Psychologie práce

Autor: Doupovcová Jana

Klíčová slova: Psychologie práce

Související pojmy:

- nadřazené: psychologie

- podřazené: sociální psychologie práce, inženýrská psychologie

Charakteristika

Psychologie práce je teoretickou a užitou vědou, která se zabývá studiem psychologických zvláštností, podmínek a vztahů pracovní činnosti člověka v určitém pracovním prostředí. Hlavními úkoly psychologie práce je přispívat na základě studia pracovní činnosti, pracovních podmínek a pracovníků samých ke zvýšení produktivity práce, k ochraně pracovníka, k rozvoji jeho schopností, dovedností a jeho osobnosti, jakož i jeho osobnímu štěstí. Vlastní psychologie práce se dělí na dílčí obory:

• Sociální psychologie práce - zkoumá především vztahy ve skupinách na pracovišti a jejich vliv na pracovní výkonnost.
• Inženýrská psychologie - zkoumá způsoby konstruování strojů, organizaci operací a pracovního prostředí, která odpovídá co nejvíce možnostem a hranicím schopností a dovedností pracovníků. Sbližuje tedy člověka a stroje.

Psychologické aspekty pracovního prostředí

Pracovní prostředí je souhrn materiálních a společenských podmínek pracovního procesu. Z psychologického hlediska jde hlavně o to, aby člověk vykonával pracovní činnost s kladným vztahem k ní, se zájmem a rád. Jde i o to, aby člověk na pracovní činnost stačil svými tělesnými a duševními silami a aby si svoji osobnost v práci obohacoval.

Analýza pracovní činnosti

Chceme-li porozumět, proč se lidé chovají určitým způsobem na pracovišti nebo chceme-li zlepšit jejich pracovní efektivitu, pak musíme přesně vědět, co dělají. Analýza práce je systematickým procesem sběru a interpretace informací o pracovních činnostech. Analýza práce je prvním krokem pro přípravu výběru pracovníků, jejich výcviku a hodnocení výkonu.

Hodnocení výkonnosti

Přístup k pracovnímu hodnocení je specifický. V mnoha organizacích je to proces, který probíhá „od shora dolů“ v celé organizaci. Standardy výkonnosti jsou často stanoveny jednostranně a schematicky. Špatný výkon je zpravidla ignorován, pokud není skutečně extrémní. Často se vychází z hodnocení pro manažery, specialisty a techniky, administrativní pracovníky a pro manuální pracovníky. Pracovní hodnocení se stává stále významnějším procesem ve státním i soukromém sektoru.

Pracovní stres

Pracovní stres vzniká z celé řady příčin: vztahy na pracovišti rozvoj kariéry role v organizaci struktura a prostředí organizace Psychologové práce mohou prostřednictvím úprav práce a pracovního prostředí snižovat stres na pracovišti. Vypracovávají se programy obohacení práce, aby se omezily mechanické a znovu se opakující úkony, dále vhodný směnný provoz, který by neměl negativní vliv na zdraví pracovníků. Ke snižování pracovního stresu přispívá i určitý stupeň řízení vlastní práce a zplnomocnění pracovníků, které vede k tomu, že lidé snáze vykonávají požadovanou práci.

Typy pracovního prostředí

Většina lidí může zastávat celou řadu různých povolání, neboť existují rozsáhlé možnosti kompenzace, vyrovnávání nedostatků přednostmi a zejména možností výcviku specifických profesionálních dovedností a návyků.

• motorické prostředí - např. zemědělští pracovníci, strojníci, letci, řidiči nákladních aut,tesaři, maséři, opraváři, švadleny, malíři a natěrači, zedníci, slévači, bagristé, elektroinstalatéři, topenáři
• podpůrné prostředí - suportivní - např. učitelé, poradci, sociální pracovníci, diplomaté
• konformní prostředí - administrativní pracovníci, účetní, sekretáři aj.
• přesvědčující - persuasivní prostředí - státní funkcionáři, řídící pracovníci, úředníci pojišťoven, právníci, obchodníci
• estetické prostředí - např. hudebníci, výtvarníci, aranžéři, sochaři, malíři, spisovatelé, básníci aj.
• intelektuální prostředí - matematici, chemici, fyzici, biologové, kybernetici atd.

Nedomyšlené přesuny jednotlivce mezi pracovními prostředími může mít záporný dopad na osobnost a psychiku pracovníka