Jednotná informační brána

Závěrečná práce --Peskova 20:45, 1. 6. 2008 (CEST)

ÚVOD

Mezi důležité předpoklady maximalizace pohodlí uživatele při práci v elektronickém prostředí patří mj. přehledná orientace, jednoduchá manipulace, rychlost a minimální opakování činností. Jeden ze způsobů, jak toho dosáhnout, představuje integrace většího množství informačních zdrojů do informační brány.

Z toho důvodu byl v České republice v roce 2001 uveden do provozu portál Jednotná informační brána, který chci v tomto příspěvku představit. Začínám obecnou charakteristikou informačních bran. Poté pokračuji cíli a funkcemi Jednotné informační brány, základní informací o nástrojích technického zajištění integrace informačních zdrojů v ní a charakteristikou služeb, které poskytuje, včetně subjektivního hodnocení a specifikuji možnosti uživatelů Jednotné informační brány. Stručně zmiňuji též přebírání bibliografických záznamů a popis knihovních fondů prostřednictvím metody konspektu. Svůj příspěvek ukončuji stručným konstatováním současného stavu projektu Jednotná informační brána a připojuji krátkou informaci o postupné tvorbě specializovaných oborových informačních bran pod záštitou Jednotné informační brány.

Informační brány obecně

Tematická, oborová či předmětová informační brána zprostředkovává v prostředí Internetu přístup k online informačním zdrojům, které jsou tematicky zaměřeny na určitý obor či obory. (1) Usnadňuje uživatelům-odborníkům orientaci ve stále rychleji stoupajícím a v důsledku toho stále nepřehlednějším množství informačních zdrojů, a to nejen informačních zdrojů elektronických, ale i informačních zdrojů „tradičních“ tištěných. Některé primární dokumenty mohou mít dokonce dvě podoby: jednak digitální, jednak „tradiční“ tištěnou. Tento jev bývá označován jako tzv. dezintegrace informačních zdrojů.

Tvůrci informační brány v podstatě provádějí jakýsi „předvýběr“ informačních zdrojů, které podle jejich názoru obsahují kvalitní informace. Za stanovování jednotných kritérií výběru a jmenného i věcného popisu jsou i v internetovém prostředí zodpovědní knihovníci a informační pracovníci, jejichž hlavním úkolem je stejně jako ve starším „tradičním papírovém“ prostředí vyhledávání, výběr, hodnocení, získávání, uchovávání, údržba, organizace a zpřístupňování informačních zdrojů. Především u výběru a hodnocení informačních zdrojů je však třeba, aby zohledňovali potřeby uživatelů odborníků, tzn. vědců, výzkumných pracovníků, pedagogů a studentů určitého oboru či určitých oborů.

Nezbytné předpoklady zpřístupnění informačních zdrojů prostřednictvím informační brány jsou následující:

• Výběr informačních zdrojů se děje na základě určitých pevně stanovených pravidel. Neprobíhá automatizovaně, ale na základě intelektuálního výběru a zpracování. Jsou definována jasná, jednotná, písemně zdokumentovaná formální i kvalitativní kritéria pro výběr informačních zdrojů.
• Trvalá správa elektronické sbírky spočívá v systematické a pravidelné údržbě i rozvoji elektronické sbírky. S trvalou správou elektronické sbírky bývá v některých případech stále ještě spojena i správa klasických knihovních sbírek (či knihovních fondů). Takovým případem je v podstatě i Jednotná informační brána, neboť umožňuje simultánní přístup do více katalogů „klasických“ knihoven, tj. těch knihoven, které mají ve svých knihovních fondech tištěné dokumenty v „klasické“ podobě.
• S trvalou správou elektronické sbírky informačních zdrojů velmi úzce souvisí též správa systému či systémů pro ukládání informačních zdrojů a jejich následné efektivní a „user-friendly“ zpřístupňování uživatelům.
• Popis informačních zdrojů musí být jednotný a musí být prováděn v souladu s platnými mezinárodními standardy a normami.
• Klasifikace informačních zdrojů se uskutečňuje podle určitého konkrétního klasifikačního systému, aby k nim byl v rámci informační brány zajištěn jednotný předmětový přístup. Jejím základem je intelektuální analýza obsahů jednotlivých dokumentů a při věcném popisu bývají využívány řízené slovníky předmětových hesel.
• Kvalitní technické zabezpečení. (2)

Konkrétní instrukce pro tvorbu oborových informačních bran v České republice se nacházejí na http://jib-info.cuni.cz/dokumenty/dokumenty.php?sekce=doporuceni.

Cíle a funkce Jednotné informační brány

Jednotná informační brána je společným projektem Národní knihovny České republiky a Univerzity Karlovy v Praze a byla uvedena do provozu v roce 2001. (Podobné portály byly vytvořeny i ve světě; patří k nim např. KB-portal v Nizozemí, NELLI Portal ve Finsku, AARLIN v Austrálii nebo MetaQuest v USA.) (3)

Jednotná informační brána představuje multioborový, heterogenní, nespecializovaný informační zdroj mající pokrývat nikoliv pouze jeden konkrétní obor či skupinu oborů, ale úplně všechny obory lidské činnosti. Nachází se na stránce http://www.jib.cz.

Stěžejním úkolem projektu Jednotná informační brána (JIB) je budování elektronických informačních systémů umožňujících uživatelům přístup k většímu množství různých elektronických informačních zdrojů (knihovních katalogů, dále databází bibliografických i fulltextových) vzájemně propojených tak, aby se koncovému uživateli prezentovaly jako jeden jediný informační systém. Koncový uživatel tím získává větší pohodlí, neboť díky integraci více informačních systémů v rámci Jednotné informační brány mu odpadá nutnost prohledávat každý systém zvlášť, která je spojena mj. s opakovaným-duplicitním vyhledáváním stejných záznamů, opakovaným zadáváním internetových adres informačních systémů, opakovaným přihlašováním do informačních systémů a naopak odhlašováním z nich, opakovanou tvorbou rešeršních dotazů různými způsoby v závislosti na dotazovacích jazycích konkrétních informačních systémů, prací v různých uživatelských rozhraních jednotlivých informačních systémů a s různými formáty dat atd.

Jednotná informační brána tedy zprostředkovává svým uživatelům (a to nejen koncovým uživatelům, ale též knihovníkům a informačním pracovníkům):

• přístup ke knihovním službám a informačním zdrojům z jedné jediné internetové adresy a z jednoho jediného uživatelského rozhraní, tj. integraci heterogenních informačních zdrojů v jednom jediném jednotném prostředí,
• tvorbu rešeršních dotazů jediným způsobem pomocí jednoho jediného dotazovacího jazyka,
• jednotnou podobu výstupů jak u záznamů dokumentů, tak i u vlastních primárních dokumentů,
• nabídku dalších informací a služeb souvisejících se získanými informacemi,
• po provedení bezplatné registrace personalizaci uživatelského prostředí, tj. možnost jeho předdefinování,
• ukládání výsledků rešerší na disk nebo do speciální složky na serveru Jednotné informační brány a jejich odesílání na e-mail,
• slučování identických nalezených záznamů a odstraňování duplicit.

Při věcném zpřístupňování záznamů v Jednotné informační bráně je kladen důraz na:

• vyhledávání jednotlivých dokumentů či záznamů podle tématu,
• tvorbu tematických map knihovních fondů účastnických knihoven, tj. popis knihovních fondů účastnických knihoven metodou konspektu,
• tematické profilování účastnických knihoven, tj. kooperaci účastnických knihoven při budování knihovních fondů,
• kooperaci při budoucí tvorbě informačních bran jednotlivých oborů, které by měly spadat pod Jednotnou informační bránu,
• jednotné věcné zpracování a budování souborů věcných autorit. (4)

Nástroje integrace informačních zdrojů v Jednotné informační bráně

Integrace informačních zdrojů v Jednotné informační bráně je zajištěna pomocí dvou základních komponent, produktů firmy ExLibris:

Programu MetaLib pro základní paralelní vyhledávání v heterogenních informačních zdrojích, tj. vyhledávání podle autora, podle názvu, podle předmětu, podle roku vydání, podle ISBN, podle ISSN, případně podle všech polí. MetaLib představuje následující řešení obecných problémů s heterogenními informačními zdroji:

• tematický výběr informačních zdrojů pomocí předmětových kategorií konspektu,
• integrace heterogenních informačních zdrojů do jednoho jediného prostředí pomocí jednoho jediného uživatelského rozhraní, jednotného pro všechny informační zdroje,
• přístup k placeným (licencovaným) informačním zdrojům různými způsoby autorizace, tzn. kontroly uživatelovy totožnosti prostřednictvím přihlašovacího jména (loginu) a hesla,
• tvorba rešeršních dotazů jediným způsobem pomocí jednoho jediného dotazovacího jazyka (MetaLib rešeršní dotaz uživatele převede do dotazovacích jazyků zvolených informačních zdrojů, dotazy informačním zdrojům odešle, obdržené odpovědi převede do svého vlastního formátu a následně je zobrazí v jednotné podobě, která je pro uživatele přehledná.),
• slučování identických nalezených záznamů a odstraňování duplicit,
• po provedení bezplatné registrace prostřednictvím jednoduchého formuláře personalizaci uživatelského prostředí, tj. možnost jeho předdefinování, tvorby vlastního personifikovaného uživatelského profilu zahrnujícího ukládání formulací rešeršních dotazů a jejich výsledků a výběr konkrétních nejčastěji využívaných informačních zdrojů.

Informační zdroje v rámci MetaLibu jsou buď volně dostupné nebo placené (licencované), do nichž je poskytován přístup pouze z počítačové sítě konkrétní instituce. (5, 6)

MetaLib disponuje třemi druhy uživatelského rozhraní:

1/ Rozhraní WWW je určeno pro koncové uživatele. Jedná se o jednotné pracovní prostředí, v němž lze prostřednictvím jednoho dotazovacího jazyka simultánně využívat více heterogenních informačních zdrojů a získávat z nich výstupy v jednotné podobě. S těmito výstupy pak lze dále pracovat.

2/ Protokol Z39.50 slouží ke komunikaci s jinými informačními systémy, především za účelem vyhledávání a stahování záznamů. Skládá se ze čtyř hlavních komponent:

• 1. vyhledávacího klienta, jehož úkolem je předat rešeršní dotaz uživatele klientovi Z39.50,
• 2. klienta Z39.50, jehož úkolem je odeslat tento dotaz na příslušný server Z39.50,
• 3. serveru Z39.50, jehož úkolem je tento dotaz přijmout a následně jej předat vyhledávacímu stroji,
• 4. vyhledávacího stroje s úložištěm dat, jehož úkolem je provést vyhledávání

3/ Rozhraní API je nástrojem integrace do jiných webových stránek, např. do portálu knihovny. (7, 8)

SFX – link serveru soustřeďujícího na jediném místě nabídku všech relevantních souvisejících služeb. Jedná se především o tyto služby:

• vyhledání informací o dostupnosti vyhledaných dokumentů,
• vyhledání informací o výpůjčním statutu k vyhledaným dokumentům,
• poskytování abstraktů, případně i plných textů k vyhledaným dokumentům,
• vyhledání informací o autorech vyhledaných dokumentů v elektronických encyklopediích Encyclopaedia Britannica a Cotoje,
• vyhledání souvisejících dokumentů na základě slov v názvu dokumentu prostřednictvím webovských vyhledávačů, např. Google Scholar,
• elektronické dodávání kopií dokumentů (document delivery service, DDS), např. pomocí služby Virtuální polytechnická knihovna,
• recenze vyhledaných dokumentů, např. na Amazon.com nebo na Vltava.cz, (9)
• zjištění citačních referencí k vyhledaným dokumentům,
• elektronické referenční služby „Ptejte se JIB Support“, „Ptejte se knihovny“.

Metadata ze zdroje SFX na server SFX umožňuje přenášet OpenURL. Na serveru SFX se pak na základě zpracování OpenURL vytvoří SFX menu. OpenURL tedy zabezpečuje standardní způsob přenosu dat od zdroje SFX na server SFX. (10)

Služby Jednotné informační brány

Vyhledávání záznamů primárních dokumentů

V Jednotné informační bráně lze vyhledávat záznamy primárních dokumentů buď pomocí jednoduchého hledání, při němž se zadaný pojem vyhledává ve všech polích záznamu, nebo pomocí hledání pokročilého, při němž se zadaný pojem vyhledává buď též ve všech polích záznamu nebo pouze v konkrétních polích záznamu, tj. lze vyhledávat podle předmětu, podle názvu, podle autora, podle ISBN, podle ISSN nebo podle roku vydání. U pokročilého hledání se nabízejí dvě políčka pro zadávání jednoduchých dotazů, které je možné spojit do složitějšího dotazu pomocí operátoru AND, OR nebo NOT. U obou typů hledání je pak nutné zvolit právě jednu konkrétní skupinu informačních zdrojů z nabízených: Knihy v ČR, Zahraniční knihy, České články, Zahraniční články, Periodika v ČR.

Vyhledané záznamy jsou primárně řazeny podle graficky vyjádřené shody s rešeršním dotazem (relevance), ale je možné řadit je také alternativně podle názvu, podle autora, podle roku vydání nebo podle informačního zdroje, ze kterého pocházejí.

U každého záznamu se nachází jednak ikona v podobě nákupního košíku, jednak symbol bílého „S“ v červeném poli, označující přístup ke službám SFX. Ikona v podobě nákupního košíku slouží ke zkopírování záznamu do e-schránky, která je pomůckou pro lepší orientaci ve vyhledaných záznamech. Všechny záznamy v e-schránce se zobrazí po kliknutí na odkaz „Můj prostor“.

Výběr vyhledaných záznamů lze též rozdělit do skupin podle témat, podle autorů, podle roků vydání nebo podle informačních zdrojů.

Subjektivní hodnocení:

Jak již bylo řečeno výše, velkou výhodu Jednotné informační brány představuje možnost vyhledávání v mnoha informačních zdrojích najednou, aniž by uživatel musel pracně prohledávat každý z nich zvlášť. Jisté omezení však spatřuji v tom, že při jednoduchém i pokročilém hledání je nutné zvolit právě jednu konkrétní skupinu informačních zdrojů z pěti nabízených a že není možné prohledávat např. Knihy v ČR a České články zároveň nebo všech pět skupin informačních zdrojů najednou.

Domnívám se, že analogickou nabídku by stálo za to vytvořit pro postupně vznikající specializované oborové informační brány pod záštitou Jednotné informační brány (viz dále) a umožnit i prohledávání dvou či více těchto oborových informačních bran zároveň. Takovéto vyhledávání by se využívalo pro témata související se dvěma a více obory jako např. „Renesance v literatuře, hudbě a malířství“.

K vyhledávacím polím pokročilého hledání by bylo vhodné doplnit ještě hledání podle jazyka dokumentu. Podle mého názoru by se vyhledávací rozhraní pokročilého hledání mělo určitě doplnit o možnost dodatečného přidávání, případně i odebírání řádků pro rešeršní dotaz (takovou jako u některých odborných databází, např. EBSCO nebo LISA), aby bylo možné zadávat i složitější rešeršní dotazy.

Mezi odesláním rešeršního dotazu a zobrazením výsledků rešerše existuje dosti dlouhá časová prodleva, což je však u metavyhledávačů obvyklým jevem. Tato časová prodleva je způsobena tím, že vyhledávač prohledává simultánně více informačních zdrojů. Vzhledem k současnému zrychlujícímu se tempu rozvoje informačních a komunikačních technologií však nepochybuji o tom, že tento nedostatek bude časem odstraněn.

Uživatelsky příjemnou úsporu času při procházení vyhledaných záznamů představuje možnost umístit vybrané záznamy do e-schránky a integrace všech služeb souvisejících s vyhledanými záznamy pomocí SFX.

Vyhledávání sekundárních informačních zdrojů

Sekundární informační zdroje lze hledat:

• pouze podle názvu,
• na základě kombinace více kritérií, kterými jsou název, poskytovatel informačního zdroje, předmětová kategorie, jakékoliv slovo v záznamu, typ informačního zdroje (katalog knihovny, digitální knihovna, bibliografická databáze, plnotextová databáze, portál, vyhledávač, encyklopedie, autoritní databáze),
• podle kategorií a podkategorií.

Je možné zobrazit buď všechny informační zdroje nebo pouze přístupné informační zdroje.

Vyhledávání e-časopisů

E-časopisy lze hledat:

• pouze podle názvu,
• podle kategorií a podkategorií,
• na základě kombinace více kritérií, kterými jsou název, ISSN, dodavatel, předmětová kategorie.

Služba „CitationLinker“ umožňuje vyhledání konkrétního článku v konkrétním čísle konkrétního časopisu.

Subjektivní hodnocení:

Možnosti vyhledávání sekundárních informačních zdrojů i vyhledávání e-časopisů shledávám velmi kvalitními a připomínky k nim nemám vzhledem k tomu, že nabízejí vyhledávání podle dostatečného množství kritérií.

Profi hledání

Profi hledání uživatelům umožňuje vyhledávání záznamů primárních dokumentů pouze v předem zvolených sekundárních informačních zdrojích či předmětových kategoriích, dodatečné upřesnění rešeršního dotazu a zobrazení historie předchozích vyhledávání.

Subjektivní hodnocení:

Profi hledání v Jednotné informační bráně se svým charakterem blíží pokročilému vyhledávání v odborných databázích. I pro něj však platí moje připomínka týkající se absence možnosti dodatečného přidávání, případně i odebírání řádků pro rešeršní dotaz u pokročilého vyhledávání. Tato možnost by byla podle mého názoru uživatelsky přívětivější než nabízená možnost dodatečného upřesnění rešeršního dotazu. Také se domnívám, že by stálo za úvahu sloučení pokročilého hledání a profi hledání do jediné funkce.

Personalizace prostředí pro registrované uživatele

Po bezplatné registraci pomocí jednoduchého formuláře může uživatel využívat soubor služeb „Můj prostor“:

• „E-schránka“ k přidávání a dlouhodobému uchování konkrétních záznamů (této služby mohou pro krátkodobé uchování záznamů, tj. až do opuštění systému, využívat též neregistrovaní uživatelé),
• „Moje zdroje“ pro tvorbu vlastních vyhledávacích skupin sekundárních informačních zdrojů,
• „Moje e-časopisy“ pro ukládání elektronických časopisů z dostupného seznamu,
• „Uložené dotazy“ pro archivaci formulací minulých dotazů a tvorbu tzv. avíz na principu adresného rozšiřování informací (selective dissemination of information, SDI) – vyhledávání podle uložených dotazů v zadaných časových intervalech a v zadaných informačních zdrojích a následné zasílání výsledků těchto periodických vyhledávání na e-mail,
• „Předvolby“ pro nastavení způsobu zobrazení záznamů. (11)

Subjektivní hodnocení:

„Můj prostor“ nabízí registrovaným uživatelům dostatek možností přizpůsobit si prostředí Jednotné informační brány tak, aby se jim v něm dobře pracovalo. Určitě však doporučuji přidání možnosti výběru velikosti používaného písma. Možná by také stálo za úvahu nabídnout uživatelům výběr z několika barevných schémat, aby si mohli zvolit podle svého osobního vkusu to, které jim nejvíce vyhovuje.

Info portál

Pod tímto odkazem naleznou uživatelé Jednotné informační brány nejen nápovědu pro práci s ní, ale také všechny aktuální informace o ní, které jsou užitečné i pro informační instituce mající zájem o zapojení do projektu Jednotná informační brána.

Info portál je velmi jednoduše a přehledně roztříděn do několika základních kategorií: Úvod, Vyhledávač, Pro uživatele, Pro knihovny, O projektu, Akce, Fórum. Vlevo se nachází sloupec Navigace, ze kterého je možné se přímo dostat do zvolené sekce. Vpravo nahoře se nachází políčko pro fulltextové vyhledávání, nad ním pak odkaz na zobrazení mapy celého portálu http://info.jib.cz.

Všechny důležité aktuality týkající se Jednotné informační brány jsou v komplexní podobě uveřejňovány v Informačním zpravodaji JIB – občasníku s nepravidelnou periodicitou. Všechna čísla, která dosud vyšla, se ve formátu PDF nacházejí na stránce http://info.jib.cz/informace-pro-uzivatele/zpravodaj-jib/. Z této stránky je též možné přihlásit se k odběru tohoto zpravodaje zadáním e-mailové adresy. (12)

Subjektivní hodnocení:

Orientaci v Info portálu shledávám přehlednou a uživatelsky přívětivou. Nápověda i všechny ostatní informace o Jednotné informační bráně jsou velmi obsáhlé. Kladem je možnost fulltextového vyhledávání.

Generátor přímých vyhledávacích odkazů

V nejnovější verzi Jednotné informační brány lze spouštět předdefinované rešeršní dotazy z vnějšího prostředí prostřednictvím Generátoru přímých vyhledávacích odkazů. Díky těmto vyhledávacím odkazům odpadá koncovému uživateli nutnost přihlášení se do Jednotné informační brány a následného výběru sekundárních informačních zdrojů a formulace rešeršního dotazu, který je po kliknutí na vyhledávací odkaz automaticky spuštěn přímo v prostředí Jednotné informační brány. (13) Velká přednost těchto přímých vyhledávacích odkazů v porovnání se statickými bibliografickými soupisy spočívá v aktuálnosti vyhledaných záznamů vzhledem k tomu, že rešeršní dotaz je pokaždé opětovně znovu zadáván do systému. (14)

Subjektivní hodnocení:

Kladem přímých vyhledávacích odkazů na Jednotnou informační bránu je to, že uživatel nemusí opouštět webovou stránku a přímo z ní se dostane do Jednotné informační brány, kde případně může dotaz dodatečně upravit. Protože po kliknutí na odkaz vyhledávání vždy nově proběhne, jsou navíc nalezené záznamy pokaždé aktuální.

Vyhledávací okénko Jednotné informační brány

Pokud se na webové stránce knihovny nachází vyhledávací okénko Jednotné informační brány, mohou koncoví uživatelé vyhledávat v Jednotné informační bráně, aniž by museli opustit webovou stránku knihovny a připojit se přímo na úvodní stránku Jednotné informační brány. Toto okénko se na webovou stránku knihovny zabudovává pouze vložením specifického HTML kódu, který se nachází na stránce http://info.jib.cz/informace-pro-uzivatele/vyhledavaci-okenko-jib/vyhledavaci-okenko-jib-pro-vase-webove-stranky. (15)

Subjektivní hodnocení:

Na rozdíl od přímého vyhledávacího odkazu zde uživatel může přímo určit pojem, který bude vyhledáván. Jedná se však pouze o základní vyhledávání bez možnosti výběru dalších vyhledávacích parametrů jako např. informačních zdrojů, ve kterých se bude vyhledávat, konkrétních polí záznamu atd. Ty může uživatel určit pouze dodatečně.

Uživatelé Jednotné informační brány

Dá se říci, že uživatelem volně dostupných informačních zdrojů Jednotné informační brány se může stát v podstatě kdokoliv, kdo má přístup k Internetu, a to bez ohledu na místo, kde se právě fyzicky nachází, nebo na registraci v knihovně.

Placené (licencované) informační zdroje však mohou využívat pouze ti uživatelé, kteří jsou registrováni v některé informační instituci zapojené do projektu Jednotná informační brána, která má tyto zdroje předplacené či je vlastní, a zároveň pracují na počítači, jehož IP adresa je v této instituci registrována. (16)

Přebírání záznamů primárních dokumentů pomocí Jednotné informační brány

Díky možnosti přebírání bibliografických záznamů mezi knihovnami odpadá katalogizátorům nutnost znovu vytvářet záznamy, které již jednou byly v nějaké knihovně vytvořeny.

Pro přebírání záznamů primárních dokumentů lze využít kterýkoliv prohledatelný informační zdroj v Jednotné informační bráně připojený prostřednictvím protokolu Z39.50. Pro vyhledávání jsou využívány profily představující sekvenční seznamy zdrojů, definované na základě potřeb jednotlivých knihoven. Dotaz je postupně rozesílán jednotlivým sekundárním informačním zdrojům v seznamu podle předem určeného pořadí, většinou stanoveného podle důležitosti. Nejdůležitějším informačním zdrojem pro knihovnu je tedy takový zdroj, který se jí složením svého knihovního fondu a způsobem zpracování záznamů nejvíce podobá. Jsou-li záznamy nalezeny již v prvním informačním zdroji, vyhledávání končí, jinak pokračuje dále.

Délka doby vyhledávání záznamů závisí zejména na rychlosti vzdálené databáze a na počtu vyhledaných záznamů.

Konverzi formátů a znakových sad zabezpečuje speciální konvertor společnosti Multidata Praha (v českém prostředí jde nejčastěji o konverzi mezi formáty UNIMARC a MARC 21). (17)

Popis a hodnocení knihovních fondů prostřednictvím metody konspektu

Mezi důležité předpoklady pro optimální fungování Jednotné informační brány patří jednotné věcné zpracování knihovních fondů účastnických knihoven, budování souborů věcných autorit, spolupráce při budování i při využívání knihovních fondů a v budoucnu též dělba odpovědnosti za budování dílčích oborových informačních bran pod záštitou Jednotné informační brány. Komplexnímu zpřístupnění knihovních fondů českých knihoven a snadnému nalezení požadovaných informací však brání jednak nedostatečný věcný popis knihovních fondů většiny českých knihoven, jednak absence komplexního pohledu na strukturu knihovních fondů českých knihoven. Jako možné řešení této situace byla pro projekt Jednotná informační brána přijata implementace věcného popisu knihovních fondů českých knihoven pomocí americké metody konspektu, která je prozatím aplikována v Národní knihovně České republiky (18) a v některých dalších českých knihovnách, konkrétně např. v Krajské knihovně Vysočiny v Havlíčkově Brodě nebo ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje. (19)

Předpokladem její implementace je, že účastnické knihovny Jednotné informační brány svůj knihovní fond vyhodnotí pomocí konspektové tabulky, která bude následně prezentována v uživatelsky přívětivé podobě, čímž uživatel získá ucelené informace o struktuře knihovních fondů jednotlivých knihoven. (20)

Současný stav projektu Jednotná informační brána

V současné době je v Jednotné informační bráně možné provádět vyhledávání ve 114 sekundárních informačních zdrojích, (21)z nichž je 87 vhodných pro přebírání bibliografických záznamů. (22)

Během srpna 2007 došlo k přechodu Jednotné informační brány na MetaLib 4, který je přizpůsoben používání v nejnovějších verzích internetových prohlížečů, především Microsoft Internet Explorer 7 a Mozilla Firefox 2. Díky optimalizaci kódu HTML/CSS se stránky rychleji načítají a kvalitněji se zobrazují, jsou podporována čtecí zařízení a zobrazení pro zrakově postižené uživatele. (23)

Specializované oborové brány pod záštitou Jednotné informační brány

Pod záštitou multioborové, specializací prosté Jednotné informační brány vznikají tzv. oborové informační brány. Postupně má být vytvořeno 24 různých specializovaných oborových informačních bran na základě konspektu. Zatím došlo ke spuštění těchto oborových informačních bran:

• Oborová informační brána Knihovnictví a informační věda (KIV) http://kiv.jib.cz/ je určena knihovníkům, informačním pracovníkům, pedagogům a studentům informačních studií a knihovnictví. Jejími garanty jsou Knihovnický institut Národní knihovny ČR a Ústav informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Byla oceněna Cenou Infora 2007.
• Oborová informační brána pro hudbu a hudební vědu Musica (MUS) http://mus.jib.cz/ je určena hudebním vědcům, studentům hudebních oborů, hudebním pedagogům, hudebním publicistům a hudebním interpretům. Jejím garantem je Hudební oddělení Národní knihovny ČR.
• Oborová informační brána Umění a architektura (ART) http://art.jib.cz/ informačně zabezpečuje oblast architektury, sochařství, malířství, grafiky, uměleckých řemesel, designu, fotografie, památkové péče i jiných příbuzných oborů. Navazuje na projekt Virtuální umělecké knihovny (VUK) a koordinátorem projektu je Knihovna Uměleckoprůmyslového muzea.
• Oborová informační brána Technika (TECH) http://tech.jib.cz/ informačně zabezpečuje oblast přírodních a aplikovaných věd, techniky a medicíny. Jejím garantem je Státní technická knihovna. (24, 25)

ZÁVĚR

Jednotná informační brána bezesporu představuje velmi významný počin na poli českého knihovnictví. Je uživatelsky přívětivá zejména v tom, že uživatel nemusí prohledávat více informačních zdrojů jeden po druhém, ale může je pohodlně prohledat všechny najednou v jednom prostředí prostřednictvím jediného rešeršního dotazu. Další její významný klad spočívá v integraci veškerých dostupných souvisejících služeb k záznamu na jednom místě prostřednictvím SFX.

Počítá se s tím, že v budoucnu pod záštitou univerzální Jednotné informační brány postupně vznikne celkem 24 specializovaných oborových informačních bran.

ODKAZY NA POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE

(1) Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy [online], 2004 [cit. 2.6.2008]. URL: <http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=ktd>

(2) STOKLASOVÁ, Bohdana. Oborové informační brány. In Moderní informační a komunikační technologie v knihovnictví 2003. Praha: Státní technická knihovna, 2003. s. 50.

(3) NEMEŠKALOVÁ, Hana. Obdobné portály. [online], 17.10.2007, [cit. 4.6.2007]. URL: <http://info.jib.cz/o-projektu/obdobne-portaly/>

(4) STOKLASOVÁ, Bohdana a KRBEC, Pavel. Jednotná informační brána. Praha: Národní knihovna ČR, 2002, s. 10.

(5) STOKLASOVÁ, Bohdana a KRBEC, Pavel. Jednotná informační brána. Praha: Národní knihovna ČR, 2002, s. 18-25.

(6) STOKLASOVÁ, Bohdana. Integrace informačních zdrojů v Jednotné informační bráně a její dopad na strategii knihoven. In Knihovny současnosti 2002. Brno, Sdružení knihoven ČR, 2002, s. 267.

(7) POKORNÝ, Jan. MetaLib. [online], 29.8.2007 [cit. 4.6.2008]. URL: <http://info.jib.cz/o-projektu/metalib/metalib>

(8) POKORNÝ, Jan. Profil Z39.50: profil pro jednoduché vyhledávání a stahování záznamů. Inforum 2004: 10. konference o profesionálních informačních zdrojích [online]. Praha: Albertina icome Praha, c2003 [cit. 4.6.2008]. URL: <http://www.inforum.cz/pdf/2004/Pokorny_Jan.pdf>

(9) STOKLASOVÁ, Bohdana. Integrace informačních zdrojů v Jednotné informační bráně a její dopad na strategii knihoven. In Knihovny současnosti 2002. Brno, Sdružení knihoven ČR, 2002, s. 268.

(10) POSPÍŠILOVÁ, Jindřiška a KOŠŤÁLOVÁ, Karolína. Jednotná informační brána z pohledu služeb. In Knihovny současnosti 2002. Brno, Sdružení knihoven ČR, 2002, s. 385.

(11) NEMEŠKALOVÁ, Hana. Základní nápověda. [online], 16.5.2008 [cit. 4.6.2008]. URL: <http://info.jib.cz/informace-pro-uzivatele/napovedy/zakladni-napoveda>

(12) LEDÍNSKÝ, Martin. Zpravodaj JIB. [online], 31.3.2008 [cit. 4.6.2008]. URL: <http://info.jib.cz/informace-pro-uzivatele/zpravodaj-jib/>

(13) POKORNÝ, Jan. Jak využít Generátor přímých vyhledávacích odkazů. [online], 16.2.2007 [cit. 4.6.2008]. URL: <http://info.jib.cz/informace-pro-uzivatele/generator-primych-odkazu>

(14) POKORNÝ, Jan. JIB: co vám může nabídnout JIB ve své čtvrté verzi. Čtenář, 2008, roč. 60, č. 1, s. 25.

(15) POKORNÝ, Jan. Vyhledávací okénko JIB pro vaše webové stránky – návod na nastavení. [online], 17.10.2007 [cit. 4.6.2008]. URL: <http://info.jib.cz/informace-pro-uzivatele/vyhledavaci-okenko-jib/vyhledavaci-okenko-jib-pro-vase-webove-stranky>

(16) POSPÍŠILOVÁ, Jindřiška. Jednotná informační brána. [online], 4.9.2007 [cit. 4.6.2008]. URL: <http://info.jib.cz/>

(17) LEDÍNSKÝ, Martin. Přebírání záznamů prostřednictvím JIB. [online], 6.12.2006 [cit. 4.6.2008]. URL: <http://info.jib.cz/informace-pro-knihovny/prebirani-zaznamu/prebirani-popis>

(18) STOKLASOVÁ, Bohdana. Integrace informačních zdrojů v Jednotné informační bráně a její dopad na strategii knihoven. In Knihovny současnosti 2002. Brno, Sdružení knihoven ČR, 2002, s. 275-276.

(19) KOVÁŘOVÁ, Dana. Metoda Konspektu jako nástroj budování a správy knihovního fondu a její uplatnění v České republice. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav české literatury a knihovnictví. Kabinet knihovnictví, 2007, s. 41-42. Vedoucí diplomové práce Mgr. Silvie Presová.

(20) STOKLASOVÁ, Bohdana. Využití konspektu v českých knihovnách: perspektivy a harmonogram. In Popis a zpřístupnění dokumentů: nová výzva = Document description and access: a new challenge: 27.-31. května 2001, Beroun, Česká republika. Praha: Knihovna Akademie věd ČR, 2002, s. 75-83.

Citace podle: KOVÁŘOVÁ, Dana. Metoda Konspektu jako nástroj budování a správy knihovního fondu a její uplatnění v České republice. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav české literatury a knihovnictví. Kabinet knihovnictví, 2007, s. 19. Vedoucí diplomové práce Mgr. Silvie Presová.

(21) LEDÍNSKÝ, Martin. MetaLib – prohledatelné zdroje. [online], 17.10.2007 [cit. 4.6.2008]. URL: <http://info.jib.cz/informace-pro-knihovny/zdroje-a-knihovny/metalib-prohledatelne-zdroje>

(22) LEDÍNSKÝ, Martin. MetaLib – prohledatelné zdroje – vhodné pro přebírání záznamů. [online], 17.10.2007 [cit. 4.6.2008]. URL: <http://info.jib.cz/informace-pro-knihovny/zdroje-a-knihovny/metalib-prohledatelne-zdroje-vhodne-pro-prebirani-zaznamu>

(23) Informační zpravodaj Jednotné informační brány. [online], 12.8.2007 [cit. 4.6.2008]. Vychází nepravidelně. URL: <http://info.jib.cz/informace-pro-uzivatele/zpravodaj-jib/zpravodaj_07.pdf/view>

(24) POKORNÝ, Jan. JIB: co vám může nabídnout JIB ve své čtvrté verzi. Čtenář, 2008, roč. 60, č. 1, s. 26.

(25) Informační zpravodaj Jednotné informační brány. [online], 31.3.2008 [cit. 4.6.2008]. Vychází nepravidelně. URL: <http://info.jib.cz/informace-pro-uzivatele/zpravodaj-jib/zpravodaj_08.pdf/view>