Role tutora v distančním vzdělávání

Z WikiKnihovna

Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman

„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“[1]Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:

  • Hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky - někdy je instruktor součástí hodnocení, soustřeďuje výsledky a posuzuje práce podle existujících kriterií
  • Odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů - zajišťuje dostupnost a funkčnost technických návodů, spoluvytváří systém otázek a odpovědí, udržuje ho a aktualizuje
  • Řídit proces seminářů - nastavení agendy studia, vymezení hlavních cílů, organizačních postupů výuky a pravidel registrace a účasti v kursu
  • Být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem - pečuje o komunitu a spolupráci, posiluje ji, motivuje žáky
  • Neomezovat výuku na určitý čas

Role tutora zle rozdělit do těchto základních oblastí:

1) Pedagogické

Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:

  • otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky
  • zapojení a udržování studentů do diskuzí
  • podpora zájmu studentů o diskuze

2) Sociální

Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:

  • možnost studentům se představit
  • poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)
  • brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů
  • podporovat interaktivitu mezi studenty
  • v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety

Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).

3) Organizační

Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.

  • reagovat na příspěvky účastníků
  • být trpělivý
  • kontrolovat zda student není přetížen informacemi
  • podporovat účast studentů v kurzu

4) Technické

Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:

  • průvodce technickým zázemím předmětu
  • zpětná vazba na technické problémy

5) Administrativní

Primárním cílem administrativních kompetencí je zajistit hladký průběh kursu. Mezi administrativní role patří:

  • zajištění materiálů, odpovědí
  • dosažení potřebné úrovně výukových procedur
  • vyvolat u žáka pocity komfortu při zařazování do nových organizačních vztahů


NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)

Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:

  • rozpoznání informačních potřeb
  • uvědomění si nedostatku informací
  • provádět kritické analýzy informací
  • vyhledávání informací
  • organizování nabitých znalostí
  • on-line komunikace

Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.

Reference

  1. PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf

Použitá literatura

  1. McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207
  2. ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html
  3. ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.
  4. PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf