Psychologie práce: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
(Založena nová stránka: Autor: Doupovcová Jana Klíčová slova: Psychologie práce Související pojmy: - nadřazené: psychologie - podřazené: sociální psychologie práce, inženýrská...)
 
 
(Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 10: Řádek 10:
  
 
== Charakteristika==
 
== Charakteristika==
Psychologie práce je teoretickou a užitou vědou, která se zabývá studiem psychologických zvláštností, podmínek a vztahů pracovní činnosti člověka v určitém pracovním prostředí, a to jak ve školství, tak v průmyslu, obchodě, dopravě a jiných odvětvích. Tato disciplína představuje soubor poznatků, významných pro úpravu pracovních postupů, objektivních vnějších i společenských podmínek práce, řízení a organizace práce.
+
Psychologie práce je teoretickou a užitou vědou, která se zabývá studiem psychologických zvláštností, podmínek a vztahů pracovní činnosti člověka v určitém pracovním prostředí.<ref name="Psychologie práce a organizace">Psychologie práce a organizace. KOHOUTEK, Rudolf. Charlijen [online]. [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://charlijen.net/wp-content/uploads/downloads/2010/11/Psychologie-pr%C3%A1ce.pdf</ref>
Počátky vědeckého studia lidské práce patří do druhé poloviny 19. století, kdy byla sledována povaha pohybové, smyslové a duševní činnosti a únavy, kdy byly zjišťovány individuální rozdíly ve výkonnosti všeho druhu.
+
Hlavními úkoly psychologie práce je přispívat na základě studia pracovní činnosti, pracovních podmínek a pracovníků samých ke zvýšení produktivity práce, k ochraně pracovníka, k rozvoji jeho schopností, dovedností a jeho osobnosti, jakož i jeho osobnímu štěstí.<ref>BUREŠ, Zbyněk. Psychologie práce a její užití. Praha: Roh, 1. vyd. 1967. 232 s.</ref>
  
== Sociální psychologie==
+
Vlastní psychologie práce se dělí na dílčí obory:
Sociální psychologie práce zkoumá především vztahy ve skupinách na pracovišti a jejich vliv na pracovní výkonnost. Mezi velmi užitečné diagnostické metody pro toto zkoumání patří škály zkoumající profesní postoje, identifikací pracovníka se svou profesí, osobnostní investice, mezilidské vztahy, motivovanost, spokojenost s platem a celkovou adjustovanost na danou profesi. Ke speciálním úkolům psychologie práce patří např. zjistit vhodnost pracovních pohybů z hlediska pohybové ekonomie, pracovní motivace, zvláštnosti role vedoucího pracovníka, vliv faktorů pracovního prostředí, (jako jsou osvětlení, hluk, barevná úprava pracoviště) na výkon člověka apod.
+
* Sociální psychologie práce - zkoumá především vztahy ve skupinách na pracovišti a jejich vliv na pracovní výkonnost.
 +
* Inženýrská psychologie - zkoumá způsoby konstruování strojů, organizaci operací a pracovního prostředí, která odpovídá co nejvíce možnostem a hranicím schopností a dovedností pracovníků. Sbližuje tedy člověka a stroje.<ref name="Psychologie práce a organizace"/>
  
== Inženýrská psychologie==
+
== Psychologické aspekty pracovního prostředí==                                                                                                    
Inženýrská psychologie zkoumá takové způsoby konstruování strojů (mechanismů) a takovou organizaci operací a pracovního prostředí, která odpovídá co nejvíce možnostem a hranicím schopností a dovedností pracovníků. Sbližuje tedy člověka a stroje. Snaží se přizpůsobit nástroje, pracovní nářadí, ovládací zařízení a prostředí lidem či skupinám osob a přihlížet přitom k individuálním a skupinovým zvláštnostem lidí.
+
Pracovní prostředí je souhrn materiálních a společenských podmínek pracovního procesu. Z psychologického hlediska jde hlavně o to, aby člověk vykonával pracovní činnost s kladným vztahem k ní, se zájmem a rád. Jde i o to, aby člověk na pracovní činnost stačil svými tělesnými a duševními silami a aby si svoji osobnost v práci obohacoval.<ref name="Psychologie práce a organizace"/>
Využití poznatků inženýrské psychologie např. ve stavebnictví je velmi obsáhlé. Při konstrukci staveb se často používají velké stroje (jeřáby apod.). Ovládání těchto strojů musí být z hlediska efektivnosti a bezpečnosti provozu jednoduché a přehledné.
+
 
 +
== Analýza pracovní činnosti==
 +
Chceme-li porozumět, proč se lidé chovají určitým způsobem na pracovišti nebo chceme-li zlepšit jejich pracovní efektivitu, pak musíme přesně vědět, co dělají. Analýza práce je systematickým procesem sběru a interpretace informací o pracovních činnostech. Analýza práce je prvním krokem pro přípravu výběru pracovníků, jejich výcviku a hodnocení výkonu.<ref>ŠTIKAR, Jiří. Milan RYMEŠ. Karel RIEGEL a Jiří Hoskovec. Psychologie ve světě práce. Praha: Karolinum, 2003. 461 s. ISBN 80-246-0448-5</ref>
 +
 
 +
== Hodnocení výkonnosti==
 +
Přístup k pracovnímu hodnocení je specifický. V mnoha organizacích je to proces, který probíhá „od shora dolů“ v celé organizaci. Standardy výkonnosti jsou často stanoveny jednostranně a schematicky. Špatný výkon je zpravidla ignorován, pokud není skutečně extrémní. Většinou se systém hodnocení používá pro manažerské funkce, specialisty a techniky, administrativní pracovníky a pro manuální pracovníky.
 +
Pracovní hodnocení se stává stále významnějším procesem ve státním i soukromém sektoru.<ref>WAGNEROVÁ, Irena. Psychologie práce a organizace. Praha: Grada Publishing, a.s., 1. vyd. 2011. 160 s. ISBN 978-80-247-3701-0</ref>
  
== Psychologické aspekty pracovního prostředí==                                                                                                    
+
== Pracovní stres==
Pracovní prostředí je souhrn materiálních a společenských podmínek pracovního procesu.  
+
Podle Nicky Hayes vzniká pracovní stres z celé řady příčin, například vztahy na pracovišti, role v organizaci, rozvoj kariéry, struktura a prostředí organizace.
Pracovní prostředí je dáno stavebním, prostorovým a strojním vybavením pracovišť,  
+
Psychologové práce mohou prostřednictvím úprav práce a pracovního prostředí snižovat stres na pracovišti. Vypracovávají se programy obohacení práce, aby se omezily mechanické a znovu se opakující úkony, dále vhodný směnný provoz, který by neměl negativní vliv na zdraví pracovníků. Ke snižování pracovního stresu přispívá i určitý stupeň řízení vlastní práce a zplnomocnění pracovníků, které vede k tomu, že lidé snáze vykonávají požadovanou práci.<ref>HAYES, Nicky. Aplikovaná psychologie. Praha: Portál, 1. vyd. 2003. 220 s. ISBN 80-7178-807-4 </ref>
technologickým procesem, hygienou i estetickou úrovní a organizací práce spolu s vhodnou
 
tepelnou, ventilační, světelnou a zvukovou pohodou.
 
Pracovní prostředí je pro člověka světem, ve kterém žije, aby ho měnil, a to pokud možno
 
stále k větší dokonalosti. Z psychologického hlediska jde hlavně o to, aby člověk vykonával
 
pracovní činnost s kladným vztahem k ní, se zájmem a rád.
 
Jde i o to, aby člověk na pracovní činnost stačil svými tělesnými a duševními silami a aby si
 
svoji osobnost v práci obohacoval.  
 
Úspěch v pracovní činnosti je nutným předpokladem pocitu spokojenosti.
 
  
 
== Typy pracovního prostředí==
 
== Typy pracovního prostředí==
Řádek 44: Řádek 43:
 
* intelektuální prostředí - matematici, chemici, fyzici, biologové, kybernetici atd.
 
* intelektuální prostředí - matematici, chemici, fyzici, biologové, kybernetici atd.
 
Nedomyšlené přesuny jednotlivce mezi pracovními prostředími může mít záporný dopad na  
 
Nedomyšlené přesuny jednotlivce mezi pracovními prostředími může mít záporný dopad na  
osobnost a psychiku pracovníka
+
osobnost a psychiku pracovníka.<ref name="Psychologie práce a organizace"/>
  
 
== Použitá literatura==
 
== Použitá literatura==
Psychologie práce a organizace. KOHOUTEK, Rudolf. Charlijen [online]. [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://charlijen.net/wp-content/uploads/downloads/2010/11/Psychologie-pr%C3%A1ce.pdf
+
<references/>
 +
 
 +
== Externí zdroje==
 +
JOHN, Arnold. Psychologie práce pro manažery a personalisty. Computer Press. 2007. 1. vyd. 672 s. ISBN 978-80-251-1518-3
 +
 
 +
PAUKNEROVÁ, Daniela. Psychologie pro ekonomy a manažery. Grada Publishing a.s. 2006. 254 s. ISBN 80-247-1706-9

Aktuální verze z 14. 6. 2012, 19:05

Autor: Doupovcová Jana

Klíčová slova: Psychologie práce

Související pojmy:

- nadřazené: psychologie

- podřazené: sociální psychologie práce, inženýrská psychologie

Charakteristika

Psychologie práce je teoretickou a užitou vědou, která se zabývá studiem psychologických zvláštností, podmínek a vztahů pracovní činnosti člověka v určitém pracovním prostředí.[1] Hlavními úkoly psychologie práce je přispívat na základě studia pracovní činnosti, pracovních podmínek a pracovníků samých ke zvýšení produktivity práce, k ochraně pracovníka, k rozvoji jeho schopností, dovedností a jeho osobnosti, jakož i jeho osobnímu štěstí.[2]

Vlastní psychologie práce se dělí na dílčí obory:

  • Sociální psychologie práce - zkoumá především vztahy ve skupinách na pracovišti a jejich vliv na pracovní výkonnost.
  • Inženýrská psychologie - zkoumá způsoby konstruování strojů, organizaci operací a pracovního prostředí, která odpovídá co nejvíce možnostem a hranicím schopností a dovedností pracovníků. Sbližuje tedy člověka a stroje.[1]

Psychologické aspekty pracovního prostředí

Pracovní prostředí je souhrn materiálních a společenských podmínek pracovního procesu. Z psychologického hlediska jde hlavně o to, aby člověk vykonával pracovní činnost s kladným vztahem k ní, se zájmem a rád. Jde i o to, aby člověk na pracovní činnost stačil svými tělesnými a duševními silami a aby si svoji osobnost v práci obohacoval.[1]

Analýza pracovní činnosti

Chceme-li porozumět, proč se lidé chovají určitým způsobem na pracovišti nebo chceme-li zlepšit jejich pracovní efektivitu, pak musíme přesně vědět, co dělají. Analýza práce je systematickým procesem sběru a interpretace informací o pracovních činnostech. Analýza práce je prvním krokem pro přípravu výběru pracovníků, jejich výcviku a hodnocení výkonu.[3]

Hodnocení výkonnosti

Přístup k pracovnímu hodnocení je specifický. V mnoha organizacích je to proces, který probíhá „od shora dolů“ v celé organizaci. Standardy výkonnosti jsou často stanoveny jednostranně a schematicky. Špatný výkon je zpravidla ignorován, pokud není skutečně extrémní. Většinou se systém hodnocení používá pro manažerské funkce, specialisty a techniky, administrativní pracovníky a pro manuální pracovníky. Pracovní hodnocení se stává stále významnějším procesem ve státním i soukromém sektoru.[4]

Pracovní stres

Podle Nicky Hayes vzniká pracovní stres z celé řady příčin, například vztahy na pracovišti, role v organizaci, rozvoj kariéry, struktura a prostředí organizace. Psychologové práce mohou prostřednictvím úprav práce a pracovního prostředí snižovat stres na pracovišti. Vypracovávají se programy obohacení práce, aby se omezily mechanické a znovu se opakující úkony, dále vhodný směnný provoz, který by neměl negativní vliv na zdraví pracovníků. Ke snižování pracovního stresu přispívá i určitý stupeň řízení vlastní práce a zplnomocnění pracovníků, které vede k tomu, že lidé snáze vykonávají požadovanou práci.[5]

Typy pracovního prostředí

Většina lidí může zastávat celou řadu různých povolání, neboť existují rozsáhlé možnosti kompenzace, vyrovnávání nedostatků přednostmi a zejména možností výcviku specifických profesionálních dovedností a návyků.

  • motorické prostředí - např. zemědělští pracovníci, strojníci, letci, řidiči nákladních aut,tesaři, maséři, opraváři, švadleny, malíři a natěrači, zedníci, slévači, bagristé, elektroinstalatéři, topenáři
  • podpůrné prostředí - suportivní - např. učitelé, poradci, sociální pracovníci, diplomaté
  • konformní prostředí - administrativní pracovníci, účetní, sekretáři aj.
  • přesvědčující - persuasivní prostředí - státní funkcionáři, řídící pracovníci, úředníci pojišťoven, právníci, obchodníci
  • estetické prostředí - např. hudebníci, výtvarníci, aranžéři, sochaři, malíři, spisovatelé, básníci aj.
  • intelektuální prostředí - matematici, chemici, fyzici, biologové, kybernetici atd.

Nedomyšlené přesuny jednotlivce mezi pracovními prostředími může mít záporný dopad na osobnost a psychiku pracovníka.[1]

Použitá literatura

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 Psychologie práce a organizace. KOHOUTEK, Rudolf. Charlijen [online]. [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://charlijen.net/wp-content/uploads/downloads/2010/11/Psychologie-pr%C3%A1ce.pdf
  2. BUREŠ, Zbyněk. Psychologie práce a její užití. Praha: Roh, 1. vyd. 1967. 232 s.
  3. ŠTIKAR, Jiří. Milan RYMEŠ. Karel RIEGEL a Jiří Hoskovec. Psychologie ve světě práce. Praha: Karolinum, 2003. 461 s. ISBN 80-246-0448-5
  4. WAGNEROVÁ, Irena. Psychologie práce a organizace. Praha: Grada Publishing, a.s., 1. vyd. 2011. 160 s. ISBN 978-80-247-3701-0
  5. HAYES, Nicky. Aplikovaná psychologie. Praha: Portál, 1. vyd. 2003. 220 s. ISBN 80-7178-807-4

Externí zdroje

JOHN, Arnold. Psychologie práce pro manažery a personalisty. Computer Press. 2007. 1. vyd. 672 s. ISBN 978-80-251-1518-3

PAUKNEROVÁ, Daniela. Psychologie pro ekonomy a manažery. Grada Publishing a.s. 2006. 254 s. ISBN 80-247-1706-9