Zobrazení zdroje stránky Margaret Meadová

{{Infobox Vědec|jmeno             = '''Margaret Meadová'''
[[Soubor:MargaretMead.jpg]]
|datum_narozeni    = 16. prosince 1901
|misto_narozeni    = Filadelfie, Pensylvánie, USA
|datum_umrti       = 15. listopadu 1978
|misto_umrti       = New  York, New York, USA
|duvod_umrti       = rakovina slinivky břišní
|rodina        = [[Luther Cressman]] (1923–1928)
[[Reo Fortune]] (1928–1935)

[[Gregory Bateson]] (1936 - 1950)

dcera [[Mary Catherine Batesonová|Mary Catherine Bateson]] (narozena 1939)
|skola             = Barnard College (1923)
Columbia University (1924) - M.A.
Columbia University (1929) - Ph.D.
|obcanstvi         = americké
|pobyt             =  - 
|pracoviste        =  American Museum of Natural History
Institute for Intercultural Studies
|znamy_diky        = antropologie
zrod [[Kybernetika|Kybernetiky]]
|oceneni           = [[Unesco's Kalinga Prize]] (1970)
[[Presidential Medal of Freedom]] (1979)}}


'''Margaret Meadová''' (16. prosince 1901, Filadelfie, Pensylvánie, USA - 15. listopadu 1978, New York) byla antropoložkou, kulturní deterministkou, pedagožkou, kurátorkou muzea a jednou z nejvýraznějších osob v antropologii 20. století.
== Život a antropologická práce<br/> ==
Margaret Meadová se narodila 16. prosince 1901 ve Filadelfii jako nejstarší z pěti dětí. Její otec Edward Sherwood Mead byl profesorem ekonomiky na Pensylvánské univerzitě a matka Emily Fogg byla socioložkou a pedagožkou. Rodina se velice často stěhovala, proto Meadová navštěvovala několik škol. Pokud zrovna nedocházela do školy, učila ji její matka doma. Zpočátku Meadová studovala na DePaul univerzitě v Indianě, po roce  přešla na Barnard College v New Yorku, kde začala studovat psychologii. 

Od roku 1923 se však zaměřila na antropologii, kterou vystudovala na Kolumbijské univerzitě.<ref>MEAD, Margaret. ''Pohlaví a temperament u tří primitivních společností''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.329. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.</ref> Jejím učitelem byl [[Franz Boas]], jenž je nazýván „otcem antropologie“. [[Franz Boas|Boas]] zastával kulturní determinismus, který Meadová potvrdila ve svých studiích na ostrově Samoa, kam byla poslána ve 23 letech provést terénní výzkum. Výsledkem byla kniha <i>Coming of Age in Samoa</i>, jež se stala okamžitým bestsellerem.<ref>DILLON, Wilton S. ''Margaret Mead'' (1901–1978). Prospects [online]. 2001, vol. 31, issue 3, s. 447-461 [cit. 2014-04-17]. DOI: 10.1007/BF03220083. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/BF03220083</ref> Po tomto výzkumu Meadová získala absolventský titul na Kolumbijské univerzitě. Mezi její kolegy a přátele patřila [[Ruth Benedictová]], profesorka na Kolumbijské univerzitě a asistentka [[Franz Boas|Boase]]. Všichni tři společně rozvíjeli antropologický obor ohledně „kultury a osobnosti“.<ref>MEAD, Margaret. ''Pohlaví a temperament u tří primitivních společností''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.21. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.</ref> 

Od roku 1926 až do své smrti byla zaměstnaná v ''American Museum of Natural History'' v New Yorku jako kurátorka, kde měla na starosti sběratelské, dokumentační, konzervační a výstavnické záležitosti. Byla zde otevřena hala, jež byla pojmenována po Meadové. Tato hala je zaměřená na různé kultury jižních tichomořských ostrovů, na kterých Meadová zkoumala zdejší obyvatele.<ref>American Museum of Natural History: Margaret Mead Hall of Pacific Peoples. AMERICAN MUSEUM OF NATURAL HISTORY. American Museum of Natural History [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.amnh.org/exhibitions/permanent-exhibitions/human-origins-and-cultural-halls/margaret-mead-hall-of-pacific-peoples</ref> Učila na řadě univerzit (včetně Kolumbijské univerzity), kde v roce 1958 a 1963 odmítla profesuru. Meadová dále pravidelně přispívala do vědeckého časopisu ''Life''. Její dílo je dodnes oceňováno, i přesto někteří lidé s jejími názory nesouhlasí. Mezi největší odpůrce Meadové patří [[Derek Freeman]].  

Byla členkou v 84 organizacích a předsedala ''Americké antropologické asociaci''.<ref>MEAD, Margaret. ''Pohlaví a temperament u tří primitivních společností''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.330. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.</ref> Meadová také publikovala literární pozůstalosti [[Ruth Benedictová|Ruth Benedictové]] (1887-1948) v knize ''An Anthropologist at Work'', jež je založena na dopisech, denících a dalších textech její kolegyně a přítelkyně.<ref>LIUKKONEN, Petri. Margaret Mead. ''Pegasos'' [online]. © 1999-2001 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.kirjasto.sci.fi/mmead.htm</ref>

Mimo jiné se Meadová zajímala o problémy ve vzdělávání, o přírodní vědy, medicínu, výživu nebo rozvoj dítěte. 

Zemřela v 76 letech 15. listopadu 1978 na rakovinu slinivky břišní. Den po její smrti se na titulní straně New York Times objevil článek od Aldena Whitmana, který napsal: <i>„Margaret Meadová nebyla jen antropoložkou či etnoložkou první třídy, nýbrž i čímsi na způsob národního orákula nejrozličnějších  témat sahajících od debat kolem atomové bomby až po problémy hladu a výživy třetího světa.”</i> <ref>MEAD, Margaret. ''Pohlaví a temperament u tří primitivních společností''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.329. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.</ref>

== Rodina <br/> ==
Meadová měla velice pestrý osobní život. Byla třikrát vdaná a třikrát rozvedená. 
Prvním manželem Meadové se stal [[Luther Cressman]], americký antropolog a vystudovaný teolog. Po pěti letech manželství se roku 1928 rozvedli.<ref>CRESSMAN, Luther S. A Marguerite for Margaret. <i>Greg Bryant</i> [online]. 1983 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.gregbryant.com/grogbrat/steens79/cressmanmead.html</ref>

Druhým manželem byl [[Reo Fortune]]. Sociální antropolog, jenž se společně s Meadovou zúčastnil studie v Nové Guinei.<ref>BOWMAN-KRUHM, Mary. ''Margaret Mead: a biography'' [online]. Westport, CT: Greenwood Press, 2003, s. 55-68 [cit. 2014-04-17]. ISBN 0-313-32267-8.</ref>

Posledním mužem Meadové se stal anglický antropolog [[Gregory Bateson|Gregory Bateson]]. Svatbu měli v roce 1936 a z jejich manželství pochází jediná dcera [[Mary Catherine Batesonová|Mary Catherine]]. Roku 1950 se rozvedli.<ref>Gregory Bateson. THE INSTITUTE FOR INTERCULTURAL STUDIES. ''The Institute for Intercultural Studies''; [online]. ©1999-2009 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.interculturalstudies.org/Bateson/biography.html</ref>
[[Mary Catherine Batesonová]] se narodila 8. prosince 1939, je spisovatelkou, kulturní antropoložkou a děkankou společenských věd na Raza Shah Civar univerzity v Íránu. Provdala se za [[Barkev Kassarjian|Barkeva Kassarjiana]].<ref>Mary Catherine Bateson. ''Mary Catherine Bateson'' [online]. March 5, 2013 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.marycatherinebateson.com/index.htm</ref>

== Přínos pro informační vědu<br/> ==

[[File:SOCyberntics.png|thumb||right|SOCyberntics]]

Margaret Meadová se také zapsala do historie informační vědy. Roku 1942 se zúčastnila zásadní ''Konference o cyklických příčinných a zpětnovazebních mechanismech v biologických a společenských systémech'' (Conferences for Circular Causal and Feedback Mechanisms in Biological and Social Systems), která byla později přejmenována na Konferenci o kybernetice.  Tato konference měla diskuzní charakter a účastnili se jí významní odborníci z různých oborů, které spojovala idea zprávy.<ref>GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava''. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.196. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Mimo jiné se konference zúčastnili [[Norbert Wiener|Norbert Wiener]], [[John von Neumann]], [[Claude Shannon]] či [[William Ross Ashby|W. Ross Ashby]].<ref>ROCHA, Luis M. ''Cybernetics''. INDIANA UNIVERSITY. Indiana University [online]. 2008 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://informatics.indiana.edu/rocha/i501/pdfs/i501_lecture2_slides.pdf</ref>  Meadová zde společně se svým manželem [[Gregory Bateson|Gregory Batesonem]] zastupovala antropologii.<ref>GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava''. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.196. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Vyslovila zde svůj názor, který odmítá představu informace beze smyslu.<ref>GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava''. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.200. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref> Dále hovořila  o tom, že právě smysl informace je oddělen od fonémů a slovníkových definic.<ref>GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava''. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013,s.199. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.</ref>

V roce 1967 Margaret Meadová přednesla referát ''"Cybernetics of Cybernetics"'' na ''Macy konferenci''. Na základě návrhu [[Gregory Bateson | Gregoryho Batesona]] Meadová navrhla účastníkům ''American Society for Cybernetics'' případnou změnu základů kybernetiky. Tyto změny by do systému kybernetiky aplikovaly nové postřehy a techniky.<ref>Cybernetics of Cybernetics Competition. AMERICAN SOCIETY FOR CYBERNETICS. <i>American Society for Cybernetics</i> [online]. © 2010-2011, 10 March 2013 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.asc-cybernetics.org/CofC/</ref> Z původního zaměření na stroje a zvířata se zájem kybernetiky rozšiřuje o oblasti vědomí a sociálních systémů. Tímto se vrací k Platonovi a jeho pojetí kybernetiky jako vědy o kontrole vztahů ve společnosti.<ref>HEYLINGEN, Francis a Cliff JOSLYN. Cybernetics and Second-Order Cybernetics. In: R.A. Meyers (ed.), ''Encyclopedia of Physical Science & Technology'' [online]. (3rd ed.), (Academic Press, New York, 2001) [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.nomads.usp.br/pesquisas/design/objetos_interativos/arquivos/restrito/heylighen_Cybernetics%20and%20Second-Order%20Cybernetics.pdf</ref> 

Společně s [[Gregory Bateson|Gregory Batesonem]] v roce 1973 porovnávala kybernetiku prvního a druhého řádu. Ve spolupráci s [[Norbert Wiener|Wienerem]] pak vznikl diagram právě srovnávající kybernetiku prvního a druhého řádu. Slovy [[Norbert Wiener|Wienera]]: ''„Sociologie a antropologie jsou především vědy o sdělování a z toho důvodu spadají pod obecné záhlaví kybernetiky.“''<ref>BUREŠ, Jiří. ''Sociokybernetika (přehledová studie)'' [online]. 2011 [cit. 2014-04-17]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Csaba Szaló. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/333064/fss_b/></ref>

== Konflikt Meadová vs. Freeman <br/> ==
Meadová zastávala kulturní determinismus, tedy příčiny ovlivňující dospívání. Během průzkumu na Samoi zjistila odlišné chování samojských dospívajících dívek oproti dívkám v Americe.
[[Derek Freeman]] na rozdíl od Meadové zastával názor, že biologie ovlivňuje kulturu a kultura ovlivňuje biologii.<ref>Book of The Century. <i>The Origins of Peace and Violence</i> [online]. updated: 04/25/2011 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z:http://www.violence.de/prescott/dvd/Samoa.pdf
</ref>

Pět let po smrti Meadové vyšla kniha [[Derek Freeman|Dereka Freemana]] ''Margaret Mead and Samoa: The Making and Unmaking of an Anthropological Myth'', ve které Meadovou kritizuje za její studii na Samoe. Sám [[Derek Freeman|Freeman]] je považován za největšího znalce samojské kultury, neboť jako australský antropolog na Samoi strávil 6 let. Přijali ho zde do kmene a naučil se plynule samojštinu. Meadovou kritizuje za její nezkušenost, mládí a určitou metodologickou předpojatost, díky níž podávala idealizující obraz samojské společnosti. [[Derek Freeman|Freeman]] tvrdí, že Meadová měla mylné představy o samojské kultuře, protože nedokázala úplně proniknout do jejich kultury, jelikož se neúčastnila politického života na ostrově, krátce se učila jejich jazyku a nebydlela přímo ve vesnici. Dále ji kritizoval za její představy o svobodě sexuálního života a o mládeži na Samoi, která zřídkakdy trpí žárlivostí či soutěživostí. [[Derek Freeman|Freeman]] se domníval, že dívky neříkaly Meadové úplnou pravdu a vymýšlely si, proto Meadová měla zkreslené údaje o jejich životech. Často se Meadové vytýká, že příliš generalizuje a používá zevšeobecňující tvrzení.<ref>MEAD, Margaret. ''Pohlaví a temperament u tří primitivních společností''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.21. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.</ref> Podle [[Derek Freeman|Freemana]] Meadová sbírala informace pouze povrchově.
[[Derek Freeman|Freeman]] zastával názor, že udělal lepší práci v terénu než Meadová především proto, že používala špatné metody výzkumu v terénu. Roku 1999 [[Derek Freeman|Freeman]] vydal další knihu s názvem ''The Fateful Hoaxing of Margaret Mead: A Historical Analysis of Her Samoan Research''.<ref>Margaret Mead, Derek Freeman: ... and the Samoans. STRAIN, Stan. <i>USF St. Petersburg Faculty</i> [online]. 1997 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://faculty.usfsp.edu/jsokolov/314mead1.htm</ref>

== Ocenění<br/> ==

Meadová získala v roce 1970 ocenění za popularizaci vědy [[Unesco's Kalinga Prize]] za mimořádné schopnosti v prezentaci vědeckých myšlenek laikům.<ref>UNESCO Kalinga Prize for the Popularization of Science. UNESCO. <i>UNESCO</i> [online]. ©UNESCO [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/natural-sciences/science-technology/sti-policy/global-focus/science-popularization/prizes/kalinga-prize/</ref>

Roku 1979 jí bylo posmrtně uděleno nejvyšší civilní vyznamenání Spojených států - [[Presidential Medal of Freedom]].<ref>CARTER, Jimmy. Presidential Medal of Freedom Announcement of Award to Margaret Mead. <i>American Presidency Project</i> [online]. © 1999-2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.presidency.ucsb.edu/ws/index.php?pid=32524</ref>

== Dílo<br/> ==

Margaret Meadová byla velice plodnou autorkou se širokým záběrem na témata. Její knihy měly populární, ale i vědecký a odborný charakter.<ref> LIUKKONEN, Petri. Margaret Mead. ''Pegasos'' [online]. © 1999-2001 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.kirjasto.sci.fi/mmead.htm </ref>

Její dílo by se dalo rozčlenit do čtyř okruhů:<ref>MEAD, Margaret. ''Pohlaví a temperament u tří primitivních společností''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.329. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0</ref>

1. Psychologická antropologie  (např. ''Growing Up in New Guinea'') - studium kultury osobnosti

2. Aplikovaná antropologie

3. Reflexe terénního výzkumu

4. Komplex rozsáhlých genderových studií (např. ''Male and Female'' z r. 1949)

== Vybraná díla==

'''Coming in Age in Samoa''' (1928) - Meadová se zaměřila na tři vesnice na západním pobřeží ostrova Tau – Luma, Siufaga, Faleasao, kde pozorovala 68 mladých dívek, zaměřila se na každou domácnost, a to především na vztahy, věk, pohlaví, lokalitu, postavení a majetek rodiny<ref>MEAD, Margaret. <i>Coming of age in Samoa: a psychological study of primitive youth for western civilisation</i>. 1st Perennial Classics ed. New York: Perennial Classics, 2001, s. 157. ISBN 0688050336.</ref>
 
'''Growing Up in New Guinea'''  (1930)  - kniha, kterou napsala společně se svým druhým manželem [[Reo Fortunem]], v knize popisuje dospívání mladých dívek na ostrově Tau v Samoa, které srovnává s dospíváním amerických dívek. Dívky v Americe při dospívání často prochází citovou krizí, proto Meadová dochází k závěru, že by se Američané od tohoto kmene mohli učit.

''' The Changing Culture of an Indian Tribe''' (1932) 

'''Sex and Temperament in Three Primitive Societies ''' (1935)  (Pohlaví a temperament u tří primitivních společností)

'''Balinese Character: A Photographic Analysis''' (1942) – společné dílo s manželem [[Gregory Bateson | Gregory Batesonem]]

'''Male and Female: A Study of the Sexes in a Changing World''' (1949)

'''Growth and Culture''' (1951) - spolupráce s Frances Cooke Macgregor, fotografie [[Gregory Bateson | Gregoryho Batesona]]

'''Soviet Attitudes toward Authority: An Interdisciplinary Approach to Problems of Soviet Character''' (1951)

'''An Anthropologist at Work'''  (1959) - kniha pojednává o práci její kolegyně [[Ruth Benedictové]] 

'''Anthropology: A Human Science''' (1964)

'''Anthropologists and What They Do''' (1965)

'''The Changing Cultural Patterns of Work and Leisure''' (1967)

'''Rap on Race''' (1971) - rozhovor nahraný na magnetofon a následně přepsaný do knižní podoby 

'''Blackberry Winter: My Earlier Years''' (1972) - autobiografie, ve které autorka vzpomíná na své dětství 

'''And Keep Your Powder''' – antropologická studie o Americe za doby Meadové

'''Time & Measure: Poems''' (1986)  - ilustrovala Naomi Morrissette

== Zajímavosti<br/> ==
Svou leicou společně s [[Gregory Bateson | Batesonem]] vyfotografovala na 25 000 snímků a natočila 22 000 stop 16 milimetrového filmu, a přispěla tak ke studiu tradičních společností novým způsobem.<ref>MEAD, Margaret. ''Pohlaví a temperament u tří primitivních společností''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.21-22. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.</ref> 

Během druhé světové války Meadová napsala krátké pojednání pro Office of War Information.<ref>LIUKKONEN, Petri. Margaret Mead.'' Pegasos'' [online]. © 1999-2001 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.kirjasto.sci.fi/mmead.htm</ref>

Když Meadová umírala v nemocnici, zdravotní sestřička ji uklidňovala slovy: ''„Doktorko Meadová, každý musí zemřít.“'' Meadová odpověděla: ''„Já vím, ale tohle je něco jiného.“'' <ref>MEAD, Margaret. ''Pohlaví a temperament u tří primitivních společností''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.23. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.</ref>

Celý ostrov Manus oplakával sedm měsíců její smrt. <ref>MEAD, Margaret. ''Pohlaví a temperament u tří primitivních společností''. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, s.331. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-036-0.</ref>

== Externí odkazy<br/> ==
[https://www.nytimes.com/learning/general/onthisday/bday/1216.html?action=click&amp;module=Search&amp;region=searchResults%230&amp;version=&amp;url=http%3A%2F%2Fquery.nytimes.com%2Fsearch/ Článek Aldena Whitmana o Margaret Meadové] (New York Times, 16. 11. 1978)

[https://www.youtube.com/watch?v=4NqQ6KL-aUY/ Video o výzkumu na Bali a Nové Guinei]

[http://www.thirteen.org/openmind/history/margaret-mead-a-life/660/ Video o životě Margaret Meadové]

[https://www.youtube.com/watch?v=GOCYhmnx6o8/ Video Margaret Meadová a Samoa]

[http://www.brainyquote.com/quotes/authors/m/margaret_mead.html/ Citáty Margaret Meadové]

== Citace a poznámky<br/> ==
<references/>

== Použitá literatura<br/> ==
BOWMAN-KRUHM, Mary. Margaret Mead: a biography [online]. Westport, CT: Greenwood Press, 2003, s. 55-68 [cit. 2014-04-17]. ISBN 0-313-32267-8.

GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.

MEAD, Margaret. <i>Coming of age in Samoa: a psychological study of primitive youth for western civilisation</i>. 1st Perennial Classics ed. New York: Perennial Classics, 2001, xxviii, 223 p. ISBN 06-880-5033-6. 

MEAD, Margaret. <i>Pohlaví a temperament u tří primitivních společností</i>. Vyd. 1. Překlad Gisela Kubrichtová. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, 356 s. Most (Sociologické nakladatelství), 5. sv. ISBN 978-807-4190-360. 


{{DEFAULTSORT:Meadová, Margaret}}
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]