Rekatalogizace, proces
Rekatalogizace
Rekatalogizace (také retrospektivní katalogizace) je opětovné zkatalogizování v knihovně uchovávaných dokumentů metodou de visu ("s knihou v ruce"). Opravují se staré záznamy dokumentů nebo knižního fondu podle nových pravidel, na českém území nejčastěji podle AACR2 a MARC 21. Může se také jednat o zápis opravených katalogizačních karet do počítače.
Postup
Rekatalogizace je velmi rozsáhlý a časově i personálně náročný proces. Dříve pořízené záznamy dokumentů, které se nacházejí v knihovně, jsou nahrazovány nově vzniklými katalogizačními záznamy. Zpravidla se postupuje metodou od nejnovějších publikací směrem ke starším, což je umožněno pořadově-formátovým stavěním knihovního fondu a existencí místního katalogu knihovny, kde jsou záznamy řazeny stejným způsobem. V jiném případě se přednostně zrekatalogizují staré dokumenty, které byly půjčeny čtenářovi.
V českém prostředí se většinou katalogizuje podle pravidel AACR2 a doplňuje se MDT. Záznamy jsou následně spolu s knihami doplňovány čárkovými kódy.
V případě odborné literatury je nutné u některých záznamů vytvořit chybějící předmětová hesla a systematické třídníky knihovny.
Knihovny mají možnost přebírat záznamy z jiných knihovních systémů, což umožňuje vytvářet jednotné záznamy v rámci celého českého knihovnického prostředí. V minulosti bylo možné převzít ze Souborného katalogu ČR či České národní bibliografie (ČNB)., v současné době je již nabídka mnohem rozsáhlejší, přesto ne neomezená – podmínkou je, že knihovna poskytující i přijímací musí mít protokol Z39.50. Zpravidla se jedná o velké knihovny, jako např. Národní technickou knihovnu, univerzitní knihovny, veřejné knihovny v okresních městech a další.
Důvody rekatalogizace
Nově vzniklé katalogizační záznamy nahrazují dříve pořízené záznamy, nevyhovující novým potřebám z hlediska požadavků na formát záznamů a provoz a služby knihovny.
Záznamy starších knih jsou dostupné uživatel i – čtenáři pouze formou lístkového katalogu. Některé knihovny zpřístupnily své lístkové katalogy přes internet, ale i přesto je tato forma vyhledávání je velice zdlouhavá a nepřehledná.
Některé knihovny přistupují k metodě automatické retrokonverze, která převede lístkové katalogy do elektronické podoby. Při tomto procesu však dochází k mnohým chybám, tudíž je stále rekatalogizace nejspolehlivější metodou obnovení záznamů starých dokumentů.
Nevýhody
Jak již bylo zmíněno, jedná se o velice pracný a časově velmi náročný proces, neboť je nutné každou knihu vzít do ruky a zpravidla nepostačuje počet zaměstnanců knihovny na celý knihovní fond. V potaz se musí brát i lidský faktor, protože se od lidí nedá očekávat bezchybnost.
Reference
Stöcklová, Anna. Organizace a ochrana dokumentů [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2009 [cit. 2011-08-21].16 s. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z WWW: <http://texty.jinonice.cuni.cz/>.
Knihovní systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-01].
Literatura
VODIČKOVÁ, Hana. Rekatalogizace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2012-04-15]. Dostupné z:<http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001354&local_base=KTD>.
KOHOUTEK, Rudolf. Pojem rekatalogizace. In: ABZ slovník cizích slov [online]. 2005-2006 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/rekatalogizace
SOUČKOVÁ, Alena a Helena HANTÁKOVÁ. Digitalizace katalogu v knihovně DÚ. In:Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě [online]. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/xinha/sdruk/ks2000/2000-1-095.pdf
Rubringer, Tomáš. Z39.50. Ikaros [online]. 1999, roč. 3, č. 8 [cit. 25.04.2012]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/1034>. URN-NBN:cz-ik1034. ISSN 1212-5075.
