Tapeta jako nečekaný hostitel aneb Když zeď není jen kulisou

Z WikiKnihovna

Při výběru konkrétního kusu pro townhouse interior design myslete na to, že každá místnost slouží více funkcím. Vaše jídelna je zároveň pracovní kout, předsíň je zároveň knihovna a ložnice je zároveň šatna. Proto si nekupujte pohovku jen podle vzhledu. Postavte se do místnosti, představte si, kudy budete chodit, kde bude stát stůl, kam položíte květinu. A hlavně si na pohovku lehněte v obchodě – doslova. Lehněte si na ni a zůstaňte deset minut v klidu. Otestujte, zda vás netlačí laťky, zda se pohodlně vyspíte na zádech i na boku. Teprve pak víte, jestli to bude fungovat pro vaše konkrétní tělo i pros


Klíč k přežití v malém prostoru začíná u nábytku, který dělá víc než jednu věc. Moje první velké rozhodnutí byl nákup rozkládacího gauče, který jsem dlouho odkládala, protože jsem se bála, že bude vypadat jako z ubytovny. Nakonec jsem vsadila na model s velurovým čalouněním, který na první pohled působí jako běžná sedačka, ale pod polštáři se skrývá důmyslný click-clack mechanismus. Během pěti vteřin se z něj stane lehátko, a pokud přidáte složenou pěnovou matraci, kterou schováváte pod ním, máte lůžko srovnatelné s běžnou postelí. Žádné probouzení s vysunutým záda a s ramenem v křeči jako u starých vysunovacích gaučů z dětst


Kombinace malé koupelny a chybějící ložnice mě přivedla k nápadu, který ocení každý, kdo žije v garsonce. Místo masivní postele, která zabírá půlku místnosti, pořiďte pull-out sofa, který se zasouvá pod koupelnový výklenek nebo pod kuchyňskou linku. Tento typ nábytku má výsuvný rám s lamela pool, tedy slatted frame, který zajišťuje prodyšnost matrace a brání vzniku plísní. Jedna z mých zákaznic měla problém s tím, že si koupila levný rozkládací gauč z hypermarketu, ale po půl roce se propadl a hosté si stěžovali na bolavá záda. Vyměnili jsme ho za model s kovovým profilem a dřevěnými lamelami, který vydrží i těžší osoby. Teď se o víkendech u ní střídají kamarádi z Brna a všichni chválí, jak se na tom s


Všimla jsem si, že největší problém mívají lidé s úložným prostorem. Klasický rozkládací gauč vám schová pár dek, ale co polštáře, peřiny a zimní přikrývky? Pak kupujete komodu, která jen zabírá místo. Když si ale navrhnete vlastní nábytek, můžete zakomponovat bed with storage i do menšího křesla. Jedna moje klientka si nechala vyrobit rohovou sedačku, pod jejíž sedáky se vejdou čtyři velké cestovní kufry. Nečekala byste, co se tam vleze. A to je právě kouzlo individuality, které custom furniture nabízí. Výrobce přijede, změří, vyslechne vaše stesky a pak vytvoří kus, který funguje jako přesně padnoucí rukav


Samotná volba materiálu je klíčová. Do předsíně, kde se často dře o stěny taškami, patří vinylová tapeta. Do ložnice klidně papírová, pokud nevlhnete. Sama jsem v ložnici zvolila tmavě modrou tapetu se zlatými linkami. Když ležím na měkké matraci o tloušťce 16 cm na lamelovém roštu, připadá mi, jako bych spala v luxusním hotelu. A přitom je to jen pár metrů čtverečních v paneláku. Další rada: pokud máte v pokoji rozkládací sedačku s matrací z pružin, tapeta může opticky zklidnit její objemný tvar. Zvolte jednotný odstín, který ladí s barvou potahu. Pak nikdo nepozná, že je to vlastně pohovka, dokud ji nerozložíte. A když už je rozložená, tapeta za ní vytvoří iluzi, že je postel ukotvená v prostoru, jako by tam stála odjakživa. To je přesně ten kousek kouzel, který dělá z malého bytu do


Když už mluvíme o hostech. Situace, kdy vám na gauči přespí kamarád z Brna nebo teta z Moravy, může být v malém bytě hotová logistická noční můra. Zvlášť pokud nemáte místo na to, abyste nechali rozloženou sedačku celý den. Tady oceníte právě click-clack pohovku, která se dá během minuty složit zpátky a vy ji nemusíte obcházet, když jdete na záchod. Bohužel zkušenost mě naučila, že ne každý typ rozkládacího nábytku je vhodný na každodenní spaní. Pokud plánujete, že na něm bude někdo spát pravidelně, vsaďte na kvalitní pěnovou matraci o tloušťce alespoň 12 centimetrů s vyšší hustotou, jinak se za půl roku probudíte s bolestí zad. A to už není otázka organizace, ale zdra


Sama jsem dlouho váhala, jestli do obýváku nalepit tapetu s květinovým vzorem. Nakonec jsem zvolila tlumený rustikální styl – svislé linky připomínající staré prkno. Výsledek? Když večer sedím na vyklápěcím gauči, mám pocit, že jsem na venkově. A to i přesto, že za oknem hučí tramvaj. Mimochodem, vyklápěcí gauč s mechanismem click-clack se stal mým zachráncem. Jedním pohybem ruky z něj udělám lehátko, druhým postel. Žádné tahání matrací, žádné hledání polštářů. A právě na tom je založená celá filozofie malého bydlení: každý kus nábytku musí sloužit minimálně dvěma účelům. Tapeta v interiéru může být tím třetím – je to dekorace, ale také optický nástroj. Pomáhá definovat zóny. V garsonce, kde postel sousedí s kuchyňskou linkou, je tapeta za lůžkem jasným signálem: tady končí vaření, začíná odpoči