla diskusia na témy informačného vzdelávania v informačnej ekológii školy. Výskum slúži ako podklad pre ďalšie skúmanie danej témy, ktoré na ňom môžu zakladať. [5]
Seznam použité literatury
- ↑ TŘÍSKOVÁ, Kamila. Informační ekologie jako projev informačního chování. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. 101 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné z:http://is.muni.cz/th/146801/ff_m/k._triskova_Informacni_ekologie_jako_projev_informacniho_chovani_DP.pdf
- ↑ STEINEROVÁ, Jela. Informačné systémy v novej paradigma vzdelavania a výskumu. In ITlib. Informačné technológie a knižnice [online], 2008, č. 02 [cit. 2009-06-04]. Dostupný z: <http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib082/steinerova.htm>. ISSN 1336-0779.
- ↑ STEINEROVÁ, Jela; ONDRIŠOVÁ, Miriam; LICHNEROVÁ, Lucia. Pojmové a tematické mapy ako nástroje informačnej ekológie. ProInflow [online]. 19.12.2012 [cit. 22.10.2013]. Dostupný z WWW: <http://pro.inflow.cz/pojmove-tematicke-mapy-ako-nastroje-informacnej-ekologie>. ISSN 1804–2406.
- ↑ The Personal Health Record Paradox: Health Care Professionals' Perspectives and the Information Ecology of Personal Health Record Systems in Organizational and Clinical Settings. JOURNAL OF MEDICAL INTERNET RESEARCH [online]. 20130401, vol. 15, issue 4 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?vid=5&sid=0d3aa20d-a69c-4d6b-ad3b-b37920049991%40sessionmgr4&hid=4&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=edswsc&AN=000319443800012
- ↑ The School as an Information Ecology: A Framework for Studying Changes in Information Use. School Libraries Worldwide [online]. 20070701, vol. 13, issue 2, s. 49-62 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?sid=8c66beb6-0cb0-44fa-bc69-5087b1dc9700%40sessionmgr198&vid=1&hid=110&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=lls&AN=50291939