Standardy informační gramotnosti

Z WikiKnihovna

Dalibor Bláha (322949)


Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT

Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali Information Literacy Standards for Student Learning , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:


  • Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.
  • Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.
  • Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.
  • Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.
  • Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.
  • Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.
  • Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.
  • Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.
  • Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.[1]


Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)

V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila Information Literacy Competency Standards for Higher Education, kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.


1.standard - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.

  • Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací
  • Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.
  • Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.
  • Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.

2. standard - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.

  • Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.
  • Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.
  • Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.
  • Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.
  • Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.

3. standard - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.

  • Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.
  • Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.
  • Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.
  • Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.
  • Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.
  • Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.
  • Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.

4. standard - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.

  • Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.
  • Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu
  • Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.

5. standard - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.

  • Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.[2]

V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:

  • Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.
  • Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.[3]


Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)

Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:

A. Přístup - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.

1. Definice a členění informační potřeby:

  • Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.
  • Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.
  • Definuje informační potřebu.
  • Spouští proces vyhledávání.

2. Umístění informací:

  • Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací
  • Rozvíjí strategie vyhledávání
  • Přistupuje k vybraným informačním zdrojů
  • Vybírá a získává nalezené informace

B. Hodnocení - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.

3. Vyhodnocení informací:

  • Analyzuje a zkoumá, získává informace
  • Zobecňuje a interpretuje informace
  • Vybírá informace
  • Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací

4. Organizace informací

  • Pořádá a třídí informace
  • Organizuje získané informace
  • Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější

C. POUŽITÍ -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.

5. Použití informací

  • Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace
  • Aplikuje získané informace
  • Přeměňuje znalosti v osobní znalost
  • Prezentuje informace o produktu[4]

Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR

Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:

1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,

2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.

3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.

4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.

5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.

6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.[5]


REFERENCE



  1. Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.
  2. Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm
  3. BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf
  4. LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.
  5. Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html