Memory of the World
Autor: Alžběta Lukšů
Klíčová slova: dokumentární dědictví, digitalizace, ochrana, zpřístupňování
Synonyma: -
Související pojmy:
- nadřazené: UNESCO, OSN, kulturní dědictví
- podřazené: Registr Paměť světa, Cena Jikji
Charakteristika projektu
Memory of the World (česky: Paměť světa) je program Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), jehož cílem je uchování a zpřístupnění hodnotných archivních a knihovních fondů.
Program byl zahájen v roce 1992. Prvotním impulzem bylo rostoucí povědomí o vážnosti situace v oblasti uchovávání a přístupu k dokumentárnímu dědictví v různých částech světa. Významné sbírky dokumentů jsou ohroženy znehodnocení či úplným zničením v důsledku válečných událostí, nelegálního obchodování, nevhodného skladování či nedostatku financí pro jejich uchovávání v odpovídajících podmínkách [1].
Vrcholným orgánem zodpovědným za plánování a implementaci programu je Mezinárodní poradní komise (International Advisory Committee – IAC) sestávající ze 14 členů jmenovaných generálním ředitelem UNESCO. Řádná zasedání IAC se konají ve dvouletých intervalech. IAC zodpovídá za politiku a strategii projektu obecně, monitoruje celkový postup projektu, řídí práci podvýborů (Subkomise pro technologii, Subkomise pro marketing a Subkomise pro Registr), schvaluje zařazování sbírek do Registru Paměť světa. Součástí struktury projektu jsou také regionální a národní komise.
Cíle projektu
Deklarovaným posláním projektu [2] je:
- podpora uchovávání světového dokumentárního dědictví, a to jak formou přímé praktické pomoci, tak i formou poradenství, vzdělávání či zprostředkování sponzorské pomoci,
- podpora všeobecného přístupu k dokumentárnímu dědictví, tj. snaha o zpřístupnění digitalizovaných kopií a katalogů na Internetu, publikování a distribuce knih, CD, DVD a dalších produktů v co možná nejširším rámci respektujícím ovšem platná legislativní a jiná omezení,
- zvyšování povědomí o existenci a významu dokumentárního dědictví v celosvětovém měřítku.
Strategie projektu
V programu je definováno pět klíčových strategií uplatňovaných pro dosažení cílů programu [3]:
- Identifikace dokumentárního dědictví (identifikace dokumentu světového významu a jeho zařazení do Registru).
- Zvyšování povědomí o významu dokumentárního dědictví a potřebě jeho uchování a zajištění přístupu k němu.
- Ochrana (podpora při zajišťování ochrany dokumentů zařazených do Registru).
- Přístup (podpora při zavádění nových technologií rozšiřujících možnosti přístupu k dokumentům).
- Struktury, prestiž a vztahy (další rozvoj struktury programu ve spolupráci s nevládními organizacemi a národními komisemi).
Registr Paměť světa (Memory of the World Register)
Registr Paměť světa založený v roce 1995 je souborem nejhodnotnějších dokumentů různých typů: obsahuje rukopisy, prvotisky, archiválie, mapy, audiovizuální materiály, záznamy ústních tradic apod.
Pro zařazení dokumentu do Registru jsou posuzována tato kritéria [3]:
- Autenticita
- Unikátnost a nenahraditelnost
- Světový význam z hlediska času, místa, společenského a kulturního kontextu, námětu či tématu, formy a stylu
- Vzácnost
- Integrita
- Ohrožení
- Existence plánu pro zacházení s dokumentem
Od roku 2007 jsou součástí Registru dvě kolekce dokumentů z České republiky - kolekce ruských, ukrajinských a běloruských emigrantských periodik z let 1918-1945 a kolekce středověkých rukopisů z období české reformace.
Cena UNESCO / Jikji Paměť světa (UNESCO / Jikji Memory of the World Prize)
Cena Jikji je v rámci projektu Paměť světa udílena od roku 2005 jednotlivcům či organizacím, které významným způsobem přispěly k uchování a zpřístupnění dokumentárního dědictví [4].
Cena má být připomínkou zápisu knihy Jikji (celým názvem Baegun hwasang chorok buljo jikji simche yojeol) do Registru Paměť světa. Jedná se o korejskou antologii zen buddhistických autorů ze 14. století a zároveň nejstarší dosud existující knihu vytištěnou technikou pohyblivých kovových liter [5].
Prvním laureátem ceny Jikji se stala Národní knihovna České republiky, a to za podíl na vytvoření pilotního CD-ROM programu Paměť světa, projekty Memoria, Kramerius, Manuscriptorium [6].
Další laureáti ceny Jikji:
- 2007: Phonogrammarchiv
- 2009: Malajsijský národní archiv
Použité zdroje
- Memory of the World: Programme Background [online]. c1995-2009. Updated 29-12-2008 13:59. [cit. 2010-03-28]. Dostupné z:<http://portal.unesco.org/ci/en/ev.php-URL_ID=23929&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html>
- Memory of the World: Programme Objectives [online]. c1995-2009. Updated 31-07-2007 14:22. [cit. 2010-03-28]. Dostupné z:<http://portal.unesco.org/ci/en/ev.php-URL_ID=23928&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html>
- Edmondson, R. Memory of the World: General Guidelines to Safeguard Documentary Heritage. Revised Edition 2002. Paris: UNESCO, 2002. Dostupné z:<http://unesdoc.unesco.org/images/0012/001256/125637e.pdf>
- UNESCO/Jikji Memory of the World Prize [online]. c1995-2009. Updated 16-02-2009 15:32.[cit. 2010-03-28]. Dostupné z: <http://portal.unesco.org/ci/en/ev.php-URL_ID=16051&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html
- JIKJI Pavilion [online]. c1999. [cit. 2010-03-28]. Dostupné z:<http://www.jikjiworld.net/content/english/jikji/main.jsp>
- UNESCO/Jikji Memory of the World Prize: Nomination form [online].[cit. 2010-03-28]. Dostupné z: <http://portal.unesco.org/ci/en/ev.php-URL_ID=24055&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html>
