Martin Schrettinger
Martin Willibald Schrettinger [1]
| |
|---|---|
Neumarkt in der Oberplfalz, Německo | |
| Datum a místo úmrtí |
12. dubna 1851 Mnichov, Německo |
| stáří | |
| svobodný | |
| Německo | |
| Německé | |
| Vzdělání | gymnázium v Burghausenu, studium poezie, rétoriky a logiky v Ambergu |
| Pracoviště | Knihovník kláštera ve Weissenohe, později knihovník Královské knihovny (nyní Bavorská státní knihovna) |
| 1838 - člen Historické společnosti Horního Bavorska | |
| Známý pro | Považován za zakladatele moderního knihovnictví, vytvořil standardy pro nový druh katalogizace knihovních fondů, poprvé použil termín "knihovnictví" |
Martin Willibald Schrettinger (17. června 1772, Neumarkt - 12. dubna 1851, Mnichov) byl německý kněz a knihovník.
Život
Martin Willibald Schrettinger byl synem výrobce klobouků Johanna Matthiase (1740-1814) a dcery hospodského, Ursuly Barbary (příjmení není známo), pocházel z dobře zajištěné řemeslné rodiny. Narodil se 17. června 1772 v Neumarktu (Oberpfalz). Jeho studijní léta začala navštěvováním místní základní školy a od roku 1785 začal studovat na gymnáziu v Burghausen (město ležící na řece Salzach, na hranicích s Rakouskem). Po jeho zdárném ukončení studoval poezii, rétoriku a logiku v bavorském Ambergu.
V roce 1793 nastoupil do benediktýnského kláštera Weissenohe. Zde v roce 1793 složil profesní zkoušky a roku 1795 byl vysvěcen na kněze. Ačkoli byl opatem kláštera pokárán za svůj zájem o nové myšlenky, zejména ty filozofa Kanta, byl od roku 1800 zodpovědný za klášterní knihovnu. Zastával pro něj profesně důležitý úřad klášterního knihovníka. V době jeho působnosti se mu během velice krátkého času podařilo uspořádat místní sbírku knih, která obsahovala přibližně 10 000 svazků. Tyto knihy začal systematicky sepisovat - začal tvořit katalog. Kromě této činnosti vyhledával literární společnost. Veřejně vystupoval proti klášterní činnosti za podpory osobností, jako byl například ministr Maximilian Graf von Montgelas. Krátce před rozpuštěním kláštera, v roce 1802, odjel do Mnichova. Zde si ze začátku přivydělával uspořádáváním soukromých knihoven. Dalším příjmem mu byly příležitostné dary a mzda, kterou dostával jako bývalý člen kláštera. Po určité době si našel dobře placené místo v Královské dvorní knihovně (dnešní Bavorská knihovna), která se díky zkonfiskování majetku klášterních knihoven Bavorskou vládou značně rozrostla. Zde pracoval od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako "podknihovník". Navíc vykonával i duchovní funkce: 1814 dvorní kaplan, 1840 kněz na „Kollegiatstift St. Kajetan“. Dále působil jako neodborník v oblasti umění. Jeho největší vášní ale přesto bylo knihovnictví.
Z důvodu vysokého věku odešel Martin Schrettinger v roce 1844 do důchodu a dne 12. dubna 1851 v Mnichově v poklidu zemřel.[2]
Dílo[3]
Martin Schrettinger se jako jeden z mnoha pokusil o sepsání knihovnických pravidel a znalostí. Ve svých pracích se věnoval organizaci knihovních fondů, do čehož zahrnul i problematiky jako je tvorba knihovního katalogu, klasifikace, inventarizace a řazení knih na regálech.
Zavedl pojem knihovní věda (Bibliotheks-Wissenschaft, Library Science), který slouží pro označení teorie knihovnictví. K tomuto pojmu v roce 1808 publikoval učebnici Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars in wissenschaftlicher Form, která shrnuje organizační pravidla knihovny (viz kapitola Publikace).
Dosavadní řazení knih podle přírodního řádu mu připadalo být neúčelné - zejména proto, že bylo důsledkem lidského vnímání a jeho správnost byla jen stěží ověřitelná.„Proto navrhl vyjít raději z pragmatického přístupu a každou novou knihu řadit na závěr předmětové sekce, abecedně ji zakatalogizovat a vytvořit seznam uspořádání regálů.“ [4]
Požadoval také profesní vzdělávání pro knihovníky, které by mělo probíhat na specializovaných školách.
- V roce 1886 byla pod jeho vlivem založena katedra knihovní vědy na univerzitě v Göttingenu.
Aktivity
- Správce a knihovník klášterní knihovny Kloster Weissenohe - uspořádání sbírky 10 000 knih a počátek tvorby katalogu.
- Zastával osvícenské myšlenky.
- Veřejně vystupoval proti klášterním činnostem.
- Zaměstnanec Královské dvorní knihovny - od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako "podknihovník".
- Duchovní činnost - 1814 dvorní kaplan, 1840 kněz na „Kollegiatstift St. Kajetan“.
- Neodborník v oblasti umění.
Význam pro informační vědu/knihovnictví
Schrettinger byl benediktýnský mnich, knihovník, autor teoretických knihovnických textů a překladatel.
V roce 1808 publikoval první knihu, kterou lze považovat za učebnici knihovnictví a která shrnuje organizační pravidla knihovny, v tomto roce se také poprvé setkáváme s pojmem knihovní věda/knihovnictví
V roce 1886 byla pod jeho vlivem založena katedra knihovní vědy na univerzitě v Göttingenu, kterou můžeme označit jako první formální vzdělání pro knihovníky.[5]
Kritizoval dosavadní řazení knihoven podle přírodního řádu a požadoval nové, předmětové řazení.
Je považován za zakladatele moderního knihovnictví.
Úspěchy
Za jeden z největších úspěchů Martina Schrettingera lze považovat jeho členství v Historické společnosti Horního Bavorska (Historischen Verein von Oberbayern) od roku 1838. Tato historická společnost byla založena v roce 1837 a zabývá se podporou historického bádání v okolí Horního Bavorska. Společnost sídlí v městském archivu v Mnichově a funguje dodnes.[6]
Publikace
Martin Schrettinger za svůj život sepsal několik zásadních prací, z nichž nejdůležitější jsou zmíněny níže.
- Handbuch der Bibliothek-Wissenschaft
- Práce sepsaná především pro potřeby soukromých sběratelů knih.
- Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars in wissenschaftlicher Form abgefasst
- „Roku 1808 začínají vycházet první sešity dvoudílné práce německého knihovníka v Mnichově Martina Schrettingera. Druhý sešit z tohoto roku se výlučně zabývá nezbytností jmenného katalogu pro knihovnu, dává pravidla pro zhotovení záznamu do tohoto katalogu (Titelkopie) včetně řadícího údaje, žádá přesnost a úplnost údajů, určuje podrobně strukturu záznamu, uvádí pravidla pro abecední řazení záznamů a pojednává o přepisu záznamů do svazkového jmenného katalogu. Jeho požadavek přesnosti a úplnosti při tvorbě titulní kopie ovlivnil praxi v Německu i v zahraničí. Třetí sešit z roku 1810 obsahuje návod na zhotovení katalogu systematického (volba mezi systematickým a předmětovým katalogem, nezbytnost systematického katalogu, klasifikační schéma, metodické pokyny, forma katalogu) a ještě se vrací ke katalogu jmennému. Ve čtvrtém sešitě z roku 1829, který zároveň tvoří druhý svazek práce, se autor znovu zabývá systematickým katalogem, který v jeho běžné podobě už nepovažuje pro knihovnu za vhodný, neboť neplní svůj účel; reviduje tedy svůj názor na důležitost systematického katalogu a dává návod na jeho nahrazení souborem dílčích oborových katalogů (Spezialkataloge) uvnitř dále nečleněných. Schrettinger pak velmi zevrubně propracovává – také na základě svých zkušeností – pravidla pro předmětový katalog (Realkatalog). Zdůrazňuje analytičnost předmětového katalogu a z toho vyvozuje nutnost pravidel. Řeší otázku jednotného a množného čísla v hesle, požaduje, aby nebyla volena ani příliš úzká ani příliš široká hesla. Řadu otázek předmětového katalogu řešil způsobem dodnes platným; stal se zakladatelem teorie předmětového katalogu v celé šíři i hloubce, i když vlastně byl dalšími generacemi zapomenut. Schrettinger upozorňuje na vhodnost zpracování též rukopisů v předmětovém katalogu. V posledním sešitu věnuje určitou pozornost zpracování vzácností knihovny jako např. grafiky, prvotisků a rukopisů, v čemž lze spatřovat počátky speciální katalogizace. U Schrettingera jsou zřetelné také některé náznaky obecné katalogizace: význam jednotlivých druhů katalogů, jejich porovnání a návod na přebudování (reorganizaci) systematického katalogu.“[7]
Použitá literatura
- ↑ Wer war Martin Schrettinger, nach dem die Stadtbibliothek benannt ist?. Neumarkt: starke Stadt starke Kultur [online]. 2014 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: <https://www.neumarkt.de/de/kultur/einrichtungen-des-kulturamts/stadtbibliothek/hintergrund-geschichte.html>
- ↑ Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. AURNHAMMER, Achim a KÜHLMANN. Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. Berlin: De Gruyter, 2011, s. 582-583. ISBN 9783110220421. Dostupné z: <http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=e000xww&AN=398935&lang=cs&site=eds-live&scope=site>
- ↑ LORENZ, Michal. Informační věda – retrospektivní ohlédnutí I. K formování knihovnické identity. In: Inflow: Information journal [online]. 2013 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <http://www.inflow.cz/informacni-veda-retrospektivni-ohlednuti-i-k-formovani-knihovnicke-identity#_ftn16>
- ↑ tamtéž
- ↑ tamtéž
- ↑ Historischen Verein von Oberbayern [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: http://www.hv-oberbayern.de/
- ↑ VODIČKOVÁ, Hana. K otázkám perspektivy katalogizační teorie. 1. vyd. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1976.
Externí zdroje
- KELLNER, Stephan. Schrettinger, Martin. [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.deutsche-biographie.de/sfz79181.html#genealogie
- BAUTZ, Begr. und hrsg. von Friedrich Wilhelm Bautz. Fortgef. von Traugott. Biographisch-bibliographisches Kirchenlexikon. Hamm: Bautz, 2010. ISBN 9783883096155. (tento zdroj je dostupný na stránkách http://bbkl.de/ za podmínky registrace a uhrazení poplatku, medailonek byl tvořen na základě materiálů od autora Manfreda Knedlika Band XXXII (2011) Spalten 1234-1239 získaných prostřednictvím služby MVS z Národní knihovny ČR)
- BUCKLAND, Michael. Information schools: A Monk, Library Science, and the Information Age [online]. In: HAUKE, Petra (Ed.) Bibliothekswissenschaft - quo vadis? = Library Science - Quo vadis? München: K. G. Saur, 2005. Naposledy změněno prosinec 2005. Online verze se lehce liší od verze tištěné. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/huminfo.pdf>
- Importance of Library in Our Life. TARGETSTUDY: EDUCATION. KNOWLEDGE. CAREER [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <https://targetstudy.com/articles/importance-of-library-in-our-life.html>
- KNEDLIK, Manfred. Klöster in Bayern: Weissenohe. Haus der Bayerischen Geschichte [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: http://www.hdbg.eu/kloster/web/index.php/detail/geschichte?id=KS0429
- PÖPPEL, Josef Pöppel. Hrsg. von Hedwig .. 2013. Weissenohe. S.l.: Books On Demand. ISBN 978-373-2235-803.
