Eugene Garfield
Eugene Garfield | |
---|---|
New York, USA | |
Datum a místo úmrtí |
26. února 2017 Pensylvánie, USA |
USA | |
Vzdělání | University of Colorado, Columbia University, Univesity of Pennsylvania |
Pracoviště | |
Award of Merit, Herman Skolnick Award, Hall of Fame Award, Patterson-Crane Award,
John Scott Award, Winifred Sewell Prize for Innovation in Information Technologies in Biomedical & Life Sciences Librarianship | |
Známý pro | ISI Web of Knowledge, Citation indexes for science |
Eugene Garfield (*1925, New York) je významný informační vědec, citační analytik, scientometrik a bibliometrik. V současné době je vysloužilým předsedou Ústavu vědeckých informací (Institute for Scientific information) se sídlem ve Filadelfii a prezidentem a zakládajícím editorem časopisu The Scientist.
Život a kariéra
Narodil se v New Yorku v roce 1925. Nejdříve studoval na University of Colorado a v Berkeley, poté na Columbia University, kde získal v roce 1949 titul B.S. v oboru chemie, a v roce 1954 titul M.S. v oboru knihovnictví. Doktorské studium absolvoval na popud svého nejlepšího přítele Casimira Borkowského[1] na Univesity of Pennsylvania v roce 1961 v oboru chemická lingvistika.
V letech 1949-1950 pracoval jako laboratorní chemik ve firmě Evans Research & Development Corp. 1950-1951 byl výzkumným chemikem na Columbia University. Po absolvování bakalářského studia, na počátku padesátých let, se angažoval v projektu Vojenské lékařské knihovny na Universitě Johnsona Hopkinse, kde se věnoval třídění a indexování dokumentů z lékařských novin a časopisů a prováděl pokusy ne děrnoštítkovém stroji od firmy IBM.[2] Zde mu také vedoucí projektu doporučil, aby začal studovat knihovnictví. Po absolvování magisterského studia se začal věnovat obchodu a našel zaměstnání jako poradce při dokumentaci. 1954-1960 založil akciovou společnost DocuMation, Inc., kde pracoval jako předseda, později ji přejmenoval na Eugene Garfield Associates. Během toho pracoval na svém doktorském studiu. Založil ISI (Institute for Scientific Informations) a zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index) na základě analýzy citací v jednotlivých odborných pracích. Během své kariéry rovněž pracoval jako pomocný profesor Počítačové a informační vědy na universitě v Pensylvánii.[3] 1960-1992 Prezidentem a výkonným ředitelem v Institutu pro vědecké informace. V letech 1986-2000 vydavatelem a šéfredaktorem časopisu The Scientist. Od roku 1993 je Eugene Garfield vysloužilým předsedou Ústavu pro vědecké informace (ISI). V letech 1998-2000 také předsedou ASIS&T (American Society for Information Science & Technology). A od roku 2001 předsedou časopisu The Scientist s.r.o.
V poslední době se Eugene Garfield zabývá rozvojem algoritmické historiografie. Postupně vyvinul a patentoval HistCite systém, tedy bibliometrickou analýzu a vizualizační software, který pomáhá knihovníkům a výzkumníkům rozlišit nejvýznamnější práce na dané téma a ukazuje jejich vzájemné vztahy. Kromě toho udržuje doktor Garfield náročný program vystoupení a prezentací na velmi vysoké úrovni, účastní se konferencí a sympozií. Hlavními tématy jsou vědecké vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucí trendy v dokumentaci informací v lékařství, ekonomický a sociální dopad základního výzkumu, hodnota pokusů na zvířatech, kreativita ve vědě a spousta jiných témat.[4]
V posledních 25 letech publikoval přes 1000 esejí.[4] A ačkoli vystudoval knihovnictví, povolání knihovníka nikdy nevykonával. Sám sebe nazývá informačním inženýrem, ačkoliv tento termín mu bylo zakázáno používat, protože nevlastní inženýrský diplom. Proto se spokojuje s označením informační vědec. Někteří lidé ho označují za scientometrika a bibliometrika, ale on dává přednost přesnějšímu označení citační analytik.[1]
Práce
Přínos Eugena Garfielda v oblasti vědy – Web of Science, ISI
Eugene Garfield je průkopníkem v oblasti bibliometrie a jeho výzkum vedl k vytvoření Web of Science (WoS). WoS je hlavní součástí ISI Web of Knowledge, který podporuje všechny úrovně vědeckého výzkumu v prostředí akademickém, podnikovém, vládním a neziskovém.[5] Jedná se o nejvýznamnější světový informační zdroj v oblasti výzkumu a vývoje.[6] Obsahuje informace o článcích, jejich autorech, obsahu a referencích, citovanosti a edičních údajích.[7] Vyhledat lze bibliografické záznamy včetně abstraktů, citace prací autorů a v některých případech i plné texty. Tato databáze obsahuje pět citačních indexů (databází): Science Citation Index Expanded (přírodní a technické vědy), Social SCI (společenské vědy), Arts & Humanities CI (humanitní vědy a uměnovědy), Conference Proceedings CI – Science / Social Sciences & Humanities (obory přírodních a technických věd / obory společenských a humanitních věd, uměnověd).[6]
Již v roce 1958 položil Garfield základy Institutu pro vědecké informace (Institute for Scientific Information – ISI). Roku 1992 převzala tuto organizaci společnost Thomson Corporation.[5]
Průlomová teoretická práce – Citation Indexes for Science
V roce 1955 Garfield publikoval návrh na systematické citační indexování – Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas. V této inovativní práci představil informační nástroje, které vědcům umožní zrychlit výzkumný proces, vyhodnotit dopad jejich práce, identifikovat trendy ve vědě a vysledovat historii moderního vědeckého myšlení.[5]
Před Garfieldovou inovací znamenalo vyhledávání relevantních informací v publikovaných vědeckých pracích dlouhý a obtížný proces, jenž často nepřinášel požadované výsledky. Garfield si uvědomoval, že výzkumníci nejsou s to vyhledat veškeré relevantní informace ke své práci, jestliže jsou výsledky z výzkumné a vědecké oblasti limitovány předmětem nebo klíčovými slovy a relevantní práce z jiných oborů jsou ignorovány.[5]
Významný vyhledávací nástroj – Science Citation Index, Impact factor
Indexování bylo dokončeno uvnitř každé vědecké disciplíny. Science Citation Index (SCI – nyní dostupný na Web of Science) integroval data pomocí interdisciplinárních přístupů; výzkumníci z jedné vědní oblasti nezřídka vytvoří práci, která je relevantní i pro vědce z dalších oblastí. Garfieldem navržený citační index může být užitečný i při pátrání po původu určité vědecké myšlenky.[5]
Roku 1964 Garfield představil SCI v pětisvazkové tištěné verzi, jež indexovala 613 časopisů a 1,4 milionu citací. Avšak načítání dat z tištěných indexů bylo časově náročné. O dva roky později byl SCI dostupný na magnetofonové pásce, což rozšířilo jeho používání. Později vyšel na CD-ROM společně s citačními indexy Social Sciences and Arts & Humanities. Z tohoto souboru pak vzešel výše zmiňovaný Web of Science.[5]
SCI byl uznán jako základní a zásadní inovace v oblasti informační vědy, jelikož indexoval všechny typy zdrojových položek – nejen výzkumných článků a recenzí, ale též opravných technických poznámek a seznamů chyb, dopisů, úvodníků, diskuzí apod.[8]
Od roku 1961 je Garfieldova kariéra ve znamení mimořádného vývoje nových informačních nástrojů pro výzkumníky a současně neustálého vylepšování nástrojů stávajících. Mezi nové nástroje patří Index Chemicus, Current Chemical Reactions, nová verze Current Contents (jež pokryla klinické lékařství, chemii, fyziku a další disciplíny), Automatic Subject Citation Alert (osobní selektivní šíření informační služby, nyní zvané Research Alert), the Genuine Article (rychlé dodání dokumentu), citační indexy pro společenské vědy (SSCI) stejně jako pro umění a humanitní vědy (A&HCI), Index to Scientific & Technical Proceedings and Books, Index to Scientific Reviews a další. Přínos těchto informačních nástrojů pro lékaře a výzkumné pracovníky tkví v tom, že přes obrovské množství literatury, které se neustále rozrůstá, umožňují výzkumníkům udržovat krok s elementy, jež přímo souvisí s jejich zájmy.[8]
Garfield vyvinul indexovací systém pro vědeckou literaturu, založený na analýzách citací použitých v rámci dané práce. Odtud vzešel tzv. impakt faktor – měřítko citací vědeckých časopisů, které slouží jako indikátor jejich významu v dané oblasti. Impakt faktor je tím vyšší, čím více citací je v renomovaných časopisech.[3]
Indexováním odborné práce pomocí citace poskytl Garfield výzkumníkům možnost sledovat, na co jednotlivé práce odkazují a kolikrát jsou práce jiných vědců citovány.[5] Citační indexy představují unikátní informační zdroj, jenž je po celém světě využíván pro rešeršní práce, citační analýzy a především pak pro hodnocení úrovně vědeckých a vzdělávacích institucí.[7] Vynález citačních indexů zlepšil vědeckou komunikaci tím způsobem, že pomáhá omezit zdvojení předchozího výzkumu, odhalí nečekané vztahy mezi předměty, určí významné zlepšení z předchozích prací a upozorní na významné opravy publikovaného výzkumu.[8]
Data vyprodukovaná pomocí SCI využívají informační vědci či výzkumní správci k odhalení longitudinálních trendů ve vědecké komunikaci. Tyto údaje využívají též sociologové a historici vědy, aby prozkoumali důležité procesy, fenomény a vývoj v oblasti výzkumu. Neméně důležité jsou pro knihovníky, kteří provádí selekci časopisů, redaktory, jež monitorují relativní dopad a citace svých časopisů, a konečně pro vydavatele, kterým pomáhají rozhodnout se, zda mají např. uvést na trh nový časopis.[8]
Publikování v Current Contents
Garfiled publikoval za posledních dvacet pět let v Current Contents (CC) přes tisíc esejí. CC se staly zásadní a základní složkou klinického výzkumu a výzkumné laboratoře. Uživatelé díky nim mohou každý týden procházet obsahy stránek stovek časopisů a tím udržovat krok s nejnovějšími pokroky ve svém oboru.[8] Efektivnost spočívá právě v rychlosti vyhledání výsledků.
Další aktivity
Počátky Garfieldovy aktivity v oblasti informační vědy – The Welch Project
Eugene Garfield se začal aktivně věnovat oblasti informační vědy v roce 1951, kdy se připojil k the Welch Medical Indexing Project na Johns Hopkins University. Cílem projektu bylo zkoumat základní a aplikované problémy vyhledávání zdravotnických informací a aplikace nových metod indexování biomedicínské literatury. Po absolutoriu na Columbia University (obor knihovnictví) v roce 1954 se stal poradcem pro farmaceutický průmysl, což ho nakonec přivedlo k vytvoření soukromé firmy.[8] V roce 1960 založil Institute for Scientific Information (ISI).[3]
Časopis The Scientist
Garfield pracoval během své kariéry mj. jako asistent profesora výpočetní a informační vědy na University of Pennsylvania.[3] V roce 1986 pak založil The Scientist, čtrnáctideník pro profesionální výzkum, jenž podává zprávy o vývoji a novinkách důležitých pro profesionální i praktický zájem vědců. Poskytuje jim jedinečné fórum pro diskusi, ve kterém mohou řešit otázky týkající se výzkumné komunity a společnosti.[8]
Garfieldovo působení v oboru
Eugene Garfield je v oblasti informační vědy stále aktivní. Nadále udržuje náročný program konferencí, projevů a prezentací před významným publikem z oblasti informační vědy i lékařství. Mezi témata jeho vystoupení patří např. vědecké vzdělávání, budoucí trendy v lékařských zprávách a dokumentech, kreativita ve vědě a další. V posledních letech se mj. věnuje rozvoji algoritmické historiografie (tímto tématem se poprvé zabýval již v roce 1964). Vyvinul a patentoval the HistCite – systém, který výzkumníkům a knihovníkům umožňuje rozlišit nejvýznamnější práce na dané téma, když vyhledávají v elektronických verzích SCI, SSCI nebo A&HCI. Výstupem tohoto softwaru je historiografická chronologická prezentace klíčových děl, přičemž je poukázáno na jejich vzájemný vztah.[8]
Vědecké a profesionální asociace, jichž byl /je Garfield členem [9]
• American Academy of Arts and Sciences, Fellow
• American Academy for Arts & Sciences
• American Chemical Society
• American Library Association
• American Philosophical Society, Philadelphia, PA. - Member
• American Society for Information Science & Technology (Past President)
• American Association for the Advancement of Science (Fellow)
• Authors Guild
• Drug Information Association
• Federation of American Scientists
• History of Science Society
• Institute of Electrical & Electronics Engineers
• International Federation of Science Editors
• Medical Library Association
• National Association of Science Writers
• New York Academy of Sciences
• Society for Scholarly Publishers
• Society for Social Studies of Science
• Special Libraries Association
Roku 1966 bylo Garfieldovi nabídnuto čestné členství v UK Institute of Information Scientists.[10]
Význam pro informační vědu a knihovnictví
Eugene Garfield je bezpochyby jedním z nejvýznamnějších vědců, kteří se zabývají citováním, citační analýzou a vším co s citováním souvisí. Společně s Derekem J. de Sollou Pricem jsou považováni za zakladatele scientometrie.[11] Vědy, která se zabývá měřením kvality a kvantity vědy, snaží se nalézat metody a metriky pro určení těchto aspektů. Obecně lze mluvit o měření výkonnosti vědy.[12]
Celá padesátá léta minulého století pracoval na svém největším projektu citační analýzy. Jeho projekt se stal dokonce podkladem pro vytvoření Googlu.[13] Svůj první článek do časopisu Science napsal na začátku roku 1954 během svého studia knihovnictví, ale byl publikován až po dokončení studia. Článek se jmenoval Forms for Literature Citation.[14] V roce 1955 přišel s teorií impakt faktoru, původně definovaný jako indikátor vypočítaný z citačních rejstříků, které v té době teprve vyvíjel. Formuloval myšlenku hodnocení časopisů podle toho, jaký mají dopad a vliv ve vědě, na základě získaných citací. Vytvářet rejstříky bylo náročné, a tak založil v roce 1958 Institute for Scientific Information. Institut se věnoval vytváření, zpracovávání a vývojem citačních rejstříků. V roce 1961 byl definován rejstřík pro soubor exaktních věd, o deset let později rejstřík sociálních věd a v roce 1979 citační rejstřík humanitních a uměleckých věd. tyto rejstříky jsou dnes dostupné prostřednictvím databáze Web of Knowledge.[3]
Je spolutvůrcem několika krátkých instruktážních filmů, které měli pomoci knihovníkům a informačním pracovníkům používat citační rejstříky.[15] Tři části jsou dostupné na YouTube.[1],[2],[3]
Jeho práce vedla k vývoji několika algoritmů na hodnocení důležitosti informací jako například HITS (Hyperlink-Induced Topic Search) nebo PageRank.
Ocenění a čestné tituly
Vyznamenání a ocenění[16]
• 1953- 54 Grolier Society Fellow, Columbia University
• 1966 Fellow, American Association for the Advancement of Science
• 1966 Fellow, Institute of Information Scientists
• 1975 Award of Merit, American Society of Information Science
• 1977 Herman Skolnick Award, American Chemical Society
• 1977 Hall of Fame Award, Information Industry Association
• 1978 American Society for Information Science Book Award for Best Information Science Book of 1977 (Essays of an Information Scientist, Vol: 1&2, 1962-1976 1980 Award, Chemical Notation Society)
• 1983 Patterson-Crane Award, American Chemical Society
• 1983 John Price Wetherill Medal, Franklin Institute
• 1984 Derek J. de Solla Price Memorial Medal, Scientometrics
• 1986 John Scott Award, City of Philadelphia
• 1987 Distinguished Alumni Award, Columbia University, School of Library Service, New York
• 1988 Dr. honoris causa, Vrije University, Brussels Belgium
• 1990 Ph.D. (honorary), State University of New York, Albany
• 1991 Honorary Fellow, Society for Technical Communication
• 1991 Ph.D. (honorary), Thomas Jefferson University, Philadelphia
• 1993 Honorary Foreign Member, Institute of Marine Biology, Vladivostok, Russia
• 1993 Honorary Fellow, Medical Libraries Association
• 1993 M.D. (hon. caus.), University of Rome, Tor Vergata, Italy
• 1995 M.D. (hon. caus.), Charles University, Czech Republic
• 1997 Honorary Degree from Far Eastern University, Vladivostok, Russia
• 1997 Honorary Membership in the Russian Academy of Sciences, Vladivostok, Russia
• 1999 Avenue of Technology Award, Philadelphia, PA
• 2000 Professor Kaula Award for Library & Information Science, India
• 2001 Winifred Sewell Prize for Innovation in Information Technologies in Biomedical & Life Sciences Librarianship.
• 2001 Awarded by Special Libraries Association Biomedical and Life Sciences Division
• 2004 Ph. D. (Honorary) Drexel University, Philadelphia, PA.
• 2004 Los Angeles Chapter -American Society for Information Science &Technology (ASIST)- Visionary Leader - Contributions to Information Science
• 2005 American Academy of Arts and Sciences, Fellow
• 2007 The Chemical Heritage Foundation - Richard J. Bolte, Sr. Award for Supporting Industries
• 2007 Honorary Degree from Real Academia de Medicina Del Distrito de Granada (Andalucia Oriental) Spain.
• 2007 American Philosophical Society, Philadelphia, PA. - Member
Členství[17]
• Research! America
• Annual Reviews, Inc., Board of Directors
• International Federation of Science Editors
• John Scott Award Advisory Committee
• Journal of Information Science
• Rockefeller University Council
• Scientometrics
• University of Pennsylvania Library, Board of Overseers
• Research! America
• Temple University Health System, Inc. Board of Overseers
Publikace
Kompletní přehled bibliografie Eugena Garfielda je dostupný na jeho oficiálních stránkách (odkaz viz externí zdroje). Na tomto místě jsou uvedeny jen základní publikace a články.
Odkazy na online publikované texty
• Essays of an Information Scientist. Volumes 1–15 (1962–1993) [18]
• Citation Indexing – Its Theory and Application in Science, Technology, and Humanities [19]
• Komentáře v časopise The Scientist (1986–2002) [20]
• Úvodní projevy a prezidentské sloupky na ASIS&T [21]
• Předmluva ke knize Little Science, Big Science ... and Beyond (Derek J. deSolla Price) [22]
• The Use of Citation Data in Writing the History of Science [23]
Bibliografické údaje vybraných článků [24]
• Garfield E, Pudovkin AI, Paris S. "A bibliometric and historiographic analysis of the work of Tony van Raan: a tribute to a scientometrics pioneer and gatekeeper" Research Evaluation 19(3), September 2010.
• Garfield E. "Five decades of Citation Indexing" Keynote Address - International Workshop for Scientometrics (ITSIC), Beijing, China. September 2009.
• Garfield E. "From the Science of Science to Scientometrics : Visualizing the History of Science with HistCite software" Presented at the 11th ISSI International Conference, Madrid, Spain - June 25, 2007. Reprinted in special issue of Journal of Informetrics 3 (2009) 173–179.
• Garfield E. "Panel on 'Evaluative Measures for Resource Quality: Beyond the Impact Factor". Presented at the Medical Library Association Meeting, Philadelphia, May 22, 2007.
• Garfield E, Paris S, Stock WG. "HistCiteTM: A software tool for informetric analysis of citation linkage" Information Wissenschaft & Praxis, 57(8):391-400, November / December 2006.
• Garfield, E. "The History and Meaning of the Journal Impact Factor" abridged version of the above paper published in Journal of the American Medical Association (JAMA), (293): 90-93, January 2006.
• Garfield, E. "Web of science: Measuring and assessing science beyond SCI - Response" Current Science 86 (5): 629-629 March 10 2004.
• Garfield, E. "Use of Journal Citation Reports and Journal Performance Indicators in measuring short and long term journal impact" Croatian Medical Journal, 41: (4) 368-374 December 2000.
• Garfield, E. "Science Citation Index, Journal Citation Reports, and other ISI trademarks- Letter to the editor," Information Processing & Management, 26 (4) p.573, 1990.
• Garfield, E. "Indexing terminology and permuted indexes ," Journal of Documentation, 28 (4) p.334-345, 1972.
• Garfield, E. "Science Citation Index - Answers to Frequently Asked Questions." Revue Internationale De La Documentation, 32(3), p.112-16,1965.
• Garfield, E. "Science Citation Index -- A New Dimension in Indexing." Science, 144(3619) p.649-54, May 1964.
• Garfield, E. "An Algorithm for Translating Chemical Names to Molecular Formulas." Institute for Scientific Information, Philadelphia, PA. p.1-68, 1961.
• Garfield, E. "Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas." Science, 122(3159), p.108-11, July 1955. Reprinted in Readings in Information Retrieval, p.261-274, (H.S. Sharp. Ed.), The Scarecrow Press, Inc. 1964 (book in EG's office).
Doporučená četba
Eugene Garfield: Essays of an Information Scientist (1977) – texty, jež byly publikovány jako Current Comments mezi lety 1962–1976, jsou považovány za klasiku v oboru informační vědy.[3]
Citace a odkazy na použitou literaturu
- ↑ 1,0 1,1 RUMPSEY, Eric. Seeing Pictures : Thoughts on digitization & libraries while working on HardinMD [online]. 2010-07-12 [cit. 2011-05-09]. Eugene Garfield:Librarian*& Grandfather of Google. Dostupné z WWW: <http://blog.lib.uiowa.edu/hardinmd/2010/07/12/eugene-garfield-librarian-grandfather-of-google/>.
- ↑ Who2? : Find Famous People Fast! [online]. c2011, [cit. 2011-05-09]. Eugene Garfield Bibliography. Dostupné z WWW: <http://www.who2.com/eugenegarfield.html>.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 Who2 [online]. c2011 [cit. 2011-05-14]. Eugene Garfield Biography. Dostupné z WWW: <http://who2.com/eugenegarfield.html>.
- ↑ 4,0 4,1 http://www.garfield.library.upenn.edu/overvu.html
- ↑ 5,0 5,1 5,2 5,3 5,4 5,5 5,6 YANCEY, Rodney. Thomson Reuters [online]. September 2005 [cit. 2011-05-14]. Fifty years of citation indexing and analysis. Dostupné z WWW: <http://thomsonreuters.com/products_services/science/free/essays/50_years_citation_indexing/>.
- ↑ 6,0 6,1 Vysoká škola ekonomická v Praze / VŠE [online]. 22. 9. 2010 [cit. 2011-05-14]. Elektronické informační zdroje dostupné na VŠE. Dostupné z WWW: <http://www.vse.cz/zdroje/vypis.php?ID_zdroje=14>.
- ↑ 7,0 7,1 SIMANDLOVÁ, Libuše . Econlib [online]. c2003-2011, 8. 4. 2011 [cit. 2011-05-14]. Citační rejstříky. Dostupné z WWW: <http://www.econlib.cz/veda/citacni-rejstriky.html>.
- ↑ 8,0 8,1 8,2 8,3 8,4 8,5 8,6 8,7 Eugene Garfield, Ph.D. [online]. June 2010 [cit. 2011-05-14]. Career Overview. Dostupné z WWW: <http://www.garfield.library.upenn.edu/overvu.html>.
- ↑ přehled čerpán z: Eugene Garfield, Ph.D. [online]. November 2008 [cit. 2011-05-15]. Scientific & Professional Associations. Dostupné z WWW: <http://www.garfield.library.upenn.edu/assoc.html>.
- ↑ GARFIELD, Eugene. School of Library and Information Science [online]. [cit. 2011-05-14]. Memories of the 1957 Dorking Conference. Dostupné z WWW: <http://www.libsci.sc.edu/bob/ISP/garfield2.htm>.
- ↑ PAUEROVÁ, Kateřina. Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990 - část. 2: 1950 - 1959. Inflow: information journal [online]. 2008, roč. 1, č. 3 [cit. 2011-05-09]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-–-1990-cast-2-1950-1959>. ISSN 1802-9736.
- ↑ Moodle Univerzity Karlovy v Praze : pro výuku [online]. [cit. 2011-05-10]. Scientometrie a hodnocení vědy. Dostupné z WWW: <http://dl1.cuni.cz/course/info.php?id=682>.
- ↑ GUGLIOTTA, Guy. The Genius Index : One Scientist's Crusade to Rewrite Reputation Rules. Wired [online]. 2009-05-22, 17.06, [cit. 2011-05-10]. Dostupný z WWW: <http://www.wired.com/culture/geekipedia/magazine/17-06/mf_impactfactor?currentPage=all>.
- ↑ Dostupný zde: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/science120%283129%29p1038y1954.html
- ↑ http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/V1p324y1962-73.pdf
- ↑ převzato z: http://www.garfield.library.upenn.edu/awards.html
- ↑ převzato z: http://www.garfield.library.upenn.edu/boards.html
- ↑ elektronicky dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays.html
- ↑ elektronicky dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/ci/title.pdf
- ↑ přehledově dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/commentaries.html, v elektronické podobě na webových stránkách časopisu: http://www.the-scientist.com/
- ↑ přehledově dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/asiscolumns.html - odtud přímý odkaz na konkrétní články
- ↑ předmluva (společně s Robertem K. Mertonem) dostupná z: http://www.garfield.library.upenn.edu/lilscibi.html
- ↑ kolektiv autorů: Garfield, E–Sher, I. H.–Torpie, R. J. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/useofcitdatawritinghistofsci.pdf
- ↑ přehled čerpán z: http://www.garfield.library.upenn.edu/pub.html - zde i přímé odkazy na texty v pdf
Externí zdroje