Přístupnost webu

Autor: Iva Michálková

Klíčová slova: přístupnost, web, metodika přístupnosti

Synonyma: dostupný web, bezbariérový web

Související pojmy:

nadřazené: internet, ICT

podřazené: tvorba webu, optimalizace webu

Přístupnost

Přístupnost v obecném smyslu chápeme jako něco, co neklade svým uživatelům žádné překážky. Pokud se jedná o budovu, znamená to, že ji mohou používat vozíčkáři a v případě webu například slabozrací. Přístupnost je tedy zároveň bezbariérovost, ve které se v posledních letech uplatňuje spíše koncept univerzálního designu. Přístupné webové stránky si kladou za cíl, především funkčnost, která umožňuje efektivně využívat web i lidem s nějakým druhem hendikepu. Může se jednat o hendikep sluchový, tělesný, kognitivní i technologický. Důvodů, proč se pokoušet o přístupný web je hned několik. Jedním z nich jsou komerční účely. Firmy jsou obvykle ochotny vložit velké investice do propagace svých produktů, ale neuvědomují si velkou kupní sílu hendikepovaných osob, které ale nejsou schopny se orientovat na špatně navržených a nepřehledných stránkách. Dalším důvodem je lepší viditelnost webu pro vyhledávací roboty při indexování webových stránek. V neposlední řadě může dobře přístupný web posílit prestiž organizace, protože ve většině západních společností je jakákoliv forma diskriminace považována za negativní jev a u stránek to platí taktéž, proto jejich správná struktura napomůže k solidnosti firmy. A posledním neméně důležitým důvodem je zákon, který se v každé zemi mírně liší, ale v ČR se vztahuje především na stránky státní správy a samosprávy. Česká pravidla přístupnosti zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.

Pravidla přístupnosti

1. Obsah webových stránek je dostupný a čitelný

2. Práci s webovou stránkou řídí uživatel

3. Informace jsou srozumitelné a přehledné

4. Ovládání webu je jasné a pochopitelné

5. Zdrojový kód je technicky způsobilý a strukturovaný

6. Prohlášení o přístupnosti webových stránek

Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

Metodika Blind Friendly Web 2.3

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek. V roce 2004 vnikl medotický materiál Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu. A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně informatiky Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI. Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008, která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek. Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3.

WCAG

Metodika Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C). WCAG uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní.

Dogma W4 Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů.

Section 508

Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti.

Použitá literatura

• Česká pravidla přístupnosti. Pristupnost.cz [online]. 2006 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/
• RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
• STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
• ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Pristupnost.nawebu.cz [online]. 2004 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
• THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

Odkazy

• http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
• http://blindfriendly.cz/
• https://www.section508.gov/