Netting: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 34 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | Autor Milan Zejda | + | '''Autor''' Milan Zejda |
− | Klíčová slova: zúčtovací systém, netting | + | '''Klíčová slova''': zúčtovací systém, netting |
− | Synonyma: net settlement, netto princip, Close-out netting, finanční vyrovnání | + | '''Synonyma''': net settlement, netto princip, Close-out netting, finanční vyrovnání |
− | Související pojmy:, ECB, ČNB, | + | '''Související pojmy''':, ECB, ČNB, |
− | Nadřazené - zúčtovací systém , bezhotovostní platby, mezinárodní platby | + | '''Nadřazené pojmy''' - zúčtovací systém , bezhotovostní platby, mezinárodní platby |
− | Podřazené - zápočtové centrum, netting bilaterální, multilaterální, jednoměnový, víceměnový | + | '''Podřazené pojmy''' - zápočtové centrum, netting bilaterální, multilaterální, jednoměnový, víceměnový |
== Charakteristika == | == Charakteristika == | ||
− | jde o druh zúčtovacího systému (zápočet vzájemných pohledávek a závazků ) bezhotovostních plateb. | + | jde o druh zúčtovacího systému (zápočet vzájemných pohledávek a závazků ) bezhotovostních plateb. (3)(9) |
− | Zúčtovací systémy jsou | + | |
+ | "''Zúčtovací systémy jsou systémy, které mohou fungovat na různých principech vlastního účtování. Základní členění je na systémy založené na : | ||
− | • Netto | + | • ''Netto principu zúčtování (net settlement) – základem je vzájemný zápočet položek |
+ | |||
+ | • ''Brutto principu zúčtování (gross settlement) – účtovaná je položka po položce''''" (4), zúčtování probíhá v reálném čase (8) | ||
− | + | '' | |
V případě nettingu veškeré platby mezi jednotlivými subjekty eviduje prostředník, tzv.“ zápočtové centrum“. Vždy na konci daného období provede pro všechny tyto subjekty závěrečné vyrovnání (close-out netting). Výsledek může být kladný nebo záporný. A teprve tento zápočet pak odesílá jednotlivým subjektům. V případě, že některý subjekt má záporný výsledek a nemá dostatečné krytí, jsou jeho platby z výpočtu vyřazeny a provádí se nový výpočet. | V případě nettingu veškeré platby mezi jednotlivými subjekty eviduje prostředník, tzv.“ zápočtové centrum“. Vždy na konci daného období provede pro všechny tyto subjekty závěrečné vyrovnání (close-out netting). Výsledek může být kladný nebo záporný. A teprve tento zápočet pak odesílá jednotlivým subjektům. V případě, že některý subjekt má záporný výsledek a nemá dostatečné krytí, jsou jeho platby z výpočtu vyřazeny a provádí se nový výpočet. | ||
− | + | ||
+ | „''Započtení je dohodnuté započtení vzájemných pohledávek a závazků obchodních partnerů nebo účastníků systému. Započtení snižuje velké množství individuálních pohledávek a závazků na nižší počet. Může nabývat mnoha forem, které mohou mít různý stupeň právní prosaditelnosti v případě selhání jednoho partnera. Z hlediska podstaty existují dva druhy započtení, a to platební započtení a závěrečné započtení. Z hlediska legislativy existuje smluvní započtení a zákonné započtení''.“(1) | ||
+ | |||
Subjekty jsou především myšleny banky, ale stejně tak to mohou být firmy nebo obchodníci s energiemi, [[deriváty]], [[finančními produkty]] aj. | Subjekty jsou především myšleny banky, ale stejně tak to mohou být firmy nebo obchodníci s energiemi, [[deriváty]], [[finančními produkty]] aj. | ||
− | [[Zápočtovým centrem]] je myšleno platební centrum, nemusí ale jít nutně o banku. Např. v případě obchodů s energiemi jde o [[OTE, a.s]]., firmu která zajišťuje komplexní služby na trhu s elektřinou v ČR zejména: denní a vnitrodenní trh s elektřinou, vypořádání odchylek mezi smluvními a skutečnými hodnotami a správu národního rejstříku povolenek na emise skleníkových plynů. (2) | + | [[Zápočtovým centrem]] je myšleno platební centrum, nemusí ale jít nutně o banku. Např. v případě obchodů s energiemi jde o [[OTE, a.s]]., firmu která zajišťuje komplexní služby na trhu s elektřinou v ČR zejména: denní a vnitrodenní trh s elektřinou, vypořádání odchylek mezi smluvními a skutečnými hodnotami a správu národního rejstříku povolenek na emise skleníkových plynů. (2)(6) |
Řádek 34: | Řádek 39: | ||
Po právní stránce je vše řešeno nařízeními [[Evropské centrální banky ECB]]. Evropská směrnice o dohodách o finančním zajištění byla přijata v červnu 2002 a členské státy Evropské unie měly povinnost směrnici implementovat do svého vnitrostátního práva. Nově přistupující státy ji pak zaváděly postupně podle termínu přistoupení k EU. | Po právní stránce je vše řešeno nařízeními [[Evropské centrální banky ECB]]. Evropská směrnice o dohodách o finančním zajištění byla přijata v červnu 2002 a členské státy Evropské unie měly povinnost směrnici implementovat do svého vnitrostátního práva. Nově přistupující státy ji pak zaváděly postupně podle termínu přistoupení k EU. | ||
− | + | „''Close-out netting představuje právní rámec pro závěrečné vyrovnání vzájemných pohledávek a závazků z derivátových obchodů, půjček cenných papírů, repo operací, případně jiných finančních transakcí uzavřených mezi institucionálními investory, resp. institucionálními investory a jejich klienty v případě, že se jedna ze stran ocitne v úpadku. Jde o to, aby dohoda o závěrečném vyrovnání byla vykonatelná i v případě konkurzního řízení, kde jinak platí princip „zakonzervování“ stavu pohledávek a závazků k momentu prohlášení konkurzu. | |
+ | '' | ||
+ | ''Hlavním argumentem pro uzákonění uznatelnosti závěrečného vyrovnání v konkurzu je jeho příspěvek k eliminaci rizika „přenosu nákazy“ ve finančním sektoru z jednoho úpadce na jeho smluvní partnery. Objemy jejich vzájemných obchodů se pohybují v řádech milionů až miliard, ale ve svém souhrnu představují jediný čistý závazek v mnohem menší výši. Uznatelnost závěrečného vyrovnání snižuje navíc kapitálové požadavky na dotčené transakce pro účely dodržování pravidel kapitálové přiměřenosti. Instituce z „nettingových jurisdikcí“ jsou tak z tohoto pohledu na finančním trhu vyhledávanějšími smluvními partnery, což je dostává do konkurenční výhody oproti těm, jejichž konkurzní právo závěrečné vyrovnání neuznává.'' | ||
− | + | ''K ucelenému legislativnímu ošetření otázek závěrečného vyrovnání došlo až k 29. 9. 2005 zákonem o finančních konglomerátech. Ten totiž mimo jiné transponoval do našeho právního řádu směrnici o dohodách o finančním zajištění, která close-out netting, jeho definici, uznatelnost a vykonatelnost poměrně podrobně upravuje.“(''3) | |
− | |||
− | K ucelenému legislativnímu ošetření otázek závěrečného vyrovnání došlo až k 29. 9. 2005 zákonem o finančních konglomerátech. Ten totiž mimo jiné transponoval do našeho právního řádu směrnici o dohodách o finančním zajištění, která close-out netting, jeho definici, uznatelnost a vykonatelnost poměrně podrobně upravuje.“(3) | ||
Řádek 47: | Řádek 52: | ||
• bilaterální - vzájemné vyúčtování finančních pohledávek a závazků mezi 2 subjekty | • bilaterální - vzájemné vyúčtování finančních pohledávek a závazků mezi 2 subjekty | ||
− | • multilaterální - vzájemné vyúčtování finančních pohledávek mezi více subjekty, kdy vyúčtování provádí prostředník, tzv.“ zápočtové centrum“ | + | • multilaterální - vzájemné vyúčtování finančních pohledávek mezi více subjekty, kdy vyúčtování provádí prostředník, tzv.“ zápočtové centrum“ (7)(1) |
Řádek 54: | Řádek 59: | ||
• Jednoměnový – všechny platby probíhají v jedné měně | • Jednoměnový – všechny platby probíhají v jedné měně | ||
− | • Víceměnový – platby probíhají v různých měnách, každý subjekt oznámí zápočtovému centru, jaká měna je pro něj transakční. | + | • Víceměnový – platby probíhají v různých měnách, každý subjekt oznámí zápočtovému centru, jaká měna je pro něj transakční. (5) |
Řádek 65: | Řádek 70: | ||
• úspora administrativní práce | • úspora administrativní práce | ||
− | • informace ze zápočtového centra | + | • informace ze zápočtového centra (5) |
Řádek 72: | Řádek 77: | ||
• pomalost – na výsledky provedených transakcí je třeba čekat na konec účtovací doby | • pomalost – na výsledky provedených transakcí je třeba čekat na konec účtovací doby | ||
− | • poplatky za služby zápočtového centra a sw vybavení | + | • poplatky za služby zápočtového centra a sw vybavení (4)(5) |
Řádek 78: | Řádek 83: | ||
− | 1.JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 660 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-3893-2. | + | 1. JÍLEK, Josef. ''Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk''. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 660 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-3893-2. |
+ | |||
+ | 2. Netting denních plateb a zúčtování TDD - plynárenství od 1. 3. 2011 In: OTE:Zprávy OTE [online]. 2011 [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: [http://www.ote-cr.cz/o-spolecnosti/files-novinky/Netting_plateb_OTE_-_plynarenstvi.pdf | ||
+ | ] | ||
+ | |||
+ | 3. VLIV ÚPADKOVÉHO PRÁVA NA FINANČNÍ STABILITU. In: ČNB:FS_2005_cl3 [online]. 01. 03. 2010 [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:[ http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_2005/FS_2005_cl3.pdf | ||
+ | ] | ||
+ | |||
+ | 4. POLOUČEK, Stanislav. ''Bankovnictví''. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, xvii, 716 s. ISBN 80-717-9462-7. | ||
+ | |||
+ | 5. KISLINGEROVÁ, Eva. ''Manažerské finance''. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9. | ||
− | + | 6. OTE, a.s. In: Firmy.cz [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: [http://www.firmy.cz/detail/148841-ote-praha-karlin.html | |
] | ] | ||
− | + | 7. Jak na kurzové riziko při obchodování se zahraničím – základní metody In: BusinessVize:Finance [online]. 04.05.2010 [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: [http://www.businessvize.cz/financni-rizeni/jak-na-kurzove-riziko-pri-obchodovani-se-zahranici-zakladni-metody | |
+ | ] | ||
+ | |||
+ | 8. CERTIS In:ČNB: Slovník pojmů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: | ||
+ | [http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/c.html | ||
+ | ] | ||
− | + | 9. REJNUŠ, Oldřich. ''Finanční trhy''. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 760 s. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6 |
Aktuální verze z 10. 1. 2015, 00:27
Autor Milan Zejda
Klíčová slova: zúčtovací systém, netting
Synonyma: net settlement, netto princip, Close-out netting, finanční vyrovnání
Související pojmy:, ECB, ČNB,
Nadřazené pojmy - zúčtovací systém , bezhotovostní platby, mezinárodní platby
Podřazené pojmy - zápočtové centrum, netting bilaterální, multilaterální, jednoměnový, víceměnový
Charakteristika
jde o druh zúčtovacího systému (zápočet vzájemných pohledávek a závazků ) bezhotovostních plateb. (3)(9)
"Zúčtovací systémy jsou systémy, které mohou fungovat na různých principech vlastního účtování. Základní členění je na systémy založené na :
• Netto principu zúčtování (net settlement) – základem je vzájemný zápočet položek
• Brutto principu zúčtování (gross settlement) – účtovaná je položka po položce''" (4), zúčtování probíhá v reálném čase (8)
V případě nettingu veškeré platby mezi jednotlivými subjekty eviduje prostředník, tzv.“ zápočtové centrum“. Vždy na konci daného období provede pro všechny tyto subjekty závěrečné vyrovnání (close-out netting). Výsledek může být kladný nebo záporný. A teprve tento zápočet pak odesílá jednotlivým subjektům. V případě, že některý subjekt má záporný výsledek a nemá dostatečné krytí, jsou jeho platby z výpočtu vyřazeny a provádí se nový výpočet.
„Započtení je dohodnuté započtení vzájemných pohledávek a závazků obchodních partnerů nebo účastníků systému. Započtení snižuje velké množství individuálních pohledávek a závazků na nižší počet. Může nabývat mnoha forem, které mohou mít různý stupeň právní prosaditelnosti v případě selhání jednoho partnera. Z hlediska podstaty existují dva druhy započtení, a to platební započtení a závěrečné započtení. Z hlediska legislativy existuje smluvní započtení a zákonné započtení.“(1)
Subjekty jsou především myšleny banky, ale stejně tak to mohou být firmy nebo obchodníci s energiemi, deriváty, finančními produkty aj.
Zápočtovým centrem je myšleno platební centrum, nemusí ale jít nutně o banku. Např. v případě obchodů s energiemi jde o OTE, a.s., firmu která zajišťuje komplexní služby na trhu s elektřinou v ČR zejména: denní a vnitrodenní trh s elektřinou, vypořádání odchylek mezi smluvními a skutečnými hodnotami a správu národního rejstříku povolenek na emise skleníkových plynů. (2)(6)
Právní opora
Po právní stránce je vše řešeno nařízeními Evropské centrální banky ECB. Evropská směrnice o dohodách o finančním zajištění byla přijata v červnu 2002 a členské státy Evropské unie měly povinnost směrnici implementovat do svého vnitrostátního práva. Nově přistupující státy ji pak zaváděly postupně podle termínu přistoupení k EU.
„Close-out netting představuje právní rámec pro závěrečné vyrovnání vzájemných pohledávek a závazků z derivátových obchodů, půjček cenných papírů, repo operací, případně jiných finančních transakcí uzavřených mezi institucionálními investory, resp. institucionálními investory a jejich klienty v případě, že se jedna ze stran ocitne v úpadku. Jde o to, aby dohoda o závěrečném vyrovnání byla vykonatelná i v případě konkurzního řízení, kde jinak platí princip „zakonzervování“ stavu pohledávek a závazků k momentu prohlášení konkurzu. Hlavním argumentem pro uzákonění uznatelnosti závěrečného vyrovnání v konkurzu je jeho příspěvek k eliminaci rizika „přenosu nákazy“ ve finančním sektoru z jednoho úpadce na jeho smluvní partnery. Objemy jejich vzájemných obchodů se pohybují v řádech milionů až miliard, ale ve svém souhrnu představují jediný čistý závazek v mnohem menší výši. Uznatelnost závěrečného vyrovnání snižuje navíc kapitálové požadavky na dotčené transakce pro účely dodržování pravidel kapitálové přiměřenosti. Instituce z „nettingových jurisdikcí“ jsou tak z tohoto pohledu na finančním trhu vyhledávanějšími smluvními partnery, což je dostává do konkurenční výhody oproti těm, jejichž konkurzní právo závěrečné vyrovnání neuznává.
K ucelenému legislativnímu ošetření otázek závěrečného vyrovnání došlo až k 29. 9. 2005 zákonem o finančních konglomerátech. Ten totiž mimo jiné transponoval do našeho právního řádu směrnici o dohodách o finančním zajištění, která close-out netting, jeho definici, uznatelnost a vykonatelnost poměrně podrobně upravuje.“(3)
Druhy nettingu
Druhy nettingu podle počtu zúčastněných subjektů
• bilaterální - vzájemné vyúčtování finančních pohledávek a závazků mezi 2 subjekty
• multilaterální - vzájemné vyúčtování finančních pohledávek mezi více subjekty, kdy vyúčtování provádí prostředník, tzv.“ zápočtové centrum“ (7)(1)
Druhy nettingu podle měny
• Jednoměnový – všechny platby probíhají v jedné měně
• Víceměnový – platby probíhají v různých měnách, každý subjekt oznámí zápočtovému centru, jaká měna je pro něj transakční. (5)
Výhody nettingu:
• snížení počtu položek hrazených přes bankovní účty – snížení nákladů na poplatky
• snížení chybovosti díky párování plateb
• úspora administrativní práce
• informace ze zápočtového centra (5)
Nevýhody nettingu:
• pomalost – na výsledky provedených transakcí je třeba čekat na konec účtovací doby
• poplatky za služby zápočtového centra a sw vybavení (4)(5)
Použitá literatura
1. JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 660 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-3893-2.
2. Netting denních plateb a zúčtování TDD - plynárenství od 1. 3. 2011 In: OTE:Zprávy OTE [online]. 2011 [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: [http://www.ote-cr.cz/o-spolecnosti/files-novinky/Netting_plateb_OTE_-_plynarenstvi.pdf ]
3. VLIV ÚPADKOVÉHO PRÁVA NA FINANČNÍ STABILITU. In: ČNB:FS_2005_cl3 [online]. 01. 03. 2010 [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:[ http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_2005/FS_2005_cl3.pdf ]
4. POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, xvii, 716 s. ISBN 80-717-9462-7.
5. KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9.
6. OTE, a.s. In: Firmy.cz [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: [http://www.firmy.cz/detail/148841-ote-praha-karlin.html ]
7. Jak na kurzové riziko při obchodování se zahraničím – základní metody In: BusinessVize:Finance [online]. 04.05.2010 [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: [http://www.businessvize.cz/financni-rizeni/jak-na-kurzove-riziko-pri-obchodovani-se-zahranici-zakladni-metody ]
8. CERTIS In:ČNB: Slovník pojmů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: [http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/c.html ]
9. REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 760 s. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6