Sálové počítače
Z WikiKnihovna
Sálové počítače
Sálové počítače jsou dnes považovány za nejvýkonnější dostupnou univerzální výpočetní techniku. Jejich název se odvozuje od jejich velikosti, tj. že musí být umístěny do samostatných místností, sálů. Anglický název mainframe se zase odvozuje od velkých kovových rámů (frame), do kterých jsou počítače zabudovány. Sálové počítače vyžadují klimatizované prostředí s konstantní teplotou a vlhkostí vzduchu, zdvojené podlahy (pod nimi vede složitá kabeláž a zároveň slouží i jako odpružení otřesů způsobených třeba procházejícím člověkem) a většinou i speciální chladicí zařízení (chladicím médiem většiny větších počítačů této kategorie není vzduch, ale voda). Díky těmto a mnoha dalším požadavkům (hardware, software, údržba, nároky na obsluhu) patří mezi nejdražší počítače (v řádech sta tisíců až milionů dolarů). Pro mnoho společností jsou však tyto počítače životně nezbytné, jejich nejčastějším a nejdůležitějším posláním je sloužit jako hlavní systém pro centrální databáze společností. Charakteristickým znakem sálových počítačů jsou právě diskové subsystémy odolné proti poruchám, nadbytečné (redundantní) procesory a datové cesty. Sálové počítače mohou zajišťovat současnou práci stovek až tisíců uživatelů, a to prostřednictvím terminálů nebo připojení po síti. Operační systémy sálových počítačů jsou modulární, je možno je tedy různě rozšiřovat. Nejznámějším výrobcem sálových počítačů je firma IBM.
Historie
1944 – 1959 - Howard Mark I – Automatic Sequence-Controlled Calculator Mark I. Vynalezl ho Howard Hathaway Aiken (1900-1973). Byl plně automatický, tudíž schopen dlouhých výpočtů.
1946 – ENIAC – Electronic Numerical Integrator and Computer. Vynalezen na Pennsylvánské univerzitě. Používal desetimístná dekadická čísla a programoval se pomocí propojování speciálních programových jednotek.
1949- EDVAC - Electronic Discrete Variable Automatic Computer. Vynalezli ho také na Pennsylvánské univerzitě, ale již binární.
1949- EDSAC – Electronic Delay Storage Automatic Computer. Zkonstruován na Cambridgské univerzitě. Byl to první počítač s programem uloženým v paměti.
(Počítače IBM)
1948- IBM 604 - elektronkový s registry
1952- IBM 701 - elektronkový s paměťovou elektronkou
1954- IBM 650 - elektronkový s magnetickou bubnovou pamětí
1956- IBM 704 - feritové paměti
1960- IBM 7090 - první počítač vybavený polovodičovou technologií
Generace počítačů
0. generace - relé, jednotky operací za sekundu (Z, Harvard M1)
1. generace - 1951 – elektronky, bubnová paměť 1kB, 0.01MIPS (ENIAC, UNIVAC)
2. generace - 1957 – tranzistory, ferritová paměť 10kB, 0.1MIPS (IBM 1401, IBM 7070)
3. generace - 1964 – SSI, ferritová paměť 1MB, 1MIPS (IBM 360)
3.5 generace - 1971 – MSI, paměť MSI 1MB, 1MIPS (IBM 370)
4. generace -1981 – LSI, paměť 10MB, 10MIPS (IBM 308X)
Zdroje:
Sálové počítače firmy IBM. Root.cz: Informace nejen ze světa Linuxu [online]. 2009 [cit. 2012-05-16]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/salove-pocitace-firmy-ibm/
Historie počítačů. Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno [online]. 2012 [cit.2012-05-16]. Dostupné z: http://www.cmsps.cz/~marlib/historie/historie.htm
EDVAC. Wikipedia: The free encyclopedia [online]. 2012 [cit. 2012-05-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/EDVAC
ENIAC. Wikipedia: The free encyclopedia [online]. 2012 [cit. 2012-05-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/ENIAC
IBM. Wikipedia: The free encyclopedia [online]. 2012 [cit. 2012-05-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/IBM
Mainframe Computer. Wikipedia: The free encyclopedia [online]. 2012 [cit. 2012-05-16]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Mainframe_computer
