BIG6 a SUPER3

BIG6

Big6 je model informační gramotnosti, který vytvořili Mike Eisenberg a Robert E. Berkowitz na univerzitě University of Washington již v roce 1987. Jejich cílem bylo vytvoření flexibilního a široce použitelného modelu informačního vzdělávání. Model je založený na procesu řešení problémů (problem-solving process), svým pojetím odpovídá konceptu Bloomovy taxonomie a dodržuje standardy učení (Standards for the 21st-Century Learner) navržené Americkou asociací školních knihoven (American Association of School Librarians).

Model je i v současnosti aktivně vyvíjen a díky svému pojetí patří k nejrozšířeněji používaným modelům. Jeho výhodami jsou:

• poskytuje možnost uplatnění pro různá témata, uživatele různého věku, či žáky různých tříd
• logická uspořádanost jej činí vhodným pro aplikaci v rámci školních osnov
• je použitelný pro různé informační potřeby a životní situace (zároveň svojí strukturou nabádá, aby byl vyučován v kontextu takovýchto potřeb, např. v rámci školních osnov)
• umožňuje smysluplné uplatnění technologických znalostí a dovedností (a, vyžaduje-li to řešení problému, osvojeních nových)
• je možné ho využít bez nutnosti dodržovat lineární postup krok za krokem, zatímco svému uživateli stále radí, kde v procesu se nachází
• je plně postačující model pro řešení každodenních problémů a dokončení úkolů
• je ideální pro integraci napříč školními osnovami
• poskytuje obecný slovník pro rozdílné poznávací procesy
• je postavený na meta-kognitivním přístupu: učí myslet o myšlení

Model ovšem skýtá i několik slabin. Za tu největší se dá považovat nutnost dobře formulované informační potřeby a účelu použití informací v prostředí, ve kterém tyto podmínky nejsou vždy dodrženy. Při použití toho modelu může také dojít k uživatelově zahlcení informacemi a, přestože je jeho zvládnutí možné i bez pomocí, je pro žáky ve školách důležitá postava tutora, která jim ukáže, jak efektivně využívat technologie potřebné v průběhu procesu. Model také nepracuje příliš podrobně s definicí, co je informace, a různými typy médií, ze kterých jde informace čerpat.

Model se skládá ze šesti na sebe navazujících kroků, z nichž každý má dva oddíly. Jednotlivé kroky modelu vypadají takto:

1. Task Definition – Definice problému

1.1 Define the information problem - Definice informační potřeby

• ujasnění problému; položení otázek, na které se hledá odpověď
• ujasnění, jak by měl vypadat koncový produkt
• dekompozice tématu na jednotlivé podproblémy
• např. poznámky; vytvoření myšlenkové mapy

1.2 Identify information needed - Určení potřebných informací

• porovnání již nabytých znalostí o tématu s informaci, které jsou potřeba k zodpovězení zadaných otázek

2. Information Seeking Strategies – Vyhledávací strategie

2.1 Determine all possible sources - Určení všech možných zdrojů

• vyhledání různých zdrojů, které mohou poskynout informace (knihy, multimédia, osoby)

2.2 Select the best sources - Vybrání nejvíce relevantních

• rozhodnutí, které zdroje jsou nejlepší
• jaké typy informací jsou nejvhodnější pro zadaný úkol (fakta, názory; texty, obrazové informace)
• primární x sekundární zdroje

3. Location and Access – Umístění a přístup

3.1 Locate sources (intellectually and physically) - Lokalizace zdrojů fyzicky a intelektuálně

• vyhledání zdrojů, zajištění přístupu k nim
• “studium” zdrojů (přečtení textu, zhlédnutí vida, atd.)

3.2 Find information within sources - Vyhledávní informací uvnitř zdrojů

• analýza, které ze zdrojů poskytují použitelné informace pro řešení problému

4. Use of Information – Použití informací

4.1 Engage (e.g., read, hear, view, touch) - Vytvoření znalostí

• pochopení a propojení různých druhů informací z různých zdrojů

4.2 Extract relevant information - Odvození relevantních informací

• porovnání a oveření informací, srovnání různých výkladů
• vytvoření řešení zadaného problému

5. Synthesis - Syntéza

5.1 Organize from multiple sources - Organizace více zdrojů

• vytvoření výstupu
• vytvoření bibliografie použitých zdrojů

5.2 Present the information - Prezentace

• prezentace problému v náležité formě (písemná práce, prezentace, ..)

6. Evaluation - Zhodnocení

6.1 Judge the product (effectiveness) - Posouzení produktu (efektu)

• zhodnocení, zda byl vyřešen daný problém
• byly zodpovězeny otázky položené v prvním kroku
• splňuje práce všechny formální požadavky
• je práce v takovéto podobě pochopitelná

6.2 Judge the process (efficiency) - Posouzení procesu (efektivity)

• srovnání, kolik času měl projekt vzít a kolik ve skutečnosti vzal
• bylo lze najít řešení lepším způsobem, než kterým se postupovalo

SUPER3

Model SUPER3 vytvořila Tami J. Little z univerzity Wayne State College. Je to zjednodušený model pro výuku informační gramotnosti založený na modelu BIG6 určený primárně pro výuku dětí v mateřských a základních školách. Napomáhá v rozvoji kritického myšlení a řešení problémů na základě odpovídání na jednoduché otázky

Plan (Beginning) – Záměr (Úvod) V BIG 6 odpovídá modelům: Task definition, Informacion seeking strategies

V úvodu než začnu něco dělat, se musím nejdříve zeptat a zjistit náš ZÁMĚR:

• Co mám asi dělat?
• Jak bude vypadat výsledek když provedu opravdu dobrou práci?
• Co musím udělat, abych ukázal, co jsem se naučil?
• Co je můj úkol?
• Kde najdu informace?
• Jak budu vědět, že moje práce je dobrá?
• Jaký je můj záměr?
• Jak je to důležité pro můj život?

Do (Middle) – Realizace (Střed) V BIG 6 odpovídá modelům: Location and access, Use of Information

V této části probíhá REALIZACE úkolu. (čtení, rozhovor, obrázky apod.)

• Jak mohu dělat tuto práci?
• Co mohu použít, abych našel to co potřebuji?
• Nyní potřebuji vytvořit něco, abych ukázal co jsem se naučil.
• Najdu informace potřebné pro práci.
• Musím dát informace dohromady tak, aby dávali smysl.
• Mohu číst knihy, používat počítač, psát poznámky a malovat obrázky.
• Budu citovat mé zdroje informací.

Review (End) – Zhodnocení (Závěr) V BIG 6 odpovídá modelům: Synthesis, Evaluation

Před dokončením a odevzdáním práce bysme se měli zastavit a měli provést ZHODNOCENÍ

• Udělal jsem to co jsem měl udělat?
• Jaký z toho mám pocit?
• Jsem hrdý na svou práci?
• Měl bych před odevzdáním udělat něco dalšího?
• Dokončil jsem práci?
• Provedl jsem korekturu, abych se ujistil, že je vše správně?
• Je zde něco dalšího, co je třeba udělat?
• Co budu dál dělat jinak?
• Použil jsem vlastní slova?