Fritz Machlup: Porovnání verzí
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
| − | '''Fritz Machlup''' (15.prosinec 1902, | + | '''Fritz Machlup''' (15.prosinec 1902, Wiener-Neustadt, Raousko - 30. leden 1983, New Jersey), ekonom. |
== Život == | == Život == | ||
| − | + | Fritz Machlup se narodil ve Wieneru-Neustadtu v Rakousku. Byl jedináček. V 18 letech začal studovat na Vídeňské státní univerzitě, kde mezi jeho učitele patřili například Friedrich von Wieser a Ludwig von Mises, u kterého se účastnil slavného soukromého semináře. Zverějněním jeho závěrečné práce (ve 23 letech) na téma „ die Goldkernwährung“ se započala jeho velká vědecká a akademická kariéra. Během pobytu ve Vídni se stal obchodníkem. Ještě jako student byl aktivním partnerem v rodinném podniku s lepenkou. Společnost vlastnila dvě fabriky – v Rakousku a v Maďarsku. V roce 1925 si vzal za manželku Marianne Herzog a měli spolu syna a dceru. V roce 1933 utekl z nacistického Německa do Spojených států, kde v roce 1940 získává americké občanství. Mimo finančnictví se zabýval také společenskými vědami, mikroekonomií, vzděláváním a výzkumem výrobních faktorů. Byl výborný sportovec – lyžař, šermíř. Patřil k uznávaným odborníkům na hudbu Mahlera a Wagnera. A čile se účastnil kulturního života ve Vídni. | |
| − | == | + | == Aktivity == |
| + | Učil na univerzitě v Buffalu, sloužil jako host na Cornell University, Nortwestern University, University of California at Berkeley, University of Michigan. Působil i na Harvardu a Stanfordu. Zde se seznámil s předními ekonomy, jako jsou Joseph Schumpeter, Frank W. Taussig, Milton Friedman, George Stigler. Sloužil také jako zvláštní poradce v oblasti poválečných pracovních problémů na americkém ministerstvu práce. V roce 1960 byl povolán na Princeton University. V roce 1971 začíná učit na New Yorské univerzitě, kde získává profesuru ekonomie. Zde učí až do své smrti. V roce 1960 založil z důvodu měnového problému (slábnutí dolaru) skupinu Bellagio. Skupina poté poskytovala vzdělávání pro odborníky z centrálních bank a dávala jim cenné rady ohledně krize. Zejména pokud jde o přechod z pevného na pružný směnný kurz. Takzvaná skupina 30 je nástupcem Bellagia. Mezi jeho další aktivity lze zařadit i působení jako pokladníka Národní ekonomické asociace. | ||
| − | |||
| − | |||
== Význam pro informační vědu a knihovnictví == | == Význam pro informační vědu a knihovnictví == | ||
| + | |||
== Úspěchy == | == Úspěchy == | ||
Kandidoval na Nobelovu cenu za eknomiku. | Kandidoval na Nobelovu cenu za eknomiku. | ||
| + | |||
== Publikace == | == Publikace == | ||
Během svého života napsal spoustu vědeckých prací: 24 knih, 11 knih s dalšími autory, 62 dlouhých esejí, 108 kratších esejí a přes 200 příspěvků do novin. Hlavní obsah jeho knih byly mezinárodní měnové problémy. Obohatil teorii platební bilance( teorie směnných kurzů, mezinárodní pohyb kapitálu a dalších finančních transakcí, …). Poskytl také řešení k mezinárodnímu měnovému systému. | Během svého života napsal spoustu vědeckých prací: 24 knih, 11 knih s dalšími autory, 62 dlouhých esejí, 108 kratších esejí a přes 200 příspěvků do novin. Hlavní obsah jeho knih byly mezinárodní měnové problémy. Obohatil teorii platební bilance( teorie směnných kurzů, mezinárodní pohyb kapitálu a dalších finančních transakcí, …). Poskytl také řešení k mezinárodnímu měnovému systému. | ||
| + | |||
===Knihy=== | ===Knihy=== | ||
*1931 - The Stock Market, Credit and Capital Formation | *1931 - The Stock Market, Credit and Capital Formation | ||
*1943 - International Trade and the National Income Multiplier | *1943 - International Trade and the National Income Multiplier | ||
| − | * | + | *1949 - The Basing-Point System: An Economic Analysis of a Controversial Pricing Practice - tato kniha přiměla prezidenta Trumana představit návrh zákona k jednotnosti práva snížit ceny |
*1952 - The Economics of Sellers´Competition | *1952 - The Economics of Sellers´Competition | ||
| − | |||
| + | === Eseje === | ||
| + | *1936 - Why Bother with Methodology? | ||
| + | *1939 - The Theory of Foreign Exchange | ||
| + | *1960 - The Supply of Inventors and Inventions | ||
| + | |||
| + | === Studie === | ||
| + | *1952 - The political Economy of Monopoly: Business, Labor, and Government Policies | ||
== Použitá literatura == | == Použitá literatura == | ||
Verze z 28. 4. 2012, 20:56
| Fritz Machlup | |
|---|---|
Wiener-Neustadt, Rakousko | |
| Datum a místo úmrtí |
30. ledna 1983 New Jersey |
| ženatý od roku 1925 s Marianne Herzog | |
| do roku 1940 rakouské občanství, poté americké | |
| Vzdělání | Univerzita ve Vídni |
| Pracoviště | |
| Známý pro | |
Fritz Machlup (15.prosinec 1902, Wiener-Neustadt, Raousko - 30. leden 1983, New Jersey), ekonom.
Život
Fritz Machlup se narodil ve Wieneru-Neustadtu v Rakousku. Byl jedináček. V 18 letech začal studovat na Vídeňské státní univerzitě, kde mezi jeho učitele patřili například Friedrich von Wieser a Ludwig von Mises, u kterého se účastnil slavného soukromého semináře. Zverějněním jeho závěrečné práce (ve 23 letech) na téma „ die Goldkernwährung“ se započala jeho velká vědecká a akademická kariéra. Během pobytu ve Vídni se stal obchodníkem. Ještě jako student byl aktivním partnerem v rodinném podniku s lepenkou. Společnost vlastnila dvě fabriky – v Rakousku a v Maďarsku. V roce 1925 si vzal za manželku Marianne Herzog a měli spolu syna a dceru. V roce 1933 utekl z nacistického Německa do Spojených států, kde v roce 1940 získává americké občanství. Mimo finančnictví se zabýval také společenskými vědami, mikroekonomií, vzděláváním a výzkumem výrobních faktorů. Byl výborný sportovec – lyžař, šermíř. Patřil k uznávaným odborníkům na hudbu Mahlera a Wagnera. A čile se účastnil kulturního života ve Vídni.
Aktivity
Učil na univerzitě v Buffalu, sloužil jako host na Cornell University, Nortwestern University, University of California at Berkeley, University of Michigan. Působil i na Harvardu a Stanfordu. Zde se seznámil s předními ekonomy, jako jsou Joseph Schumpeter, Frank W. Taussig, Milton Friedman, George Stigler. Sloužil také jako zvláštní poradce v oblasti poválečných pracovních problémů na americkém ministerstvu práce. V roce 1960 byl povolán na Princeton University. V roce 1971 začíná učit na New Yorské univerzitě, kde získává profesuru ekonomie. Zde učí až do své smrti. V roce 1960 založil z důvodu měnového problému (slábnutí dolaru) skupinu Bellagio. Skupina poté poskytovala vzdělávání pro odborníky z centrálních bank a dávala jim cenné rady ohledně krize. Zejména pokud jde o přechod z pevného na pružný směnný kurz. Takzvaná skupina 30 je nástupcem Bellagia. Mezi jeho další aktivity lze zařadit i působení jako pokladníka Národní ekonomické asociace.
Význam pro informační vědu a knihovnictví
Úspěchy
Kandidoval na Nobelovu cenu za eknomiku.
Publikace
Během svého života napsal spoustu vědeckých prací: 24 knih, 11 knih s dalšími autory, 62 dlouhých esejí, 108 kratších esejí a přes 200 příspěvků do novin. Hlavní obsah jeho knih byly mezinárodní měnové problémy. Obohatil teorii platební bilance( teorie směnných kurzů, mezinárodní pohyb kapitálu a dalších finančních transakcí, …). Poskytl také řešení k mezinárodnímu měnovému systému.
Knihy
- 1931 - The Stock Market, Credit and Capital Formation
- 1943 - International Trade and the National Income Multiplier
- 1949 - The Basing-Point System: An Economic Analysis of a Controversial Pricing Practice - tato kniha přiměla prezidenta Trumana představit návrh zákona k jednotnosti práva snížit ceny
- 1952 - The Economics of Sellers´Competition
Eseje
- 1936 - Why Bother with Methodology?
- 1939 - The Theory of Foreign Exchange
- 1960 - The Supply of Inventors and Inventions
Studie
- 1952 - The political Economy of Monopoly: Business, Labor, and Government Policies
