Veřejná knihovna: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
m
 
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 11: Řádek 11:
 
:''podřazené'' – národní knihovna, krajská knihovna, základní knihovna, specializovaná knihovna, komunitní knihovna, městská knihovna, obecní knihovna, regionální knihovna
 
:''podřazené'' – národní knihovna, krajská knihovna, základní knihovna, specializovaná knihovna, komunitní knihovna, městská knihovna, obecní knihovna, regionální knihovna
 
   
 
   
 
 
==Charakteristika==
 
==Charakteristika==
  
Veřejné knihovny jsou významné kulturní a vzdělávací instituce, které poskytují knihovnické, vzdělávací a informační služby. ''Směrnice IFLA/ UNESCO pro rozvoj'' definuje veřejnou knihovnu jako organizaci, která poskytuje veřejnosti přístup k informacím, vědomostem a umělecké tvorbě skrze rozmanité služby a zdroje. Veřejné knihovny jsou podporovány, dotovány a zřizovány národní, regionální či místní správou, eventuelně jinou společenskou organizací. Služby veřejné knihovny se poskytují bez rozdílu všem, nezávisle na věku, rasovém původu, pohlaví, víře, národnosti, jazyku či sociálním postavení. <ref><''Služby veřejných knihoven.'' 1. vyd. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovník, 2002, 127 s. ISBN 80-858-5114-8.></ref>
 
 
Podle ''manifestu UNESCO o veřejných knihovnách'' z roku 1994 je veřejná knihovna „místní branou do světa vědomostí a základním předpokladem celoživotního vzdělávání, nezávislého rozhodování a kulturního rozvoje jednotlivců i společenských skupin.“<ref name="Manifest UNESCO"> Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. In: ''Informace pro knihovny - Knihovnický institut NK ČR'' [online]. 2000 [cit. 2012-12-11]. Překlad Jindřich Pilař. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm</ref>
 
 
Knihovna má za úkol nabízet speciální fondy a služby těm lidem, kteří nemohou či nejsou schopni využívat služby obvykle nabízené. Jedná se například o nemocniční pacienty, duševně či tělesně postižené lidi, vězně či jazykové menšiny.<ref name="Manifest UNESCO"/>
 
 
Veřejné knihovny poskytují veřejné knihovnické a informační služby, které upravuje zákon č.257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ([[knihovní zákon]]), který je platný od 1. ledna 2002.
 
Veřejné knihovny jsou vedeny v evidenci veřejných knihoven, kterou spravuje Ministerstvo kultury. Tato evidence poskytuje informace o zařazení veřejných knihoven do systému a jejich přehled.<ref>< Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o veřejných knihovnách. In: ''Informace pro knihovny - Knihovnický institut NK ČR'' [online]. 2001 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZakonDuvZpr.htm ></ref>
 
 
==Veřejné knihovnické a informační služby==
 
Činnost veřejných knihoven je v zákoně č. 257/2001 definována následovně:
 
 
„(1) Veřejné knihovnické a informační služby spočívají
 
 
:a. ve zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny,
 
 
:b. v poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší,
 
 
:c. ve zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy,
 
 
:d. v umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup
 
  
(2) Veřejné knihovnické a informační služby, uvedené v odstavci 1, je provozovatel knihovny povinen poskytovat bezplatně, s výjimkou
+
Veřejné knihovny jsou významné kulturní a vzdělávací instituce, které poskytují veřejnosti přístup k informacím, vědomostem a umělecké tvorbě skrze rozmanité služby a zdroje. Jsou podporovány, dotovány a zřizovány národní, regionální či místní správou, eventuelně jinou společenskou organizací a jejich služby jsou poskytovány bez rozdílu všem.<ref><''Služby veřejných knihoven.'' 1. vyd. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovník, 2002, 127 s. ISBN 80-858-5114-8.></ref> Mezi hlavní poslání knihoven patří půjčování knih, časopisů, novin, not, hudebních nahrávek, mluveného slova, filmů, map či e-čteček. Tyto výpůjční služby jsou poskytovány buď formou absenční, kdy je možné, aby si návštěvník knihovny odnesl půjčenou věc mimo knihovnu (po jejím řádném zaevidování do výpůjčního protokolu), či formou prezenční, kdy je možné se s půjčenou věcí pohybovat pouze v prostorách knihovny. Prezenční výpůjčky jsou běžné u dokumentů, které jsou vzácné, či je jich třeba k dennímu provozu knihovny (např. encyklopedie).
  
:a. zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu,<ref>< § 38 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).></ref>
+
Knihovna má dále za úkol nabízet speciální fondy a služby těm lidem, kteří nemohou či nejsou schopni využívat služby obvykle nabízené. Jedná se například o nemocniční pacienty, duševně či tělesně postižené lidi, vězně či jazykové menšiny.<ref> Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. In: ''Informace pro knihovny - Knihovnický institut NK ČR'' [online]. 2000 [cit. 2012-12-11]. Překlad Jindřich Pilař. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm</ref>
  
:b. zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb,
+
Knihy jsou v knihovně řazeny podle signatur a návštěvník si požadovanou knihu vyhledá buď sám ve volném výběru, nebo podá žádost o vypůjčení knihy, je-li uschována ve skladu knihovny. Informace o knihách může návštěvník knihovny zjistit nejčastěji v elektronickém katalogu knihovny (většina knihoven ho má) podle několika kritérií, např. podle jména autora, názvu knihy, roku vydání apod. Elektronický katalog bývá umisťován na webových stránkách dané knihovny, kde se mohou čtenáři přihlásit ke svému čtenářskému kontu a skrze toto webové rozhraní zjišťovat dostupnost knih a jejich rezervaci z pohodlí domova.
  
:c. zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb.
+
Pokud návštěvník knihovny požaduje dokument, který není v knihovním fondu dané knihovny, je možné získat ho pomocí meziknihovní či mezinárodní výpůjční služby. Knihovny také běžně poskytují elektronické služby, jako je přístup k internetu a k elektronickým informačním zdrojům. V knihovně je možné dále využít reprografických služeb, tedy jak kopírování a tisku, tak i skenování studijních materiálů. Knihovny pořádají v průběhu roku kulturní akce, mezi které patří různé přednášky, semináře, školení, workshopy či besedy, a to jak pro dospělé, tak pro děti.  
  
(3) Provozovatel knihovny může poskytovat další služby spočívající zejména
+
Mezi další služby veřejných knihoven patří poskytování informačních a referenčních služeb.
  
:a. v umožnění přístupu k placeným informacím na internetu
+
Podle knihovního zákona (veřejné a knihovnické informační služby definuje zákon č. 257/2001 Sb. ([[knihovní zákon]]) platný od 1. ledna 2002) má knihovna právo „požadovat úhradu nákladů vynaložených na administrativní úkony spojené s evidencí uživatelů knihovny.“<ref name="zakon">< Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), [online]. [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Zakon-c--257-2001-Sb.doc></ref>
  
:b. v kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti,
 
 
:c. ve vydávání tematických publikací,
 
 
:d. v poskytování reprografických služeb,
 
 
:e. v poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší.
 
 
(4) Provozovatel knihovny je oprávněn požadovat za poskytování knihovnických a informačních služeb, uvedených v odstavci 2 písm. a) až c), a dalších služeb úhradu skutečně vynaložených nákladů.
 
 
(5) Provozovatel knihovny je oprávněn požadovat úhradu nákladů vynaložených na administrativní úkony spojené s evidencí uživatelů knihovny.
 
 
(6) Provozovatel knihovny je povinen zajistit rovný přístup všem k veřejným knihovnickým a informačním službám a dalším službám poskytovaným knihovnou.
 
 
(7) Provozovatel knihovny vydá knihovní řád, v němž stanoví podrobnosti poskytování knihovnických a informačních služeb.“<ref name="zakon">< Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), [online]. [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Zakon-c--257-2001-Sb.doc></ref>
 
  
 
==Systém veřejných knihoven==  
 
==Systém veřejných knihoven==  
Dle zákona č. 257/2001 Sb.  „(1) Systém knihoven tvoří
+
V systému veřejných knihoven mají nejdůležitější pozici Národní knihovna České republiky, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně a dále jej tvoří krajské, základní a specializované knihovny.“<ref name="zakon"/>  
 
 
:a) Národní knihovna České republiky (dále jen "Národní knihovna"), Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury (dále jen "ministerstvo"),
 
 
 
:b) krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje,
 
 
 
:c) základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce,
 
 
 
:d) specializované knihovny.“<ref name="zakon"/>
 
 
 
==Druhy knihoven==
 
  
 
===Národní knihovna===
 
===Národní knihovna===
  
„Národní knihovna je knihovnou s univerzálním knihovním fondem doplněným specializovanými fondy (…), trvale uchovává konzervační fond a historický fond (…), je centrem systému knihoven. V systému knihoven vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti (…).<ref name="zakon"/>
+
Národní knihovna slouží jako centrum systému knihoven, vlastní univerzální knihovní fond a další specializované fondy, má za úkol trvale uchovávat historický a konzervační fond a má na starosti poradenské, výzkumné, analytické, odborné, informační, koordinační, metodické a standardizační aktivity.<ref name="zakon"/>
  
 
===Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana a Moravská zemská knihovna v Brně===
 
===Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana a Moravská zemská knihovna v Brně===
  
„Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana je knihovnou s univerzálním knihovním fondem; trvale uchovává konzervační fond a historický fond.<ref name="zakon"/>  
+
Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana uchovává univerzální knihovní fond, historický fond a konzervační fond.<ref name="zakon"/>  
  
„Moravská zemská knihovna v Brně je knihovnou s univerzálním knihovním fondem, případně doplněným specializovanými fondy; trvale uchovává konzervační fond a historický fond. Plní funkci krajské knihovny v Jihomoravském kraji.“<ref name="zakon"/>
+
Moravská zemská knihovna v Brně slouží jako krajská knihovna v Jihomoravském kraji, vlastní univerzální knihovní fond, specializované fondy, historický fond a konzervační fond.<ref name="zakon"/>
  
 
===Krajská knihovna===
 
===Krajská knihovna===
  
„Krajská knihovna je knihovnou s univerzálním knihovním fondem, případně doplněným specializovanými fondy (…), trvale uchovává konzervační fond a historický fond (…), je součástí systému knihoven vykonávající koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti (…), plní a koordinuje plnění regionálních funkcí vybraných základních knihoven v kraji (…).<ref name="zakon"/>  
+
Krajská knihovna vlastní univerzální knihovní fond, specializované fondy, historický a konzervační fond. Vykonává odborné, výzkumné, vzdělávací, metodické, koordinační, informační, poradenské a analytické aktivity a koordinuje o základní knihovny v kraji a jejich funkce.<ref name="zakon"/>  
  
 
===Základní knihovna===
 
===Základní knihovna===
  
„Základní knihovna je knihovnou s univerzálním knihovním fondem nebo se specializovaným knihovním fondem (…), je součástí systému knihoven vykonávajících informační, kulturní a vzdělávací činnosti.<ref name="zakon"/>
+
Základní knihovny vlastní univerzální knihovní či specializovaný knihovní fond a mají na starost kulturní, vzdělávací a informační činnost.<ref name="zakon"/>
  
 
===Specializovaná knihovna===
 
===Specializovaná knihovna===
  
„Specializovaná knihovna je knihovnou se specializovaným knihovním fondem (…), je součástí systému knihoven vykonávající koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti (…).<ref name="zakon"/>
+
Specializované knihovny uchovávají specializovaný knihovní fond a vykonávají vzdělávací, výzkumné, poradenské, koordinační, informační, analytické a odborné činnosti.<ref name="zakon"/>
 +
 
  
 
==Rozdělení knihoven podle kritéria dostupnosti služeb pro veřejnost==
 
==Rozdělení knihoven podle kritéria dostupnosti služeb pro veřejnost==

Aktuální verze z 15. 1. 2013, 16:25

Autor: Sylva Šimůnková

Klíčová slova: veřejná knihovna, knihovní zákon, veřejné knihovnické a informační služby

Synonyma: bibliotéka, knižnice, knihovna s veřejným přístupem, veřejně přístupná knihovna, lidová knihovna

Související pojmy:

nadřazené – informační instituce, kulturní instituce, vzdělávací instituce
podřazené – národní knihovna, krajská knihovna, základní knihovna, specializovaná knihovna, komunitní knihovna, městská knihovna, obecní knihovna, regionální knihovna

Charakteristika

Veřejné knihovny jsou významné kulturní a vzdělávací instituce, které poskytují veřejnosti přístup k informacím, vědomostem a umělecké tvorbě skrze rozmanité služby a zdroje. Jsou podporovány, dotovány a zřizovány národní, regionální či místní správou, eventuelně jinou společenskou organizací a jejich služby jsou poskytovány bez rozdílu všem.[1] Mezi hlavní poslání knihoven patří půjčování knih, časopisů, novin, not, hudebních nahrávek, mluveného slova, filmů, map či e-čteček. Tyto výpůjční služby jsou poskytovány buď formou absenční, kdy je možné, aby si návštěvník knihovny odnesl půjčenou věc mimo knihovnu (po jejím řádném zaevidování do výpůjčního protokolu), či formou prezenční, kdy je možné se s půjčenou věcí pohybovat pouze v prostorách knihovny. Prezenční výpůjčky jsou běžné u dokumentů, které jsou vzácné, či je jich třeba k dennímu provozu knihovny (např. encyklopedie).

Knihovna má dále za úkol nabízet speciální fondy a služby těm lidem, kteří nemohou či nejsou schopni využívat služby obvykle nabízené. Jedná se například o nemocniční pacienty, duševně či tělesně postižené lidi, vězně či jazykové menšiny.[2]

Knihy jsou v knihovně řazeny podle signatur a návštěvník si požadovanou knihu vyhledá buď sám ve volném výběru, nebo podá žádost o vypůjčení knihy, je-li uschována ve skladu knihovny. Informace o knihách může návštěvník knihovny zjistit nejčastěji v elektronickém katalogu knihovny (většina knihoven ho má) podle několika kritérií, např. podle jména autora, názvu knihy, roku vydání apod. Elektronický katalog bývá umisťován na webových stránkách dané knihovny, kde se mohou čtenáři přihlásit ke svému čtenářskému kontu a skrze toto webové rozhraní zjišťovat dostupnost knih a jejich rezervaci z pohodlí domova.

Pokud návštěvník knihovny požaduje dokument, který není v knihovním fondu dané knihovny, je možné získat ho pomocí meziknihovní či mezinárodní výpůjční služby. Knihovny také běžně poskytují elektronické služby, jako je přístup k internetu a k elektronickým informačním zdrojům. V knihovně je možné dále využít reprografických služeb, tedy jak kopírování a tisku, tak i skenování studijních materiálů. Knihovny pořádají v průběhu roku kulturní akce, mezi které patří různé přednášky, semináře, školení, workshopy či besedy, a to jak pro dospělé, tak pro děti.

Mezi další služby veřejných knihoven patří poskytování informačních a referenčních služeb.

Podle knihovního zákona (veřejné a knihovnické informační služby definuje zákon č. 257/2001 Sb. (knihovní zákon) platný od 1. ledna 2002) má knihovna právo „požadovat úhradu nákladů vynaložených na administrativní úkony spojené s evidencí uživatelů knihovny.“[3]


Systém veřejných knihoven

V systému veřejných knihoven mají nejdůležitější pozici Národní knihovna České republiky, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně a dále jej tvoří krajské, základní a specializované knihovny.“[3]

Národní knihovna

Národní knihovna slouží jako centrum systému knihoven, vlastní univerzální knihovní fond a další specializované fondy, má za úkol trvale uchovávat historický a konzervační fond a má na starosti poradenské, výzkumné, analytické, odborné, informační, koordinační, metodické a standardizační aktivity.[3]

Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana a Moravská zemská knihovna v Brně

Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana uchovává univerzální knihovní fond, historický fond a konzervační fond.[3]

Moravská zemská knihovna v Brně slouží jako krajská knihovna v Jihomoravském kraji, vlastní univerzální knihovní fond, specializované fondy, historický fond a konzervační fond.[3]

Krajská knihovna

Krajská knihovna vlastní univerzální knihovní fond, specializované fondy, historický a konzervační fond. Vykonává odborné, výzkumné, vzdělávací, metodické, koordinační, informační, poradenské a analytické aktivity a koordinuje o základní knihovny v kraji a jejich funkce.[3]

Základní knihovna

Základní knihovny vlastní univerzální knihovní či specializovaný knihovní fond a mají na starost kulturní, vzdělávací a informační činnost.[3]

Specializovaná knihovna

Specializované knihovny uchovávají specializovaný knihovní fond a vykonávají vzdělávací, výzkumné, poradenské, koordinační, informační, analytické a odborné činnosti.[3]


Rozdělení knihoven podle kritéria dostupnosti služeb pro veřejnost

  • Veřejné knihovny – jsou dostupné veřejnosti a služby jimi nabízené jsou poskytovány všem, pro služby výpůjční je však většinou nutné zřízení čtenářského průkazu. Veřejné knihovny organizují veřejnosti dostupné vzdělávací a kulturní akce.
  • Knihovny obecní, městské, krajské a národní – vlastní univerzální fond a mnohdy obsahují speciální sbírku, která se vztahuje k určitému místu či regionu.
  • Specializované knihovny – jsou zaměřeny na jednotlivé obory lidského vědění – patří sem knihovny pedagogické, muzejní, lékařské, technické, právnické, zemědělské atd.
  • Vysokoškolské knihovny – obsahují specializovaný fond elektronických a tištěných zdrojů zaměřený na zabezpečení vyučovaných oborů
  • Specializované knihovny umístěné v neveřejných objektech – jsou to knihovny, které obsahují specializovaný fond elektronických a tištěných zdrojů a nachází se v nemocnicích, výzkumných ústavech, obchodních a výrobních organizacích atd.
  • Zámecké knihovny – knihovny, které se trvale nachází na šlechtickém sídle a jejichž správnou se zabývá Národní muzeum v Praze.
  • Školní knihovny – jsou zřizovány a udržovány z rozpočtu školy, jsou určeny učitelům a žákům a nachází se v prostorách základních, středních či vyšších odborných škol. [4]


Poznámky:

  1. <Služby veřejných knihoven. 1. vyd. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovník, 2002, 127 s. ISBN 80-858-5114-8.>
  2. Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. In: Informace pro knihovny - Knihovnický institut NK ČR [online]. 2000 [cit. 2012-12-11]. Překlad Jindřich Pilař. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 3,7 < Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), [online]. [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Zakon-c--257-2001-Sb.doc>
  4. <ŠKARABELOVÁ, Simona, NESHYBOVÁ, Jarmila. Ekonomika kultury a masmédií [online]. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 210 s. [cit. 2012-12-13]. ISBN 978-802-1042-674. Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1456/podzim2010/MKV_EKKU/um/EKMS_elektronicka_skripta.pdf>