Netting

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor Milan Zejda

Klíčová slova: zúčtovací systém, netting

Synonyma: net settlement, netto princip, Close-out netting, finanční vyrovnání

Související pojmy:, ECB, ČNB,

Nadřazené pojmy - zúčtovací systém , bezhotovostní platby, mezinárodní platby

Podřazené pojmy - zápočtové centrum, netting bilaterální, multilaterální, jednoměnový, víceměnový


Charakteristika

jde o druh zúčtovacího systému (zápočet vzájemných pohledávek a závazků ) bezhotovostních plateb. (3)(9)


"Zúčtovací systémy jsou systémy, které mohou fungovat na různých principech vlastního účtování. Základní členění je na systémy založené na :

Netto principu zúčtování (net settlement) – základem je vzájemný zápočet položek

Brutto principu zúčtování (gross settlement) – účtovaná je položka po položce''" (4), zúčtování probíhá v reálném čase (8)


V případě nettingu veškeré platby mezi jednotlivými subjekty eviduje prostředník, tzv.“ zápočtové centrum“. Vždy na konci daného období provede pro všechny tyto subjekty závěrečné vyrovnání (close-out netting). Výsledek může být kladný nebo záporný. A teprve tento zápočet pak odesílá jednotlivým subjektům. V případě, že některý subjekt má záporný výsledek a nemá dostatečné krytí, jsou jeho platby z výpočtu vyřazeny a provádí se nový výpočet.

Započtení je dohodnuté započtení vzájemných pohledávek a závazků obchodních partnerů nebo účastníků systému. Započtení snižuje velké množství individuálních pohledávek a závazků na nižší počet. Může nabývat mnoha forem, které mohou mít různý stupeň právní prosaditelnosti v případě selhání jednoho partnera. Z hlediska podstaty existují dva druhy započtení, a to platební započtení a závěrečné započtení. Z hlediska legislativy existuje smluvní započtení a zákonné započtení.“(1)

Subjekty jsou především myšleny banky, ale stejně tak to mohou být firmy nebo obchodníci s energiemi, deriváty, finančními produkty aj.

Zápočtovým centrem je myšleno platební centrum, nemusí ale jít nutně o banku. Např. v případě obchodů s energiemi jde o OTE, a.s., firmu která zajišťuje komplexní služby na trhu s elektřinou v ČR zejména: denní a vnitrodenní trh s elektřinou, vypořádání odchylek mezi smluvními a skutečnými hodnotami a správu národního rejstříku povolenek na emise skleníkových plynů. (2)(6)


Právní opora

Po právní stránce je vše řešeno nařízeními Evropské centrální banky ECB. Evropská směrnice o dohodách o finančním zajištění byla přijata v červnu 2002 a členské státy Evropské unie měly povinnost směrnici implementovat do svého vnitrostátního práva. Nově přistupující státy ji pak zaváděly postupně podle termínu přistoupení k EU.

Close-out netting představuje právní rámec pro závěrečné vyrovnání vzájemných pohledávek a závazků z derivátových obchodů, půjček cenných papírů, repo operací, případně jiných finančních transakcí uzavřených mezi institucionálními investory, resp. institucionálními investory a jejich klienty v případě, že se jedna ze stran ocitne v úpadku. Jde o to, aby dohoda o závěrečném vyrovnání byla vykonatelná i v případě konkurzního řízení, kde jinak platí princip „zakonzervování“ stavu pohledávek a závazků k momentu prohlášení konkurzu. Hlavním argumentem pro uzákonění uznatelnosti závěrečného vyrovnání v konkurzu je jeho příspěvek k eliminaci rizika „přenosu nákazy“ ve finančním sektoru z jednoho úpadce na jeho smluvní partnery. Objemy jejich vzájemných obchodů se pohybují v řádech milionů až miliard, ale ve svém souhrnu představují jediný čistý závazek v mnohem menší výši. Uznatelnost závěrečného vyrovnání snižuje navíc kapitálové požadavky na dotčené transakce pro účely dodržování pravidel kapitálové přiměřenosti. Instituce z „nettingových jurisdikcí“ jsou tak z tohoto pohledu na finančním trhu vyhledávanějšími smluvními partnery, což je dostává do konkurenční výhody oproti těm, jejichž konkurzní právo závěrečné vyrovnání neuznává.

K ucelenému legislativnímu ošetření otázek závěrečného vyrovnání došlo až k 29. 9. 2005 zákonem o finančních konglomerátech. Ten totiž mimo jiné transponoval do našeho právního řádu směrnici o dohodách o finančním zajištění, která close-out netting, jeho definici, uznatelnost a vykonatelnost poměrně podrobně upravuje.“(3)


Druhy nettingu

Druhy nettingu podle počtu zúčastněných subjektů

• bilaterální - vzájemné vyúčtování finančních pohledávek a závazků mezi 2 subjekty

• multilaterální - vzájemné vyúčtování finančních pohledávek mezi více subjekty, kdy vyúčtování provádí prostředník, tzv.“ zápočtové centrum“ (7)(1)


Druhy nettingu podle měny

• Jednoměnový – všechny platby probíhají v jedné měně

• Víceměnový – platby probíhají v různých měnách, každý subjekt oznámí zápočtovému centru, jaká měna je pro něj transakční. (5)


Výhody nettingu:„

• snížení počtu položek hrazených přes bankovní účty – snížení nákladů na poplatky

• snížení chybovosti díky párování plateb

• úspora administrativní práce

• informace ze zápočtového centra (5)


Nevýhody nettingu:

• pomalost – na výsledky provedených transakcí je třeba čekat na konec účtovací doby

• poplatky za služby zápočtového centra a sw vybavení (4)(5)


Použitá literatura

1. JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 660 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-3893-2.

2. Netting denních plateb a zúčtování TDD - plynárenství od 1. 3. 2011 In: OTE:Zprávy OTE [online]. 2011 [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: [http://www.ote-cr.cz/o-spolecnosti/files-novinky/Netting_plateb_OTE_-_plynarenstvi.pdf ]

3. VLIV ÚPADKOVÉHO PRÁVA NA FINANČNÍ STABILITU. In: ČNB:FS_2005_cl3 [online]. 01. 03. 2010 [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:[ http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_2005/FS_2005_cl3.pdf ]

4. POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, xvii, 716 s. ISBN 80-717-9462-7.

5. KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9.

6. OTE, a.s. In: Firmy.cz [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: [http://www.firmy.cz/detail/148841-ote-praha-karlin.html ]

7. Jak na kurzové riziko při obchodování se zahraničím – základní metody In: BusinessVize:Finance [online]. 04.05.2010 [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: [http://www.businessvize.cz/financni-rizeni/jak-na-kurzove-riziko-pri-obchodovani-se-zahranici-zakladni-metody ]

8. CERTIS In:ČNB: Slovník pojmů [online]. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: [http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/c.html ]

9. REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 760 s. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6