Theodor H. Nelson

Ted Nelson, celým jménem Theodor Holm Nelson (nar. 17. června 1937), je americký sociolog, filosof, softwarový designér. Sám sebe označuje za vizionáře.

Nelson je pionýrem v oblasti informačních technologií, zavedl a poprvé použil termín hypertext v roce 1963, uveřejnil jej v roce 1965. Je mu také přisuzováno první použití slov hypermedia, virtualita, intervingularita, teledildonika a dalších.

Mezi jeho nejvýznamnější práce patří dva softwarové projekty: Xanadu Hypertext a ZigZag Data System, dále napsal osm knih, přes padesát článků, měl několik akademických pozic a mohl mít celkem až na 750 studentů.

Theodor H. Nelson
	Chicago, USA
Datum a místo úmrtí	- -
	-
	ženatý s Marlene Mallicoat
	Southampton, Velká Británie
	US
Vzdělání	M.A. Harvard, Sociology (Department of Social Relations), 1963. Ph.D. Keio University, Japan (Department of Media and Governance), 2002.
Pracoviště	Southampton University Projekt XANADU
	1968: "Auburn Lecturer" 1998: "Nelson Newcomer Award" 1998: "Yuri Rubinsky Memorial Web Award" 2001: "Officier des Arts et Lettres"
Známý pro	Projekt XANADU; hypertext

Život

Theodor Holm Nelson se narodil do umělecké rodiny režiséra Ralpha Nelsona, pozdějšího vítěze Emmy a Oscarové herečky Celesty Holmové. Jejich manželství ale příliš šťastné nebylo, a tak byl Nelson po většinu času vychováván svými prarodiči, nejprve v Chicagu, kde se také narodil, později v Greenvich Village.

Svůj první titul B.A. obdržel na univerzitě ve Swarthmore roku 1959. O rok později začal na Harwardské univerzitě pracovat v rámci studentské práce na programu, který by mu umožnil ukládat všechny jeho poznámky, včetně jejich editace. Avšak kvůli jeho nedostatečné technické vzdělanosti k jeho dokončení nikdy nedošlo. Nicméně Nelson se čím dál více stával počítačovým filosofem a vizionářem a ve svých knihách, které vydával vlastním nákladem, v podstatě navrhl spoustu aplikací, které inspirovaly vývojáře ve vývoji, a tak vznikla spousta aplikací, které dnes již považujeme za běžné, jako je například Word. Nelson totiž přesně věděl, co od počítače vyžaduje a co by mu měl přinést. Studium na Harwardu ukončil úspěšně roku 1963 titulem M.A. na katedře sociálních vztahů.

Pozdější 3 roky strávil jako učitel sociologie na elitní americké škole Vassar College. Později působil jako konzultant hned v několika organizacích. Mezi ty nejvýznamnější můžeme zmínit Bellovy laboratoře. Od roku 1968 byl také vlastníkem „The Nelson Organization“, kam na konzultace chodili zástupci i takových firem, jako jsou IBM, Western Electric či Kalifornské univerzity. V pozdějších letech působil opět jako hostující přednášející na několika amerických univerzitách, kde přednášel například o textových procesorech a interaktivní grafice. Na začátku 80. let působil jako šéf designer pro Datapoint corporation na vývoji textového procesoru nové generace, kde chtěl použít svůj „Vortext“ design, ale Datapoint celý projekt později zrušil.

Od roku 1988 se XOC (firma zaštiťující projekt Xanadu) stává akvizicí firmy Autodesk. Nelsonova práce je zejména propagace projektu Xanadu. Bohužel ani jeden z Nelsonových designů není nakonec dokončen a Autodesk od celého projektu po čtyřech letech upustil. V roce 1994 se Nelson přesunul do Japonska, kde zakožil společnost Sapporo Hyperlab. On sám pracoval na pozici výzkumného pracovníka. Na této pozici byl i na univerzitě Hokkaido v Sapporu, a to v letech 1995-1996. Po další 3 roky působil také jako hostující profesor na katedře Environmentálních studií na Keio University ve Fujisawě, kde roku 2002 získal také titul Ph.D. za práci „Filozofie hypertextu“. Roku 1997 se stal profesorem i na universitě v Southamtonu, kde působí dodnes.

Vzdělání

• 1959 – B.A. - Swarthmore, katedra filozofie
• 1963 – M.A. - Harward, katedra sociálních vztahů
• 2002 – Ph.D. - Keio University – za práci „Filozofie hypertextu“

Zaměstnání

• 1964-66 – odborný asistent sociologie, Vassar College
• 1966-67 – technologický konzultant, Brace & World Publishers
• 1968-72 – vlastník firmy, „The Nelson Organization“ - poskytoval konzultace – IBM, Brown University, Western Electric, University of California atd.
• 1968-69 – odborný konzultant, Bellovy laboratořích a CBS laboratoře
• 1973-76 – učitel na několika katedrách, University of Illinois
• 1976 – spoluvlastník a reklamní ředitel, The Itty Bitty Machine Company (jeden z prvních počítačových obchodů v Chicagu)
• 1977 – hostující učitel, Swarthmore College – přednášel o textových systémech a interaktivní grafice
• 1980-81 – editor, magazín Creative Computing 1981-82 – šéfdesigner kancelářského softwaru, Datapoint
• 1983-84 – mediální specialista, Datapoint
• 1988-93 – "Distinguished Fellow", Autodesk
• 1993-95 – editor, magazín NewMedia
• 1994-96 – výzkumný pracovník, Sapporo HyperLab, Japonsko
• 1995-96 – výzkumný pracovník, Hokkaido University, Japonsko
• 1994-99 – hostující učitel, Keio University SFC Campus, Japonsko
• 1997-nyní – hostující učitel, University of Southampton, Anglie
• 1999-2002 – přednášející, Keio University SFC Campus, Japonsko
• 2000+ - "Senior Fellow", McLuhan institute
• 2003 – hostující učitel, University of Nottingham, Anglie
• 2004-9 – pracovník, Oxford Internet Institute, University of Oxford, Anglie
• 2010 – designer, The Internet Archive

Projekt XANADU

Nelson přichází v 60. letech s myšlenkou celosvětového hypertextu. Tato myšlenka univerzální demokratické a celosvětové hypertextové knihovny měla pozdvihnout lidské bytí na zcela novou životní úroveň. Časopis Wired označil Xanadu za nejdéle trvající projekt v historii výpočetní techniky, který byl s nadšením Nelsona a jeho týmu ohlášen, avšak doposud nespatřil světlo světa. „The amazing epic tragedy.“

Historie projektu XANADU

Prvopočátky projektu můžeme vysledovat až do Nelsonových studií na Harwardu, kde v rámci studentského projektu pracoval na textovém procesoru, který by mu umožnil ukládat jeho myšlenky a poznámky uvnitř počítače. Neměl ale dostatečné technické znalosti, a tak projekt nedokončil. Na konci šedesátých let dostal Nelson od soukromého investora menší finanční obnos, a tak si mohl dovolit najmout programátora, aby pracoval na základním kódu projektu Xanadu. Výsledkem byla datová struktura, která umožňovala vkládat do paměti počítače a následně z ní opět vyjímat, větší úseky textu. V roce 1972 vznikla první demoverze celého projektu, která ovšem běžela pouze na půjčeném počítači. Než mohl Nelson celý projekt ukázat potencionálním zákazníkům, musel počítač vrátit. V tuhle chvíli tedy měl část zdrojového kódu, ale nikoli médium, na kterém by jej mohl přenášet.

V roce 1974 vychází manifest Nelsonovy digitální revoluce pojmenovaný "CompLib/Dream Machines", který se skládal ze dvou částí. První CompLib obsahovala změť nesouvisejících informací, ale pokud čtenář knihu otočil, měl před sebou část druhou – Dream Machines. V této kapitole se Nelson snažil nastínit základní podobu funkcí projektu Xanadu, který zde byl představen jako digitální síť, jakožto přirozeného prostředí pro Hypertext. Během doby, kdy přednášel na univerzitě na Swarthmore College, se seznámil s Rogerem Gregorym, Markem Millerem a Stuartem Greenem, kteří napsali další část kódu.

V roce 1983 tak Nelson zakládá společnost Xanadu Operating Company (XOC), která měla design systému dokončit, ale vývoj až do roku 1988 nijak nepokročil. V tomto roce veškerá práva na projekt Xanadu (včetně XOC) přecházejí pod firmu Autodesk. Šéfem vývoje se stal Miller, který později také rozhodl o tom, že momentální verze není vhodná ke komerčnímu využití, a celý tým tak začal pracovat na nové verzi kódu. Vzhledem k širokému záběru funkcí, které měl Xanadu zvládat, se daří většinu softwarových problémů vyřešit až na konci roku 1991. V únoru 1992 ovšem Autodesk upadá do finančních potíží a XOC přechází pod správu firmy Memex a s ním přechází i většina programátorů. Práva na název Xanadu získává opět Nelson.

Jenže i Memex se v souvislosti s Xanadu dostal do finančních potíží a autorská práva v souvislosti s XOC tak přešla do vlastnictví Rogera Gregoryho a Keitha Hensona. Tato společnost se později přejmenovala na Udanax a vydala otevřené kódy Xanadu 88.1 jako Udanax Green a Xanadu 92.1 pod názvem Udanax Gold. Nelson mezitím odešel do Japonska, kde ve spolupráci se studenty Keio University pokračoval na vývoji. Autorská práva rozšířil na společnosti Xanadu Australia a Xanadu America.
Nicméně Xanadu jako samostatný hypertextový systém se všemi jeho atributy a aplikacemi dosud neběží na žádné platformě.

ZigZag Data System

Zvaný také ZZstructure (resp. hyperthogonal structure) je generalizace dat jako viditelných křížených seznamů v multidimenzionálním prostoru, které nabízejí nové formy vizualizace a připojení.

ZigZag Data System by měl umožnit přestavbu světa osobních počítačů na práci s jednoduššími programy a daty tak, aby byla práce s nimi pro uživatele co nejsnadnější.

Momentálně probíhají ZZstructure projekty v v USA, Austrálii, Japonsku, Rusku a Finsku.

Další aktivity

Umělecký původ Teda Nelsona se projevil i v jeho tvorbě:

• 1957 (prvním rokem na Swarthmore College): Napsal knihu, režíroval a napsal slova zřemě zcela prvního rockového muzikálu "Anything & Everything"
• 1959 (koncem studia na Swarthmore College): Napsal a zrežíroval 90 minut dlouhou filmovou komedii s názvem "The Epiphany of Slocum Furlow".
• 1981 Ted Nelson byl konzultantem při natáčení filmu “Tron” Stevena Lisbergera (1982, Walt Disney Productions)

Ted Nelson se po celý svůj život účastnil mnohých banketů a konferencí na které je často zván jako vystupující. Vystupoval také na cestách po britských či amerických universitách.

Nelsonovy neologismy

Compound document (1967)

• Složený dokument. Dokument vytvořený pomocí textového editoru. Prostý text je smíchán s dalšími netextovými prvky, například s obrázky, tabulky, audio či video objekty, atd.

Cybercrud (1967)

• Spojení slov Cyber + Crud (špína, svinstvo). Pojem označuje animaci, prezentaci... která má za úkol zmást či zakrýt fakta.

Docuplex (1981)

• Jde o nezávislou realizaci využívající editačních metod Xanadu pro účely výuky. Existuje pouze Java aplikace simulující rozhraní Docuplexu.

Docuverse (1981)

• Neboli docuversum (složenina slov document a universe (resp.universum), je celosvětová elektronická knihovna propojených dokumentů, čili globální metadokument.

Enfilade (1972)

• "Enfilades" jsou třídy stromové datové struktury použité v projektu XANADU. Umožňují rychlou editaci, správu verzí, porovnávání operací a změn v síťové hypertextové databázi.

Hypertext (1965)

• Text, který není omezený lineární formou. Hypertext je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků, lexií), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu. Na technologii hypertextu je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.

Hypermedia (1965)

• Logická extenze slova Hypertext. Jde o médium obsahující krom prostého textu a odkazů také audio, video, grafické prvky,…

Intertwingularity (1974)

• Tento pojem Nelson použil k vyjádření složitosti vzájemných vazem v lidském poznání (vědění).

Soft copy (1975)

• Jde o nevytištěný digitální dokument, lze jej prohlížet pomocí programů v počítačích. V kontrastu je vytištěný dokument.

Techniod (1981)

• Přídavné jméno vztahující se k funkčnosti nebo provozování technologií.

Teledildonics (1975)

• Nebo také „cyberdildonics“ jsou elektronické sexuální pomůcky, které lze ovládat pomocí počítače a dosáhnout tak orgasmu.

Transclusion (1982)

• Jde o začlenění dokumentu (nebo jeho části) do jiného dokumentu pomocí odkazu.

Virtuality (1977)

• Nelson vidí tento pojem jako opozitum k termínu reality. Všechno má svoji reálnou a virtuální stránku.

Visualization(1972)

• Jako první použil tento pojem v rámci počítačové vědy, tedy jako "electronic visualization", později i ve spojení "computer visualization" a "scientific visualization".

Dále pojmy: digitalia (1965), image synthesis (1970), structangle (1987), zipper lists (1970)

Patenty

• 2000: Many-to-many platební systém pro síťový obsah.
• 2001: Softwarový patent pro ZigZag Structure (systém pro řízení, prohlížení a propojování komplexních dat).

Význam Teda Nelsona pro informační vědu a knihovnictví

Ted Nelson spadá do skupiny lidí podílejících se na vývoji konceptu hypertextu a digitalizace dat ve vztahu k textualitě. Prvotní koncepty se objevují již ve článku „As We May Think“(1945) Vannevara Bushe, který Nelsona inspiroval.

Ted Nelson byl prvním, kdo hypertextový systém pojmenoval. V šedesátých letech i oficiálně zavedl termín hypertext, jež chápal jako nové médium, které rozšiřuje možnosti kreativní práce s textem. Popsal Hypertext jako nesekvenční, nelineární text s rozvětvenou strukturou, která se skládá z textových bloků (lexií) propojených (prolinkovaných) různými spojeními a nabízí čtenáři různé čtecí trasy. Cílem jeho práce i práce na projektu XANADU bylo vytvoření totálního hypertextu, tzv. docuversum (složeno ze slov document a universum).

Nelson se také snažil razit myšlenky o spoluutváření dokumentů různými uživateli a o redundantním ukládání, což byli úmysly, které nepřímo předcházejí konceptům webu 2.0.

Ocenění

• 1968: "Auburn Lecturer", Union Theological Seminary (společně s Kennethem Bouldingem).
• 1998: ACM, americká Asociace pro výpočetní techniku začala předávat "Nelson Newcomer Award". Cena je každoroční a uděluje se vědeckým nováčkům za jejich texty z oblasti hypertextu.
• 1998: "Yuri Rubinsky Memorial Web Award", Sedmá WWW konference v Brisbane v Austrálii. Nelson dostal cenu pro jednotlivce za celoživotní přínos v oblasti globální informační infrastruktury.
• 2001: V tomto roce byl Ted Nelson ve Francii pasován ministrem kultury jako "Officier des Arts et Lettres". Jde o individuální ocenění za přínos v literatuře a umění; (Řád umění a literatury Francouzské republiky).

Publikace

Theodor Nelson napsal během svého života nepřeberné množství článků. Existuje mnoho zápisů, rozhovorů či videozáznamů, ať už z konferencí, nebo z televizních diskuzních pořadů, jakým byl například „Good Morning America“ nebo pořad „Hyperland“ televize BBC (1990). K prvnímu vystoupení Teda Nelsona v televizi však došlo již v roce 1950.

Své články publikoval Nelson již od prvních let na univerzitě ve Swarthmore.

V roce 1965 vydal jeden z prvních významných článků „The Hypertext“ v rámci Sborníku World Documentation Federation. V těchto letech vychází dále Nelsonovi např. grafická brožura věnující se počítačové grafice"New Media and Creativity Systems" a článek „Hypertext for History“(1966).

V roce 1972 napsal text odkazující na článek „As We May a Think“ Vannevara Bushe tím, že slovíčko „may“ zaměnil za „will“. Text „As We Will Think“ zkoumá problémy rozhraní, nově definuje Bushův Memex jako Hypertext, popisuje vize sítě (odlišné od internetu) a přemýšlí, jak bychom mohli začít takovou síť/systém znalostí stavět.

Několik svých článků publikoval Nelson také v časopise Creative Computing, kde byl i krátce editorem.
Např. "The Atari Machine", "Interactive Systems and the Design of Virtuality" (1980).

Knihy

• 1959: Life, Love, College, etc. (Formerly We Need a Sociology Department.) TN's collected columns from the Swarthmore Phoenix.
• 1966: Media 72, publikoval sám Nelson.
• 1974: Computer Lib/Dream Machines.
• 1977: The Home Computer Revolution. Přeloženy do švédštiny a italštiny.
• 1981: Literary Machines. 1987: Major revision. Přeloženo do japonštiny a italštiny.
• 1997: The Future of Information. Publikoval v Japonsku Kay Nishi ve speciální limitované edici.
• 2008: Geeks Bearing Gifts: How the Computer World Got This Way. Distribuce: Lulu.com.
• 2010: POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization. Distribuce: Lulu.com.

Použitá literatura

AUTRATA, Petr. Od Xanadu k Wikipedii: utopie, ideál a současná realita hypertextové encyklopedie [online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-11]. 50 s. Dostupné z:http://is.muni.cz/th/333653/ff_b/Bakalarska_prace_-_Petr_Autrata.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Kobíková.

GREGORY, Roger. Udanax.com [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: <http://www.udanax.com>

GRIFFIN, Scott. Internet Pioneers [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>

KOBÍKOVÁ, Zuzana. Hypertext. REVUE PRO MÉDIA [online]. č. 5, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/hypertext.htm>

MACEK, Jakub. Nová média. REVUE PRO MÉDIA [online]. č. 4, [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/nova_media.htm>

NELSON, Theodor H. Project Xanadu® [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.xanadu.com/>

NELSON, Theodor H. TED NELSON - CURRICULUM VITAE [online]. 15/06/2011, [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW: <http://http://hyperland.com/TNvita>

NELSON, Theodor H. True Structure: ZigZag® [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.xanadu.com/zigzag>

RHEINGOLD, Howard. Tools for Thought [online]. [cit. 2013-04-22]. kap. 14. Dostupné z: <http://www.rheingold.com/texts/tft/14.html>

WOLF, Gary. The Curse Of Xanadu [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: <http://www.wired.com/wired/archive/3.06/xanadu_pr.html>

Compound document. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Compound_document>

Creative Computing. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Computing>

Cybercrud. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/cybercrud>

Enfilade. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Enfilade_(Xanadu)>

Hypermedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Hypermedia>

Intertwingularity. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Intertwingularity>

Soft copy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Soft_copy>

Techniod. In: Wiktionary [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupný z WWW:<http://en.wiktionary.org/wiki/Techniod>

Teledildonics. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Teledildonics>

Transclusion. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Transclusion>

Virtuality. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupný z WWW:<http://en.wikipedia.org/wiki/Virtuality>

Externí zdroje

• Životopis Teda Nelsona.
• Osobní stránky Teda Nelsona.
• Oficiální stránky PROJECTu XANADU®.
• Oficiální stránky The ZIGZAG® Database and Vizualization System
• Stránky udílení cen Hypertext Ted nelson Newcomer Award
• Části autobiografické knihy POSSIPLEX: Movies, Intellect, Creative Control, My Computer Life and The fight for Civilization(2010).

Články TN dostupné online

• As We Will Think (1972).
• Issues In Applicative Hyperization of Unwitting Systems (1996).
• Transcopyright: Dealing with the Dilemma of Digital Copyright (1997).
• Embedded Markup Considered Harmful (1997)
• What's On My Mind (1998)
• Xanalogical Structure, Needed Now More than Ever: Parallel Documents, Deep Links to Content, Deep Versioning and Deep Re-Use (2000)
• Back to the Future: Hypertext the Way It Used To Be (2007, společně s: Robert Adamson Smith)

Video

• Ted Nelson prezentuje XANADU Space
• Ted Nelson představuje ZigZag data structure