Manfred Kochen

Manfred Kochen
	Vídeň, Rakousko
Datum a místo úmrtí	7.ledna 1989 Colorado, USA
	manželka Paula, synové David a Mark
Vzdělání	MIT
Pracoviště	Mental Health Research Institute; Michigan University
	Award of Merit od Americké společnosti pro informační vědu
Známý pro

Manfred Kochen (4. červenec 1928 Vídeň - 7. leden 1989 Colorado) byl teoretik, učitel a jeden z nejvlivnějších vědců té doby v oblasti informační vědy.

Život a kariéra

Manfred Kochen se narodil 4. července 1928 ve Vídni. Jako mladík uprchl se svojí rodinou před nacisty do New Yorku. Zde nastoupil na Brooklinskou střední školu technickou, kde v roce 1947 získal diplom z mechaniky. V roce 1950 obdržel bakalářský titul z fyziky na MIT (Massachussetský institut technologií) v Cambridge. Poté dva roky spolupracoval s Johnem von Neumannem jako analytik v Institutu moderních studií na Princetonu. V roce 1954 se oženil se svojí ženou Paulou, se kterou měl dva syny - David a Mark. V roce 1955 získal titul PhDr. z matematiky na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, poté pokračoval v postgraduálním studiu na Hardvarské univerzitě v Camebridge (1955-1956), kde pracoval na matematických modelech chování. V letech 1956-1964 pracoval jako výzkumný pracovník v oboru matematiky ve výzkumných laboratořích oragnizace IBM (International Business Machines Corporation) Thomase J. Watsona v New Yorku. V době před jeho smrti zastával mnoho funkcí - profesor informačních věd na katedře psychiatrie; externí profesor počítačových a informačních systémů na Obchodní akademii; předseda sociotechnologických městských systémů v doktorském programu Technologické a enviromentální plánování na Michigenské univerzitě. Jeho věděcký zájem byl velmi rozsáhlý – informační věda, kognitivní vědy, výpočetní a sociální sítě, informační ekonomie, informatika, umělá inteligence a další. V roce 1989 náhle zemřel v Coloradu po návratu ze setkání na Havaji.

Kochen jako konzultant

Manfred Kochen dlouhou dobu pracoval jako konzultant. Mezi lety 1945-1955 pracoval na částečný úvazek ve spektroskopii, aeroelasticitě nebo fotogrammetrii. V 60. letech byl konzultantem v RAND (Research and Development corporation - Společnost pro výzkum a vývoj), v laboratořích RCA (Radio Corporation of America), v United Aircraft Corporation (letecká společnost) a v EUROATOMU v Ispře v Itálii. V letech 70. byl konzultantem v Agentuře moderních výzkumných projektů, v Národním institutu vzdělávání, ve Vědeckém centru v Berlíně a v oddělení vědy a technologie při Národní vědecké nadaci (NSF). V roce 1989 potom poskytl své služby Kongresové knihovně ve Washingtonu.

Kochen jako člen společností a organizací

Manfred Kochen byl nejenom profesorem a konzultantem, ale stal se i významným členem hned několika vědeckých společností. Uveďme například společnost AAAS (American Association for the Advancement of Science), tedy Americkou asociaci pro podporu vědy. Déle Americkou matematickou společnost, Americkou fyzikální společnost, Sigma Xi a organizaci ASIS (American Society for Information Science), tedy Americkou společnost pro Informační vědu, kde byl v roce 1987 navržen na post prezidenta.

Dílo

Kontakty

V roce 1978 vydal ve spolupráci s I. De sa Poolem esej Contacts and influence,ve které se zabývali vztahy mezi lidmi. Vyvrátili zde tézi Frigyese Karinthy (1929), že lidé nejsou spojeni více než 6 osobními vazbami. Kochen a Sa Pool pomocí matematických modelů pravděpodobnosti došli k prohlášení – pokud skupina lidí je rovná N, jaká je pravděpodobnost, že každý člen ze skupiny N je spojen s dalším členem přes 1,2,3... odkazy.Tato práce byla podkladem pro rozvoj sociálních sítí, ale zároveň vyvolala více otázek než odpovědí.

Etika

Manfred Kochen se zabýval také etikou a problémy týkající se vědomostí. Etika pracuje s principy posuzování ‚dobře‘ a ‚špatně‘. Je zde ovšem mnoho sporných situací, které jsou ovlivněny okolnostmi. Kochen ve své práci řeší například otázku, kdy a za jakých okolností má lékař právo poskytnout informace o svém pacientovi. Uvádí, že jakožto každý zaměstnanec je konfrontován nejméně ze tří pozic:

• jako profesionál s odpovědností k jeho zaměstnavateli nebo klientovi
• jako manažer nebo vedoucí s odpovědností k podřízeným nebo veřejnosti
• jako soukromá osoba s odpovědností k spoluobčanům, rodině, sousedům atd.

Dále se zabývá otázkou, jestliže poznání je moc, kdo má právo poznání vlastnit a kontrolovat. Upozorňuje zde na fakt, že statický kód nestačí na pokrytí rychle rostoucích vědomostí. Zákony jsou například v mnoha jazycích formulovány dost flexibilně, často mnohoznačně, aby se daly přizpůsobit na jednotlivé situace. Vědomost by tedy měla být řízena zákonem, pochopením a moudrostí.

Růst znalostí

"Pokud společnost má v určité době tělo ze znalostí, které zákony - pokud vůbec nějaké - upravují způsob, jakým toto tělo znalostí může růst?"

Ve své práci se zabývá také růstem znalostí, jejich tříděním a organizací. Správně si povšimnul, že s rychlostí jakou znalostí narůstají, brzy nebudou odborníci stačit tyto informace zpracovávat. Jako klíč k řešení viděl spolupráci, jak mezi organizacemi, tak mezi jednotlivými obory

Kochen věřil, že „spolehlivá, přesná, snadno přístupná a snadno porozumitelná informace může být jednoho dne poskytunuta každému, kdo ji hledá téměř v každém předmětu zájmu. Viděl spolupráci jako klíč k řešení mnoha velkých problémů – viděl příleživost pro efektivní a účinnou komunikace pomocí osobní sítě, aby se zabránilo pomalu zaváděným organizačním kanálům, které nás často rozdělují.

Bibliografie

Za celý svůj život se Manfred Kochen stal autorem nebo editorem 250 publikací, včetně 8 knih. A to převážně o informační vědě, umělé inteligenci a behaviorálních vědách.

• Kochen M. Extending the human record. Bull. Amer. Soc. Inforrn. Sci. 14(6):25-6, August-September 1988.
• Srnit P. H. & Kochen M. Information impediments to innovation of on-line database vendors. Inform. Process, Manage. 24:229-42, 1988.
• Kochen M. Advanced information technology and small manufacturers. Bull. Amer. Soc. Inform. Sci. 14(4):24-7, April 1988.
• Kochen M & Hastings H. M. eds. Advances in cognitive science: steps toward convergence. Boulder, CO: Westview Press, 1988.283 p.
• Kochen M. How well do we acknowledge intellectual debts? J. Doc. 43:54-64, 1987.
• Kochen M, Lee C & Westland C. The adaptive man-machine non-arithmetic information processing systém revisited, (Williams M. E. & Hogen T. H. eds.) Proceedings of the National Online Meeting, 5-7 May 1987, New York. Medford, NJ: Learned Information, 1987. p. 253-9.
• Kochen M. Ethics and information science. J. Amer. Soc. Inform. Sci. 38:206-10, 1987.
• Kochen M., Cohen L. & Wulff Y. Information systems and clinical resesrch by residents in internal medicine. Methods Inform. Med. 24:85-90, J985.
• Kochen M. Infomratinn science research. The search for the nature of information. J. Amer. Soc. Inforrn. Sci. 35:194-9, 1984.
• Kochen M. Towards a paradigm for information science: the influence of Derek de Solla Price. J. Amer. Soc. Inform. Sci. 35:147-8, 1984.
• Kochen M. Information and society. (Williams M. E. ed. ) Annual review of information science and technology, White Plains, NY: Knowledge Industry, 1983. p. 277-304.
• Kochen M., Crickman R. & Blaivas A. Distribution of scientific experts as recognizd by peer consensus. Scientometrics 4:45-56, 1982.
• Kochen M. & Blaivas A. A model for the growth of mathematical specialities. Scientometrics 3:265-73,1981.
• Kochen M. & Deutsch K. W. Decentralization: sketches toward a rational theory. Cambridge. MA: Oelgeschlager, 1980.384 p.
• Kochen M, Dynamics of scholarly communication (Benenfeld A. R. & Kazlauskas E. J. eds.) Communicating information: proceedings of the 43rd ASIS Annual Meeting. 5-10 Octoter 1980, Anaheim, CA. White Plains, NY: Knowledge Industry, 1980. p. 233-5.
• Kochen M. Can the behavioral sciences contribute to the foundations of infomration science? (Martin S. K. ed. ) Information politics; proceedings of the 39rh ASIS Annual Meeting, 4-9 October 1976, San Francisco, CA. Washington, DC: American Society for Information Science, 1976. p. 81.
• Donohue J. C. & Kochen M. eds. Informationn for the community. Chicago, IL: American Library Association, 1976.282 p,
• Kochen M. Principles of information retrieval. New York: Wiley, i974. 203 p.
• Kochen M. & Tagliacozzo R. Matching authors and readers of scientific papers. Inform. Storage Retriev. 10:197-210, 1974.
• Kochen M. lntegrattive mechanisms in literature growth. Westport, CT: Greenwood press, 1974.275 p.
• Kochen M. & Badre A. N. Questions and shifls of representation in problem solving. Amer. J. Psychol. 87:369-83, 1974.
• Kochen M. WISE: a world information synthesis and encyclopedia. J. Doc. 28:322-43, 1972.
• Kochen M. Directory design for networks of information and referral centers. Libr. Quart. 42:59-83, 1972.
• Kochen M. Automatic question-answering of English-like questions about simple diagrams, J. Assn. Compur. Mach. 16:26-48, 1969.
• Kochen M. Stability in the growth of knowledge. Amer. Doc. 20:186-97, 1969.
• Kochen M. & Deutsch K. W. Toward a rational theory of decentralization: some implications of a mathematical approach. Amer. Polit. Sci. Rev. 63:734-49, 1969.
• Kochen M. & Tagllacozzo R. A study of cross referencing. J. Doc. 24:173-91, 1968.
• Kochen M. The growrh of knowledge: readings on organizaion and retrieval of information. New York: Wiley. 1967. 394 p.

Odkazy

Literatura

• GARFIELD, Eugene. Manfred Kochen: In the Memory of an Information Scientist Pioneer qua World Brainist. Essays of an information scientist. Vol. 12. 1989. p. 166-177.
• What’s in a name? The eponymic route to Immortality. Essays of an information scientist. Philadelphia: ISI Press. 1984. Vol. 6. p. 384-395.