Fritz Machlup
| Fritz Machlup
| |
|---|---|
Wiener-Neustadt, Rakousko | |
| Datum a místo úmrtí |
30. ledna 1983 New Jersey |
| - | |
| ženatý od roku 1925 s Marianne Herzog | |
| - | |
| do roku 1940 rakouské občanství, poté americké | |
| Vzdělání | Univerzita ve Vídni |
| Pracoviště | - |
| - | |
| Známý pro | poločas rozpadu informací, přechod z pevného měnového kurzu na pohyblivý |
Fritz Machlup (15.prosinec 1902, Wiener-Neustadt, Raousko - 30. leden 1983, New Jersey), ekonom, advokát, profesor. Je známý pro svoji aktivitu v ekonomické sféře. Spojuje se vymyšlením směnného kurzu, se založením skupiny Bellagio, se zavedením poločasu rozpadu informací. A s mnoha dalšími věcmi z oblasti ekonomie, mikroekonomie, vzdělávání, ...
Život
Fritz Machlup, syn Bertholda Machlupa, se narodil ve Wieneru-Neustadtu v Rakousku. Byl jedináček. V 18 letech začal studovat na Vídeňské státní univerzitě, kde mezi jeho učitele patřili například Friedrich von Wieser a Ludwig von Mises, u kterého se účastnil slavného soukromého semináře. Pro Ludwig von Mise také pracoval jako advokát. Zveřejněním své závěrečné práce (ve 23 letech) na téma „ die Goldkernwährung“ započala jeho velká vědecká a akademická kariéra. V roce 1922 se stal obchodním partnerem svého otce v rodinné firmě s kartonem. V roce 1923 společnost rozšířila svoje působení i mimo Rakousko, a to do Maďarska. Roku 1925 si bere za manželku Marianne Herzog. S ní má dvě děti, syna a dceru.V roce 1927 se stává členem rakouského kartelu kartonu. V kartelu výrobců kartonu pracoval jako pokladník a postupně postupoval v kariéře směrem nahoru. Pracoval také jako společník Rakouské ekonomické společnosti a společně s Ludwigem v. Mise se podílel na tvorbě interdisciplinárním semináři. V roce 1933 utekl z nacistického Německa do Spojených států, kde v roce 1940 získal americké občanství. Mimo finančnictví se zabýval také společenskými vědami, mikroekonomií, vzděláváním a výzkumem výrobních faktorů. Také byl výborný sportovec – lyžař a šermíř. Patřil k uznávaným odborníkům na hudbu Mahlera a Wagnera. Čile se účastnil kulturního života ve Vídni. Umírá v New Jersey, roku 1983.
Aktivity
V letech 1942 - 1943 pracoval Machlup jako zvláštní poradce na oddělení amerického ministerstva vnitra. V letech 1943 - 1946 působil jako hostující profesor na americké univerzitě. Během období let 1943 - 1946 napsal většinu klíčových dokumentů o nabídce a poptávce deviz. V roce 1946 Machlup obhájil svoji ekonomickou teorii v oblasti průmyslové organizace. O rok později, v roce 1947 se stává profesorem předmětu Politická ekonomie na Univerzitě Johna Hopkinse. V roce 1950 se začal věnovat inovacím v ekonomické oblasti a tento výzkum vyústil v roce 1958 ve vydání knihy "An Economic Review of the Patent Systém". V roce 1958 a 1960 vydal další velké množství důležitých článků. Roku 1962 publikoval knihu s názvem "Výroba a distribuce znalostí ve Spojených státech", v roce 1970 následovala kniha "Vzdělávání a ekonomický růst", v roce 1978 vydal třísvazkové vydání "Informace prostřednictvím tištěného slova". Věnoval se také velkému množství profesí a zájmů, např. v letech 1960 - 1971 byl ředitelem Mezinárodní sekce na Princentonské univerzitě, což pro něj mělo značný význam pro jeho další kariéru. Byl také hostujícím profesorem na 4 univerzitách ve Spojených státech a dokonce v letech 1965 - 1977 působil jako poradce amerického ministerstva financí. Učil na univerzitě v Buffalu, jako host na Cornell University, Nortwestern University, University of California at Berkeley, University of Michigan. Působil i na Harvardu a Stanfordu. Zde se seznámil s předními ekonomy, jako jsou Joseph Schumpeter, Frank W. Taussig, Milton Friedman a George Stigler. Fritz Machlup také založil vlastní organizaci akademiků pod názvem "Bellagio" za účelem studování monetární ekonomie, mezinárodních měnových problémů a dalších problémů. Tato skupina studovala zmíněné problémy, rozvíjela akademický konsensus a nabízela řešení vhodná pro praxi. Skupina Bellagio měla velký úspěch, přinášela praktická a vhodná řešení a pro Fritze Machlupa znamenala další významný mezník v jeho kariéře. Skupina Bellagio upoutala pozornost vlád a významných bankéřů a na tomto základě vzniklo mnoho knih a bylo napsáno mnoho článků o mezinárodní měnové krizi a byla navržena její řešení. Robert Triffin označil Fritze Machlupa jako: "nezpochybnitelného duševního vůdce a mentora marných snah o reformu rozpadajícího se mezinárodního měnového systému." Díky Machlupově řešení politické účelnosti, známé jako "zlatý standard" se neshodli s Ludwigem von Mises. V roce 1949 ale Ludwig von Mise hledal vydavatele pro svoji knihu "Human Action", Machlup domluvil vydání s tiskárnou Univerzity v Yale, čímž pomohl vzniku velkému dílu a vyvrcholení tzv. Rakouské školy. V roce 1971 začal Machlup dojíždět na New Yorskou univerzitu, kde působil jako profesor a také zde publikoval knihu (1972)"Optimum sociální péče a produktivity" ve spolupráci s Janem Tinbergem Bergsonem a s Oskarem Morgensternem. Dále pokračoval na výzkumu mezinárodního měnového systému a vydává další dvě knihy. Krátce poté, co vydal poslední díl třísvazkového vydání s názvem: „Znalosti“. Mezi další aktivity patří: 1966: prezident Americké ekonomické asociace, 1971 - 1974: prezident Mezinárodní ekonomické asociace, aktivní člen americké Asociace univerzitních profesorů, 1962 - 1964: prezident komory Asociace univerzitních profesorů. Další věcí, kterou Fritz Machlup přispěl je chápání pěti typu znalostí. Praktické, intelektuální znalosti (obecná kultura a uspokojení intelektuální zvídavosti), zábava znalosti (znamená, že znalosti uspokojující non-intelektuální zvídavost a touha po lehkou zábavu a emoční stimulace), duchovní nebo náboženské znalosti, nežádoucí znalosti (získané náhodně).
Význam pro informační vědu a knihovnictví
Fritzi Machlupovi je přičítáno autorství konceptu poločasu rozpadu znalosti. Jde o čas, který uplyne před tím, než se znalost ukáže být nepravdivá nebo zastaralá. Od konceptu poločasu rozpadu používaného ve fyzice se liší tím, že neexistuje žádná záruka, že znalost zastará za určitou dobu. Obor knihovnictví a informační vědu Fritz chápe jako informační společnost, do které, mimo to počítá i vědu, výzkum, vzdělávací systém, informační stroje, zábavu, účetnictví, práva, lékařství.
Úspěchy
Několikrát kandidoval na Nobelovu cenu za ekonomiku.
Knihy o Fritzi Machlupovi
- Fritz Machlup - muž a jeho názory - editováno od Jacoba S. Dreyera (1978)
- Vybrané ekonomické spisy Fritze Machlupa - editoval George Bitros (1976)
- Eseje ekonomické sémantiky (1963, 1967, 1975) - sepsána jeho raná díla
Publikace
Během svého života napsal spoustu vědeckých prací: 24 knih, 11 knih ve spolupráci s dalšími autory, 62 dlouhých esejí, 108 kratších esejí a přes 200 příspěvků do novin. Hlavní obsah jeho knih byly mezinárodní měnové problémy. Obohatil teorii platební bilance(teorie směnných kurzů, mezinárodní pohyb kapitálu a dalších finančních transakcí, …). Poskytl také řešení k mezinárodnímu měnovému systému. Z jeho tvorby uvádíme několik děl:
Knihy
- 1923 - Die Goldkernwährung
- 1927 - The new currencies in Europe
- 1930 - Transfer and Price Effects
- 1931 - The Stock Market, Credit and Capital Formation
- 1934 - Guide to the crisis policy
- 1936 - Explorations in Economics: Notes and Essays Contributed in Honor of FW Taussig
- 1939 - Period Analysis and Multiplier Theory
- 1946 - The Economist - dílo, jehož hlavní myšlenkou je předpoklad, že firmy mají maximalizovat zisk. Ekonom Richard Lester tvrdil, že podnikatelé nemají dostatek informací o poptávkách a nákladových podmínkách, aby maximalizovali zisk. Machlup souhlasil, ale tvrdil, že cílem maximalizace zisku za předpokladu, že firma nemá předvídat všechno, co dělá, ale má předvídat, jak bude reagovat na změny v poptávce nebo v nákladech.
- 1943 - International Trade and the National Income Multiplier
- 1949 - The Basing-Point System: An Economic Analysis of a Controversial Pricing Practice - tato kniha přiměla prezidenta Trumana představit návrh zákona k jednotnosti práva snížit ceny
- 1950 - Readings in the theory of international trade / selected by a committee of the American Economic Association
- 1950 - International Trade and the National Income Multiplier
- 1952 - The Economics of Sellers´Competition
- 1958 - An Economic Review of the Patent System
- 1960 - The competition between micro and macro theories of political economy
- 1962 - The economic foundations of patent law
- 1962 - The Production and Distribution of Knowledge in the United States
- 1962 - Plans for reform the international monetary system
- 1965 - Higher education in the economic calculus
- 1972 - Problems of economic integration in Europe
- The Study of Information: Interdisciplinary Messages
- Economic Semantics
- International Monetary Economics: Collected Essays
- The theory of foreign exchanges: pt I and pt II
Eseje
- 1931 - Exchange credit, industrial credit and capital formation
- 1932 - The Liquidity of Short-Term Capital
- 1934 - A Note on Fixed Costs
- 1935 - Professor Knight and the Period of Production
- 1935 - The Commonsense of the Elasticity of Substitutio
- 1935 - The Rate of Interest as Cost Factor and as a Capitalization Factor
- 1936 - Why Bother with Methodology?
- 1937 - Can We Control the Boom?
- 1937 - On the Meaning of Marginal Product
- 1937 - Monopoly and Competition: A clarification of market positions
- 1939 - The Theory of Foreign Exchange
- 1939 - Evaluation of Practical Significance of the Theory of Monopolistic Competition
- 1939 - Period Analysis and Multiplier Theory
- 1960 - The Supply of Inventors and Inventions
- Consumption of Capital in Austria
- Professor Knight and the Period of Production
Studie
- 1952 - The political Economy of Monopoly: Business, Labor, and Government Policies
Doporučená literatura
MACHLUP, Fritz. The study of information:interdisciplinary messages, New York: John Wiley and Sons, 1983, s. 743, ISBN 047188717x
MACHLUP, Fritz. The production and distribution of knowledge in the United States, Princeton: Princeton University Press, 1972, s. 416, ISBN 0691003564
MACHLUP, Fritz. International trade and the national income multiplier, Philadelphia: The Blakiston company, 1943, s. 237
