Toxické médium: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
(Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
*Autor: Petr Svoboda
+
'''Autor:''' Petr Svoboda
−
*Klíčová slova: toxická média, [[krizová komunikace]], [[mediální komunikace]]
 
−
*Související pojmy: bulvár, publicita,[[mediální poradce]], sdělovací prostředky, [[PR agentura]]
 
−
== '''Toxická''' ==
 
−
Pokud označíme nějakou látku, předmět či jinou substanci za toxickou, vyjadřujem tím míru její zhoubnosti pro okolí a především pro živé tvory a životní prostředí obecně.Toxicita je tedy vlastnost jež má negtaivní vlivy na život: "'''''toxický''' příd. jméno jedovatý, otravný, v biologii '''toxické''' ''látky'' způsobující porušení buňky, popř. poškození organismu.''"<ref>Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1997, 834 s. ISBN 80-200-0607-9. </ref>
 
−
V souvislosti s oblastí, která se nazývá [[krizová komunikace]] s médii je myšlena jedovatost poněkud jiného charakteru. Zde je toxicita chápána jako něco, co je primárně zaměřeno svými postoji, názory a filosofií proti naší činnosti (veřejnému vystupování, podnikání apod.).
 
  
−
== '''Média''' ==
+
'''Klíčová slova:''' toxické médium, [[krizová komunikace]], [[mediální komunikace]], [[PR agentura]], mediální poradce
−
Pojmem médií v oblasti krizového řízení jsou zamýšleny samozřejmě sdělovací prostředky, které mají hlavní roli v prezentaci člověka jako jedince, právnického subjektu, veřejně exponované osobnosti (jako jsou politici či různé celbrity z herecké nebo i sportovní obce). Jsou důležitým činitelm a mnohdy i spouštěcím mechanismem nástupu krizové komunikace. Ačkoliv prvotním záměrem, či posláním médií je informovat o dění ve společnosti. [[mediální komunikace]] je nezbytnou součástí života nejnom firem, celebrit, politiků ale všech osob, jež společnost utvářejí. Může se dost dobře týkat kteréhokoliv jedince ve společnosti, pokud je např. zapleten do mediální aféry, se kterou ani nemusí mít co do činění (křivé obvinění z trestného činu apod.). Nejsou jednotlivá média srovnatelná co do obsahu sdělení a lyší se jak podle cílové skupiny, tak druhem obsahu jež poskytují.Radek chalupa rozděluje ve své knize '''Efektivní krizová komunikace pro všechny manažery a PR specialisty''' na tradiční a nová.<ref>CHALUPA, Radek. Efektivní krizová komunikace: pro všechny manažery a PR specialisty. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 169 s. Komunikace (Grada). ISBN 978-80-247-4234-2. </ref>
 
−
=== '''Tradiční média''' ===
 
−
*tiskové agentury
 
−
*celostátní televize
 
−
*místní telvizní stanice
 
−
*celostátní deníky
 
−
*bulvární deníky
 
−
*regionální deníky
 
−
*celostátní časopisy
 
−
*regionální týdeníky
 
−
*odborné a profesní časopisy
 
−
*celostátní rozhlasové stanice
 
−
*místní rozhlasové stanice
 
−
=== '''Média na webu''' ===
 
−
*zpravodajské portály
 
−
*zpravodajské weby
 
−
*odborné portály
 
  
−
== '''Média toxická obsahově''' ==
+
'''Synonyma:''' škodlivé médium
−
První druh označení toxických médií, jsou média, která mají špatný vliv na své uživatele. ''„Obhájci cenzorství mluví o možnosti prohlášení některých médií za toxická (a též závislostní)“''<ref>KAMINER, Wendy. Toxic media. In: The american prospect [online]. 2001 [cit. 2013-04-20]. (anglicky) Dostupné z: http://prospect.org/article/toxic-media</ref>  Je zde samozřejmě míněna toxicita, coby dopad na psychiku uživatele těchto médií. Jedná se zejména o média zábavná, jakými jsou TV nebo počítačové hry. Samozřejmě zde není míněno, jakékoli televizní vysílání, či všechny žánry počítačových her. Pojem toxická média zahrnuje vysílání a hry nevhodné např. pro zdravý vývoj mladého jedince (pornografické filmy, násilné filmy a násilné videohry). Tato oblast toxických médií je poněkud ožehavým tématem, ve kterém proti sobě stojí dva tábory a to umírněných liberálů a cenzury chtivých konzervativců.
 
  
−
== '''Média toxická postoji (pro oblast Krizové komunikace)''' ==
+
'''Související pojmy:'''
−
Druhý význam slova toxické médium se týká oblasti krizové komunikace s médii. Komunikace s médii je pro někoho nutností, jindy potřebou v některých případech je dokonce nevyhnutelná. Toxická média ovšem patří mezi ta, kterým by jsme se měli pokud možno vyhnout. Reference od těchto médií nás téměř vždy poškozují především proto, že toxické médium má většinou diametrálně jiné zájmy než jsou ty naše. Záleží samozřejmě na míře toxicity.<br/ >  
+
<blockquote>
−
*Příklad toxického média: Vzhledem k tomu, že postoj katolické církve vůči interupci je omítavý, potom např. pro instituci, která tyto lékařské zákroky provádí je toxickým médiem prakticky každé medim , jež je katolicky orientované. Činnost interupční instituce je v přímém rozporu s postojem, jenž by mělo katolicky orinetované médium zastávat. Proto je v zájmu oné zdravotnické instituce aby se neobjevovala v hledáčku křesťanských žurnalistů a redaktorů, protože [[autor]] článku se bude snažit o poškození institucev očích veřejnosti.To samozřejmě přispěje k negativní publicitě. Publicitou je míněno veřejné povědomí o předmětu zpravodajského sdělení.   
+
''nadřazené'' - [[krizová komunikace]], [[mediální komunikace]], média, škodlivá média</blockquote>
−
*jako toxické médium múže být za jistých okolností klasifikován i bulvár. A to zejména v postoji k celebritám.
+
<blockquote>
−
== '''Setkání s toxickým médiem''' ==
+
''podřazené'' - ---</blockquote>
−
Předně by jsme se měli jakékoli komunikaci s toxickým médiem vyhnout a neumožnit mu aby o nás vůbec jakékoli potenciálně škodlivé reference podalo. „Nejde přitom ani tak o tom, jak přesně by takové referování vypadalo, jako spíše o fakt, že už samotný výskyt v toxickém médiu je problém.“<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5. </ref> Přestože neovlivníme přístup toxických médií k veřejně vydaným prohlášením a informacím, neznamená to, že by jsme měli těmto zpravodajským jednotkám poskytovat jakékoliv další informace. V zásadě tedy s nimi nekomunikujeme, nezvem na tiskové konference, ani přímý útok se nedoporučuje. Pokud už se do nechtěného kontaktu s médiem dostaneme, měli by jsme dobře zvážit kroky, které podnikneme nejednat unáhleně. Profese jako jsou [[mediální poradce]] a PR agentury se přímo zabývají komunikaci s médii.  
+
 
−
== '''Znát svá toxická média''' ==
+
 
−
Je zásadní proto aby jsme se mohli kontaktu s nimi účinně vyhýbat a tudíž snižovat riziko, že o nás cokoliv napíší. Neméně důležité je však dobře identifikovat tento druh médií a oddělit jej od médií spolupracujících, které nám mohou být naopak prospěšná.
+
== Definice ==
−
== '''Použitá literatura''' ==
+
'''Toxický'''
 +
Pojem toxický - Jedovatý, otravný.<ref>Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1997, 834 s. ISBN 80-200-0607-9.str. 770</ref> V kontextu s krizovou mediální komunikací znamená přívlastek toxický typ média, jež je primárně zaměřeno vůči objektům svého zájmu. To znamená, že tento druh média podává špatné reference, mnohdy nepravdivé nebo zavádějící informace a snaží se poškodit objekt svého sdělování. Infromace o něm podává ve formě která není objektivní a jeho zájmem je poškození instituce nebo jedince, o kterém referuje. Synonymem toxického média je médium škodlivé.
 +
'''Médium'''
 +
- v oboru mediálních studií: ''"je důležitý článek mezi komunikátorem a adresátem. Jsou to prostředky masové komunikace, které přenášejí informace v různých formách a za různým účelem. Média mají obvykle podobu velkých mediálních organizací , jejichž sdělení jsou veřejně dostupná, standardizovaná , vyráběna mediálními profesionály a za pomoci technických aparátů šířena k velkému heterogennímu a disperznímu publiku. Komunikace pomocí médií je interpersonálně nepřímá, tzv. parasociální a nepřžetržitě působící."''<ref>REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 327 s. ISBN 80-717-8926-7. Str.139</ref> Jako médium tedy chápeme všechny druhy veřejných sdělovacích prostředků.
 +
''„Z různých důvodů jednotlivá média musí obsahově zohledňovat zájmy svých vlastníků, přesněji řečeno autorit, které rozhodují o jejich existenci.“''<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Mediální komunikace pro management. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 153 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3629-7, str.19</ref>  
 +
 
 +
== Komunikace s toxickými médii ==
 +
Primárně je svými nástroji k mediální komunikaci nejzpůsobilejší [[PR agentura]]. Zásadní strategií firmy a jedince, co se týče prevencí před škodlivým médiem je jeho odhalení a identifikace. Jinými slovy, každý jedinec i firma by měli znát, jaká jsou jejich toxická média a snažit se jim všemožně vyhnout. Pokud se tak nestane, reference, novinové články a jiné druhy informačních zpráv, jež médium poskytuje budou nepříznivé pro objekt jeho zájmu.
 +
''„Nejde přitom ani tak o to, jak přesně by takové referování vypadalo, jako spíše o fakt, že už samotný výskyt v toxickém médiu je problémem."''<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5.str.45</ref>
 +
Důležitá je zásada nekomunikování s toxickými médii a tudíž neposkytování jakýchkoliv informací, jež by mohla k referencím využít. Každý jedinec či společnost, jenž identifikuje „svá“ toxická média, čili média proti němu směřující, s tímto druhem sdělovacích prostředků nekomunikuje. To znamená, že je nezve na tiskové konference a prohlášení ani jim jiným způsobem neposkytuje jakékoliv informace. Také získat toxické medium na svou stranu je nežádoucí. Média, která jsou primárně v konfliktu s činností jedince, pro něhož se tímto staví do role toxické, jsou pevně přesvědčena o svém postoji a hodnotách. Není však vyloučeno, že se prostřednictvím vývoje může toxické médium změnit svou povahou na médium podpůrné.<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5, str.45</ref>
 +
 
 +
 
 +
== Nejběžnější toxická média ==
 +
Nejčastěji lze jako toxické médium označit médium bulvární, jehož zájmem je především odhalování soukromých a často i velmi osobních záležitostí veřejně exponovaných osob, z různých odvětví (podnikatelská sféra, politická oblast, celebrity). Pro osoby činné ve veřejné sféře jsou tedy bulvární deníky příkladem škodlivého média. Toxickými médii však mohou být též média věnovaná menšinovému publiku (např. nábožensky orientované nebo jinak úzce vyhraněné). Může se jednat také o odborná média, jejichž postoje se neslučují s „našimi“.<ref>BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5, str.45</ref> Každá forma podnikání, projevu a prezentace jedince či skupiny má své specifické toxické médium.
 +
 
 +
 
 +
== Poznámky ==
 +
 
 +
<references/>
 +
 
 +
== Použitá literatura ==
 
*Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1997, 834 s. ISBN 80-200-0607-9.
 
*Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1997, 834 s. ISBN 80-200-0607-9.
−
*BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5.  
+
*BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5.
−
*CHALUPA, Radek. Efektivní krizová komunikace: pro všechny manažery a PR specialisty. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 169 s. Komunikace (Grada). ISBN 978-80-247-4234-2
+
*REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 327 s. ISBN 80-717-8926-7.
−
*KAMINER, Wendy. Toxic media. In: The american prospect [online]. 2001 [cit. 2013-04-20]. (anglicky) Dostupné z: http://prospect.org/article/toxic-media
+
*BEDNÁŘ, Vojtěch. Mediální komunikace pro management. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 153 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3629-7.
−
== '''Poznámky''' ==
 
−
<references/>
 

Aktuální verze z 16. 6. 2013, 22:05

Autor: Petr Svoboda

Klíčová slova: toxické médium, krizová komunikace, mediální komunikace, PR agentura, mediální poradce

Synonyma: škodlivé médium

Související pojmy:

nadřazené - krizová komunikace, mediální komunikace, média, škodlivá média

podřazené - ---


Definice

Toxický Pojem toxický - Jedovatý, otravný.[1] V kontextu s krizovou mediální komunikací znamená přívlastek toxický typ média, jež je primárně zaměřeno vůči objektům svého zájmu. To znamená, že tento druh média podává špatné reference, mnohdy nepravdivé nebo zavádějící informace a snaží se poškodit objekt svého sdělování. Infromace o něm podává ve formě která není objektivní a jeho zájmem je poškození instituce nebo jedince, o kterém referuje. Synonymem toxického média je médium škodlivé. Médium - v oboru mediálních studií: "je důležitý článek mezi komunikátorem a adresátem. Jsou to prostředky masové komunikace, které přenášejí informace v různých formách a za různým účelem. Média mají obvykle podobu velkých mediálních organizací , jejichž sdělení jsou veřejně dostupná, standardizovaná , vyráběna mediálními profesionály a za pomoci technických aparátů šířena k velkému heterogennímu a disperznímu publiku. Komunikace pomocí médií je interpersonálně nepřímá, tzv. parasociální a nepřžetržitě působící."[2] Jako médium tedy chápeme všechny druhy veřejných sdělovacích prostředků. „Z různých důvodů jednotlivá média musí obsahově zohledňovat zájmy svých vlastníků, přesněji řečeno autorit, které rozhodují o jejich existenci.“[3]

Komunikace s toxickými médii

Primárně je svými nástroji k mediální komunikaci nejzpůsobilejší PR agentura. Zásadní strategií firmy a jedince, co se týče prevencí před škodlivým médiem je jeho odhalení a identifikace. Jinými slovy, každý jedinec i firma by měli znát, jaká jsou jejich toxická média a snažit se jim všemožně vyhnout. Pokud se tak nestane, reference, novinové články a jiné druhy informačních zpráv, jež médium poskytuje budou nepříznivé pro objekt jeho zájmu. „Nejde přitom ani tak o to, jak přesně by takové referování vypadalo, jako spíše o fakt, že už samotný výskyt v toxickém médiu je problémem."[4] Důležitá je zásada nekomunikování s toxickými médii a tudíž neposkytování jakýchkoliv informací, jež by mohla k referencím využít. Každý jedinec či společnost, jenž identifikuje „svá“ toxická média, čili média proti němu směřující, s tímto druhem sdělovacích prostředků nekomunikuje. To znamená, že je nezve na tiskové konference a prohlášení ani jim jiným způsobem neposkytuje jakékoliv informace. Také získat toxické medium na svou stranu je nežádoucí. Média, která jsou primárně v konfliktu s činností jedince, pro něhož se tímto staví do role toxické, jsou pevně přesvědčena o svém postoji a hodnotách. Není však vyloučeno, že se prostřednictvím vývoje může toxické médium změnit svou povahou na médium podpůrné.[5]


Nejběžnější toxická média

Nejčastěji lze jako toxické médium označit médium bulvární, jehož zájmem je především odhalování soukromých a často i velmi osobních záležitostí veřejně exponovaných osob, z různých odvětví (podnikatelská sféra, politická oblast, celebrity). Pro osoby činné ve veřejné sféře jsou tedy bulvární deníky příkladem škodlivého média. Toxickými médii však mohou být též média věnovaná menšinovému publiku (např. nábožensky orientované nebo jinak úzce vyhraněné). Může se jednat také o odborná média, jejichž postoje se neslučují s „našimi“.[6] Každá forma podnikání, projevu a prezentace jedince či skupiny má své specifické toxické médium.


Poznámky

  1. ↑ Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1997, 834 s. ISBN 80-200-0607-9.str. 770
  2. ↑ REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 327 s. ISBN 80-717-8926-7. Str.139
  3. ↑ BEDNÁŘ, Vojtěch. Mediální komunikace pro management. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 153 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3629-7, str.19
  4. ↑ BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5.str.45
  5. ↑ BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5, str.45
  6. ↑ BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5, str.45

Použitá literatura

  • Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1997, 834 s. ISBN 80-200-0607-9.
  • BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 183 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3780-5.
  • REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 327 s. ISBN 80-717-8926-7.
  • BEDNÁŘ, Vojtěch. Mediální komunikace pro management. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 153 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3629-7.
Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Toxické_médium&oldid=35295“