Bibliometrie-výzkum: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
(Není zobrazeno 35 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ==
 
== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ==
 
Bibliometrie je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrie se chápe jako součást infometrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.<ref>TDKIV: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. 2003. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/YXTULGJBQC4PGTA35AIMQN7GT4THUVIKRJ79Y765HHP8U4B1XH-07510?func=find-b&find_code=WTD&x=0&y=0&request=bibliometrie&adjacent=N></ref> Bibliometrie vzniká na základě propojování dvou oblastí - bibliografie a statistiky.
 
Bibliometrie je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrie se chápe jako součást infometrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.<ref>TDKIV: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. 2003. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/YXTULGJBQC4PGTA35AIMQN7GT4THUVIKRJ79Y765HHP8U4B1XH-07510?func=find-b&find_code=WTD&x=0&y=0&request=bibliometrie&adjacent=N></ref> Bibliometrie vzniká na základě propojování dvou oblastí - bibliografie a statistiky.
−
 
−
Předmětem zkoumání mohou být informační zdroje - kolekce (soubory, fondy) dokumentů nebo údajů o nich (bibliografické citace), autoři, instituce, technologická infrastruktura (mikroprocesory, počítačové sítě...)
 
−
 
−
Průkopníky bibliometrie byli Cole a Eales, kteří v roce 1917 publikovali práci s názvem „Statistická analýza literatury“. V této práci vytvořili statistickou analýzu literatury z oboru anatomie. V roce 1923 vytvořil knihovník Wyndham Hulme statistickou analýzu historie vědy. Třetí zásadní bibliometrickou studií byla studia P.L.K Grossa- E. M Grossa v roce 1927. Autoři v ní spočítali a analyzovali citace k článkům v chemických časopisech.<ref>KRIŠTOFIČOVÁ, Eva: ''Prostredky hodnotenia knižničných a vědecko-informačných procesov''. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 1997. s. 8. ISBN 80-85165-62-7</ref>. Poté  se bibliometrie postupně stabilizovala jako disciplína s aplikací v historii a sociologii poznání, v komunikaci a knihovnické a informační vědě.<ref>KRIŠTOFIČOVÁ, Eva: ''Prostredky hodnotenia knižničných a vědecko-informačných procesov''. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 1997. s. 9. ISBN 80-85165-62-7</ref>V roce 1967 A. Pitchard zavedl pojem bibliometrie a tak nahradil do té doby užívaný termín “statistická bibliografie”.
 
  
 
Teoretickou základnu bibliometrie tvoří tří základní zákony. Tyto zákony zkoumají zákonitosti růstu, rozptylu a stárnutí publikací. Nejpoužívanějšími zákony jsou Bradfordův zákon, Lotkův zákon a Zipfův zákon.  
 
Teoretickou základnu bibliometrie tvoří tří základní zákony. Tyto zákony zkoumají zákonitosti růstu, rozptylu a stárnutí publikací. Nejpoužívanějšími zákony jsou Bradfordův zákon, Lotkův zákon a Zipfův zákon.  
Řádek 18: Řádek 14:
 
* Garfieldův zákon koncentrace = tvrdí, že každá vědecká oblast má svůj určitý počet základních časopisů.
 
* Garfieldův zákon koncentrace = tvrdí, že každá vědecká oblast má svůj určitý počet základních časopisů.
 
* Senguptův zákon bibliometrie = zabývá se články, které se stále více objevují i v časopisech z jiného vědního oboru.
 
* Senguptův zákon bibliometrie = zabývá se články, které se stále více objevují i v časopisech z jiného vědního oboru.
−
 
−
Jednou z dalších důležitých metod bibliometrického výzkumu je '''citační analýza''', což je metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory, na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Citační analýza využívá pro své studie údaje z bibliografií a z citačních registrů.
 
−
Důležitým hodnotícím prvkem citační analýzy je '''Impact factor'''. Ten udává, kolikrát je citován článek publikovaný v určitém časopise, během dvou předcházejících let. Podle této hodnoty je porovnávána míra vědecké důležitosti časopisů.
 
  
 
== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ==
 
== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ==
−
Bibliometrické metody jsou využívané prakticky ve všech vědních oblastech. Poskytují nástroje akceptované při hodnocení vědeckých pracovníků, týmů, institucí, ale i indikátory hodnocení kvality vědeckých časopisů.<ref>ONDRIŠOVÁ, PhD., Ing. Miriam. ''Bibliometria'' [online]. Bratislava, 2011 [cit. 2012-10-11]. ISBN 978-80-8127-035-2. Dostupné z: http://www.fphil.uniba.sk/fileadmin/user_upload/editors/kkiv/Dokumenty/Veda_a_vyskum/INWENT/bibliometria_ondrisova.pdf</ref>  
+
Bibliometrické metody jsou využívané prakticky ve všech vědních oblastech. „“''Bibliometrie užívá kvantitativní analýzy, statistiky a datové vizualizace, pomocí nichž zkoumá charakteristiky referencí, citací, autorů, časopisů, institucí, slov, klíčových slov, atd. V rámci bibliometrie se provádí výzkum informačních potřeb (uspokojení, či neuspokojení požadavků uživatelů) a také hodnocení využívání knihovních a informačních fondů''“.<ref>Bibliometrický přístup. In: PLOTKOVÁ, Jana. WikiKnihovna. [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Kisk:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD</ref>
−
V knihovnické a informační vědě našla uplatnění například při sledování zastarávání dokumentů či v oblasti vyhledávání informací. Zastarávaní literatury je proces, který způsobuje, že pravděpodobnost, že dokument bude citovaný klesá s jeho věkem. Rychlost zastarávání publikací se liší v jednotlivých vědních oblastech a souvisí i s typem publikace. Některé publikace jsou vysoko citované hned po publikování a jejich citovanost rychle klesá, jiné jsou citované míň, ale delší čas. <ref>ONDRIŠOVÁ, PhD., Ing. Miriam. ''Bibliometria'' [online]. Bratislava, 2011 [cit. 2012-10-11]. ISBN 978-80-8127-035-2. Dostupné z: http://www.fphil.uniba.sk/fileadmin/user_upload/editors/kkiv/Dokumenty/Veda_a_vyskum/INWENT/bibliometria_ondrisova.pdf</ref> Sledováním poklesu a růstu zájmu o dokumenty určité vědní oblasti se zjišťuje budoucí směr vývoje daného oboru.
+
V knihovnické a informační vědě našla uplatnění například i při sledování zastarávání dokumentů či v oblasti vyhledávání informací. Zastarávaní literatury je proces, který způsobuje, že pravděpodobnost, že dokument bude citovaný klesá s jeho věkem. Rychlost zastarávání publikací se liší v jednotlivých vědních oblastech a souvisí i s typem publikace. Některé publikace jsou vysoko citované hned po publikování a jejich citovanost rychle klesá, jiné jsou citované míň, ale delší čas.<ref>ONDRIŠOVÁ, PhD., Ing. Miriam. Bibliometria [online]. Bratislava, 2011 [cit. 2012-10-11]. ISBN 978-80-8127-035-2. Dostupné z: http://www.fphil.uniba.sk/fileadmin/user_upload/editors/kkiv/Dokumenty/Veda_a_vyskum/INWENT/bibliometria_ondrisova.pdf</ref>
−
 
 
−
Bibliometrii můžeme využít i v ostatních oblastech. Například jednou ze zkoumaných oblastí je spoluautorství. Bibliometrie se zde používá na porovnávání různých aspektů spoluautorství v jednotlivých vědních disciplínách, na spolupráci mezi různými typy institucí či na sledování mezinárodní spolupráce.  Dále bibliometrii můžeme využít při mapování vědy. Je to prostorová reprezentace vztahů mezi vědními disciplínami, tématy a individuálními dokumenty na základě některých formálních kvantifikovatelných vlastností vědecké literatury v daný čas. Taková prezentace je blízká lidskému myšlení a využívá se často i při vyhledávání informací. Bibliometrii lze využít i na výzkum informačních potřeb. Tyto výzkumy (uspokojení nebo neuspokojení požadavků uživatelů) je možné statisticky zpracovávat a dále je možné hodnotit intenzitu využívání knihovních a informačních fondů. O informačních potřebách je možné se dozvědět na základě analýzy dotazů uživatelů. <ref>MURYSOVÁ, Tereza. ''Možnosti využití bibliometrických metod'' [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm</ref>
 
  
−
'''K nejrozšířenějším a nejčastěji řešeným problémům v oblasti bibliometrie tedy patří:'''
+
'''Bibliometrický výzkum použijeme nejčastěji v těchto případech:'''
 
* zkoumání citačních vazeb dokumentů
 
* zkoumání citačních vazeb dokumentů
 
* spoluautorství
 
* spoluautorství
Řádek 42: Řádek 33:
 
* vyhledávání informací jako vyhodnocování
 
* vyhledávání informací jako vyhodnocování
 
* hodnocení vědců, publikací a vědeckých institucí
 
* hodnocení vědců, publikací a vědeckých institucí
−
* sledování socioformatických jevů
 
  
 
== Jaké jsou výhody a nevýhody? ==
 
== Jaké jsou výhody a nevýhody? ==
Řádek 62: Řádek 52:
  
 
== Jak takový výzkum probíhá? ==
 
== Jak takový výzkum probíhá? ==
−
Při bibliometrických výzkumech se používá množství metod a technik, z nichž každá je použitelná samostatně, ale pro validitu popisu všeobecné zákonitosti je vhodné kombinovat více metod.<ref>''Bibliometrie''. In: USTRNULOVÁ, Helena. WikiKnihovna. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bibliometrie </ref>
+
Bibliometrické výzkumy jsou obvykle časté v knihovnické a informační vědě. Jak již bylo popsáno v úvodu, bibliometrické výzkumy se zabývají kvantitativní analýzou dokumentů. Jedná se o tzv. nevtíravou metodu výzkumu.
 +
Asi nejvíce se bibliometrický výzkum týká citací a využívá se citační analýza = "kdo cituje koho."
  
−
'''Základní metody používané v bibliometrii jsou:'''
+
Před formulací otázek na výzkum je dobré prověřit si literaturu - slouží k ospravedlnění výběr tématu nebo alespoň pro interpretaci dat. Následně formulujeme výzkumné otázky. Celkový počet publikací je strašně obrovský, a tak je potřeba se zaměřit konkrétněji a projekt můžeme omezit například na frekvenci citací různých webových a tištěných zdrojů studentů prvního ročníku. Dalším krokem potřebujeme vybrat vzorek, který chceme zkoumat. Hlavním zdrojem bibliometrického výzkumu jsou bibliografie,bibliografické databáze a citační rejstříky. <ref>Bibliometrie. In: USTRNULOVÁ, Helena. WikiKnihovna. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bibliometrie</ref>Zde se můžeme soustředit na články jednotlivých časopisů, regionálně vymezit autory, citace apod. Dostáváme se k jádru výzkumu a to jakou metodu použít. Uveďme si je:
−
* matematicko - statistická metoda = statistické metody práce jsou aplikovány jako základní a nejdůležitější metody zprácování dat v bibliometrii a citačních studiích. Důkazem tohoto tvrzení jsou počátky bibliometrických výzkumů, které tehdy aplikovaly metody označované jako statistická bibliografie. Při statistickém zpracovávání bibliografických dat, byly dokázány mnohé zákonitosti.<ref>MURYSOVÁ, Tereza. ''Možnosti využití bibliometrických metod'' [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm</ref>
+
* matematicko - statistická metoda = statistické metody práce jsou aplikovány jako základní a nejdůležitější metody zpracování dat v bibliometrii a citačních studiích. Důkazem tohoto tvrzení jsou počátky bibliometrických výzkumů, které tehdy aplikovaly metody označované jako statistická bibliografie. Při statistickém zpracovávání bibliografických dat, byly dokázány mnohé zákonitosti.<ref> MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm</ref>
−
* techniky citační analýzy = citační indexy umožňují řešit problém analýzy publikační činnosti. Srovnání se provádí na základě rozborů citačních indexů SCI, SSCI, a jiných. Jejich výsledky je však třeba pro zvýšení objektivity konfrontovat také s jinými prameny (např. šedá literatura).
+
* citační analýza - matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod. Jako aplikovaná metoda má citační analýza význam pro optimalizaci informačních toků a pro profilování knihovních fondů; je také základem citačního mapování vědy pomocí konstrukce citační sítě.<ref>Švejda, Jan. citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-06-10]. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000347&local_base=KTD>.</ref>
−
* korelační, zhluková, diskriminační a faktorová analýza
+
* tvorba citačních matic a sítí  
−
* tvorba citačních matic a citačních sítí
+
* výpočty pomocí různých faktorů, např. impakt faktor založený na výpočtu citací na daný časopis v daném roce vzhledem k předcházejícím dvěma předcházejícím ročníkům;
−
* simulace a modelování knihovních a informačních procesů = modelování je jedna z metod, která se použivá k řešení bibliometrických problémů. Je to činnost, která je spojena s tvorbou modelu a využívá k tomu soubor různých metod. V souvislosti s modelováním se někdy používají i metody simulace, což je experimentováni na modelu a spočívá ve vytvoření jednotlivých přípustných řešení.
+
* výpočty frekvencí, korelace a regrese.  
 +
* simulace a modelování knihovnických a informačních procesů.
  
−
'''Bibliometrické výzkumy můžeme charakterizovat z mnoha hledisek. Základními dimenzemi jsou:'''
+
Nastává shromažďování údajů - v rámci studie je potřeba i zahrnovat čas a shromažďovat údaje za časové období ( týdně, měsičně..) a následně jejich interpretace ( jelikož se jedná kvantitativní výzkum, interpretace se zpracovává matematicky, statisticky)
−
* charakteristika vybranéhou souboru
 
−
* předmět zkoumání
 
−
* úroveň agregace
 
−
* časová perspektiva
 
−
* metody
 
  
−
Zdrojem údajů pro bibliometrické výzkumy jsou různé citační registry/indexy (jejichž rozvoj zaštiťuje Institute for Scientific Information, ISI), adresáře, seznamy, katalogy (např. i mezinárodní roční adresář Who is Publishing in Science vydávaný ISI) a bibliografie. I přes velký pokrok, který v této oblasti nastal po zavedení informačních technologií do knihoven a vědeckých ústavů, je bibliometrický výzkum stále velmi náročný na čas a finanční prostředky a také na vědomosti a zkušenosti výzkumného pracovníka. <ref>''Bibliometrie''. In: USTRNULOVÁ, Helena. WikiKnihovna. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bibliometrie</ref>
+
== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ==
 +
Použití bibliometrického výzkumu nám slouží zejmena v ISK k:
 +
* analýza publikační činnosti výzkumných pracovníků
 +
* tvorba citačních analýz, registrů sítí a map
 +
* vyhledávání informací
 +
* stanovení vazeb citujících a citovaných dokumentů
 +
* výzkum informačních potřeb uživatelů
 +
* zkoumání badatelské činnosti výzkumných pracovníků
  
−
== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ==
 
−
V rámci bibliometrie se provádí například výzkum informačních potřeb (uspokojení, či neuspokojení požadavků uživatelů) a také hodnocení využívání knihovních a informačních fondů.
 
  
 
V roce 1997 Rhode poskytuje celkové počty a procenta z přeřazených svazků podle věku a četnosti oběhu.
 
V roce 1997 Rhode poskytuje celkové počty a procenta z přeřazených svazků podle věku a četnosti oběhu.
Řádek 91: Řádek 83:
 
Erin T. Smith v roce 2003 zkoumal, co studenti na určité univerzitě citují. Název jeho výzkumu je: ''Hodnocení užitečnosti sbírky: Vyšetřování vlastnictví knihovního zdroje, využívaného absolventy''.
 
Erin T. Smith v roce 2003 zkoumal, co studenti na určité univerzitě citují. Název jeho výzkumu je: ''Hodnocení užitečnosti sbírky: Vyšetřování vlastnictví knihovního zdroje, využívaného absolventy''.
 
Výzkum otestoval víc než 75 citací z 30 disertačních prací ze čtyř oblastí (vzdělávání, sociální vědy, přírodní a humanitní vědy ) v období od roku 1991 do roku 2001, aby zjistil, jaké typy materiálů citují (knihy, noviny, časopisy, vědecké práce), stejně tak procento citovaných prací, které vlastní daná univerzita.
 
Výzkum otestoval víc než 75 citací z 30 disertačních prací ze čtyř oblastí (vzdělávání, sociální vědy, přírodní a humanitní vědy ) v období od roku 1991 do roku 2001, aby zjistil, jaké typy materiálů citují (knihy, noviny, časopisy, vědecké práce), stejně tak procento citovaných prací, které vlastní daná univerzita.
 +
 +
V letech 2006 - 2008 byl založen projekt MESUR,a zaměřoval se na vývoj nových metrik pro hodnocení vědecké komunikace. Projekt mapuje strukturu vědecké komunikace pomocí sémantického modelu a rozsáhlého sémantického úložiště napojeného na širokou škálu bibliografických, citačních a uživatelských dat z různých zdrojů.<ref>Vavříková, Lucie. Projekt MESUR - využití uživatelských dat k hodnocení vědecké komunikace. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 3 [cit. 16.01.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/5309>. URN-NBN:cz-ik5309. ISSN 1212-5075.</ref>
 +
 +
Dalším příkladem může být projekt, který hodnotí a mapuje vědu. Jedná se o akademický projekt, který hodnotí odborné časopisy. Je dostupný zdarma na adrese http://www.eigenfactor.org/. Data jsou čerpána z  Thomson Scientific Journal Citation Reports Dataset, z rejstříků Science Citation Index a Social Science Citation Index. Projekt obsahuje 150 000 citačních položek z oblasti přírodních i sociálních věd.<ref>Vavříková, Lucie. Hodnocení a mapování vědy pomocí portálu Eigenfactor.org. Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 8 [cit. 16.01.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/4935>. URN-NBN:cz-ik4935. ISSN 1212-5075.</ref>
  
 
== Poznámky ==
 
== Poznámky ==
Řádek 100: Řádek 96:
 
   
 
   
 
* Beck, S. E., & Manuel, K. (2008). ''Practical research methods for librarians and information professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers.
 
* Beck, S. E., & Manuel, K. (2008). ''Practical research methods for librarians and information professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers.
 +
* Bibliometrický přístup. In: PLOTKOVÁ, Jana. WikiKnihovna. [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Kisk:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD
 +
* Bibliometrie. In: USTRNULOVÁ, Helena. WikiKnihovna. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bibliometrie
 
* KÖNIGOVÁ, Marie. ''Úvod do bibliometrie.'' 1.vyd. Praha : Česká informační společnost, 1993. 74 s.
 
* KÖNIGOVÁ, Marie. ''Úvod do bibliometrie.'' 1.vyd. Praha : Česká informační společnost, 1993. 74 s.
 
* KRIŠTOFIČOVÁ, Eva: ''Prostredky hodnotenia knižničných a vědecko-informačných procesov''. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 1997.s. 157 ISBN 80-85165-62-7
 
* KRIŠTOFIČOVÁ, Eva: ''Prostredky hodnotenia knižničných a vědecko-informačných procesov''. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 1997.s. 157 ISBN 80-85165-62-7
 
* LORENZ, Michal.'' Kvantitativní metody informační vědy''. [prezentace]. 12.03.2010 [cit. 28.03.2011]. Dostupný v IS MU: https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf?fakulta=1421;obdobi=4705;studium=477849;kod=VIKBA06>
 
* LORENZ, Michal.'' Kvantitativní metody informační vědy''. [prezentace]. 12.03.2010 [cit. 28.03.2011]. Dostupný v IS MU: https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf?fakulta=1421;obdobi=4705;studium=477849;kod=VIKBA06>
−
* MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm
+
* MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české lieratury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné z WWW: [<http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.pdf> ]
−
* TDKIV: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. 2003. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz
+
* MURYSOVÁ, Tereza. ''Možnosti využití bibliometrických metod'' [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm
−
/F/YXTULGJBQC4PGTA35AIMQN7GT4THUVIKRJ79Y765HHP8U4B1XH-07510?func=find-b&find_code=WTD&x=0&y=0&request=bibliometrie&adjacent=N
+
* ONDRIŠOVÁ, PhD., Ing. Miriam. Bibliometria [online]. Bratislava, 2011 [cit. 2012-10-11]. ISBN 978-80-8127-035-2. Dostupné z: http://www.fphil.uniba.sk/fileadmin/user_upload/editors/kkiv/Dokumenty/Veda_a_vyskum/INWENT/bibliometria_ondrisova.pdf
 +
* Švejda, Jan. citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-06-10]. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000347&local_base=KTD>.
 +
* TDKIV: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. 2003. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/YXTULGJBQC4PGTA35AIMQN7GT4THUVIKRJ79Y765HHP8U4B1XH-07510?func=find-b&find_code=WTD&x=0&y=0&request=bibliometrie&adjacent=N>
 +
*VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Hodnocení a mapování vědy pomocí portálu Eigenfactor.org. Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 8 [cit. 16.01.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/4935>. URN-NBN:cz-ik4935. ISSN 1212-5075.
 +
*VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Projekt MESUR - využití uživatelských dat k hodnocení vědecké komunikace. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 3 [cit. 16.01.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/5309>. ISSN 1212-5075.

Aktuální verze z 16. 1. 2013, 20:38

Co je pro daný design výzkumu charakteristické?

Bibliometrie je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrie se chápe jako součást infometrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.[1] Bibliometrie vzniká na základě propojování dvou oblastí - bibliografie a statistiky.

Teoretickou základnu bibliometrie tvoří tří základní zákony. Tyto zákony zkoumají zákonitosti růstu, rozptylu a stárnutí publikací. Nejpoužívanějšími zákony jsou Bradfordův zákon, Lotkův zákon a Zipfův zákon.

Bradfordův zákon rozptylu – popisuje rozložení dokumentů (nejčastěji časopisů) ve specifických disciplínách či v určité tematice. Samuel C. Bradford zjistil, že když bude provádět rešerši článků na určité téma, najde tam články, které se zcela věnují tématu, některé částečně a některé jen velice okrajově.

Lotkův zákon vědecké produktivity – zákon popisuje rozložení počtu autorů podle jejich produkce. Lotka podle profesí odborníků zjišťoval, kolik publikují vědeckých článků za rok a dlouhodobě. Zjistil, že někteří publikují mnoho článků, více autorů publikuje středně a nejvíce jich publikuje zřídka. Také odvodil vztah mezi frekvencí publikování autorů a zjistil, že pokud víme kolik autorů publikuje jeden článek můžeme zjistit kolik jich publikuje více.

Zipfův zákon výskytu slov – zjistil, že délka slova je úzce spojena s frekvencí jeho používání. Uspořádával tedy slova z Joyceova Odyssea podle výskytu. Nejčastěji se vyskytující má rang 1, druhé slovo 2 atd. Když vynásobil rang počtem výskytů slova, zjistil, že součiny všech slov mají velmi blízké hodnoty.

Další zákony:

  • Priceův zákon druhé odmocniny vědecké produktivity = tvrdí, že počet kvalitních vědců z celkového množství je roven druhé odmocnině tohoto celkového počtu vědců.
  • Garfieldův zákon koncentrace = tvrdí, že každá vědecká oblast má svůj určitý počet základních časopisů.
  • Senguptův zákon bibliometrie = zabývá se články, které se stále více objevují i v časopisech z jiného vědního oboru.

Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?

Bibliometrické metody jsou využívané prakticky ve všech vědních oblastech. „“Bibliometrie užívá kvantitativní analýzy, statistiky a datové vizualizace, pomocí nichž zkoumá charakteristiky referencí, citací, autorů, časopisů, institucí, slov, klíčových slov, atd. V rámci bibliometrie se provádí výzkum informačních potřeb (uspokojení, či neuspokojení požadavků uživatelů) a také hodnocení využívání knihovních a informačních fondů“.[2] V knihovnické a informační vědě našla uplatnění například i při sledování zastarávání dokumentů či v oblasti vyhledávání informací. Zastarávaní literatury je proces, který způsobuje, že pravděpodobnost, že dokument bude citovaný klesá s jeho věkem. Rychlost zastarávání publikací se liší v jednotlivých vědních oblastech a souvisí i s typem publikace. Některé publikace jsou vysoko citované hned po publikování a jejich citovanost rychle klesá, jiné jsou citované míň, ale delší čas.[3]

Bibliometrický výzkum použijeme nejčastěji v těchto případech:

  • zkoumání citačních vazeb dokumentů
  • spoluautorství
  • sledování zastarávání literatury
  • citační analýza vědeckých časopisů
  • analýza publikační činnosti vědeckých pracovníků
  • zkoumání mezinárodních publikačních trendů
  • počítačová analýza publikace tvořivých pracovníků
  • rozložení tvořivé výkonnosti
  • zkoumání informačních potřeb
  • zjišťování tématického rozptylu literatury
  • mapování vědy
  • vyhledávání informací jako vyhodnocování
  • hodnocení vědců, publikací a vědeckých institucí

Jaké jsou výhody a nevýhody?

Výhody

  • lze určit kvalitu dokumentu
  • lze určit vědecké kvality autora
  • porovnání dokumentů v historickém měřítku
  • sledování zastarávání literatury
  • akvizice knih a periodik
  • mapování jednotlivých vědních disciplín

Nevýhody

  • jazyková bariéra
  • perspektivista oboru (lékaři více než knihovníci)
  • není 100%
  • problém s autocitací
  • s nárůstem informací vzniká problém s spolehlivostí informací
  • bibliometrie je kvantitativní ale ne kvalitativní metoda

Jak takový výzkum probíhá?

Bibliometrické výzkumy jsou obvykle časté v knihovnické a informační vědě. Jak již bylo popsáno v úvodu, bibliometrické výzkumy se zabývají kvantitativní analýzou dokumentů. Jedná se o tzv. nevtíravou metodu výzkumu. Asi nejvíce se bibliometrický výzkum týká citací a využívá se citační analýza = "kdo cituje koho."

Před formulací otázek na výzkum je dobré prověřit si literaturu - slouží k ospravedlnění výběr tématu nebo alespoň pro interpretaci dat. Následně formulujeme výzkumné otázky. Celkový počet publikací je strašně obrovský, a tak je potřeba se zaměřit konkrétněji a projekt můžeme omezit například na frekvenci citací různých webových a tištěných zdrojů studentů prvního ročníku. Dalším krokem potřebujeme vybrat vzorek, který chceme zkoumat. Hlavním zdrojem bibliometrického výzkumu jsou bibliografie,bibliografické databáze a citační rejstříky. [4]Zde se můžeme soustředit na články jednotlivých časopisů, regionálně vymezit autory, citace apod. Dostáváme se k jádru výzkumu a to jakou metodu použít. Uveďme si je:

  • matematicko - statistická metoda = statistické metody práce jsou aplikovány jako základní a nejdůležitější metody zpracování dat v bibliometrii a citačních studiích. Důkazem tohoto tvrzení jsou počátky bibliometrických výzkumů, které tehdy aplikovaly metody označované jako statistická bibliografie. Při statistickém zpracovávání bibliografických dat, byly dokázány mnohé zákonitosti.[5]
  • citační analýza - matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod. Jako aplikovaná metoda má citační analýza význam pro optimalizaci informačních toků a pro profilování knihovních fondů; je také základem citačního mapování vědy pomocí konstrukce citační sítě.[6]
  • tvorba citačních matic a sítí
  • výpočty pomocí různých faktorů, např. impakt faktor založený na výpočtu citací na daný časopis v daném roce vzhledem k předcházejícím dvěma předcházejícím ročníkům;
  • výpočty frekvencí, korelace a regrese.
  • simulace a modelování knihovnických a informačních procesů.

Nastává shromažďování údajů - v rámci studie je potřeba i zahrnovat čas a shromažďovat údaje za časové období ( týdně, měsičně..) a následně jejich interpretace ( jelikož se jedná kvantitativní výzkum, interpretace se zpracovává matematicky, statisticky)

Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?

Použití bibliometrického výzkumu nám slouží zejmena v ISK k:

  • analýza publikační činnosti výzkumných pracovníků
  • tvorba citačních analýz, registrů sítí a map
  • vyhledávání informací
  • stanovení vazeb citujících a citovaných dokumentů
  • výzkum informačních potřeb uživatelů
  • zkoumání badatelské činnosti výzkumných pracovníků


V roce 1997 Rhode poskytuje celkové počty a procenta z přeřazených svazků podle věku a četnosti oběhu.

V roce 2000 Michael Fosmire a Song Yu zkoumali volně dostupné vědecké časopisy v elektronické podobě - How good are they? Výzkum využil impakt faktor 85 vědeckých, technologických a lékařských článků, které získali z různých elektronických zdrojů (články, akademické listy a zpravodaje). Poté porovnali svůj výsledek s výsledkem studie Stephena Hartera, kterou vytvořil o 5 let dříve.

Bahr a Zemon v roce 2000 poskytli první čísla a procenta spoluautorů ve dvou denících. Stejně tak první čísla a procenta spoluautorů podle pohlaví a institucionální důležitosti.

Erin T. Smith v roce 2003 zkoumal, co studenti na určité univerzitě citují. Název jeho výzkumu je: Hodnocení užitečnosti sbírky: Vyšetřování vlastnictví knihovního zdroje, využívaného absolventy. Výzkum otestoval víc než 75 citací z 30 disertačních prací ze čtyř oblastí (vzdělávání, sociální vědy, přírodní a humanitní vědy ) v období od roku 1991 do roku 2001, aby zjistil, jaké typy materiálů citují (knihy, noviny, časopisy, vědecké práce), stejně tak procento citovaných prací, které vlastní daná univerzita.

V letech 2006 - 2008 byl založen projekt MESUR,a zaměřoval se na vývoj nových metrik pro hodnocení vědecké komunikace. Projekt mapuje strukturu vědecké komunikace pomocí sémantického modelu a rozsáhlého sémantického úložiště napojeného na širokou škálu bibliografických, citačních a uživatelských dat z různých zdrojů.[7]

Dalším příkladem může být projekt, který hodnotí a mapuje vědu. Jedná se o akademický projekt, který hodnotí odborné časopisy. Je dostupný zdarma na adrese http://www.eigenfactor.org/. Data jsou čerpána z Thomson Scientific Journal Citation Reports Dataset, z rejstříků Science Citation Index a Social Science Citation Index. Projekt obsahuje 150 000 citačních položek z oblasti přírodních i sociálních věd.[8]

Poznámky

  1. ↑ TDKIV: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. 2003. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/YXTULGJBQC4PGTA35AIMQN7GT4THUVIKRJ79Y765HHP8U4B1XH-07510?func=find-b&find_code=WTD&x=0&y=0&request=bibliometrie&adjacent=N>
  2. ↑ Bibliometrický přístup. In: PLOTKOVÁ, Jana. WikiKnihovna. [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Kisk:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD
  3. ↑ ONDRIŠOVÁ, PhD., Ing. Miriam. Bibliometria [online]. Bratislava, 2011 [cit. 2012-10-11]. ISBN 978-80-8127-035-2. Dostupné z: http://www.fphil.uniba.sk/fileadmin/user_upload/editors/kkiv/Dokumenty/Veda_a_vyskum/INWENT/bibliometria_ondrisova.pdf
  4. ↑ Bibliometrie. In: USTRNULOVÁ, Helena. WikiKnihovna. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bibliometrie
  5. ↑ MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm
  6. ↑ Švejda, Jan. citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-06-10]. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000347&local_base=KTD>.
  7. ↑ Vavříková, Lucie. Projekt MESUR - využití uživatelských dat k hodnocení vědecké komunikace. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 3 [cit. 16.01.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/5309>. URN-NBN:cz-ik5309. ISSN 1212-5075.
  8. ↑ Vavříková, Lucie. Hodnocení a mapování vědy pomocí portálu Eigenfactor.org. Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 8 [cit. 16.01.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/4935>. URN-NBN:cz-ik4935. ISSN 1212-5075.


Použitá literatura

Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bibliometrie-výzkum&oldid=28311“