Znakový jazyk

Autor: Kamila Rýdlová

Klíčová slova: neslyšící – znaková řeč

Synonyma: znaková řeč

Související pojmy:

nadřazené - znaková řeč

podřazené - český znakový jazyk

Charakteristiky

Znakový jazyk označuje plnohodnotný způsob komunikace používané v komunitě neslyšících osob po celém světě a je vytvářen místo jazyka mluveného. Jedná se tedy o přirozený jazyk neslyšících, který má vlastní slovník i gramatiku, která není nijak odvozená z jazyka mluveného.

V podstatě se dají znakové jazyky definovat takto: „Znakové jazyky jsou jazyky nevokální (neopírají se o zvuk) a od mluvených jazyků se tak liší způsobem své existence: jsou to jazyky vnímané zrakem (ne sluchem), jsou to jazyky založené na tvarech, pozicích a pohybu (ne na zvuku). Jinak: Znakové jazyky jsou jazyky vizuálně motorické.“

Znakový jazyk je v mnoha zemích uznáván jako mateřský jazyk neslyšících a mluvený národní jazyk je až druhým, přičemž každý mluvený národní jazyk má vedle sebe i svůj vlastní národní znakový jazyk.

Častým omylem slyšících je, že znakový jazyk je mezinárodní a tudíž, že neslyšící po celém světě, kteří jej používají, si automaticky rozumějí. Pravdou je, že stejně jako se mohou od sebe navzájem lišit jazyky mluvené, tak se liší i jazyky znakové. Ačkoli mohou mít různé národní znakové jazyky společné rysy, nedělá to z nich znakový jazyk mezinárodní. Existuje tudíž český znakový jazyk, německý znakový jazyk či francouzský znakový jazyk a neslyšící z těchto zemí si tak nemusí vůbec rozumět.

Existuje i tzv. Mezinárodní znakový systém (dříve též Mezinárodní znakový jazyk), který však bývá používán pouze při oficiálních mezinárodních setkáních (např. Deaflympiádě) a mnoho neslyšících jej neovládá.

Tvorba znakového jazyka

„Znakový jazyk tvoří určitá dohodnutá soustava znaků, které podle určitých pravidel vyjadřují jisté symboly reálného nebo abstraktního světa.“

Znakový jazyk je tvořen čtyřmi základními složkami

• souhrn vlastních znaků neslyšících
• doprovodná mimika a komunikační postoj
• prstová abeceda
• vizualizovaný mluvený jazyk (zřetelná artikulace jednotlivých slov tak, aby bylo umožněno odezírání)

Historie

Znakový jazyk je starší než jazyk mluvený, protože přirozené posunky provázely již naše pravěké předky.

První zmínky o znakovém jazyce či prstové abecedě pocházejí od anglosaského mnicha Beda Venerabilima (672-735). Nejsou však v souvislosti s komunitou neslyšících, ale s komunitou mnichů, kteří se zavázali trvalým mlčením a znakování či prstovou abecedu používali jako dorozumívací prostředek mezi sebou navzájem.

Až ve spisech španělského mnicha Melchora de Yebra (1526-1586) se objevuje první zmínka o použití prstové abecedy pro neslyšící. V roce 1620 pak Juan Martin Pablo Bonet (1579-1633) napsal knihu o vyučování neslyšících, kde vysvětlil učební metody a postupy.

První knihu o znacích a prstové abecedě společně s vypracovanou metodou vyučování neslyšících, vydal v roce 1776 Abbé l´Epée (1712-1789), který je pokládán za Otce neslyšících.

Koncem 19. století byla úloha znakového jazyka zpochybněna a na kongresu učitelů neslyšících v Miláně roku 1880, byla doporučena tzv. metoda oralismu.

Až na konci 20. století se společnost opětovně přiklonila ke znakovému jazyku, jako k přirozenému komunikačnímu prostředku neslyšících.

Použitá literatura

• Historie znakového jazyka ve světě. In: ruce.cz: informační portál o světě Neslyšících [online]. 03/04/2006 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/59-historie-znakoveho-jazyka-ve-svete
• RŮŽIČKOVÁ, Marie. Učíme se znakovou řeč: společná učebnice pro děti předškolního věku a jejich rodiče. 1. vyd. Praha: Septima, 1997. ISBN 80-7216-029-X.
• MACUROVÁ, Alena a Andrea HUDÁKOVÁ. Rozumíme česky: učebnice pro neslyšící. Vyd. 1. Praha: Divus, 2001. ISBN 80-84450-24-4.
• KRAHULCOVÁ, Beáta. Komunikace sluchově postižených. Vyd. 2. Praha: Univerzita Karlova, 2002. ISBN 80-246-0329-2.
• KUBOVÁ, Libuše. Alternativní komunikace, cesta ke vzdělávání těžce zdravotně postižených dětí. Praha: Tech-market, 1996. ISBN 80-902134-1-3.
• Znakový jazyk: co je znakový jazyk. In: ruce.cz: informační portál o světě Neslyšících [online]. 16/11/2004 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/7-znakovy-jazyk
• Co je znakový jazyk, znakovaná čeština. In: ruce.cz: informační portál o světě Neslyšících [online]. 22/03/2007 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/188-co-je-znakovy-jazyk-znakovana-cestina
• 200 znakových jazyků do deseti minut. In: ruce.cz: informační portál o světě Neslyšících [online]. 06/09/2007 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/243-200-znakovych-jazyku-do-deseti-minut