Klinický informationik (Clinical Informationist)

Z WikiKnihovna

Autor: Martina Musilová


Popis práce

Klinický informationik je informační specialista, který je členem lékařského týmu a je přímo podřízený vedení zdravotnického zařízení. Zaměřuje se na identifikaci a řešení složitých důkazních potřeb týmu. Diagnostikuje nevyjádřené informační potřeby, které se objevují v praxi a připravuje relevantní a vyvážené syntézy důkazů z lékařské literatury, biomedicínských databází a zdrojů. Výzkum provedený členy týmu Eskind Biomedical Library a Vanderbilt's Department of Biomedical Informatics faculty dokázal, že CliInf identifikuje literaturu týkající se složitých klinických otázek tak spolehlivě, jako lékař vyškolený v klinickém výzkumu.[1]

Náplň práce

Mezi úkoly klinického informationika patří vyhledávání informací a tvorba komplexních rešerší pro vývoj protokolů léčby, podílí se na řešení a změnách protokolů, vyhledává a poskytuje informace přímo pacientům. Práce zahrnuje vzdělávání kolegů v efektivním využívání širokého spektra informačních zdrojů, pátrání po těžko dostupných materiálech, poskytování podpory při přípravě rukopisu vědecké práce a její editaci.[2]

Povinnosti

Po obdržení komplexního požadavku na informace jedná klinický informationik se svým týmem o prioritě doručení výsledků. Ve lhůtě několika hodin jsou poskytovány výsledky nutné k zahájení akutní práce klinického týmu. Dotazy průběžné priority jsou zodpovězeny během dvou až tří dnů a požadavky na informace vzdělávacího a obecného charakteru do sedmi dnů. Uspokojení informační potřeby je rozčleněno do několika fází. První fáze obsahuje vyhledávání výchozí skupiny článků. Informationik z nich na základě svých zkušeností vybere ty nejrelevantnější vyhodnocením korelace obsahů článků a požadavku na informace, ohled přitom bere i na situaci nemocniční jednotky a konkrétního pacienta. Následuje čtení a filtrování nejvhodnějších článků, zvýrazňování pasáží relevantních pro konkrétní klinický případ. Při přípravě písemné zprávy musí informationik syntetizovat všechny zvýrazněné informace do stručného shrnutí. Každý přehled poukazuje na takové faktory, jako jsou doporučení z různých článků, které jsou v rozporu, síla důkazů a fakta, ve kterých se studie liší od řešeného klinického případu. Součástí každého přehledu je vyloučení záruk a doporučení lékařům před samotným jednáním nahlédnout do plných textů článků, které jsou přiloženy ke zprávě. Plnou odpovědnost za rozhodnutí léčebného postupu tedy nese lékař. Nakonec klinický informationik představí své výsledky ostatním členům týmu, řeší případné otázky, které vyvstanou během diskuse, a upřesňuje potřebné informace. Protože je informationik nedílnou součástí týmu, který poskytuje pacientovi péči, musí se stejně jako lékaři řídit přísnými opatřeními při přístupu k důvěrným informacím o pacientovi.[3]

Kariéra

Kliničtí informationici jsou, podobně jako příslušníci dalších profesí, rozděleni do kategorií na základě zkušeností a odborné přípravy, které mají. Klinický informationik úrovně I právě vstupuje do této profesní oblasti a často potřebuje dohled. Úroveň II má obecnou znalost odvětví a může pracovat samostatně. Úroveň III je moderní a může se specializovat na jednu oblast lékařských poznatků a výzkumu. Jako nástupní plat klinického informationika na úrovni II nabízí Welch Medical Library Univerzity Johna Hopkinse v BaltimoruI od 47.700 do 59.500 dolarů ročně (tj. přibližně 75.525–94.000 Kč měsíčně), na úrovni III je to 55.600 až 69.400 dolarů ročně (88.000–110.000 Kč/měsíc). [4]

Vzdělání

Minimální dosažené vzdělání požadované pro vykonávání profese klinický informationik je vysokoškolský titul jak v oboru Informační věda a knihovnictví, tak ve vybraném oboru lékařské nebo biologické vědy. Další nezbytností pro vykonávání této profese je celoživotní vzdělávání. [5]

Kompetence

Klinický informationik musí jasně a spolehlivě pochopit jak informační vědu, tak základy klinické praxe. Tato multidisciplinární zkušenost musí obsahovat základní lékařské pojmy, principy klinické epidemiologie, biostatistiky, kritické hodnocení a řízení informací. Dále musí mít osvojeny praktické dovednosti vyhledávání, syntetizace a prezentace lékařských informací, být způsobilý ve výzkumu znalostí a správě informací. Musí mít dobré komunikační schopnosti a být schopen fungovat v týmu poskytujícím klinickou péči.[6]

Profesní sdružení

  • The Medical Library Association (MLA) - Společnost založená v roce 1898 je nezisková vzdělávací organizace s více než 4.000 členy a partnery z celého světa, kteří působí jako informační profesionálové v oblasti medicíny. Vzdělává informační pracovníky pro zdravotnictví, poskytuje podporu výzkumu zdravotnických informací, podporuje přístup ke světové zdravotní a informační vědě informací a snaží se zajistit, aby byly nejlepší zdravotní informace k dispozici pro všechny.[7]
  • American Medical Informatics Association (AMIA) – Profesionální vědecké sdružení, které vzniklo v roce 1989 sloučením tří organizací. Jeho členy jsou lékaři, vědci, výzkumníci, pedagogové, studenti, informatici a další odborníci, kteří spoléhají na data při spojování lidí, informací a technologií. Amia poskytuje znalostí a spolupráci napříč celým prostředím, od základního a aplikovaného výzkumu po spotřebitele a oblast veřejného zdraví.[8]

Poznámky

  1. ↑ Evolution of a mature clinical informationist model. Journal of the American Medical Informatics Association. 2005, roč. 12, č. 3, s. 249-255. ISSN 10675027.
  2. ↑ The Clinical Informationist Program: A Vital Service of the NIH Library [online]. NIH Library, 2010 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://nihlibrary.nih.gov/Features/Pages/clinicalinformationist.aspx.
  3. ↑ Evolution of a mature clinical informationist model. Journal of the American Medical Informatics Association. 2005, roč. 12, č. 3, s. 249-255. ISSN 10675027.
  4. ↑ Thibodeaux, Wanda. What does a clinical informationist get paid? [online]. eHow, 19. 7. 2011 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.ehow.com/info_8756401_clinical-informationist-paid.html.
  5. ↑ Oliver, K. B.; Rooderer, N. K. Working towards the informationist. Health Informatics Journal 2006. London: Sage, 2006, vol. 12, no. 1, s. 41-48. ISSN: 1460-4582.
  6. ↑ The informationist: A new health profession?. Annals of Internal Medicine. 2000, roč. 132, č. 12, s. 996-998. ISSN 00034819.
  7. ↑ MLA: Medical Library Association [online]. MLA, last update 28th of July 2011 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.mlanet.org/.
  8. ↑ AMIA [online]. AMIA, c2012 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.amia.org/about-amia.

Použité zdroje

  • Evolution of a mature clinical informationist model. Journal of the American Medical Informatics Association. 2005, roč. 12, č. 3, s. 249-255. ISSN 10675027.
  • MLA: Medical Library Association [online]. MLA, last update 28th of July 2011 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.mlanet.org/.
  • Oliver, K. B.; Rooderer, N. K. Working towards the informationist. Health Informatics Journal 2006. London: Sage, 2006, vol. 12, no. 1, s. 41-48. ISSN: 1460-4582.
  • The informationist: A new health profession?. Annals of Internal Medicine. 2000, roč. 132, č. 12, s. 996-998. ISSN 00034819.
Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Klinický_informationik_(Clinical_Informationist)&oldid=21989“