Cenzura knihoven: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: '''Autor:''' Renata Borková) |
m (5 revizí: IMPORT C: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)) |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Autor:''' Renata Borková | '''Autor:''' Renata Borková | ||
| + | |||
| + | '''Klíčová slova:''' knihovna, cenzura, závadná literatura, čtenář | ||
| + | |||
| + | '''Synonyma:''' --- | ||
| + | |||
| + | '''Související pojmy:''' | ||
| + | |||
| + | <blockquote> | ||
| + | ''nadřazené'' - knihovnictví, totalita, politika</blockquote> | ||
| + | <blockquote> | ||
| + | ''podřazené'' - brak, román, knihovník</blockquote> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | ==Charakteristika== | ||
| + | |||
| + | '''Cenzura knihoven''' je pojem z oblasti lidového knihovnictví v ČSR v letech 1948-1960, kdy musely být zakázané tituly knih vyřazeny z fondů knihoven. Šlo o literaturu označenou za závadnou, nepřátelskou, zastaralou a nežádoucí, celkem asi 11 000 titulů. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | ==Hlavní znaky literární kultury 50. let== | ||
| + | |||
| + | * normativní představa o tom, co je literatura a jaké mají být její funkce | ||
| + | * přesvědčení o bezprostředním působení literatury na čtenáře | ||
| + | * literatura má především vychovávat | ||
| + | * co neodpovídá normě, je potlačováno | ||
| + | * odmítání literárního braku a politicky závadné literatury | ||
| + | * i minulost podléhá kontrole | ||
| + | * cenzura knihoven jako pokus o přepsání kolektivní paměti | ||
| + | * aktivní podíl knihovníků na vytváření nové literární kultury[[#Literatura|[1]]] | ||
| + | |||
| + | |||
| + | ==Tři fáze cenzury knihoven== | ||
| + | |||
| + | # 1948 – 1949 | ||
| + | # 1950 – 1952 | ||
| + | # 1953 - … | ||
| + | |||
| + | |||
| + | '''1. fáze''' | ||
| + | |||
| + | Vyřazování knih nebylo direktivně řízeno, mělo živelnou podobu a bylo spíše ponecháno na úvaze knihovníků a čtenářů, které knihy je nutno vyřadit hned nebo postupně. Na základě dílčích příkazů ministerstva kultury a ministerstva školství se upozorňovalo na závadnost některých titulů nebo celého díla konkrétních autorů. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | '''2. fáze''' | ||
| + | |||
| + | Vznikají pravidla, jaké knihy mají být z knihoven odstraněny. Dochází k centralizaci a formalizaci cenzurní akce. 1950 vznikl seznam nacistické, protistátní, protisovětské a brakové literatury. Obsahoval kolem 2000 knih – z oblasti náboženské, okultní, erotické, antisemitismu, beletrie a knih emigrantů a zatčených[[#Literatura|[1]]]. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | '''3. fáze''' | ||
| + | |||
| + | Existují dvě linie cenzury: | ||
| + | |||
| + | * '''politická linie pod Ústavem dějin KSČ''' – vznikají dva seznamy závadné literatury: | ||
| + | ** č. 1 – literatura trockistická a protisovětská | ||
| + | ** č. 2 – literatura pravicových sociálních demokratů, legionářů a spisy T.G.Masaryka a E. Beneše a práce o nich | ||
| + | * '''knihovnická linie pod HSTD''' – (Hlavní správa tiskového dohledu vytvořena podle sovětského vzoru)[[#Literatura|[2]]]. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | 1953 vzniká seznam nepřátelské, závadné, zastaralé a nežádoucí literatury. Obsahuje asi 7500 knih, u každé je uveden druh literatury a důvod, proč je škodlivá. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | ==Typy závadné literatury== | ||
| + | |||
| + | * Literatura dekadentní | ||
| + | * Exotismus | ||
| + | * Fašismus | ||
| + | * Formalismus | ||
| + | * Naturalismus | ||
| + | * Ruralismus | ||
| + | * Snobismus | ||
| + | * Úniková literatura | ||
| + | * Braková literatura | ||
| + | * Zastaralá literatura | ||
| + | * Pornografická literatura | ||
| + | * Rasistická literatura | ||
| + | * Kolonialistická literatura | ||
| + | * Existencionalismus | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Za tématické prohřešky byly považovány politika, erotika fantastika, humor, dívčí románky. | ||
| + | Nejčastějším typem závadné literatury bylo označení brak, a to až v 60%. Existovalo mnoho variant např. detektivní brak, dobrodružný, zastaralý, fantastický, pornografický. | ||
| + | Za brak bylo považováno 65 knih pro ženy a dívky od Jaroslava Pokorného (1899-1940) napsaných pod různými pseudonymy . Jako humoristický brak byla vyřazena např. kniha Vlasty Buriana ''Pohádky Vlasty Buriana pouze pro dospělé''. Odmítaným detektivním autorem byl např. Eduard Fiker (1902-1961). | ||
| + | Důvodem pro vyřazení knih byla i osobnost autora, např. jeho politické názory nebo emigrace. | ||
| + | Součástí cenzury byla i protektorátní literatura. Seznam obsahoval více jak 200 knih nazývaných též protektorátní mentalita nebo úniková protektorátní literatura. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | ==Modelování českého čtenáře== | ||
| + | |||
| + | Utváření tzv. nového čtenáře bylo smyslem dění v knihovnictví počátkem 50. let. Šlo o snahu sjednotit veřejnost, tak aby lidé četli stejné knihy a stejně jim rozuměli. Knihovna byla důležitým prvkem tohoto procesu, měla možnost ovlivňovat čtenáře. | ||
| + | |||
| + | Na podporu nastoleného trendu se pořádaly se různé čtenářské ankety, konference a akce, např. Fučíkův odznak, Čtení podle plánu, Tuchlovické hnutí. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | ==Použitá literatura== | ||
| + | # ŠÁMAL, Petr. Přednáška v Bloku expertů 1.4.2010 Soustružníci lidských duší. Lidové knihovny a jejich mocenské využití v 50. letech 20. stol. | ||
| + | # CYSAŘOVÁ, Jarmila. ''Totalita.cz'' [online]. c2010 [cit. 2010-05-16]. Cenzura Hlavní správa tiskového dohledu. Dostupné z WWW: <http://www.totalita.cz/vysvetlivky/cenzura_01.php>. | ||
Aktuální verze z 6. 2. 2012, 11:04
Autor: Renata Borková
Klíčová slova: knihovna, cenzura, závadná literatura, čtenář
Synonyma: ---
Související pojmy:
nadřazené - knihovnictví, totalita, politika
podřazené - brak, román, knihovník
Charakteristika
Cenzura knihoven je pojem z oblasti lidového knihovnictví v ČSR v letech 1948-1960, kdy musely být zakázané tituly knih vyřazeny z fondů knihoven. Šlo o literaturu označenou za závadnou, nepřátelskou, zastaralou a nežádoucí, celkem asi 11 000 titulů.
Hlavní znaky literární kultury 50. let
- normativní představa o tom, co je literatura a jaké mají být její funkce
- přesvědčení o bezprostředním působení literatury na čtenáře
- literatura má především vychovávat
- co neodpovídá normě, je potlačováno
- odmítání literárního braku a politicky závadné literatury
- i minulost podléhá kontrole
- cenzura knihoven jako pokus o přepsání kolektivní paměti
- aktivní podíl knihovníků na vytváření nové literární kultury[1]
Tři fáze cenzury knihoven
- 1948 – 1949
- 1950 – 1952
- 1953 - …
1. fáze
Vyřazování knih nebylo direktivně řízeno, mělo živelnou podobu a bylo spíše ponecháno na úvaze knihovníků a čtenářů, které knihy je nutno vyřadit hned nebo postupně. Na základě dílčích příkazů ministerstva kultury a ministerstva školství se upozorňovalo na závadnost některých titulů nebo celého díla konkrétních autorů.
2. fáze
Vznikají pravidla, jaké knihy mají být z knihoven odstraněny. Dochází k centralizaci a formalizaci cenzurní akce. 1950 vznikl seznam nacistické, protistátní, protisovětské a brakové literatury. Obsahoval kolem 2000 knih – z oblasti náboženské, okultní, erotické, antisemitismu, beletrie a knih emigrantů a zatčených[1].
3. fáze
Existují dvě linie cenzury:
- politická linie pod Ústavem dějin KSČ – vznikají dva seznamy závadné literatury:
- č. 1 – literatura trockistická a protisovětská
- č. 2 – literatura pravicových sociálních demokratů, legionářů a spisy T.G.Masaryka a E. Beneše a práce o nich
- knihovnická linie pod HSTD – (Hlavní správa tiskového dohledu vytvořena podle sovětského vzoru)[2].
1953 vzniká seznam nepřátelské, závadné, zastaralé a nežádoucí literatury. Obsahuje asi 7500 knih, u každé je uveden druh literatury a důvod, proč je škodlivá.
Typy závadné literatury
- Literatura dekadentní
- Exotismus
- Fašismus
- Formalismus
- Naturalismus
- Ruralismus
- Snobismus
- Úniková literatura
- Braková literatura
- Zastaralá literatura
- Pornografická literatura
- Rasistická literatura
- Kolonialistická literatura
- Existencionalismus
Za tématické prohřešky byly považovány politika, erotika fantastika, humor, dívčí románky.
Nejčastějším typem závadné literatury bylo označení brak, a to až v 60%. Existovalo mnoho variant např. detektivní brak, dobrodružný, zastaralý, fantastický, pornografický.
Za brak bylo považováno 65 knih pro ženy a dívky od Jaroslava Pokorného (1899-1940) napsaných pod různými pseudonymy . Jako humoristický brak byla vyřazena např. kniha Vlasty Buriana Pohádky Vlasty Buriana pouze pro dospělé. Odmítaným detektivním autorem byl např. Eduard Fiker (1902-1961).
Důvodem pro vyřazení knih byla i osobnost autora, např. jeho politické názory nebo emigrace.
Součástí cenzury byla i protektorátní literatura. Seznam obsahoval více jak 200 knih nazývaných též protektorátní mentalita nebo úniková protektorátní literatura.
Modelování českého čtenáře
Utváření tzv. nového čtenáře bylo smyslem dění v knihovnictví počátkem 50. let. Šlo o snahu sjednotit veřejnost, tak aby lidé četli stejné knihy a stejně jim rozuměli. Knihovna byla důležitým prvkem tohoto procesu, měla možnost ovlivňovat čtenáře.
Na podporu nastoleného trendu se pořádaly se různé čtenářské ankety, konference a akce, např. Fučíkův odznak, Čtení podle plánu, Tuchlovické hnutí.
Použitá literatura
- ŠÁMAL, Petr. Přednáška v Bloku expertů 1.4.2010 Soustružníci lidských duší. Lidové knihovny a jejich mocenské využití v 50. letech 20. stol.
- CYSAŘOVÁ, Jarmila. Totalita.cz [online]. c2010 [cit. 2010-05-16]. Cenzura Hlavní správa tiskového dohledu. Dostupné z WWW: <http://www.totalita.cz/vysvetlivky/cenzura_01.php>.
