Jason Farradane

Z WikiKnihovna
Jason Farradane
 
Polsko
Datum a
místo úmrtí 		27. června 1989
North Yorkshire, Velká Británie
  -
  ženatý,
  -
  britské
Vzdělání Imperial College London, Velká Británie
Pracoviště City Univerzity

Centrum pro informační vědy Bulletin of the Institute of Information Scientists Information Storage and Retrieval

  Jason Farradane Award, 1979
Známý pro Jason Farradane Awards, pojmenování informační vědy,

Jason Farradane (1906-1989) je původem polský rodák, který po emigraci do Anglie rozhodl studovat chemii. U chemie však dlouho nezůstal, později se začal zajímat o dokumentaristiku a později o informatiku. Tohle vedlo k tomu, že nakonec Jason Farradane jako první použil jako první termín Informační věda a tím se tato disciplnína mohla rychleji rozvíjet.

Život

Jason Farradane se narodil 29. září 1906 v Polsku jako Jason Lewkowitsch. Po emigraci do Anglie si změnil příjmení na Farradane na počest dvou britských vědců: Michael Farradane a J. B. S. Haldane. Získal titul z chemie na Imperial College roku 1929 v Londýně, poté začal pracovat jako chemik a dokumentarista. Pracoval na Ministerstvu námořnictví a zásobování ve výzkumu během 2. světové války. Stál v čele sloučení polí v informatice, v roce 1948 přednesl pojednání na konferenci vědeckých informací Královské společnosti o vědeckém přístupu k dokumentaci. Stal se významným členem výzkumné skupiny klasifikace, která byla vytvořena jako výsledek této konference. Přispěl k teorii klasifikace prostřednictvím rozvoje, kterou nazval :"relační teorie indexování". Byl při založení Ústavu informačních vědců v roce 1958 (profesionální soubor informačních pracovníků), první akademické kurzy v informační vědě se začaly přednášet v roce 1963 v City univerzity v Londýně dříve Northampton, ve které se stal kvůli svému vlivu ředitelem Centra pro informační vědy v roce 1966.

Význam pro informační vědu

Jason Farradane jako první použil pojem Informační věda.[1] Jeho vliv na obor informační vědy však sahá o dost dále. Po tom, co prezentoval dokument s názvem Vědecký přístup k dokumentaci na informační vědecké konferenci v Londýně, zvýšil povědomí o informační vědě a na základě toho se později stal představitelem seskupení Klasifikační výzkumné skupiny (z angl. Classification Research Group, skrátene: CRG) a přispěl do klasifikační teorie tím, že vymyslel něco, co nazval “relační teorie“ indexování.[2] Ve Velké Británií založil kurz pro informační vědu na Northampton Univerzite Pokročilých Technologií a také byl zakládajícím členem Ústavu informačních vědců, kteří od roku 1979 oceňují významné osobnosti v informační vědě, přičemž prvním oceněným se stal symbolicky Farradane a od toho roku nese ocenění pojmenovaní po něm. Také byl Farradane editorem pro akademický žurnál Bulletin of the Institute of Information Scientists a šéfredaktorem pro Information Storage and Retrieval.[3]

Teoretický přínos pro informační vědu

Hlavním Farradaneovým teoretickým přínosem pro informační vědu bylo, když v roce 1960 vymyslel pro relační analýzu protipól k tehdejším umělým klasifikačním a indexovacím systémům, když odvodil devět kategorií vztahů mezi pojmy v dokumentech (přičemž vycházel ze svých studií psychologie myšlení). Vzhledem k složitosti relační indexovací struktury nebyli vhodné pro současné počítačové aplikace a tak zůstali jen na báze teoretického vývoje.[4]

Relační indexování v kontextu zdravotnictví - využití v praxi

Relační indexování se přehodnotilo v kontextu zdravotnictví a spotřebitele, využívá psychologické paradigma, které je založené na vztahu mezi koncepcemi, které staví na osách sdružování a diskriminace. Zatímco tento systém nebyl nikdy široce přijat v indexování, nyní poskytuje užitečný základ pro analýzu diskursu informací o zdraví spotřebitelů, zejména v souvislosti s Alzheimerovou chorobou. Použitím Farradanových relačních operátorů se analyzují textové informace lékařskými odborníky a to u pacientů trpících Alzheimerovou chorobou. Tato studie zjistila, že se mezery v lékařských znalostech o této nemoci projevují v matrici jako napětí mezi sdružením a funkční závislostí. Na druhé straně svědectví pacientů s touto chorobou ukázalo napětí mezi vlastními aktivitami a rozměrovými vztahy: mezi nepřechodnými aktivitami na jedné straně a na druhé straně silnou touhu vyprávět příběhy jejich životů. Závěry této studie naznačují, že Farradanův relační systém má potenciál k identifikaci důležitých rozdílů mezi profesionály a zdravím spotřebitelů, vylepšit zakořeněné vztahy v oblasti zdraví spotřebitele na webu informačních systémů.[5]

Ocenění

  • V roku 1979 mu udělil Ústav Informačních vědců cenu pojmenovanou po něm, Jason Farradane Award, za jeho přínos do informační vědy, výuky a výzkumu.

Jason Farradane Award

Cenu uděluje UKeiG (the UK eInformation Group) pro jednotlivce anebo skupiny jako uznání za vynikající práci v informační profesi. Cena zahrnuje aktivity v informační profesi v širším slova smyslu (UKeiG Tony Kent Strix Award se spíše zaměřuje na získávání informací).

Kritéria

Cena je udělována za vynikající příspěvek k informačnímu povolání tím, že bude splňovat jednu nebo více z následujících kritérií:

  • zvýšení profilu informační profese v organizaci nebo v jiné oblasti způsobem, který se stal vzorem pro ostatní,
  • projevování znamenitosti ve vzdělávání a výuce v informační vědě,
  • významný příspěvek k teorii a praxi informační vědy a informačního managementu.

Klíčové vlastnosti, která porota hledá v nominacích, jsou inovace, iniciativa, originalita a praktičnost. Cena je otevřená jednotlivcům anebo skupinám kdekoliv na světě. Nominace by měli mít podobu krátkého popisu, spolu s platnými kontaktnímu údaji, zahrnuje se zde veškerá dokumentace, odkazy nebo adresy URL, která mohou podporovat nominaci.[6]

Stručný seznam vybraných vítězů

  • 1979 - Jason Farradane, přínos v informační vědě.
  • 1985 - Phil Holmes, cena za úspěšné uplatňování technologických pokroků v rozvoji knihoven, zejména British Library a Pearl.
  • 1993 - Peter Ingwersen získal cenu jako uznání za své služby v informační vědě.
  • 2005 - Michael Koenig, zakládající děkan vysoké informační školy a informatiky na Long Island University, za celoživotní práci vědeckého bádání v knihovně a informační vědy.
  • 2011 - Spojené království - Rada pro výzkum repozitářů, cenu získala pro mimořádný přínos informační profese v podpoře řízení úložiště a správu jako uznávané a respektované povolání.
  • 2013 - Profesor Charles Oppenheim získal cenu pro zviditelnění informační profese, za jeho příspěvky k teorii a praxi.
  • 2014 - Profesor Blaise Cronin a Lucy Tedd, v obou případech šlo o prokázání excelence v oblasti výuky v informatice pro zviditelnění informační profese.[7]BlaiseConinLucyTedd.jpg

Publikace

Konferenční publikace:

  • Jason Farradane: The Basis for a Theory of Information Retrieval. SIGIR 1981: 1-3

Články:

  • Jean Tague, Jason Farradane: Estimation and reliability of retrieval effectiveness measures. Inf. Process. Manage. 14(1): 1-16 (1978)
  • Jason Farradane, J. M. Russell, Penelope A. Yates-Mercer: Problems in information retrieval: Logical jumps in the expression of information. Information Storage and Retrieval 9(2): 65-77 (1973)
  • Jason Farradane: The problems of input and their implications in mechanization. Information Storage and Retrieval 4(2): 253-256 (1968)
  • Jason Farradane: Concept organization for information retrieval. Information Storage and Retrieval 3(4): 297-314 (1967)
  • Jason Farradane: Introduction. Information Storage and Retrieval 1(1): 1 (1963)
  • Jason Farradane: Relational indexing and classification in the light of recent experimental work in psychology. Information Storage and Retrieval 1(1): 3-11(1963)[8]


Literatura

  1. ↑ 1995. KENT, Allen. Encyclopedia of Library and Information Science: Volume 56 - Supplement 19: Accreditation and the Academic Library to The Use of an Animated Tutor in Teaching Chinese. CRC Press, s. 137.
  2. ↑ 2014. QUINN, Marry Ellen. Historical Dictionary of Librarianship: Jason Farradane. Rowman & Littlefield Publishers, s. 114. ISBN 978-0810878075.
  3. ↑ 2003. FEATHER, John a R STURGES. International encyclopedia of information and library science. New York: Routledge, s. 193. ISBN 0415259010.
  4. ↑ 2003. FEATHER, John a R STURGES. International encyclopedia of information and library science. New York: Routledge, s. 193. ISBN 0415259010.
  5. ↑ EDITED BY ALAN GILCHRIST, Judi Vernau. 2012. Facets of knowledge organization: proceedings of the ISKO UK second biennial conference, 4th-5th July, 2011, London. Bingley, U.K: Emerald. ISBN 978-1-78052-614-0.
  6. ↑ 2014 Call for Jason Farradane Nominations [online]. 2014 [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.cilip.org.uk/uk-einformation-group/2014-call-jason-farradane-nominations
  7. ↑ Jason Farradane Award Winners [online]. 2014 [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.cilip.org.uk/uk-einformation-group/awards-and-bursaries/jason-farradane-award/jason-farradane-award-winners
  8. ↑ Dblp: computer science bibliography [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: http://dblp.uni-trier.de/pers/hd/f/Farradane:Jason

Externí zdroje

Držitelé cen Jasona Farradana: http://www.cilip.org.uk/uk-einformation-group/awards-and-bursaries/jason-farradane-award/jason-farradane-award-winners



Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Jason_Farradane&oldid=51774“