Bibliometrie-výzkum: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 19: Řádek 19:
 
V knihovnické a informační vědě našla uplatnění například i při sledování zastarávání dokumentů či v oblasti vyhledávání informací. Zastarávaní literatury je proces, který způsobuje, že pravděpodobnost, že dokument bude citovaný klesá s jeho věkem. Rychlost zastarávání publikací se liší v jednotlivých vědních oblastech a souvisí i s typem publikace. Některé publikace jsou vysoko citované hned po publikování a jejich citovanost rychle klesá, jiné jsou citované míň, ale delší čas.<ref>ONDRIŠOVÁ, PhD., Ing. Miriam. Bibliometria [online]. Bratislava, 2011 [cit. 2012-10-11]. ISBN 978-80-8127-035-2. Dostupné z: http://www.fphil.uniba.sk/fileadmin/user_upload/editors/kkiv/Dokumenty/Veda_a_vyskum/INWENT/bibliometria_ondrisova.pdf</ref>
 
V knihovnické a informační vědě našla uplatnění například i při sledování zastarávání dokumentů či v oblasti vyhledávání informací. Zastarávaní literatury je proces, který způsobuje, že pravděpodobnost, že dokument bude citovaný klesá s jeho věkem. Rychlost zastarávání publikací se liší v jednotlivých vědních oblastech a souvisí i s typem publikace. Některé publikace jsou vysoko citované hned po publikování a jejich citovanost rychle klesá, jiné jsou citované míň, ale delší čas.<ref>ONDRIŠOVÁ, PhD., Ing. Miriam. Bibliometria [online]. Bratislava, 2011 [cit. 2012-10-11]. ISBN 978-80-8127-035-2. Dostupné z: http://www.fphil.uniba.sk/fileadmin/user_upload/editors/kkiv/Dokumenty/Veda_a_vyskum/INWENT/bibliometria_ondrisova.pdf</ref>
  
'''Bibliometrické metody použijeme nejčastěji v těchto případech:'''
+
'''Bibliometrický výzkum použijeme nejčastěji v těchto případech:'''
 
* zkoumání citačních vazeb dokumentů
 
* zkoumání citačních vazeb dokumentů
 
* spoluautorství
 
* spoluautorství
Řádek 33: Řádek 33:
 
* vyhledávání informací jako vyhodnocování
 
* vyhledávání informací jako vyhodnocování
 
* hodnocení vědců, publikací a vědeckých institucí
 
* hodnocení vědců, publikací a vědeckých institucí
* sledování socioformatických jevů
 
  
 
== Jaké jsou výhody a nevýhody? ==
 
== Jaké jsou výhody a nevýhody? ==
Řádek 58: Řádek 57:
 
Před formulací otázek na výzkum je dobré prověřit si literaturu - slouží k ospravedlnění výběr tématu nebo alespoň pro interpretaci dat. Následně formulujeme výzkumné otázky. Celkový počet publikací je strašně obrovský, a tak je potřeba se zaměřit konkrétněji a projekt můžeme omezit například na frekvenci citací různých webových a tištěných zdrojů studentů prvního ročníku. Dalším krokem potřebujeme vybrat vzorek, který chceme zkoumat. Hlavním zdrojem bibliometrického výzkumu jsou bibliografie,bibliografické databáze a citační rejstříky. <ref>Bibliometrie. In: USTRNULOVÁ, Helena. WikiKnihovna. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bibliometrie</ref>Zde se můžeme soustředit na články jednotlivých časopisů, regionálně vymezit autory, citace apod. Dostáváme se k jádru výzkumu a to jakou metodu použít. Uveďme si je:
 
Před formulací otázek na výzkum je dobré prověřit si literaturu - slouží k ospravedlnění výběr tématu nebo alespoň pro interpretaci dat. Následně formulujeme výzkumné otázky. Celkový počet publikací je strašně obrovský, a tak je potřeba se zaměřit konkrétněji a projekt můžeme omezit například na frekvenci citací různých webových a tištěných zdrojů studentů prvního ročníku. Dalším krokem potřebujeme vybrat vzorek, který chceme zkoumat. Hlavním zdrojem bibliometrického výzkumu jsou bibliografie,bibliografické databáze a citační rejstříky. <ref>Bibliometrie. In: USTRNULOVÁ, Helena. WikiKnihovna. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bibliometrie</ref>Zde se můžeme soustředit na články jednotlivých časopisů, regionálně vymezit autory, citace apod. Dostáváme se k jádru výzkumu a to jakou metodu použít. Uveďme si je:
 
* matematicko - statistická metoda = statistické metody práce jsou aplikovány jako základní a nejdůležitější metody zpracování dat v bibliometrii a citačních studiích. Důkazem tohoto tvrzení jsou počátky bibliometrických výzkumů, které tehdy aplikovaly metody označované jako statistická bibliografie. Při statistickém zpracovávání bibliografických dat, byly dokázány mnohé zákonitosti.<ref> MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm</ref>
 
* matematicko - statistická metoda = statistické metody práce jsou aplikovány jako základní a nejdůležitější metody zpracování dat v bibliometrii a citačních studiích. Důkazem tohoto tvrzení jsou počátky bibliometrických výzkumů, které tehdy aplikovaly metody označované jako statistická bibliografie. Při statistickém zpracovávání bibliografických dat, byly dokázány mnohé zákonitosti.<ref> MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm</ref>
* citační analýza
+
* citační analýza - matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod. Jako aplikovaná metoda má citační analýza význam pro optimalizaci informačních toků a pro profilování knihovních fondů; je také základem citačního mapování vědy pomocí konstrukce citační sítě.<ref>Švejda, Jan. citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-06-10]. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000347&local_base=KTD>.</ref>
 
* tvorba citačních matic a sítí  
 
* tvorba citačních matic a sítí  
 
* výpočty pomocí různých faktorů, např. impakt faktor založený na výpočtu citací na daný časopis v daném roce vzhledem k předcházejícím dvěma předcházejícím ročníkům;
 
* výpočty pomocí různých faktorů, např. impakt faktor založený na výpočtu citací na daný časopis v daném roce vzhledem k předcházejícím dvěma předcházejícím ročníkům;
Řádek 84: Řádek 83:
 
Erin T. Smith v roce 2003 zkoumal, co studenti na určité univerzitě citují. Název jeho výzkumu je: ''Hodnocení užitečnosti sbírky: Vyšetřování vlastnictví knihovního zdroje, využívaného absolventy''.
 
Erin T. Smith v roce 2003 zkoumal, co studenti na určité univerzitě citují. Název jeho výzkumu je: ''Hodnocení užitečnosti sbírky: Vyšetřování vlastnictví knihovního zdroje, využívaného absolventy''.
 
Výzkum otestoval víc než 75 citací z 30 disertačních prací ze čtyř oblastí (vzdělávání, sociální vědy, přírodní a humanitní vědy ) v období od roku 1991 do roku 2001, aby zjistil, jaké typy materiálů citují (knihy, noviny, časopisy, vědecké práce), stejně tak procento citovaných prací, které vlastní daná univerzita.
 
Výzkum otestoval víc než 75 citací z 30 disertačních prací ze čtyř oblastí (vzdělávání, sociální vědy, přírodní a humanitní vědy ) v období od roku 1991 do roku 2001, aby zjistil, jaké typy materiálů citují (knihy, noviny, časopisy, vědecké práce), stejně tak procento citovaných prací, které vlastní daná univerzita.
 +
 +
V letech 2006 - 2008 byl založen projekt MESUR,a zaměřoval se na vývoj nových metrik pro hodnocení vědecké komunikace. Projekt mapuje strukturu vědecké komunikace pomocí sémantického modelu a rozsáhlého sémantického úložiště napojeného na širokou škálu bibliografických, citačních a uživatelských dat z různých zdrojů.<ref>Vavříková, Lucie. Projekt MESUR - využití uživatelských dat k hodnocení vědecké komunikace. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 3 [cit. 16.01.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/5309>. URN-NBN:cz-ik5309. ISSN 1212-5075.</ref>
 +
 +
Dalším příkladem může být projekt, který hodnotí a mapuje vědu. Jedná se o akademický projekt, který hodnotí odborné časopisy. Je dostupný zdarma na adrese http://www.eigenfactor.org/. Data jsou čerpána z  Thomson Scientific Journal Citation Reports Dataset, z rejstříků Science Citation Index a Social Science Citation Index. Projekt obsahuje 150 000 citačních položek z oblasti přírodních i sociálních věd.<ref>Vavříková, Lucie. Hodnocení a mapování vědy pomocí portálu Eigenfactor.org. Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 8 [cit. 16.01.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/4935>. URN-NBN:cz-ik4935. ISSN 1212-5075.</ref>
  
 
== Poznámky ==
 
== Poznámky ==
Řádek 101: Řádek 104:
 
* MURYSOVÁ, Tereza. ''Možnosti využití bibliometrických metod'' [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm
 
* MURYSOVÁ, Tereza. ''Možnosti využití bibliometrických metod'' [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm
 
* ONDRIŠOVÁ, PhD., Ing. Miriam. Bibliometria [online]. Bratislava, 2011 [cit. 2012-10-11]. ISBN 978-80-8127-035-2. Dostupné z: http://www.fphil.uniba.sk/fileadmin/user_upload/editors/kkiv/Dokumenty/Veda_a_vyskum/INWENT/bibliometria_ondrisova.pdf
 
* ONDRIŠOVÁ, PhD., Ing. Miriam. Bibliometria [online]. Bratislava, 2011 [cit. 2012-10-11]. ISBN 978-80-8127-035-2. Dostupné z: http://www.fphil.uniba.sk/fileadmin/user_upload/editors/kkiv/Dokumenty/Veda_a_vyskum/INWENT/bibliometria_ondrisova.pdf
 +
* Švejda, Jan. citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-06-10]. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000347&local_base=KTD>.
 
* TDKIV: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. 2003. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/YXTULGJBQC4PGTA35AIMQN7GT4THUVIKRJ79Y765HHP8U4B1XH-07510?func=find-b&find_code=WTD&x=0&y=0&request=bibliometrie&adjacent=N>
 
* TDKIV: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. 2003. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/YXTULGJBQC4PGTA35AIMQN7GT4THUVIKRJ79Y765HHP8U4B1XH-07510?func=find-b&find_code=WTD&x=0&y=0&request=bibliometrie&adjacent=N>
 +
*VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Hodnocení a mapování vědy pomocí portálu Eigenfactor.org. Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 8 [cit. 16.01.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/4935>. URN-NBN:cz-ik4935. ISSN 1212-5075.
 +
*VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Projekt MESUR - využití uživatelských dat k hodnocení vědecké komunikace. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 3 [cit. 16.01.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/5309>. ISSN 1212-5075.

Aktuální verze z 16. 1. 2013, 20:38

Co je pro daný design výzkumu charakteristické?

Bibliometrie je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrie se chápe jako součást infometrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.[1] Bibliometrie vzniká na základě propojování dvou oblastí - bibliografie a statistiky.

Teoretickou základnu bibliometrie tvoří tří základní zákony. Tyto zákony zkoumají zákonitosti růstu, rozptylu a stárnutí publikací. Nejpoužívanějšími zákony jsou Bradfordův zákon, Lotkův zákon a Zipfův zákon.

Bradfordův zákon rozptylu – popisuje rozložení dokumentů (nejčastěji časopisů) ve specifických disciplínách či v určité tematice. Samuel C. Bradford zjistil, že když bude provádět rešerši článků na určité téma, najde tam články, které se zcela věnují tématu, některé částečně a některé jen velice okrajově.

Lotkův zákon vědecké produktivity – zákon popisuje rozložení počtu autorů podle jejich produkce. Lotka podle profesí odborníků zjišťoval, kolik publikují vědeckých článků za rok a dlouhodobě. Zjistil, že někteří publikují mnoho článků, více autorů publikuje středně a nejvíce jich publikuje zřídka. Také odvodil vztah mezi frekvencí publikování autorů a zjistil, že pokud víme kolik autorů publikuje jeden článek můžeme zjistit kolik jich publikuje více.

Zipfův zákon výskytu slov – zjistil, že délka slova je úzce spojena s frekvencí jeho používání. Uspořádával tedy slova z Joyceova Odyssea podle výskytu. Nejčastěji se vyskytující má rang 1, druhé slovo 2 atd. Když vynásobil rang počtem výskytů slova, zjistil, že součiny všech slov mají velmi blízké hodnoty.

Další zákony:

  • Priceův zákon druhé odmocniny vědecké produktivity = tvrdí, že počet kvalitních vědců z celkového množství je roven druhé odmocnině tohoto celkového počtu vědců.
  • Garfieldův zákon koncentrace = tvrdí, že každá vědecká oblast má svůj určitý počet základních časopisů.
  • Senguptův zákon bibliometrie = zabývá se články, které se stále více objevují i v časopisech z jiného vědního oboru.

Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?

Bibliometrické metody jsou využívané prakticky ve všech vědních oblastech. „“Bibliometrie užívá kvantitativní analýzy, statistiky a datové vizualizace, pomocí nichž zkoumá charakteristiky referencí, citací, autorů, časopisů, institucí, slov, klíčových slov, atd. V rámci bibliometrie se provádí výzkum informačních potřeb (uspokojení, či neuspokojení požadavků uživatelů) a také hodnocení využívání knihovních a informačních fondů“.[2] V knihovnické a informační vědě našla uplatnění například i při sledování zastarávání dokumentů či v oblasti vyhledávání informací. Zastarávaní literatury je proces, který způsobuje, že pravděpodobnost, že dokument bude citovaný klesá s jeho věkem. Rychlost zastarávání publikací se liší v jednotlivých vědních oblastech a souvisí i s typem publikace. Některé publikace jsou vysoko citované hned po publikování a jejich citovanost rychle klesá, jiné jsou citované míň, ale delší čas.[3]

Bibliometrický výzkum použijeme nejčastěji v těchto případech:

  • zkoumání citačních vazeb dokumentů
  • spoluautorství
  • sledování zastarávání literatury
  • citační analýza vědeckých časopisů
  • analýza publikační činnosti vědeckých pracovníků
  • zkoumání mezinárodních publikačních trendů
  • počítačová analýza publikace tvořivých pracovníků
  • rozložení tvořivé výkonnosti
  • zkoumání informačních potřeb
  • zjišťování tématického rozptylu literatury
  • mapování vědy
  • vyhledávání informací jako vyhodnocování
  • hodnocení vědců, publikací a vědeckých institucí

Jaké jsou výhody a nevýhody?

Výhody

  • lze určit kvalitu dokumentu
  • lze určit vědecké kvality autora
  • porovnání dokumentů v historickém měřítku
  • sledování zastarávání literatury
  • akvizice knih a periodik
  • mapování jednotlivých vědních disciplín

Nevýhody

  • jazyková bariéra
  • perspektivista oboru (lékaři více než knihovníci)
  • není 100%
  • problém s autocitací
  • s nárůstem informací vzniká problém s spolehlivostí informací
  • bibliometrie je kvantitativní ale ne kvalitativní metoda

Jak takový výzkum probíhá?

Bibliometrické výzkumy jsou obvykle časté v knihovnické a informační vědě. Jak již bylo popsáno v úvodu, bibliometrické výzkumy se zabývají kvantitativní analýzou dokumentů. Jedná se o tzv. nevtíravou metodu výzkumu. Asi nejvíce se bibliometrický výzkum týká citací a využívá se citační analýza = "kdo cituje koho."

Před formulací otázek na výzkum je dobré prověřit si literaturu - slouží k ospravedlnění výběr tématu nebo alespoň pro interpretaci dat. Následně formulujeme výzkumné otázky. Celkový počet publikací je strašně obrovský, a tak je potřeba se zaměřit konkrétněji a projekt můžeme omezit například na frekvenci citací různých webových a tištěných zdrojů studentů prvního ročníku. Dalším krokem potřebujeme vybrat vzorek, který chceme zkoumat. Hlavním zdrojem bibliometrického výzkumu jsou bibliografie,bibliografické databáze a citační rejstříky. [4]Zde se můžeme soustředit na články jednotlivých časopisů, regionálně vymezit autory, citace apod. Dostáváme se k jádru výzkumu a to jakou metodu použít. Uveďme si je:

  • matematicko - statistická metoda = statistické metody práce jsou aplikovány jako základní a nejdůležitější metody zpracování dat v bibliometrii a citačních studiích. Důkazem tohoto tvrzení jsou počátky bibliometrických výzkumů, které tehdy aplikovaly metody označované jako statistická bibliografie. Při statistickém zpracovávání bibliografických dat, byly dokázány mnohé zákonitosti.[5]
  • citační analýza - matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod. Jako aplikovaná metoda má citační analýza význam pro optimalizaci informačních toků a pro profilování knihovních fondů; je také základem citačního mapování vědy pomocí konstrukce citační sítě.[6]
  • tvorba citačních matic a sítí
  • výpočty pomocí různých faktorů, např. impakt faktor založený na výpočtu citací na daný časopis v daném roce vzhledem k předcházejícím dvěma předcházejícím ročníkům;
  • výpočty frekvencí, korelace a regrese.
  • simulace a modelování knihovnických a informačních procesů.

Nastává shromažďování údajů - v rámci studie je potřeba i zahrnovat čas a shromažďovat údaje za časové období ( týdně, měsičně..) a následně jejich interpretace ( jelikož se jedná kvantitativní výzkum, interpretace se zpracovává matematicky, statisticky)

Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?

Použití bibliometrického výzkumu nám slouží zejmena v ISK k:

  • analýza publikační činnosti výzkumných pracovníků
  • tvorba citačních analýz, registrů sítí a map
  • vyhledávání informací
  • stanovení vazeb citujících a citovaných dokumentů
  • výzkum informačních potřeb uživatelů
  • zkoumání badatelské činnosti výzkumných pracovníků


V roce 1997 Rhode poskytuje celkové počty a procenta z přeřazených svazků podle věku a četnosti oběhu.

V roce 2000 Michael Fosmire a Song Yu zkoumali volně dostupné vědecké časopisy v elektronické podobě - How good are they? Výzkum využil impakt faktor 85 vědeckých, technologických a lékařských článků, které získali z různých elektronických zdrojů (články, akademické listy a zpravodaje). Poté porovnali svůj výsledek s výsledkem studie Stephena Hartera, kterou vytvořil o 5 let dříve.

Bahr a Zemon v roce 2000 poskytli první čísla a procenta spoluautorů ve dvou denících. Stejně tak první čísla a procenta spoluautorů podle pohlaví a institucionální důležitosti.

Erin T. Smith v roce 2003 zkoumal, co studenti na určité univerzitě citují. Název jeho výzkumu je: Hodnocení užitečnosti sbírky: Vyšetřování vlastnictví knihovního zdroje, využívaného absolventy. Výzkum otestoval víc než 75 citací z 30 disertačních prací ze čtyř oblastí (vzdělávání, sociální vědy, přírodní a humanitní vědy ) v období od roku 1991 do roku 2001, aby zjistil, jaké typy materiálů citují (knihy, noviny, časopisy, vědecké práce), stejně tak procento citovaných prací, které vlastní daná univerzita.

V letech 2006 - 2008 byl založen projekt MESUR,a zaměřoval se na vývoj nových metrik pro hodnocení vědecké komunikace. Projekt mapuje strukturu vědecké komunikace pomocí sémantického modelu a rozsáhlého sémantického úložiště napojeného na širokou škálu bibliografických, citačních a uživatelských dat z různých zdrojů.[7]

Dalším příkladem může být projekt, který hodnotí a mapuje vědu. Jedná se o akademický projekt, který hodnotí odborné časopisy. Je dostupný zdarma na adrese http://www.eigenfactor.org/. Data jsou čerpána z Thomson Scientific Journal Citation Reports Dataset, z rejstříků Science Citation Index a Social Science Citation Index. Projekt obsahuje 150 000 citačních položek z oblasti přírodních i sociálních věd.[8]

Poznámky

  1. TDKIV: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. 2003. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/YXTULGJBQC4PGTA35AIMQN7GT4THUVIKRJ79Y765HHP8U4B1XH-07510?func=find-b&find_code=WTD&x=0&y=0&request=bibliometrie&adjacent=N>
  2. Bibliometrický přístup. In: PLOTKOVÁ, Jana. WikiKnihovna. [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Kisk:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD
  3. ONDRIŠOVÁ, PhD., Ing. Miriam. Bibliometria [online]. Bratislava, 2011 [cit. 2012-10-11]. ISBN 978-80-8127-035-2. Dostupné z: http://www.fphil.uniba.sk/fileadmin/user_upload/editors/kkiv/Dokumenty/Veda_a_vyskum/INWENT/bibliometria_ondrisova.pdf
  4. Bibliometrie. In: USTRNULOVÁ, Helena. WikiKnihovna. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bibliometrie
  5. MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm
  6. Švejda, Jan. citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-06-10]. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000347&local_base=KTD>.
  7. Vavříková, Lucie. Projekt MESUR - využití uživatelských dat k hodnocení vědecké komunikace. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 3 [cit. 16.01.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/5309>. URN-NBN:cz-ik5309. ISSN 1212-5075.
  8. Vavříková, Lucie. Hodnocení a mapování vědy pomocí portálu Eigenfactor.org. Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 8 [cit. 16.01.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/4935>. URN-NBN:cz-ik4935. ISSN 1212-5075.


Použitá literatura