Makroekonomika
Autor: Lenka Pokorná
Klíčová slova: Makroekonomie, národní hospodářství
Synonyma: ---
Související pojmy:
nadřazené - ekonomie
podřazené - hospodářský cyklus, hrubý národní produkt (HDP), zaměstnanost, inflace, čistý vývoz (saldo bilance zahraničního obchodu), magický čtyřúhelník, deflátor HDP, národní úspory, produktivita práce, energetická náročnost, tržby v průmyslu, stavebnictví, službách a zemědělství, míra registrované nezaměstnanosti, vývoj spotřebitelských cen
Definice makroekonomie
Je známo hned několik definic makroekonomie. Ve světě je mnoho uznávaných ekonomů, každý uplatňuje svoje přístupy k ekonomii jinak, jsou známy různé směry, atd. Proto je velmi těžké vybrat jednou správnou definici. Následují proto ty nejzákladnější.
„Studium celkového ekonomického chování hospodářství jako celku“[2] Podobně definuje makroekonomii P. Samuelson (celosvětově uznávaný ekonom) ve své knize Ekonomie: „Zkoumá rozhodující tendence ve vývoji celého národního hospodářství“[1]. Ovšem ve stejné knize je zdůrazněna i definice jiná: „Makroekonomie studuje chování ekonomiky jako celku. Zkoumá celkovou úroveň národního produktu, zaměstnanosti, cen a zahraničního obchodu země.“[1]
Tyto definice dostatečně vystihují makroekonomii. Z definic vyplývá, že je třeba zkoumat historické problémy, ale na druhou stranu se nespokojit pouze se sledováním historického vývoje. Makroekonomové se snaží najít a porozumět zdrojům hospodářského cyklu. Zkoumají instituce, úlohu vlády a mnoho dalších činitelů.
Makroekonomické ukazatele
Jelikož jednoznačně nelze vyjádřit hodnocení národního hospodářství, vznikly alternativní ukazatele, které popisují výkonnost ekonomiky. Jsou to především hrubý národní produkt (HDP), zaměstnanost, inflace, čistý vývoz (saldo bilance zahraničního obchodu). Lze je vyjádřit i graficky jako magický čtyřúhelník (anglicky známý jako diamond). Existuji i další ekonomické ukazatele.
Například portál BussinessInfo.cz zpracovává dokument v rámci ČR, který obsahuje mnohem více ukazatelů, než jsou základní: „Dokument přináší vývoj hlavních makroekonomických ukazatelů reálné ekonomiky, mezi něž patří především hrubý domácí produkt a hrubý domácí produkt na 1 obyvatele, vývoz a dovoz zboží a služeb, deflátor HDP, národní úspory, produktivita práce, energetická náročnost, tržby v průmyslu, stavebnictví, službách a zemědělství, zaměstnanost a míra registrované nezaměstnanosti a v neposlední řadě vývoj spotřebitelských cen.“[3]
Makroekonomická politika
Dříve nebyly nástroje makroekonomie známy. Země tak ani neměly možnost ovlivňovat svoji celkovou ekonomickou výkonnost. S rozvojem moderní makroekonomie se ovšem tyto znalosti zvýšily a vládní politika tak začala ovlivňovat ekonomiku. „A jakmile vlády okusily ovoce makroekonomického poznání, málo z nich se zdrží pokusů ovlivňovat produkt, zaměstnanost, inflaci a zahraniční obchod“[1].
Přehled nejdůležitějších cílů a nástrojů makroekonomické politiky zpracoval P. Samuelson a W. Nordhaus [4, s.408]:
Cíle
Výstup: Vysoká úroveň a rychlý růst výstupu
Zaměstnanost: Vysoká zaměstnanost s nízkou nedobrovolnou nezaměstnaností
Stabilita cenové hladiny
Nástroje
Monetární politika: Ovlivňování úrokových sazeb prostřednictvím regulace nabídky peněz
Fiskální politika: Vládní výdaje, Daně
Makroekonomie vs. Mikroekonomie
Hlavní starostí makroekonomie je pochopit a zlepšit výkon hospodářství celku. „Mikroekonomie se zabývá detaily tohoto velkého obrazu“[2]. Ovšem makroekonomie a mikroekonomie jsou silně provázány. Mikroekonomii můžeme přirovnat k chování jednotlivců. A chování jednotlivců ovlivňuje celek.
Příklady makroekonomických problémů
Závěrem jsou uvedeny konkrétní otázky, které si makroekonom pokládá. Velmi dobře ilustrují, čím se vlastně makroekonomie v praxi zabývá.
„Proč se výroba i ceny ve Spojených státech i ostatních průmyslových zemích světa zhroutily v průběhu velké deprese třicátých let?“[1] „Proč občas dochází k poklesu růstu výstupu a zaměstnanosti? Jak se dá snížit nezaměstnannost?“[4] „Jaké jsou příčiny cenové inflace a jakým způsobem se dá růst cenové hladiny kontrolovat?“[4] „Kolik zboží se vyrobí v souhrnu celé ekonomiky?“[5] „Kolik zboží se do ekonomiky doveze a kolik z ní vyveze?“[5]
Použitá literatura
- SAMUELSON, Paul Anthony; NORDHAUS, William D. Ekonomie. 2. vydání. Praha : Svoboda, 1995. 1011 s. ISBN 80-205-0494-X.
- SCHILLER, Bradley R. Makroekonomie dnes. 1. vydání. Brno : Computer Press, 2004. 412 s. ISBN 80-251-0169-X.
- BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 20.07.2010 [cit. 2011-01-02]. Hlavní makroekonomické ukazatele ČR . Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/analyzy-statistiky/hlavni-makroekonomicke-ukazatele-cr/1000431/49089/>.
- SAMUELSON, Paul Anthony; NORDHAUS, William D. Ekonomie. 18. vydání. Praha : Svoboda, 2007. 780 s. ISBN: 978-80-205-0590-3.
- PAVELEK, Tomáš. Makroekonomie [online]. Vydání první. Praha : Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: <http://www.vsem.cz/data/data/sis-ukazky-kapitol/uc_mak_kapitola.pdf>. ISBN 80-86730-02-6.
