Mortimer Taube

Z WikiKnihovna

Mortimer Taube (6.12. 1910 – 3.9. 1965) byl americký informační specialista, který vymyslel systém koordinovaného indexování.

Biografické údaje, zaměstnání

M. Taube se narodil dne 6. prosince 1910 v Jersey City v New Jersey[1]. Studoval na Filozofické fakultě Univerzity v Chicagu, kde v roce 1933 získal titul bakalář a o dva roky později titul doktor filozofie. Následně pracoval v několika knihovnách například na Harvardu a na Mill Collage.
Se svojí ženou Bernice měl tři děti. Syna jménem Donald a dcery Deborah a George C. (Schwelling). [2]
Akademickou půdu opustil až v roce 1944, aby se mohl věnovat informační vědě. Zaměřil se především na indexační a dokumentační služby. Na konferenci v Chicagu (Chicago conference of biblographic organization, 1950), se Taube oficiálně rozešel s tradičním knihovnickým tříděním a to především se systémem desetinného třídění (Universal Decimal Classification) a s klasifikačním systémem Kongresové knihovny (Library of Congress Classification System – LCCS). Zároveň zde poukázal na to, že by měly být informační systémy schopny uspořádat výrazy při vyhledávání. Jako základ mu posloužil Uniterm systém a nakonec vytvořil systém koordinované indexace (Coordinate Indexing). Jeho cílem bylo na základě Booleovských operátorů („and“, „or“ a „not“), logického součtu a negace spojit jednotlivé výrazy při vyhledávání dohromady. Výsledkem celého úsilí bylo vytvoření prvního postkoordinovaného systému předmětového vyhledávání pomocí počítače. [3] Díky tomuto počinu se M. Taube navždy zapsal do historie informační vědy.
M. Taube byl mužem mnoha povolání. Ještě předtím, než roce 1952 založil společnost Documentation Incorporated, pracoval (od r. 1944) pro Kongresovou knihovnu (Library of Congress in Washington D.C.) na pozici zástupce ředitele (Assistant Chief) Hlavního referenčního a bibliografického oddělení. Dále byl v roce 1948 členem rady Ministerstva obrany pro výzkum a vývoj (United States Department of Defense) a také pro Komisi pro atomovou energii (Atomic Energy Commission). Pro úplnost je třeba ještě zmínit, že v letech 1952 – 1953 byl editorem časopisu American Documentation. [1]
M. Taube umřel 3. září 1965 (ve věku 54 let) na infarkt po vyjížďce se svou plachetnicí (v Annapolis ve státě Maryland). Přátelé o něm říkali, že má tolik zálib, že spí jen dvě nebo tři hodiny denně. Mj. měl rád filozofii a tenis, dokonce vlastnil sbírku obrazů.

Práce

Uniterm systém
v polovině třicátých let se začal používat souřadnicový systém dělení, který využíval nově vyvinuté děrné štítky. Jejich rozvoj nastal v období světových válek, kdy došlo ke změně dvou základních technik v souřadnicovém systému dělení ve vyhledávání informací: první metoda používala děrné štítky, které byly objeveny před začátkem války. Druhá metoda využívala Batten systém, který byl objeven v roce 1944. Po válce obě tyto techniky podstoupily významné rozšíření. Calvin Moors vynalezl mechanický systém vyhledávání informací založený na vrstevnatém kódu a pojmenoval ho Zatocoding. Mortimer Taube kapacitně zvětšil tento systém na svůj vynález - Uniterm systém (1952). V roce 1953 s Albertem F. Thompsonem z Výboru pro atomovou energii (Atomic Energy Comission, AEC) představil „Koordinovanou indexaci vědecký oborů“ (The Coordinating Indexing of scientific fields) na sympoziu Mechanických pomůcek pro chemickou dokumentaci podporovanou „Sekcí chemické literatury Americké chemické společnosti“ (American Chemical Society, Division of Chemical Literature). Dokument obsahoval první použití výrazu „koordinované indexace“ (coordinate indexing). Tento výraz je používán v souvislosti s uniterm systémem[4]Tento systém patří mezi vývojově starší deskriptový selekční jazyk, je předchůdcem tezaurů.
[5] Systém byl vytvořen pro větší organizace, proto jeho první instalace probíhala ve vládním sektoru. Taubeho propočty ukázaly, že jeho štítky měly 10,2 krát větší kapacitu než Batteneho štítky. I přesto se Taube dovolával dalšího zlepšení. Mezi výhody systému patřilo snížení počtu karet, které byly potřeba pro dokumentační systém, možnost použití mechanizačních prostředků, rychlost, levnost a spolehlivost. Systém ale měl také své nevýhody, díky kterým byl na přelomu let 50. - 60. let nahrazen již zmiňovanými tezaury. Nevýhody uniterm systému byly: nedostatek odkazů, možnost nesprávných kombinací, i přesto že počet karet byl významně snížen, tak docházelo k nelehké manipulaci při větším počtu karet a v neposlední řadě nedostatek hiearchie. Taube se snažil svůj systém vysvětlit na srovnání dvou uniterm štítků. Jeden nese název „indicators“ a druhý „human engineering“. Dokumentům, které obsahují tyto dva termíny, jsou přiřazena čísla, která jsou vložena do deseti sloupců až do posledního číselného znaku. Bezpečnostně tajným dokumentům jsou přiřazena čísla končící na nulu a jsou vloženy do prvního sloupce. Dokumenty, které jsou zpracovány a následně ukládány pod čísly. Když souřadnicový systém dělení byl převeden na termíny „indicators“ a „human engineering“, čísla dokumentů mohla být srovnána s hledaným dokumentem, a to znamenalo, že dokumenty se stejným číslem jsou stejného druhu.
Pokud bychom měli k dispozici uniterm štítky těchto dvou termínů, mohli bychom zjistit, že v devátém sloupci se nevyskytují čísla, která jsou stejná. Tyto čísla ale najdeme v osmém sloupci. Nejdříve bychom přečetli osmý sloupec na kartě s termínem „indicators“ k číslu rovnajícímu se nebo větší než 38, dále hledáme vyšší číslo v kartě „human engineering“ v osmém sloupci a nacházíme číslo 208. Vrátili bychom se zpátky do karty s termínem „indicators“ do osmého sloupce a našli bychom číslo 208 také, tedy dokument, který obsahuje tyto dva termíny.[6]

Aktivity

Documentation Incorporated
Mortimer Taube založil tuto společnost společně s Geraldem J. Sopharem v roce 1952. Na počátku mela pouze tři zaměstnance a dvě třípodlažní budovy bez výtahu. Taube vytvořil tuto společnost za účelem výzkumu založeném na uniterm přístupu v oblasti třídění a předmětových titulů. V rozmezí let 1953 - 1957 publikoval díky této společnosti kolektiv pěti svazků „Studií o koordinované indexaci“ (Studies in Coordinate indexing), které řešily zakládání a kombinování unitermů ve viceaskeptových rejstřících. Společnost dále pátrala po efektivnějších ukládacích a vyhledávacích zařízeních, až nakonec vyvinula IBM 9900 Special Index Analyze, označován též jako COMAC (Continuous Multiple Access Collator). COMAC byl zakladač děrných štítků, který vytvářel logické vztahy mezi předmětovými termíny. Užíván spolu s IBM 9900, IBM 305 RAMAC vypisoval výsledky z hledání předmětových hesel. Posléze přešel z RAMAC na IBM 1401 počítač.
Společnost také vyvinula centrum pro zpracování vědeckých a technických informací do strojových dat. V neposlední řadě vedla technické centrum pro NASA, které s kombinací výtahu a citací časopisů se strojově vyprodukovaným indexem doručovalo NASA zprávy z oblasti kosmonautiky a vesmírných věd. Dále měla na starost vysokorychlostní odkazový servis a magnetické kopie indexu pro kompletní soubor NASA.
Dále společnost vytvořila sérii magnetických pásků pro Computexts, navržených pro počítačové tisknutí vybraných materiálů.
Společnost Documentation Incorporated také vedla nebo navrhla tyto projekty:

  • Popis základních konceptů teorie ukládání a vyhledávání; rozvoj základního logického a matematického kódování pro ukládání a popisy rozdílných typů pamětí.
  • Doplnění systému na zpracování dat pro prověřování chemických sloučenin.
  • Prozkoumání problémů automatických slovníků a základních studií v automatech a usuzování nervových sítí.
  • EDIAC, experimentální elektronické zařízení pro libovolný přístup k hledání.
  • Stanovení použitelnosti modální logiky v takové oblasti jako jsou počítací stroje a zkoumání základních nevyřešených problémů v tomto typu logiky.
  • Zpracování 100 000 zkušebních protokolů pro Cancer Cemotherapy National Service Center.[7]

Ocenění

Výběr článků M. Taubeho

  1. TAUBE, Mortimer. Dr. Zilsel on the Concept of Physical Law. The Philosophical Review : Duke University Press on behalf of Philosophical Review [online]. May 1943, Vol. 52, No. 3 , [cit. 2011-05-07]. Dostupný z WWW: <http://www.jstor.org/stable/2180924>.
  2. TAUBE, Mortimer. A Re-Examination of Some Arguments for Realism. The Philosophical Review : Duke University Press on behalf of Philosophical Review [online]. Oct. 1938, Vol. 5, No. 4, [cit. 2011-05-07]. Dostupný z WWW: <http://www.jstor.org/stable/184656>.
  3. TAUBE, Mortimer. Positivism, Science, and History. The Philosophical Review : Duke University Press on behalf of Philosophical Review [online]. Apr. 1937, Vol. 34, No. 8, [cit. 2011-05-07]. Dostupný z WWW: <http://www.jstor.org/stable/2018874>.

Bibliografie

TAUBE, Mortimer. Causation, freedom and determinism. London : G. Allen & Unwin, Itd., 1936. 262 s.
TAUBE, Mortimer. Studies in coordinate indexing. [s.l.] : Documentation, Inc., 1954. 111 s.
TAUBE, Mortimer; WOOSTER, Harold. Information storage and retrieval: Theory, systems and device. New York : Columbia University Press, 1958. 228 s.
TAUBE, Mortimer. Computers and Common Sense; The myth of thinking machines. New York City : Columbia University Press, 1961. 118 s.[8]

Poznámky

  1. 1,0 1,1 1,2 Libsci.sc. [online]. South Carolina : 2005, Page updated 14 January 1998 [cit. 2011-05-07]. University of South Carolina (School of Library and Information science). Dostupné z WWW: <http://www.libsci.sc.edu/bob/ISP/taube.htm>
  2. Obituaries : Mortimer Taube. Journal of the Medical Library Association : JMLA [online]. 1965, 53, 4, [cit. 2011-05-07]. Dostupný z WWW: <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC198347/?page=1.>
  3. LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA : Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9. s. 20-21.
  4. BELLAIDO, Trudi Hahn; BUCKLAND, Michael. Hitorical studies in information science. Medford : ASIS, 1998. The Uniterm system, s. 112 - 115.
  5. RADA, Petr. Řízené slovníky - potřeby, požadavky, tvorba, využití. Praha, 2004. Seminární práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Dostupné z WWW: <http://web.ff.cuni.cz/~rada/DGS/Seminarka.htm>.
  6. BELLAIDO, Trudi Hahn; BUCKLAND, Michael. Hitorical studies in information science. Medford : ASIS, 1998. The Uniterm system, s. 112 - 115.
  7. Libsci.sc. [online]. South Carolina : 2005, Page updated 14 January 1998 [cit. 2011-05-07]. University of South Carolina (School of Library and Information science). Dostupné z WWW: http://www.libsci.sc.edu/bob/isp/docinc.htm
  8. Open library [online]. 2008 [cit. 2011-05-09]. Dostupné z WWW: <http://openlibrary.org/>.

Zdroje

  1. Libsci.sc. : School of Library and Information science [online]. 2005 [cit. 2011-05-07]. University of South Carolina. Dostupné z WWW: <http://www.libsci.sc.edu/>.
  2. National Center for Biotechnology Information [online]. 1993 [cit. 2011-05-07]. NCBI. Dostupné z WWW: <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/>.
  3. LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA : Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9.
  4. ProQuest [online]. 1998, 2011 [cit. 2011-05-07]. Databáze. Dostupné z WWW: <http://search.proquest.com>
  5. Open library [online]. 2008 [cit. 2011-05-09]. Dostupné z WWW: <http://openlibrary.org/>.
  6. RADA, Petr. Řízené slovníky - potřeby, požadavky, tvorba, využití. Praha, 2004. Seminární práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Dostupné z WWW: <http://web.ff.cuni.cz/~rada/DGS/Seminarka.htm>.
  7. HAHN, Bellaido Trudi; BUCKLAND, Michael. Hitorical studies in information science. Medford : ASIS, 1998. The Uniterm system, 318 s.