|
|
| Řádek 10: |
Řádek 10: |
| | <blockquote> | | <blockquote> |
| | ''podřazené'' - písmo</blockquote> | | ''podřazené'' - písmo</blockquote> |
| − |
| |
| − |
| |
| − |
| |
| − | == Definice ==
| |
| − |
| |
| − | '''Typografie''' je obor, který se zabývá písmem a samotný název je složenina ze dvou latinských slov: typus (znak) a grafó (píši). Účelem typografie je umožnit jednodušší čtení a vnímání textu. Texty webových stránek (a dalších dokumentů) dodržující typografická pravidla, působí více profesionálně a zanechávají ve čtenáři příznivý dojem.
| |
| − | '''Typograf''' je ten, kdo navrhuje a vyrábí písma – tedy výtvarník. Typograf je také ten, kdo s písmem pracuje a navrhuje vzhled stránek – grafický úpravce, designer. A v neposlední řadě je typografem také ten, kdo podle návrhu stránky dává dohromady.
| |
| − |
| |
| − |
| |
| − | == Dějiny typografie ==
| |
| − |
| |
| − | Dějiny typografie ve vlastním slova smyslu začínají, když Johannes Gutenberg v 1444 vynalezl knihtisk. V tomto období nadcházejícího novověku došlo ke vzniku dvou základních forem latinského písma, a to písma humanistického a novogotického.
| |
| − | Novogotické písmo bylo odvozeno ze středověkého gotického písma. Od 16. století se v německých písemnostech konstituovaly tři základní druhy novogotického písma: kreslené novogotické písmo neboli fraktura (Frakturschrift; resp. Ranější kurzíva fraktury švabach), zběžnější novogotické polokurzivní písmo neboli kanzlei (Kanzleischrift) a novogotické kurzivní písmo neboli kurent (Kurrentschrift), který vyhovoval potřebě rychlého psaní a čitelnosti a stal se druhem základním. V českých písemnostech používání novogotického písma přetrvalo přibližně do poloviny 19. století, v německy psaných až do roku 1941, kdy bylo úředně zavedeno humanistické písmo.
| |
| − | V době zrodu humanistického písma považovali humanisté psaní antických děl novogotickým písmem za barbarství. V roce 1465 Kondrad Sweyheim a Arnold Pannartz vydali Ciceronův spis De oratore antikvou (Antiqua, anglicky Roman). Tím začíná v typografii renesance (anglicky Old style), která vydržela až do počátku 18. století.
| |
| − | Antikva nebyla původně používána pro církevní a právnická díla, nerozšířila se všude, kromě Německa. Od roku 1501 Aldus Manutius produkoval masové a laciné edice knih v kurzívě. Jeho produkce byla 4x větší než bylo obvyklé, čímž skončilo období prvotisků. Kolem roku 1540 ustalo období experimentů s písmy a kolem roku 1550 přestala být kurzíva standardním písmem a začala mít pouze vyznačovací funkci.
| |
| − | Novým obdobím v typografii je baroko (anglicky Transtiional, 1722 – 1763), de facto tedy rokoko. Vyznačuje se větším kontrastem mezi tenkými a tlustými tahy. Byl následován klasicismem (anglicky Modern types, 1788 – 1820), který ještě zvýšil kontrast mezi tenkými a tlustými liniemi. Písmo je užší a sklon přímější. Pak započal úpadek (1820 – 1888). Obnova započala v 90. letech 19. století soukromými tisky a byla dokončena, když bylo nově vyryto písmo Caslon pro časopis The Imprint. 20. století je eklektické; těží z renesance, baroka i klasicismu.
| |
| − |
| |
| − |
| |
| − | == Vznik a vývoj typografické měrné soustavy ==
| |
| − |
| |
| − | První tiskři, kteří byli zároveň výrobci písma, si pro své potřeby odlévali jednotlivá písma pouze se zřetelem ke kresbě, tj. k obrazu liter.
| |
| − | S rozvojem knihtisku však začali vzrůstat jejich požadavky na různé velikosti písma i výplňkového netisknoucího materiálu. Dále bylo nutno stanovit rozměry a poměr mezi jednotlivými stupni tak, aby se daly vzájemně doplňovat.
| |
| − | Do začátku 18.století žádný společný měrný systém prakticky neexistoval. Každá tiskárna používala vlastní míry odvozené od lokte, stopy nebo palce, používaného v kraji, kde se nacházela. Tento stav byl brzdou dalšího rozvoje tisku.
| |
| − | První, kdo upravil typografickou měrnou soustavu, byl roku 1737 francouzský písmolijec Pierre Simon Fournier(1712-1768).Za základ vzal pařížskou stopu (32,48 cm), která má 12 palců (palec=12 čárek). Fournier rozdělil jednu čárku na šest dílů a jeden díl nazval typografickým bodem. Podle počtu bodů určil a pojmenoval písmové velikosti (stupně). Tím sjednotil nejen rozměry, ale i terminologii typografického materiálu. Roku 1737 vydal přehlednou tabulku typografického měrného systému.
| |
| − | V rakouských zemích, a tedy i u nás, byla zavedena v roce 1840 typografická soustava pražského rodáka, písmolijce a knihaře Bohumila Haase. Ve svém systému vyšel z rakouské stopy (31,60 cm). Palec této stopy rozdělil na 36 dílků a jeden dílek nazval čtvrtpetitem. Název čvrtpetit se zachoval i v soustavě Didotově.
| |
| − | Další soustavou, která v této době vznikla, je anglosaská (monotypová). Jejím základem je anglická stopa (30,47 cm). Stupeň písma pica (čteno pajka) se přibližuje dnešnímu ciceru. Tato soustava se dodnes používá v Anglii, USA a Švýcarsku.
| |
| − |
| |
| − | == Proslulí typografové ==
| |
| − |
| |
| − | *Nicolas Jenson (1420–1480) byl původem Francouz, tiskař v Benátkách. Edici Ciceronových Epistolae ad Brutum (1470) obnovil antikvu do dnešní podoby.
| |
| − | *Claude Garamond (1499-1561) byl francouzský typograf. Jeho písma byla od roku 1531 do roku 1680 vzorem.
| |
| − | *William Caslon (1692-1766) byl anglický písmolijec. Svá písma vytvořil v 20. letech 18. století.
| |
| − | *John Baskerville (1706-1775) byl tiskař v Birminghamu.
| |
| − | *Pierre Didot
| |
| − | *Giambattista Bodoni (1740–1813) byl italský typograf. Své slavné písmo vytvořil v roce 1790.
| |
| − | *Frederic William Goudy (1865–1947) byl americký tiskař. Jeho nejslavnějším písmem je Goudy Old Style.
| |
| − | *William Addison Dwiggins (1880–1956) – byl žákem Goudyho. Vytvořil pro Linotype tato písma: Caledonia, Electra, Eldorado a Metro.
| |
| − | *(Arthur) Eric (Rowton) Gill (1882–1940) byl anglický tiskař. Nejslavnější je jeho Gill Sans Serif (1927).
| |
| − | *Stanley Morison (1889–1967) byl anglický tiskař Monotype Corporation. Autor písem Bembo, Bell a Times New Roman.
| |
| − | *Hermann Zapf je autor písem Palatino a Optima.
| |
| − | *Mathew Carter (*1937) je autorem písem Verdana, Georgia a Tahoma.
| |
| − | *Vincent Connare je autorem písem Trebuchet a Comic Sans.
| |
| − | *Vojtěch Preissig (1873–1944) se proslavil zejména písmem Preissigova antikva, z dalších realizací stojí za zmínku plakátové písmo použité na plakátové kampani za svobodu Československa a také písmo Butterick.
| |
| − | *Slavoboj Tusar je autorem písma Tusar.
| |
| − | *Oldřich Menhart (1897-1962) je autorem řady písem, u nich se projevuje jeho zájem o kaligrafii : Menhartova antikva, Menhartova romana, Figural, Victory, Manuscript, Česká unciála, Monument, Parlament, Triga aj.
| |
| − | *Josef Týfa (1913-2007) navrhl písma Insignia (nově Solpera) a Areplos)
| |
| − | *František Štorm (*1966) je první český písmař digitální éry. Vesvé písmolijně vydává transkripce písem českých i světových typografů a také vlastní abecedy, mj. Baskerville, Walbaum, Anselm, Serpion, Sebastian, Andulka, Teuton, Metron, Týfa atd.
| |
| − | *Tomáš Brousil (*1975) je typograf nové generace, autor písem Botanika, Dederon, Gloriola, Bistro Script aj. Mimo jiné je také autorem korporátních písem Novatica, Seznam Text, Seznam Script a mnoha dalších.
| |
| − |
| |
| − |
| |
| − | == Základní typografická pravidla ==
| |
| − |
| |
| − | *'''Rukopis''' se píše ob řádku (řádkování dvě) na jedné straně formátu papíru A4. Má obsahovat 30 řádek na straně po 60 úhozech na řádce.
| |
| − | *'''Zkratky''' se doporučuje psát jen zcela vžité. Na konci se píše tečka těsně za zkratku. Zkratky iniciálové (tj. zkratky z velkých počátečních písmem) organizací a institucí se sázejí verzálkami bez tečky (např. OSN, NATO, ODS apod.).
| |
| − | *'''Čísla''' se píší slovně u nižších číselných údajů – pět studentů, tři roky apod. Letopočty, data a čísla ve spojení se zkratkami (12 cm) se píší vždy číslicemi. Telefonní čísla se píší ve dvojicích či trojicích a nesmí se dělit do dvou řádek (např. 12 34 56).
| |
| − | *'''Datum''' se píše vždy arabskými číslicemi pro den, slovně, arabskými číslicemi či římskými číslicemi pro měsíc a v letopočtu se nevynechává první dvojčíslí (výjimka např. Nagano 98).
| |
| − | *'''Čas''' - hodiny a minuty jsou od sebe odděleny tečkou bez mezer (12.00 hodin). Sekundy se oddělují od minut dvojtečkou, desetiny sekund od celých sekund čárkou (19:26,3 min.). Ve sportovních zprávách se píše čas např. 3:12:47.
| |
| − | *'''Peněžní hodnoty''' – značky měn se píší tak jak je u příslušné měny obvyklé. Zkratka Kč se píše za celé číslo nebo za přibližnou částku (příklady – 120 Kč, 83 tis. Kč). U částek s desetinnou čárkou a pomlčkou se obvykle píše zkratka měny dopředu – např. cena Kč 18,30 nebo cena Kč 45,-).
| |
| − | *'''Spojovník''' se používá u dělení slov (připojuje se těsně za poslední písmeno) a jako spojovací znaménko, kdy se píše bez mezer (např. slovník česko-polský).
| |
| − | *'''Pomlčka''' nesmí být zaměňována se spojovníkem. Znamená větší přestávku v řeči nebo oddělení části textu. Před ní i za ní se vkládá mezera.
| |
| − | *'''Interpunkční znaménka''' (tečka, čárka, dvojtečka, středník, vykřičník a otazník) se sázejí těsně za poslední písmeno slova a následuje po nich mezera.
| |
| − | *'''Apostrof (odsuvník)''' - označuje se jím vypuštění, odsunutí nějaké hlásky, zejména na konci slova a sází se zásadně znakem apostrofu, nikdy ne obrácenou čárkou. Přisazuje se těsně ke slovu.
| |
| − | *'''Uvozovky''' se sázení těsně k výrazu nebo větě. Je-li uvozena celá věta, dává se tečka před uvozovky, uvozuje-li se slovo nebo část věty, je tečka za uvozovkou. V češtině se užívají zejména uvozovky ve tvaru „“ .
| |
| − | *'''Závorky''' - dávají se do nich části textu, které jsou do věty volně vloženy a nejsou její přímou součástí. V sazbě se používají závorky oblé (), hranaté [] a výjimečně složené {}. Dává-li se do závorek celá věta, sází se tečka uvnitř závorek, pokud je v závorce pouze část věty, sází se tečka až za závorku.
| |
| − | *'''Značka § (paragraf)''' - sází se bez tečky a odděluje se od čísla mezerou. Značka se užívá jen ve spojení s číslem (ne např. píšeme-li: podle výše uvedených paragrafů).
| |
| − | *'''Procento, promile (%, ‰)''' - oddělují se od slova zúženou mezerou, pokud jde o samotný výraz. V případě spojení slova s číslem do jednoho výrazu se tyto značky sázejí bez mezery (např. 3%ní).
| |
| − | *'''Stupeň''' - v označení teploty se sází
| |
| − | a) –10 ° (mínus deset stupňů - minus a číslice 10 dohromady, stupeň je oddělen mezerou)
| |
| − | b) –10 °C (minus deset stupňů Celsia - stupeň Celsia se sází jako jeden výraz dohromady a od čísla musí být oddělen mezerou).
| |
| − |
| |
| − | == Použitá literatura ==
| |
| − |
| |
| − | *VACH, Martin. ''Typografie je nedílnou součástí úspěšného webu''[online]. 09. 05. 2010 [cit. 2011 - 12 - 20]. webdesign a to ostatní. Dostupné z: http://www.vades.cz/blog/d:typografie-je-nedilnou-soucasti-uspesneho-webu
| |
| − | *KOPTA, Martin. ''Typografické minimum - základní pojmy''[online]. 18. 03. 2002 [cit. 2011 - 12 - 20]. Interval. Dostupné z: http://interval.cz/clanky/typograficke-minimum-zakladni-pojmy/
| |
| − | *Typografie. In ''Wikipedia : the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, last modified on 19. 12. 2011 [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Typografie
| |
| − | *ANDERLE, Jiří. ''Vznik a vývoj typografické měrné soustavy'' [online]. © 1998 [cit. 2011 - 12 - 28]. O písmu a nejen o něm. Dostupné z: http://www.comin.cz/pismo/tms.html
| |
