Přístupnost webu: Porovnání verzí
(→Odkazy) |
|||
| (Není zobrazeno 50 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Autor:''' Iva Michálková | '''Autor:''' Iva Michálková | ||
| − | '''Klíčová slova:''' | + | '''Klíčová slova:''' přístupnost, web, metodika přístupnosti |
| − | '''Synonyma:''' | + | '''Synonyma:''' dostupný web, bezbariérový web |
'''Související pojmy:''' | '''Související pojmy:''' | ||
<blockquote> | <blockquote> | ||
| − | ''nadřazené'' | + | ''nadřazené:'' internet, ICT </blockquote> |
<blockquote> | <blockquote> | ||
| − | ''podřazené'' </blockquote> | + | ''podřazené:'' tvorba webu, optimalizace webu </blockquote> |
| + | =Přístupnost= | ||
| + | Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost, ve které se v posledních letech uplatňuje spíše koncept [[univerzální design|univerzálního designu]]. Přístupné webové stránky si kladou za cíl především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický. | ||
| + | Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web, je hned několik. Jedním z nich jsou '''komerční účely'''. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do [[propagace]] svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší '''viditelnost webu''' pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit '''prestiž organizace''', protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž. Proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním důležitým důvodem je '''zákon''', který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.<ref>ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php | ||
| + | </ref> Česká pravidla přístupnosti jsou zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb. | ||
| − | = | + | =Pravidla přístupnosti= |
| + | Zde je zestručněný přehled základních pravidel pro tvorbu přístupného webu: | ||
| − | + | '''1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný''' - každý netextový prvek (obrázky, grafy) musí mít i svou písemnou alternativu a stejně tak se to týká i multimediálních dokumentů, které musí obsahovat titulek. Informace sdělené pomocí barev musí být přístupné i bez tohoto rozlišení a barvy musí být dostatečně kontrastní vůči sobě. Velikost písma musí být možno změnit bez ztráty obsahu nebo funkcionality. | |
| − | + | '''2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel''' - obsah ani kód nesmí vyžadovat speciální vstupní nebo ovládací zařízení a načtení nové webové stránky musí být možné jen po aktivaci odkazu nebo odesláním formuláře. Zvuk musí být možné vypnout, barevné přechody se nesmí měnit za méně než třikrát za sekundu a časový limit pro práci se stránkou musí být dostatečný. | |
| + | |||
| + | '''3. Informace jsou srozumitelné a přehledné''' - informace jsou sděleny jednoduchou formou a přehledně. Rozsáhlé informace je potřeba rozdělit do menších bloků. | ||
| + | |||
| + | '''4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné''' - navigace musí být jednoduchá, srozumitelná a konzistentní s ostatními weby veřejné správy. Ovládání by také mělo být na všech stránkách stejné. Každá webová stránka musí obsahovat odkaz na hlavní stránku a na stránku, která je hierarchicky výše. | ||
| − | + | '''5. [[Zdrojový kód]] je technicky způsobilý a strukturovaný''' | |
| − | + | '''6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek''' - každá webová stránka musí vždy obsahovat prohlášení o tom, že forma uveřejnění informací je v souladu s vyhláškou (prohlášení o přístupnosti) nebo obsahovat odkaz na toto prohlášení.<ref>Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/</ref> | |
| − | + | = Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek= | |
| − | + | Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány. | |
| − | + | '''Metodika Blind Friendly Web 2.3''' | |
| − | |||
| − | + | Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek. | |
| − | </ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně informatiky Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI. | + | V roce 2004 vznikl metodický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf |
| + | </ref> A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně [[informatika|informatiky]] Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI. | ||
Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek. | Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008<ref>Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf</ref>, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek. | ||
| + | Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3. | ||
| − | + | '''WCAG''' | |
| − | + | Metodika [[WCAG - web content accessibility guidelines|Web Content Accessibility Guidelines]] (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C). | |
| − | + | WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. <ref>RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1 | |
| − | |||
| − | |||
</ref> | </ref> | ||
| − | + | '''Dogma W4''' | |
| + | Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. <ref>STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. ''Dogma W4''. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/</ref> | ||
| − | + | '''Section 508''' | |
| − | + | Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.<ref>The United States Government. ''Section508''.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/ | |
| − | |||
| − | |||
</ref> | </ref> | ||
| − | |||
| − | |||
=Poznámky= | =Poznámky= | ||
| Řádek 58: | Řádek 63: | ||
=Použitá literatura= | =Použitá literatura= | ||
| − | * | + | *Česká pravidla přístupnosti. ''Pristupnost.cz'' [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/ |
| − | *RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. | + | *RØMEN a SVANÆS. ''Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society'' [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1 |
| − | *STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. | + | *STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. ''Dogma W4D'' [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/ |
| − | *ŠPINAR, David a | + | *ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. ''Pristupnost.nawebu.cz'' [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php |
| − | * | + | *The United States Government. ''Section508.gov'' [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/ |
=Odkazy= | =Odkazy= | ||
*http://www.pravidla-pristupnosti.cz/ | *http://www.pravidla-pristupnosti.cz/ | ||
*http://blindfriendly.cz/ | *http://blindfriendly.cz/ | ||
| + | *https://www.section508.gov/ | ||
Aktuální verze z 16. 1. 2015, 16:24
Autor: Iva Michálková
Klíčová slova: přístupnost, web, metodika přístupnosti
Synonyma: dostupný web, bezbariérový web
Související pojmy:
nadřazené: internet, ICT
podřazené: tvorba webu, optimalizace webu
Přístupnost
Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost, ve které se v posledních letech uplatňuje spíše koncept univerzálního designu. Přístupné webové stránky si kladou za cíl především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický. Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web, je hned několik. Jedním z nich jsou komerční účely. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do propagace svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší viditelnost webu pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit prestiž organizace, protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž. Proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním důležitým důvodem je zákon, který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy.[1] Česká pravidla přístupnosti jsou zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.
Pravidla přístupnosti
Zde je zestručněný přehled základních pravidel pro tvorbu přístupného webu:
1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný - každý netextový prvek (obrázky, grafy) musí mít i svou písemnou alternativu a stejně tak se to týká i multimediálních dokumentů, které musí obsahovat titulek. Informace sdělené pomocí barev musí být přístupné i bez tohoto rozlišení a barvy musí být dostatečně kontrastní vůči sobě. Velikost písma musí být možno změnit bez ztráty obsahu nebo funkcionality.
2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel - obsah ani kód nesmí vyžadovat speciální vstupní nebo ovládací zařízení a načtení nové webové stránky musí být možné jen po aktivaci odkazu nebo odesláním formuláře. Zvuk musí být možné vypnout, barevné přechody se nesmí měnit za méně než třikrát za sekundu a časový limit pro práci se stránkou musí být dostatečný.
3. Informace jsou srozumitelné a přehledné - informace jsou sděleny jednoduchou formou a přehledně. Rozsáhlé informace je potřeba rozdělit do menších bloků.
4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné - navigace musí být jednoduchá, srozumitelná a konzistentní s ostatními weby veřejné správy. Ovládání by také mělo být na všech stránkách stejné. Každá webová stránka musí obsahovat odkaz na hlavní stránku a na stránku, která je hierarchicky výše.
5. Zdrojový kód je technicky způsobilý a strukturovaný
6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek - každá webová stránka musí vždy obsahovat prohlášení o tom, že forma uveřejnění informací je v souladu s vyhláškou (prohlášení o přístupnosti) nebo obsahovat odkaz na toto prohlášení.[2]
Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek
Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.
Metodika Blind Friendly Web 2.3
Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek. V roce 2004 vznikl metodický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.[3] A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně informatiky Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI. Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008[4], která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek. Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.
WCAG
Metodika Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C). WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. [5]
Dogma W4 Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. [6]
Section 508
Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.[7]
Poznámky
- ↑ ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
- ↑ Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
- ↑ Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
- ↑ Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf
- ↑ RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
- ↑ STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
- ↑ The United States Government. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
Použitá literatura
- Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
- RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
- STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
- ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
- The United States Government. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/
