Bibliometrie-výzkum: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
(Není zobrazeno 74 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ==
 
== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ==
−
Bibliometrie je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrie se chápe jako součást infometrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.<ref>tdkiv</ref> Bibliometrie vzniká na základě propojování dvou oblastí - bibliografie a statistiky.
+
Bibliometrie je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrie se chápe jako součást infometrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.<ref>TDKIV: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. 2003. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/YXTULGJBQC4PGTA35AIMQN7GT4THUVIKRJ79Y765HHP8U4B1XH-07510?func=find-b&find_code=WTD&x=0&y=0&request=bibliometrie&adjacent=N></ref> Bibliometrie vzniká na základě propojování dvou oblastí - bibliografie a statistiky.
  
−
Předmětem zkoumání mohou být informační zdroje - kolekce (soubory, fondy) dokumentů nebo údajů o nich (bibliografické citace), autoři, instituce, technologická infrastruktura (mikroprocesory, počítačové sítě...)
+
Teoretickou základnu bibliometrie tvoří tří základní zákony. Tyto zákony zkoumají zákonitosti růstu, rozptylu a stárnutí publikací. Nejpoužívanějšími zákony jsou Bradfordův zákon, Lotkův zákon a Zipfův zákon.  
  
−
Průkopníky bibliometrie byli Cole a Eales, kteří v roce 1917 publikovali práci s názvem „Statistická analýza literatury“. V této práci vytvořili statistickou analýzu literatury z oboru anatomie. V roce 1923 vytvořil knihovník Wyndham Hulme statistickou analýzu historie vědy. Třetí zásadní bibliometrickou studií byla studia P.L.K Grossa- E. M Grossa v roce 1927. Autoři v ní spočítali a analyzovali citace k článkům v chemických časopisech.<ref>(sloven,str.8</ref>). Poté  se bibliometrie postupně stabilizovala jako disciplína s aplikací v historii a sociologii poznání, v komunikaci a knihovnické a informační vědě.<ref>(slovena str.9)</ref>V roce 1967 A. Pitchard zavedl pojem bibliometrie a tak nahradil do té doby užívaný termín “statistická bibliografie”.
+
'''Bradfordův zákon rozptylu''' – popisuje rozložení dokumentů (nejčastěji časopisů) ve specifických disciplínách či v určité tematice. Samuel C. Bradford zjistil, že když bude provádět rešerši článků na určité téma, najde tam články, které se zcela věnují tématu, některé částečně a některé jen velice okrajově.  
  
−
Teoretickou základnu bibliometrie tvoří tří základní zákony. Tyto zákony zkoumají zákonitosti růstu, rozptylu a stárnutí publikací. Nejpoužívanějšími zákony jsou Bradfordův zákon, Lotkův zákon a Zipfův zákon.
+
'''Lotkův zákon vědecké produktivity''' – zákon popisuje rozložení počtu autorů podle jejich produkce. Lotka podle profesí odborníků zjišťoval, kolik publikují vědeckých článků za rok a dlouhodobě. Zjistil, že někteří publikují mnoho článků, více autorů publikuje středně a nejvíce jich publikuje zřídka. Také odvodil vztah mezi frekvencí publikování autorů a zjistil, že pokud víme kolik autorů publikuje jeden článek můžeme zjistit kolik jich publikuje více.  
−
'''Bradfordův zákon rozptylu''' – popisuje rozložení dokumentů (nejčastěji časopisů) ve specifických disciplínách či v určité tematice. Samuel C. Bradford zjistil, že když bude provádět rešerši článků na určité téma, najde tam články, které se zcela věnují tématu, některé částečně a některé jen velice okrajově.
+
   
−
'''Lotkův zákon vědecké produktivity''' – zákon popisuje rozložení počtu autorů podle jejich produkce. Lotka podle profesí odborníků zjišťoval, kolik publikují vědeckých článků za rok a dlouhodobě. Zjistil, že někteří publikují mnoho článků, více autorů publikuje středně a nejvíce jich publikuje zřídka. Také odvodil vztah mezi frekvencí publikování autorů a zjistil, že pokud víme kolik autorů publikuje jeden článek můžeme zjistit kolik jich publikuje více.   
+
'''Zipfův zákon výskytu slov''' – zjistil, že délka slova je úzce spojena s frekvencí jeho používání. Uspořádával tedy slova z Joyceova Odyssea podle výskytu. Nejčastěji se vyskytující má rang 1, druhé slovo 2 atd. Když vynásobil rang počtem výskytů slova, zjistil, že součiny všech slov mají velmi blízké hodnoty.
−
'''Zipfův zákon výskytu slov''' – zjistil, že délka slova je úzce spojena s frekvencí jeho používání. Uspořádával tedy slova z Joyceova Odyssea podle výskytu. Nejčastěji se vyskytující má rang 1, druhé slovo 2 atd. Když vynásobil rang počtem výskytů slova, zjistil, že součiny všech slov mají velmi blízké hodnoty.  
+
 
'''Další zákony:'''
 
'''Další zákony:'''
−
• Priceův zákon druhé odmocniny vědecké produktivity
+
* Priceův zákon druhé odmocniny vědecké produktivity =  tvrdí, že počet kvalitních vědců z celkového množství je roven druhé odmocnině tohoto celkového počtu vědců.
−
• Garfieldův zákon koncentrace
+
* Garfieldův zákon koncentrace = tvrdí, že každá vědecká oblast má svůj určitý počet základních časopisů.
−
• Senguptův zákon bibliometrie
+
* Senguptův zákon bibliometrie = zabývá se články, které se stále více objevují i v časopisech z jiného vědního oboru.
−
 
 
−
Jednou z dalších důležitých metod bibliometrického výzkumu je '''citační analýza''', což je metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory, na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Citační analýza využívá pro své studie údaje z bibliografií a z citačních registrů.
 
−
Důležitým hodnotícím prvkem citační analýzy je '''Impact factor'''. Ten udává, kolikrát je citován článek publikovaný v určitém časopise, během dvou předcházejících let. Podle této hodnoty je porovnávána míra vědecké důležitosti časopisů.
 
  
 
== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ==
 
== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ==
−
Bibliometrické metody jsou využívané prakticky ve všech vědních oblastech. Poskytují nástroje akceptované při hodnocení vědeckých pracovníků, týmů, institucí, ale i indikátory hodnocení kvality vědeckých časopisů.<ref>http://www.fphil.uniba.sk/fileadmin/user_upload/editors/kkiv/Dokumenty/Veda_a_vyskum/INWENT/bibliometria_ondrisova.pdf</ref>  
+
Bibliometrické metody jsou využívané prakticky ve všech vědních oblastech. „“''Bibliometrie užívá kvantitativní analýzy, statistiky a datové vizualizace, pomocí nichž zkoumá charakteristiky referencí, citací, autorů, časopisů, institucí, slov, klíčových slov, atd. V rámci bibliometrie se provádí výzkum informačních potřeb (uspokojení, či neuspokojení požadavků uživatelů) a také hodnocení využívání knihovních a informačních fondů''“.<ref>Bibliometrický přístup. In: PLOTKOVÁ, Jana. WikiKnihovna. [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Kisk:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD</ref>
−
V knihovnické a informační vědě našla uplatnění například při sledování zastarávání dokumentů či v oblasti vyhledávání informací. Zastarávaní literatury je proces, který způsobuje, že pravděpodobnost, že dokument bude citovaný klesá s jeho věkem. Rychlost zastarávání publikací se liší v jednotlivých vědních oblastech a souvisí i s typem publikace. Některé publikace jsou vysoko citované hned po publikování a jejich citovanost rychle klesá, jiné jsou citované míň, ale delší čas. <ref>(baba net)</ref> Sledováním poklesu a růstu zájmu o dokumenty určité vědní oblasti se zjišťuje budoucí směr vývoje daného oboru.
+
V knihovnické a informační vědě našla uplatnění například i při sledování zastarávání dokumentů či v oblasti vyhledávání informací. Zastarávaní literatury je proces, který způsobuje, že pravděpodobnost, že dokument bude citovaný klesá s jeho věkem. Rychlost zastarávání publikací se liší v jednotlivých vědních oblastech a souvisí i s typem publikace. Některé publikace jsou vysoko citované hned po publikování a jejich citovanost rychle klesá, jiné jsou citované míň, ale delší čas.<ref>ONDRIŠOVÁ, PhD., Ing. Miriam. Bibliometria [online]. Bratislava, 2011 [cit. 2012-10-11]. ISBN 978-80-8127-035-2. Dostupné z: http://www.fphil.uniba.sk/fileadmin/user_upload/editors/kkiv/Dokumenty/Veda_a_vyskum/INWENT/bibliometria_ondrisova.pdf</ref>
  
−
Bibliometrii můžeme využít i v ostatních oblastech. Například jednou ze zkoumaných oblastí je spoluautorství. Bibliometrie se zde používá na porovnávání různých aspektů spoluautorství v jednotlivých vědních disciplínách, na spolupráci mezi různými typy institucí či na sledování mezinárodní spolupráce.  Dále bibliometrii můžeme využít při mapování vědy. Je to prostorová reprezentace vztahů mezi vědními disciplínami, tématy a individuálními dokumenty na základě některých formálních kvantifikovatelných vlastností vědecké literatury v daný čas. Taková prezentace je blízká lidskému myšlení a využívá se často i při vyhledávání informací. Bibliometrii lze využít i na výzkum informačních potřeb. Tyto výzkumy (uspokojení nebo neuspokojení požadavků uživatelů) je možné statisticky zpracovávat a dále je možné hodnotit intenzitu využívání knihovních a informačních fondů. O informačních potřebách je možné se dozvědět na základě analýzy dotazů uživatelů. <ref>(http://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm)</ref>
+
'''Bibliometrický výzkum použijeme nejčastěji v těchto případech:'''
−
 
 
−
'''K nejrozšířenějším a nejčastěji řešeným problémům v oblasti bibliometrie tedy patří:'''
 
 
* zkoumání citačních vazeb dokumentů
 
* zkoumání citačních vazeb dokumentů
−
* spoluautorství – grafické znázornění – sledování zastarávání literatury
+
* spoluautorství
 +
* sledování zastarávání literatury
 
* citační analýza vědeckých časopisů  
 
* citační analýza vědeckých časopisů  
−
* analýza publikační činnosti vědeckých pracovníků* zkoumání mezinárodních publikačních trendů
+
* analýza publikační činnosti vědeckých pracovníků
 +
* zkoumání mezinárodních publikačních trendů
 
* počítačová analýza publikace tvořivých pracovníků  
 
* počítačová analýza publikace tvořivých pracovníků  
 
* rozložení tvořivé výkonnosti  
 
* rozložení tvořivé výkonnosti  
Řádek 36: Řádek 33:
 
* vyhledávání informací jako vyhodnocování
 
* vyhledávání informací jako vyhodnocování
 
* hodnocení vědců, publikací a vědeckých institucí
 
* hodnocení vědců, publikací a vědeckých institucí
−
* sledování socioformatických jevů
+
 
 +
== Jaké jsou výhody a nevýhody? ==
 +
'''Výhody'''
 +
* lze určit kvalitu dokumentu
 +
* lze určit vědecké kvality autora
 +
* porovnání dokumentů v historickém měřítku
 +
* sledování zastarávání literatury
 +
* akvizice knih a periodik
 +
* mapování jednotlivých vědních disciplín
 +
 
 +
'''Nevýhody'''
 +
* jazyková bariéra
 +
* perspektivista oboru (lékaři více než knihovníci)
 +
* není 100%
 +
* problém s autocitací
 +
* s nárůstem informací vzniká problém s spolehlivostí informací
 +
* bibliometrie je kvantitativní ale ne kvalitativní metoda
 +
 
 +
== Jak takový výzkum probíhá? ==
 +
Bibliometrické výzkumy jsou obvykle časté v knihovnické a informační vědě. Jak již bylo popsáno v úvodu, bibliometrické výzkumy se zabývají kvantitativní analýzou dokumentů. Jedná se o tzv. nevtíravou metodu výzkumu.
 +
Asi nejvíce se bibliometrický výzkum týká citací a využívá se citační analýza = "kdo cituje koho."
 +
 
 +
Před formulací otázek na výzkum je dobré prověřit si literaturu - slouží k ospravedlnění výběr tématu nebo alespoň pro interpretaci dat. Následně formulujeme výzkumné otázky. Celkový počet publikací je strašně obrovský, a tak je potřeba se zaměřit konkrétněji a projekt můžeme omezit například na frekvenci citací různých webových a tištěných zdrojů studentů prvního ročníku. Dalším krokem potřebujeme vybrat vzorek, který chceme zkoumat. Hlavním zdrojem bibliometrického výzkumu jsou bibliografie,bibliografické databáze a citační rejstříky. <ref>Bibliometrie. In: USTRNULOVÁ, Helena. WikiKnihovna. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bibliometrie</ref>Zde se můžeme soustředit na články jednotlivých časopisů, regionálně vymezit autory, citace apod. Dostáváme se k jádru výzkumu a to jakou metodu použít. Uveďme si je:
 +
* matematicko - statistická metoda = statistické metody práce jsou aplikovány jako základní a nejdůležitější metody zpracování dat v bibliometrii a citačních studiích. Důkazem tohoto tvrzení jsou počátky bibliometrických výzkumů, které tehdy aplikovaly metody označované jako statistická bibliografie. Při statistickém zpracovávání bibliografických dat, byly dokázány mnohé zákonitosti.<ref> MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm</ref>
 +
* citační analýza - matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod. Jako aplikovaná metoda má citační analýza význam pro optimalizaci informačních toků a pro profilování knihovních fondů; je také základem citačního mapování vědy pomocí konstrukce citační sítě.<ref>Švejda, Jan. citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-06-10]. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000347&local_base=KTD>.</ref>
 +
* tvorba citačních matic a sítí
 +
* výpočty pomocí různých faktorů, např. impakt faktor založený na výpočtu citací na daný časopis v daném roce vzhledem k předcházejícím dvěma předcházejícím ročníkům;
 +
* výpočty frekvencí, korelace a regrese.
 +
* simulace a modelování knihovnických a informačních procesů.
 +
 
 +
Nastává shromažďování údajů - v rámci studie je potřeba i zahrnovat čas a shromažďovat údaje za časové období ( týdně, měsičně..) a následně jejich interpretace ( jelikož se jedná kvantitativní výzkum, interpretace se zpracovává matematicky, statisticky)
 +
 
 +
== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ==
 +
Použití bibliometrického výzkumu nám slouží zejmena v ISK k:
 +
* analýza publikační činnosti výzkumných pracovníků
 +
* tvorba citačních analýz, registrů sítí a map
 +
* vyhledávání informací
 +
* stanovení vazeb citujících a citovaných dokumentů
 +
* výzkum informačních potřeb uživatelů
 +
* zkoumání badatelské činnosti výzkumných pracovníků
 +
 
 +
 
 +
V roce 1997 Rhode poskytuje celkové počty a procenta z přeřazených svazků podle věku a četnosti oběhu.
 +
 
 +
V roce 2000 Michael Fosmire a Song Yu zkoumali volně dostupné vědecké časopisy v elektronické podobě -'' How good are they?'' Výzkum využil impakt faktor 85 vědeckých, technologických a lékařských článků, které získali z různých elektronických zdrojů (články, akademické listy a zpravodaje). Poté porovnali svůj výsledek s výsledkem studie Stephena Hartera, kterou vytvořil o 5 let dříve.
 +
 
 +
Bahr a Zemon v roce 2000 poskytli první čísla a procenta spoluautorů ve dvou denících. Stejně tak první čísla a procenta spoluautorů podle pohlaví a institucionální důležitosti.
 +
 
 +
Erin T. Smith v roce 2003 zkoumal, co studenti na určité univerzitě citují. Název jeho výzkumu je: ''Hodnocení užitečnosti sbírky: Vyšetřování vlastnictví knihovního zdroje, využívaného absolventy''.
 +
Výzkum otestoval víc než 75 citací z 30 disertačních prací ze čtyř oblastí (vzdělávání, sociální vědy, přírodní a humanitní vědy ) v období od roku 1991 do roku 2001, aby zjistil, jaké typy materiálů citují (knihy, noviny, časopisy, vědecké práce), stejně tak procento citovaných prací, které vlastní daná univerzita.
 +
 
 +
V letech 2006 - 2008 byl založen projekt MESUR,a zaměřoval se na vývoj nových metrik pro hodnocení vědecké komunikace. Projekt mapuje strukturu vědecké komunikace pomocí sémantického modelu a rozsáhlého sémantického úložiště napojeného na širokou škálu bibliografických, citačních a uživatelských dat z různých zdrojů.<ref>Vavříková, Lucie. Projekt MESUR - využití uživatelských dat k hodnocení vědecké komunikace. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 3 [cit. 16.01.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/5309>. URN-NBN:cz-ik5309. ISSN 1212-5075.</ref>
 +
 
 +
Dalším příkladem může být projekt, který hodnotí a mapuje vědu. Jedná se o akademický projekt, který hodnotí odborné časopisy. Je dostupný zdarma na adrese http://www.eigenfactor.org/. Data jsou čerpána z  Thomson Scientific Journal Citation Reports Dataset, z rejstříků Science Citation Index a Social Science Citation Index. Projekt obsahuje 150 000 citačních položek z oblasti přírodních i sociálních věd.<ref>Vavříková, Lucie. Hodnocení a mapování vědy pomocí portálu Eigenfactor.org. Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 8 [cit. 16.01.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/4935>. URN-NBN:cz-ik4935. ISSN 1212-5075.</ref>
  
 
== Poznámky ==
 
== Poznámky ==
 
<references />
 
<references />
 +
 +
 +
 +
== Použitá literatura ==
 +
 +
* Beck, S. E., & Manuel, K. (2008). ''Practical research methods for librarians and information professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers.
 +
* Bibliometrický přístup. In: PLOTKOVÁ, Jana. WikiKnihovna. [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Kisk:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD
 +
* Bibliometrie. In: USTRNULOVÁ, Helena. WikiKnihovna. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bibliometrie
 +
* KÖNIGOVÁ, Marie. ''Úvod do bibliometrie.'' 1.vyd. Praha : Česká informační společnost, 1993. 74 s.
 +
* KRIŠTOFIČOVÁ, Eva: ''Prostredky hodnotenia knižničných a vědecko-informačných procesov''. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 1997.s. 157 ISBN 80-85165-62-7
 +
* LORENZ, Michal.'' Kvantitativní metody informační vědy''. [prezentace]. 12.03.2010 [cit. 28.03.2011]. Dostupný v IS MU: https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf?fakulta=1421;obdobi=4705;studium=477849;kod=VIKBA06>
 +
* MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české lieratury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné z WWW: [<http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.pdf> ]
 +
* MURYSOVÁ, Tereza. ''Možnosti využití bibliometrických metod'' [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm
 +
* ONDRIŠOVÁ, PhD., Ing. Miriam. Bibliometria [online]. Bratislava, 2011 [cit. 2012-10-11]. ISBN 978-80-8127-035-2. Dostupné z: http://www.fphil.uniba.sk/fileadmin/user_upload/editors/kkiv/Dokumenty/Veda_a_vyskum/INWENT/bibliometria_ondrisova.pdf
 +
* Švejda, Jan. citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-06-10]. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000347&local_base=KTD>.
 +
* TDKIV: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. 2003. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/YXTULGJBQC4PGTA35AIMQN7GT4THUVIKRJ79Y765HHP8U4B1XH-07510?func=find-b&find_code=WTD&x=0&y=0&request=bibliometrie&adjacent=N>
 +
*VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Hodnocení a mapování vědy pomocí portálu Eigenfactor.org. Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 8 [cit. 16.01.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/4935>. URN-NBN:cz-ik4935. ISSN 1212-5075.
 +
*VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Projekt MESUR - využití uživatelských dat k hodnocení vědecké komunikace. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 3 [cit. 16.01.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/5309>. ISSN 1212-5075.

Aktuální verze z 16. 1. 2013, 20:38

Co je pro daný design výzkumu charakteristické?

Bibliometrie je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrie se chápe jako součást infometrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.[1] Bibliometrie vzniká na základě propojování dvou oblastí - bibliografie a statistiky.

Teoretickou základnu bibliometrie tvoří tří základní zákony. Tyto zákony zkoumají zákonitosti růstu, rozptylu a stárnutí publikací. Nejpoužívanějšími zákony jsou Bradfordův zákon, Lotkův zákon a Zipfův zákon.

Bradfordův zákon rozptylu – popisuje rozložení dokumentů (nejčastěji časopisů) ve specifických disciplínách či v určité tematice. Samuel C. Bradford zjistil, že když bude provádět rešerši článků na určité téma, najde tam články, které se zcela věnují tématu, některé částečně a některé jen velice okrajově.

Lotkův zákon vědecké produktivity – zákon popisuje rozložení počtu autorů podle jejich produkce. Lotka podle profesí odborníků zjišťoval, kolik publikují vědeckých článků za rok a dlouhodobě. Zjistil, že někteří publikují mnoho článků, více autorů publikuje středně a nejvíce jich publikuje zřídka. Také odvodil vztah mezi frekvencí publikování autorů a zjistil, že pokud víme kolik autorů publikuje jeden článek můžeme zjistit kolik jich publikuje více.

Zipfův zákon výskytu slov – zjistil, že délka slova je úzce spojena s frekvencí jeho používání. Uspořádával tedy slova z Joyceova Odyssea podle výskytu. Nejčastěji se vyskytující má rang 1, druhé slovo 2 atd. Když vynásobil rang počtem výskytů slova, zjistil, že součiny všech slov mají velmi blízké hodnoty.

Další zákony:

  • Priceův zákon druhé odmocniny vědecké produktivity = tvrdí, že počet kvalitních vědců z celkového množství je roven druhé odmocnině tohoto celkového počtu vědců.
  • Garfieldův zákon koncentrace = tvrdí, že každá vědecká oblast má svůj určitý počet základních časopisů.
  • Senguptův zákon bibliometrie = zabývá se články, které se stále více objevují i v časopisech z jiného vědního oboru.

Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?

Bibliometrické metody jsou využívané prakticky ve všech vědních oblastech. „“Bibliometrie užívá kvantitativní analýzy, statistiky a datové vizualizace, pomocí nichž zkoumá charakteristiky referencí, citací, autorů, časopisů, institucí, slov, klíčových slov, atd. V rámci bibliometrie se provádí výzkum informačních potřeb (uspokojení, či neuspokojení požadavků uživatelů) a také hodnocení využívání knihovních a informačních fondů“.[2] V knihovnické a informační vědě našla uplatnění například i při sledování zastarávání dokumentů či v oblasti vyhledávání informací. Zastarávaní literatury je proces, který způsobuje, že pravděpodobnost, že dokument bude citovaný klesá s jeho věkem. Rychlost zastarávání publikací se liší v jednotlivých vědních oblastech a souvisí i s typem publikace. Některé publikace jsou vysoko citované hned po publikování a jejich citovanost rychle klesá, jiné jsou citované míň, ale delší čas.[3]

Bibliometrický výzkum použijeme nejčastěji v těchto případech:

  • zkoumání citačních vazeb dokumentů
  • spoluautorství
  • sledování zastarávání literatury
  • citační analýza vědeckých časopisů
  • analýza publikační činnosti vědeckých pracovníků
  • zkoumání mezinárodních publikačních trendů
  • počítačová analýza publikace tvořivých pracovníků
  • rozložení tvořivé výkonnosti
  • zkoumání informačních potřeb
  • zjišťování tématického rozptylu literatury
  • mapování vědy
  • vyhledávání informací jako vyhodnocování
  • hodnocení vědců, publikací a vědeckých institucí

Jaké jsou výhody a nevýhody?

Výhody

  • lze určit kvalitu dokumentu
  • lze určit vědecké kvality autora
  • porovnání dokumentů v historickém měřítku
  • sledování zastarávání literatury
  • akvizice knih a periodik
  • mapování jednotlivých vědních disciplín

Nevýhody

  • jazyková bariéra
  • perspektivista oboru (lékaři více než knihovníci)
  • není 100%
  • problém s autocitací
  • s nárůstem informací vzniká problém s spolehlivostí informací
  • bibliometrie je kvantitativní ale ne kvalitativní metoda

Jak takový výzkum probíhá?

Bibliometrické výzkumy jsou obvykle časté v knihovnické a informační vědě. Jak již bylo popsáno v úvodu, bibliometrické výzkumy se zabývají kvantitativní analýzou dokumentů. Jedná se o tzv. nevtíravou metodu výzkumu. Asi nejvíce se bibliometrický výzkum týká citací a využívá se citační analýza = "kdo cituje koho."

Před formulací otázek na výzkum je dobré prověřit si literaturu - slouží k ospravedlnění výběr tématu nebo alespoň pro interpretaci dat. Následně formulujeme výzkumné otázky. Celkový počet publikací je strašně obrovský, a tak je potřeba se zaměřit konkrétněji a projekt můžeme omezit například na frekvenci citací různých webových a tištěných zdrojů studentů prvního ročníku. Dalším krokem potřebujeme vybrat vzorek, který chceme zkoumat. Hlavním zdrojem bibliometrického výzkumu jsou bibliografie,bibliografické databáze a citační rejstříky. [4]Zde se můžeme soustředit na články jednotlivých časopisů, regionálně vymezit autory, citace apod. Dostáváme se k jádru výzkumu a to jakou metodu použít. Uveďme si je:

  • matematicko - statistická metoda = statistické metody práce jsou aplikovány jako základní a nejdůležitější metody zpracování dat v bibliometrii a citačních studiích. Důkazem tohoto tvrzení jsou počátky bibliometrických výzkumů, které tehdy aplikovaly metody označované jako statistická bibliografie. Při statistickém zpracovávání bibliografických dat, byly dokázány mnohé zákonitosti.[5]
  • citační analýza - matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod. Jako aplikovaná metoda má citační analýza význam pro optimalizaci informačních toků a pro profilování knihovních fondů; je také základem citačního mapování vědy pomocí konstrukce citační sítě.[6]
  • tvorba citačních matic a sítí
  • výpočty pomocí různých faktorů, např. impakt faktor založený na výpočtu citací na daný časopis v daném roce vzhledem k předcházejícím dvěma předcházejícím ročníkům;
  • výpočty frekvencí, korelace a regrese.
  • simulace a modelování knihovnických a informačních procesů.

Nastává shromažďování údajů - v rámci studie je potřeba i zahrnovat čas a shromažďovat údaje za časové období ( týdně, měsičně..) a následně jejich interpretace ( jelikož se jedná kvantitativní výzkum, interpretace se zpracovává matematicky, statisticky)

Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?

Použití bibliometrického výzkumu nám slouží zejmena v ISK k:

  • analýza publikační činnosti výzkumných pracovníků
  • tvorba citačních analýz, registrů sítí a map
  • vyhledávání informací
  • stanovení vazeb citujících a citovaných dokumentů
  • výzkum informačních potřeb uživatelů
  • zkoumání badatelské činnosti výzkumných pracovníků


V roce 1997 Rhode poskytuje celkové počty a procenta z přeřazených svazků podle věku a četnosti oběhu.

V roce 2000 Michael Fosmire a Song Yu zkoumali volně dostupné vědecké časopisy v elektronické podobě - How good are they? Výzkum využil impakt faktor 85 vědeckých, technologických a lékařských článků, které získali z různých elektronických zdrojů (články, akademické listy a zpravodaje). Poté porovnali svůj výsledek s výsledkem studie Stephena Hartera, kterou vytvořil o 5 let dříve.

Bahr a Zemon v roce 2000 poskytli první čísla a procenta spoluautorů ve dvou denících. Stejně tak první čísla a procenta spoluautorů podle pohlaví a institucionální důležitosti.

Erin T. Smith v roce 2003 zkoumal, co studenti na určité univerzitě citují. Název jeho výzkumu je: Hodnocení užitečnosti sbírky: Vyšetřování vlastnictví knihovního zdroje, využívaného absolventy. Výzkum otestoval víc než 75 citací z 30 disertačních prací ze čtyř oblastí (vzdělávání, sociální vědy, přírodní a humanitní vědy ) v období od roku 1991 do roku 2001, aby zjistil, jaké typy materiálů citují (knihy, noviny, časopisy, vědecké práce), stejně tak procento citovaných prací, které vlastní daná univerzita.

V letech 2006 - 2008 byl založen projekt MESUR,a zaměřoval se na vývoj nových metrik pro hodnocení vědecké komunikace. Projekt mapuje strukturu vědecké komunikace pomocí sémantického modelu a rozsáhlého sémantického úložiště napojeného na širokou škálu bibliografických, citačních a uživatelských dat z různých zdrojů.[7]

Dalším příkladem může být projekt, který hodnotí a mapuje vědu. Jedná se o akademický projekt, který hodnotí odborné časopisy. Je dostupný zdarma na adrese http://www.eigenfactor.org/. Data jsou čerpána z Thomson Scientific Journal Citation Reports Dataset, z rejstříků Science Citation Index a Social Science Citation Index. Projekt obsahuje 150 000 citačních položek z oblasti přírodních i sociálních věd.[8]

Poznámky

  1. ↑ TDKIV: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. 2003. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/YXTULGJBQC4PGTA35AIMQN7GT4THUVIKRJ79Y765HHP8U4B1XH-07510?func=find-b&find_code=WTD&x=0&y=0&request=bibliometrie&adjacent=N>
  2. ↑ Bibliometrický přístup. In: PLOTKOVÁ, Jana. WikiKnihovna. [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Kisk:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD
  3. ↑ ONDRIŠOVÁ, PhD., Ing. Miriam. Bibliometria [online]. Bratislava, 2011 [cit. 2012-10-11]. ISBN 978-80-8127-035-2. Dostupné z: http://www.fphil.uniba.sk/fileadmin/user_upload/editors/kkiv/Dokumenty/Veda_a_vyskum/INWENT/bibliometria_ondrisova.pdf
  4. ↑ Bibliometrie. In: USTRNULOVÁ, Helena. WikiKnihovna. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bibliometrie
  5. ↑ MURYSOVÁ, Tereza. Možnosti využití bibliometrických metod [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm
  6. ↑ Švejda, Jan. citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-06-10]. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000347&local_base=KTD>.
  7. ↑ Vavříková, Lucie. Projekt MESUR - využití uživatelských dat k hodnocení vědecké komunikace. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 3 [cit. 16.01.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/5309>. URN-NBN:cz-ik5309. ISSN 1212-5075.
  8. ↑ Vavříková, Lucie. Hodnocení a mapování vědy pomocí portálu Eigenfactor.org. Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 8 [cit. 16.01.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/4935>. URN-NBN:cz-ik4935. ISSN 1212-5075.


Použitá literatura

Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bibliometrie-výzkum&oldid=28311“