Hans Peter Luhn
| Hans Peter Luhn | |
|---|---|
Barmen, Německo | |
| Datum a místo úmrtí |
19. srpna 1964 New York, USA |
| New York, USA | |
| Vzdělání | gymnázium v Německu tiskařství v Sankt Gallen, Švýcarsko |
| Pracoviště | International Acceptance Bank v New Yorku Textile Machine Works in Reading v Pensylvánii H.P. Luhn & Associates IBM |
| schválení Americkou chemickou společností (American Chemical Society) užití KWIC (Key Word in Context) metody indexování a vydání publikace Chemical Titles za účasti této metody. | |
| Známý pro | Luhn-10 Algoritmus |
Hans Peter Luhn (1. 7. 1890 - 1. 8. 1964), Američan německého původu, byl jedním z prvních představitelů informační vědy, k níž se dostal skrze inženýrství. H. P. Luhn se zabýval využitím strojů při získávání a šíření informací, a také jejich zapojení jako zařízení k tvorbě indexů a abstraktů. Jeho jméno bude vždy spojeno s termínem KWIC (Key Word in Context – klíčová slova v kontextu) indexy a SDI (Selective Dissemination of Information – selektivní distribuce informace). Kromě těchto dvou metod je také průkopníkem v užití mechanických, a později elektronických, zařízení pro zpracování textových materiálů.
Život
Hans Peter Luhn se narodil 1. července 1896 ve městě Barmen (dnes součástí města Wuppertal) v Německu. Zemřel 19. srpna 1964 v New Yorku (v části Armonk, ve věku 68 let). Narodil se jako první syn v rodině proslulého tiskaře.
Střední školu (gymnázium) vystudoval v Německu. Po dokončení gymnázia odjel do Švýcarska do města Sankt Gallen studovat tiskařství, aby mohl převzít povolání po otci. Dostalo se mu vzdělání v oblasti technologií, fyziky a statistiky. Již dříve byl znám svou vynalézavostí, obzvlášť v oblasti navrhování děrných štítků.
Jeho pobyt ve Švýcarsku přerušila 1. světová válka, ve které sloužil u německé armády. Působil jako sdělovací důstojník (ve Francii, Turecku, Rumunsku a Bulharsku). Po skončení války se vrátil ke studiím ve Švýcarsku.
Na začátku 20 let se začal zabývat textilním průmyslem, díky čemuž byl nucen se roku 1924 přestěhovat do USA (nejprve pracoval v Itálii). Nějaký čas zastupoval německou společnost jako agent, nicméně kvůli finančním problémům si byl nucen hledat novou práci.
Po nějaký čas pracoval v bance jako bankovní úředník. Po krátké době byl povýšen na finančního tajemníka (v International Acceptance Bank v New Yorku).
Roku 1927 se vrátil k textilnímu průmyslu – začal pracovat jako asistent prezidenta textilní společnosti Textile Machine Works in Reading v Pensylvánii. Do roku 1930 si připsal 10 patentů. Roku 1933 si založil vlastní poradenskou firmu H.P. Luhn & Associates. Následně jsou mu uděleny další patenty.
Ke společnosti IBM se připojuje roku 1941 (oddělení vývoje). V této době má na svém kontě 20 patentů – některé z nich prodal společnosti IBM. Původně byl najat jako vývojář. Byla mu přidělena skupina pracovníků, kancelář a laboratoř. Měl pro své výzkumy značně volnou ruku. Byl zaměstnán v New Yorku v oblasti Armonk a následně v oblasti Poughkeepsie.
Po skončení 2. světové války se se svým týmem 25 pracovníků zajímal o možnost zvýšení počtu informací na děrném štítku.
Roku 1948 byl požádán Thomasem W. Watsonem (prezident IBM) o spolupráci na projektu usilující o zlepšení zacházení s chemickými informacemi. Na projektu se také podílel James W. Perry a Malcolm Dyson.
Vynalezli a vyzkoušeli průkopnický elektronický systém pro vyhledávání informací (pioneer electronic information searching system) – známý jako Luhn scanner. Byl to jeho první počin v oblasti dokumentace. Po roce 1948 věnoval téměř veškerý svůj čas projektům v oblasti získávání informací (stále pro společnost IBM). Díky spolupráci s Dysonem a Perrym se začal zajímat o kódování chemických informací.
Výsledkem jeho výzkumů za použití rejstříku KWIC byla v roce 1960 publikace Chemické názvy (Chemical titles) - první komerční aplikace a první publikace zpracovaná pomocí počítače na světě. Z IBM odchází roku 1961, kdy má na svém kontě 80 patentů. Umírá 19. srpna 1964 v New Yorku.
Práce
Recipe guide byl Luhnovým prvním vynálezem souvisejícím s vyhledáváním informací. Označovaný jako Cocktail Oracle umožňuje uživatelům tohoto systému pomocí „optické shody“ rychle určit, jaký koktejl je možné připravit podle ingrediencí v jejich regálech.
Tajemství LUHN-10 Algoritmu – An Error Detection Metod Jedním z nejvíce používaných algoritmů pro kontrolu chyb na základě šifrování je LUHN-10 Algoritmus. Jednoduchá, ale efektivní metoda zjišťování chyb je běžně užívaná ve společnostech a organizacích při zakládání účtů a tvorbě členských čísel. Algoritmus je specifikován normou ISO-7812-1 a definován jako běžný formát pro kreditní karty. Stejně jako ISBN používané pro identifikaci knih, ukazuje číslo kreditní karty, že bylo speciálně vytvořeno pro včlenění systému detekce chyb. Kódy pro kontrolu chyb jsou často přímo vytvořeny pro známé aplikace, kde se očekávají určité typy chyb. Poslední cifra v čísle má na starost fungování systému detekce chyb. Je vypočítáno, že pokud se číslo vytvoří takovýmto způsobem, může kontrolovat chyby v komplexním měřítku, kdykoli je číslice přepsána nebo přenesena.
4563 9601 2200 1999
The final digit is added for error control.
Kdo používá LUHN-10 Algoritmus?
LUHN-10 Algoritmus používají ve svých klientských číslech následující organizace: - Air Canada Aeroplan Membership Numbers (9 číslic) - CAA Membership Numbers (16 číslic) - Canadian SIN - Social Insurance Numbers (9 číslic) - Canadian GST Registration Numbers (9 číslic) - Found on receipts as 'R123456789' - Province of NB Medicare Numbers (9 číslic)4
Na webových stránkách University of New Brunswick, Fredericton, NB, Canada je k vyzkoušení LUHN-10 Nástroj pro detekci chyb.(http://www.ee.unb.ca/cgi-bin/tervo/luhn.pl)
Jedním z mezníků v Luhnově kariéře byla jeho účast na Mezinárodní konferenci vědeckých informací ve Washington, DC v roce 1958, kde hovořil o metodě automatické tvorby abstraktů dokumentů.
H. P. Luhn v roce 1958 jako první použil termínu business intelligence, jenž definoval jako „schopnost porozumění vzájemným vztahům daných faktů směřovaná k vytyčenému cílï2“. Výraz se poprvé objevil v jeho článku Business Ingelligence System, který předkládal samočinnou metodu, poskytující aktuální informace vědcům a inženýrům, jež čelili stále rostoucímu množství literatury. Luhnova technologie předpokládala, že text bude ve strojově čitelné podobě. Jeho systém měl tvořit abstrakty automaticky, výsledkem měl být text obsahující abstrakt a relevantní bibliografické informace. Tento systém výběrového rozšiřování na selekční bázi, známý jako SDI systém, se užívá dodnes.
Členství ve společnostech a organizacích, ocenění atd.
Luhn byl členem plánovacího výboru pro Mezinárodní konferenci vědeckých informací (International Conference on Scientific Information), která se konala v roce 1958 ve Washingtonu, D.C. Zde Luhn prezentoval svoji práci na téma strojově zpracované permutované/rotované rejstříky (permuted indexes) - KWIC/KWOC.
Dalším profesním triumfem H. P. Luhna bylo v roce 1960 schválení Americkou chemickou společností (American Chemical Society) užití KWIC (Key Word in Context) metody indexování a vydání publikace Chemical Titles za účasti této metody.
Publikační činnost
Monografie
H.P. Luhn: pioneer of information science; selected works autoři: H. P. Luhn a C. K. Schultz, publikováno 1968
Články
1952 - The IBM electronic information searching system
1953 - A new method of recording and searching information
1957 - A Statistical Approach to Mechanized Encoding and Searching of Literary Information
1958 - The IBM universal card scanner for punched card information searching systems
1958 - The Automatic Creation of Literature Abstracts
1958 - A Business Intelligence System
1959 - Row-by-row scanning systems for IBM punched cards as applied to information retrieval problems
1959 - Keyword-in-context index for technical literature (KWIC index)
1961 - The clarification, unification & integration of information storage & retrieval
1961 - Selective dissemination of new scientific information with the aid of electronic processing equipment
1963 - Automation and scientific communication
Použitá literatura
1. WILLIAMS, Robert V. Hans Peter Luhn and Herbert M. Ohlman : Their Roles in the Origins of Keyword-in-Context/Permutation Automatic Indexing. Journal of the American Society for Information Science and Technology. 2010, 61, 4, s. 835-839.
2. WEDGEWORTH, Robert. World encyclopedia of library and information services. Chicago : American Library Association, 1993. s. 524-525
3. LUHN, H. P. Pioneer of Information Science. New York : Spartan Books, 1968.
4. PAUKEROVÁ, Kateřina. Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990 - část. 2: 1950 - 1959. Inflow: information journal [online]. 2008, roč. 1, č. 3 [cit. 2011-05-19].
5. The University of South Carolina : School of Library and Information Science [online]. 14. 1. 1998 [cit. 2011-05-19]. Hans Peter Luhn.
6. Hans Peter Luhn. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-19].
