Vývoj standardů
Autor: Petr Cafourek, učo: 428033
Klíčová slova: standart, AACR, AACR2, UNIMARC, MARC 21
Standard
Definice standardu se různí. Obecně má však znamená "nástroj pro dosahování, udržování a zvyšování kvality. Umožňuje rozpoznání kvality a tedy i její ocenění."[1] Obvykle vychází z praxe". Cíle standardizace jsou zvýšení kvality, bezpečnosti, kompatibilita, interoperabilitu, portabilitu a znovupoužitelnost.[2] Předmětem standartizace se může stát prakticky jakákoli oblast lidské činnosti.
Standardy lze uplatňovat dobrovolně, ale mohou být definovány i právním předpisem. Aktuální platné normy používané v knihovnictví jsou k nalezení na portálu Národní knihovny v Praze.[3]
Historie
Při tvorbě katalogů a třídění knih v knihovnách a institucích se objevila potřeba jednotného zpracování katalogizačních záznamů. Zpočátku vznikala pravidla uplatňovaná pouze u jednotlivých knihoven a institucí, ale v tomto případě to byla spíše snaha o zachování tradice toho, jak se v které určité knihovně dokumenty zpracovávaly. Později s narůstajícím počtem knih a nutností jejich evidence vzniká potřeba existence pravidel uplatňovaných ve více knihovnách – obvykle bylo jejich používání vázáno na území jednoho státu. Ve 20. století je počátek mezinárodního sjednocování katalogizačních pravidel – vytvoření jednotných pravidel v různých zemích na základě společné dohody.
Vývoj v Českých zemích
l 80. léta 19. století (ústřední katalogizace)
l 1922 Československá národní bibliografie
l 70. léta 20. století sdílená katalogizace
l 60. léta 20. století vznik prvních strojem čitelných bází dat v knihovnách
l UNIMARC
l projekt CASLIN
l MARC21
PRAVIDLA A STANDARDY
l ISO 2709 – specifikace požadavků na obecný výměnný formát
l AACR2R – angloamerická katalogizační pravidla
l ISBD
l MARC21 standardy
– MARC21 Format for Bibliographic Data pro různé druhy dokumentů
– MARC21 Format for Holdings Data pro exemplářové údaje
– MARC21 Format for Authority Data pro jmenné a předmětové selekční údaje
– MARC21 Format for Classification Data pro systematické selekční jazyky (MDT, DDC …)
– MARC21 Format for Community Information pro události, pořady, služby ...[4]
AACR
V roce 1966 Americká knihovnická asociace (ALA) a Britský institut pro knihovníky a informační pracovníky (CILIP) uzavřely dohodu o spolupráci na textu pravidel, která vyšla roku 1967 a nazývají se Anglo-American Cataloguing Rules (AACR). A i přes název anglo-americké bylo první vydání AACR v roce 1967 poněkud rozdílné u severoamerických a britských textů.
AACR2R
V roce 1978 přichází 2. vydání těchto pravidel – spolupracovala na nich i kanadská asociace Canadian Library Association (CLA). V tomto vydání již bylo zohledněno automatizované zpracování dokumentů, stanoven způsob zpracování neknižních dokumentů a dohoda o přizpůsobení se ISBD. Druhé vydání tedy sjednotilo dvě sady pravidel a přineslo je jako mezinárodní normu pro bibliografický popis. Tato pravidla jsou již určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí, sledují pořadí činností katalogizátora ve většině knihoven, které vytvářejí identifikační záznamy manuálně, bez výpočetní techniky.
V průběhu let bylo AACR2R příležitostně aktualizováno a bylo výrazně reeditováno v roce 1988 (2. vydání, revize 1988) a 2002 (2. vydání, revize 2002). V roce 2002 revize zahrnovala podstatné změny v sekci pro neknižní materiály. Plán ročních aktualizací začal v roce 2003 a skončil v roce 2005. AACR2R byla poté následována Sadou směrnic pro knihovní katalogizaci (RDA), které byly vydány v červnu 2010. RDA prošlo v nedávné době oficiálním testem v Knihovně kongresu,Národní lékařské knihovně (United States National Library of Medicine) a několika dalších institucí.
UNIMARC
„Jedná se o formát, který byl poprvé publikován v roce 1977, pod názvem UNIMARC - Universal MARC Format, a v letech 1993 – 1994 byl vybrán, jako základní komunikativní formát pro tvorbu bibliografických záznamů v České republice. Až do doby než byl v roce 2003 ukončen patřil mezi klíčové programy 'IFLA' (International Federation of Library Associations and Institutions)“. [5]
Hlavním účelem UNIMARCu bylo usnadnit mezinárodní výměnu bibliografických dat, ale může být také chápán jako jeden z modelů pro rozvoj nového strojového čtení bibliografických formátů. UNIMARC byl doporučen Pracovní skupinou (Working Group on Content Designators) pro označení obsahu IFLA, aby zamezil obrovskému rozšiřování národních variant formátu MARC. Tak se stal prostředníkem mezi těmito národními formáty MARC a ušetřil náklady za mnohočetné konverze.[6]
Již tři roky (v roce 1980) po vydání první verze UNIMARCu vyšla verze druhá, která již potřebovala podrobnější výklad a tak si vyžádala v roce 1983 příručku s názvem UNIMARC Handbook, v roce 1987 pak příručku UNIMARC Manual. K příručce UNIMARC Manual následně vyšlo v roce 1994 druhé vydání doplněno pěti aktualizacemi a poslední vydání vyšlo v roce 2008. [6]
V České republice se UNIMARC začal využívat v polovině 90. let 20. století. Společně s tímto formátem koexistoval také formát MARC 21, který se pak 1. 1. 2004 (na základě rozhodnutí Rady pro katalogizační politiku v ČR) začal využívat i v českých knihovnách na místo UNIMARCu.
Nyní je formát MARC 21 využíván i při sdílené katalogizaci online v Národní Knihovně. Do Souborného katalogu sice lze zaslat záznam i v jiném formátu než je MARC 21 (třeba právě v UNIMARCu), ale poté záznam prochází konverzí právě do MARCu 21.
MARC 21
MARC 21 je mezinárodně uznávaný metadatový standard pro popis dokumentů v knihovních informačních systémech. Jedná se o nejrozšířenější typ strojem čitelných informací z rodinyMARC (MAchine-Readable Cataloging, česky „strojově čitelná katalogizace“). Stejně jako ostatní formáty z rodiny MARC, i MARC 21 využívá Angloamerická katalogizační pravidla – AACR2.[6]
MARC 21 je relativně nový formát, stojí však na základech několika starších formátů s dlouholetou tradicí (zejména formátů z rodiny MARC jako jsou USMARC, CAN/MARC a UKMARC).[7] MARC 21 byl oficiálně představen knihovnické veřejnosti v roce 1999.[8] Důvodem pro jeho vznik byla snaha sjednotit formáty z rodiny MARC do jediného, univerzálnějšího formátu, který by vyhovoval širšímu počtu knihovnických institucí a zároveň by umožnil snadnější práci s metadatovýmí schématy různých druhů dokumentů. Práce na novém formátu byly iniciovány v roce 1995 na pravidelném setkání zástupců British Library, Library of Congress a National Library of Canada.[8]
Původně měl nový formát, který byl pojmenován jako MARC 21, vstřebat i UNIMARC. Nicméně po zjištění, že vytvoření takového formátu je (nejen) z technických důvodů neproveditelné, bylo od této myšlenky upuštěno. MARC 21 tak začal po svém vzniku plošně nahrazovat UNIMARC. To se ukázalo později jako poněkud problematické, protože MARC 21 má oproti UNIMARC několik nevýhod. K těm největším patří nízká strukturovatelnost neboli nízká granularita dat. Tím je způsobeno, že tam, kde UNIMARC poskytuje katalogizátorovi nabídku podpolí, MARC 21 nabízí pouze jedno pole a katagolizátor je nucen do tohoto pole vyplňovat i údaje patřící v UNIMARCU do podpolí. Tyto údaje v podpolích je přitom třeba oddělit pomocí interpunkce, kterou je třeba znát a která by se jinak ve formátu UNIMARC vyplnila sama. Tato skutečnost značně stěžuje konverzi mezi oběma formáty, zejména pak z MARC 21 do UNIMARC.[9]
Zdroje:
1) MŠMT - Standard v otázkách a odpovědích [online]. 2014 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/standarducitele/standard-v-otazkach-a-odpovedich
2) KRISTENOVÁ, Lenka. Standardizace v knihovnictví [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/lenkakristenova/home/articles/6-standardizace-v-knihovnictvi/
3) Národní knihovna http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/katalogizacni-politika
4) https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2014/VIKBA10/um/Formaty2014.ppt
5) MARC [online]. 2004 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: http://kisk.phil.muni.cz/vikba10/marc.htm
6) BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe. Národní knihovna: Knihovnická revue. 2004, roč. 15, č. 4. ISSN 1214-0678. Dostupné z:http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html
7) LICHTENBERGOVÁ, Edita. Národní knihovna: Knihovnická revue. UNIMARC v roce 2000-2001 [online]. 2000, 5-6, 254–255 [cit. 2015-01-02]. Dostupné z:http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0005-6/0005-6254.html
8) LIBRARY OF KONGRESS. MARC 21: Harmonized USMARC and CAN/MARC [online]. 1998 [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://www.loc.gov/marc/annmarc21.html
9) NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Formát MARC21: čím se liší od formátu UNIMARC [online]. 2004 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=fond_Marc21.htm
